Background: There is a multitude of protocols of treatment of cleft lip and palate (CLP) worldwide differing in number of operations, surgical techniques, and timings of surgeries. Despite, facial appearance in subjects with CLP is rarely ideal and residual stigmata are easy to notice in many patients irrespective of the protocol. The prospective controlled investigations are optimal for comparing effectiveness of treatment protocols. Because prospective studies are very challenging to perform in CLP field, it is reasonable to retrospectively assess different surgical protocols to identify the promising ones and then to test them in a prospective way. Methods: Our objective was to assess the nasolabial appearance in a preadolescent Slavic population with unilateral cleft lip and palate (UCLP) by using the 0-200 numeric scale with reference photographs. Patients treated in Warsaw, Poland (n = 32), Prague, Czech Republic (n = 26) and Bratislava, Slovakia (n = 17) were included in this retrospective study. Each cleft center used a unique surgical protocol. Two panels of professional raters (n = 7) and laypeople (n = 10) scored blindly the nasolabial esthetics on cropped frontal and profile images with cropped reference photograph present on the same slide. Intra- and inter-rater agreement was assessed with Cronbach's alpha, intraclass correlation coefficients, t-tests, and Bland-Altman plots. Inter-group differences were evaluated with one-way ANOVA and regression analysis. Results: The agreement within and between raters was acceptable. We found that patients treated in Warsaw, Prague, and Bratislava showed comparable nasolabial appearance on frontal and profile photographs when judged by both professional raters (p > 0.05) and laypeople (p > 0.05). Regression analysis did not identify influence of gender, group (i.e., Warsaw, Prague, and Bratislava), age at lip repair, surgeon, and age at photographic assessment on esthetic outcome (p > 0.05). Conclusion: This study showed that none of the surgical protocols showed superiority to produce good nasolabial appearance.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod. Rekonstrukční mikrovaskulární chirurgie s použitím volných laloků umožňuje estetickou a funkční rehabilitaci středních a rozsáhlých měkkotkáňových defektů orofaciální oblasti. Mikrovaskulární laloková chirurgie s mírou úspěšnosti více než 90-98 % je zlatým standardem rozsáhlejších rekonstrukčních operací hlavy a krku. Rekonstrukční chirurgie je v současnosti zaměřena nejen na uzávěr defektu a přiměřený estetický efekt, ale stejný důraz se klade i na funkční výsledek. Funkční rekonstrukce po resekci jazyka či rtu znamená uzávěr defektu s možností obnovení pohybu. Volný lalok z gracilního svalu (musculus gracilis) je jedna z možností funkční rekonstrukce jazyka a rtů. Metoda. Práce prezentuje roční zkušenost s pěti funkčními rekonstrukcemi středních a velkých defektů jazyka a defektu dolního rtu pomocí volného laloku musculus gracilis. Čtyři pacienti po resekci jazyka a jeden po subtotální resekci dolního rtu a části tváře podstoupili okamžitou funkční rekonstrukci volným lalokem musculus gracilis. Výsledky. U všech pěti pacientů byly operační ablativní defekty primárně rekonstruované pomocí funkčního laloku musculus gracilis, bez ztráty laloku. Odběr laloku musculus gracilis považujeme za technicky nenáročný, přičemž lalok poskytuje dostatečný tkáňový objem na uzávěr středních orofaciálních defektů. Současně je možný odběr laloku s kožním ostrovem a následným jednoduchým uzávěrem odběrového místa primární suturou s nízkou morbiditou. Pacienti po rekonstrukci jazyka mikrovaskulárním lalokem musculus gracilis byli před propuštěním domů schopni polykat kašovitou stravu. Pacient po totální resekci dolního rtu a rekonstrukci mikrovaskulárním lalokem musculus gracilis byl schopen před propuštěním domů přijímat potravu perorálně, ale i zavřít ústa. Funkční výsledek ve skupině pěti pacientů po rekonstrukci orofaciálního defektu mikrovaskulárním lalokem musculus gracilis bude třeba zhodnotit opakovaně v průběhu dvou let po operaci, a to vyhodnocením schopnosti polykat a artikulovat po rekonstrukci jazyka a hodnocením uzávěru dutiny ústní a mimiky obličeje po rekonstrukci rtu. Závěr. Rekonstrukce pomocí volného laloku musculus gracilis oproti čínskému laloku z předloktí umožňuje funkční rekonstrukci měkkotkáňových defektů. Funkční rekonstrukce defektů po resekci jazyka či rtu lalokem musculus gracilis garantuje dostatečný objem tkáně, velmi nízkou morbiditu odběrového místa a možnost obnovení pohyblivosti ve srovnání s použitím jiných mikrovaskulárních laloků, jako jsou anterolaterální stehenní lalok, perforátorový lalok a. circumflexa ilium superficialis, laterální pažní lalok nebo perforátorový lalok dolní hluboké epigastrické artérie.
Introduction. Free flap reconstructive surgery of middle size and large oral and facial defects enables aesthetic and functional rehabilitation. Microvascular flap reconstructive surgery, with flap survival success rate more than 90-98%, is a gold standard in head and neck extensive reconstructions. Currently, head and neck reconstructive surgery is focused not only on defect occlusion and adequate aesthetical result, but the same emphasize is aimed at functional result. Functional result post tongue and lip resection means defect occlusion with the possibility of movement restoration. Free gracilis muscle flap appears to be a choice for functional tongue and lip reconstruction. Material and methods. We present 1-year experience with 5 microvascular flap functional reconstructions of middle size and large defects of tongue and lip with free gracilis muscle flap. Four patients post tongue resection and one post subtotal lower lip and cheek resection underwent immediate functional microvascular gracilis muscle flap reconstruction. Results. All five patients were successfully reconstructed with functional free gracilis muscle flap, with no flap loss. We found gracilis muscle flap harvest is not technically demanding, provides adequate tissue volume for middle size orofacial defects reconstruction, with possibility for skin island harvest, and simple primary closure of donor site with very low morbidity. Patients after tongue reconstruction with free gracilis flap were swallowing spoon ood 1 week post operation. Patient after total lip resection and immediate reconstruction with free gracilis flap presented with oral competence before the discharge. The functional result in the group of patients with free gracilis flap reconstruction for orofacial defect will have to be further evaluated again after 2 years post operation considering the ability to swallow and articulate during the speech for the tongue reconstructions and the oral competence and facial mimic for the lip reconstruction. Conclusion. Microvascular gracilis muscle flap reconstruction compared to radial forearm flap reconstruction enables functional reconstruction of soft tissue defect. Functional reconstruction of soft tissue defects of tongue or lip with microvascular gracilis muscle flap appears to have advantage of adequate volume, very low donor side morbidity and expectancy of movement renewal compared to other microvascular flap reconstructive options such as anterolateral thigh flap, superficial circumflex iliac artery perforator flap, lateral arm free flap or deep inferior epigastric perforator free flap.
BACKGROUND/OBJECTIVE: Judgement of nasolabial aesthetics in cleft lip and palate (CLP) is a vital component of assessment of treatment outcome. It is usually performed based on two-dimensional (2D) facial photographs. An increasing use of three-dimensional (3D) imaging warrants an assessment if 3D images can substitute 2D photographs during aesthetic evaluation. The aim of this study was to compare reliability of rating nasolabial appearance on 3D images and standard 2D photographs in prepubertal children. METHODS: Forty subjects (age: 8.8-12) with unilateral CLP treated according to a standardized protocol, who had 2D and 3D facial images were selected. Eight lay raters assessed nasal form, nasal deviation, vermilion border, and nasolabial profile on cropped 2D and 3D images using a 100-mm visual analogue scale (VAS). Additionally, raters answer two questions: 1. Do 2D or 3D images provide more information on nasolabial aesthetics? and 2. Is aesthetic evaluation easier on 2D or 3D images? RESULTS: Intrarater agreement demonstrated a better reliability of ratings performed on 3D images than 2D images (correlation coefficients for 3D images ranged from 0.733 to 0.857; for 2D images from 0.151 to 0.611). The mean scores showed, however, no difference between 2D and 3D formats (>0.05). 3D images were regarded more informative than 2D images (P = 0.001) but probably more difficult to evaluate (P = 0.06). LIMITATIONS: Basal view of the nose was not assessed. CONCLUSIONS: 3D images seem better than 2D images for rating nasolabial aesthetics but raters should familiarize themselves with them prior to rating.
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- estetika MeSH
- fotografování metody MeSH
- fotogrammetrie metody MeSH
- lidé MeSH
- nos anatomie a histologie MeSH
- počítačové zpracování obrazu metody MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- ret anatomie a histologie MeSH
- rozštěp patra patologie chirurgie MeSH
- rozštěp rtu patologie chirurgie MeSH
- vizuální analogová stupnice MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zákroky plastické chirurgie metody MeSH
- získané deformity nosu patologie MeSH
- zobrazování trojrozměrné metody MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
