Úvod: Dekompresivní kraniektomie (DK) je život zachraňující neurochirurgický výkon s několika technickými možnostmi provedení. Cíl: Cílem této studie bylo porovnat výsledky operační techniky DK s duroplastikou a bez provedené duroplastiky na dvou neurochirurgických pracovištích. Metodika: Retrospektivní bicentrická studie hodnotila výskyt komplikací (tj. infekční, likvorová píštěl, hematom) u jednotlivých technik. Výsledky: Ve studii nebyl prokázán statisticky signifikantně vyšší výskyt komplikací jako jsou infekce (p = 0,539), likvorová píštěl (p = 0,826) či hematom (p = 0,720). V obou sledovaných souborech po kranioplastice nebyly zaznamenány infekční komplikace nebo likvorová píštěl. Komplikace ve formě hematomu byla statisticky nevýznamná (p = 0,155). Byl zjištěn statisticky významný rozdíl v operačním čase kranioplastiky provedené po DK s duroplastikou (medián 53 min) a po DK bez provedené duroplastiky (medián 90 min; p = 0,006). Závěr: DK bez provedení duroplastiky je potenciální bezpečná varianta, která není zatížená vyšším výskytem komplikací ve smyslu infekce nebo vzniku likvorové píštěle a hematomu.

Background: Decompressive craniectomy (DC) is a life-saving neurosurgical procedure with several technical options. Aim: The aim of this study was to compare the results of the DC surgical technique with and without duroplasty performed at two neurosurgery departments. Methods: A retrospective bicentric study evaluated the occurrence of complications (i.e., infection, cerebrospinal fluid fistula, hematoma) in both compared techniques. Results: The study did not demonstrate a statistically significantly higher incidence of complications such as infection (P = 0.539), cerebrospinal fluid fistula (P = 0.826) or hematoma (P = 0.720). No infectious complications or cerebrospinal fluid fistula were recorded in both observed groups after cranioplasty. The complication in the form of hematoma was statistically insignificant (P = 0.155). A statistically significant difference was found in the operative time of cranioplasty performed after DC with duroplasty (median 53 min) and after DC without duroplasty (median 90 min; P = 0.006). Conclusion: DC without duroplasty is a potentially safe option that is not burdened by a higher incidence of complications in terms of infection or the formation of cerebrospinal fluid fistula and hematoma.

• Klíčová slova
• duroplastika, kranioplastika,
• MeSH
• dekompresní kraniektomie metody   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• traumatické poranění mozku * chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Coccygodynia, or tailbone pain, is the most common in women after trauma (complicated childbirth, fall). This pain can be treated conservatively (by using analgesics, local injections, physiotherapy) or by surgical coccygectomy. In the presented article, a set of five female patients is evaluated, in whom, after the failing conservative therapy, coccygectomy was indicated for persistent coccygodynia. In all female patients, improvement of their clinical condition and alleviation of pain were reported. Coccygectomy has its place in the management of coccygodynia and in correctly chosen patients significant pain reduction can be expected. Key words: coccygodynia, coccyx, coccygectomy, trauma.

• MeSH
• bolesti zad MeSH
• kostrč zranění   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• lumbalgie * etiologie   chirurgie   MeSH
• muskuloskeletální bolest * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• intramedulární absces,
• MeSH
• absces chirurgie   diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci míchy * chirurgie   diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• neurochirurgické výkony MeSH
• paréza etiologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Cílem práce bylo stanovit roli prognostických možností proteinu S 100B jako možného biochemického markeru u pacientů s kraniocerebrálním poraněním. Soubor a metodika: Do pilotní studie bylo zařazeno celkem 22 pacientů s kraniocerebrálním poraněním verifikovaným CT. Byla sledována hladina proteinu S 100B do 3 h a dále po 8, 12, 24 a 72 h od úrazu. Výsledky: Při měření do 3 h od úrazu byly naměřeny nejvyšší hodnoty – medián 0,624 (0,166; 1,250) μg/l, které v následujících hodinách statisticky signifikantně poklesly. Prokázali jsme významnou středně silnou negativní korelaci mezi hodnotami proteinu S 100B naměřenými ve všech časech a vstupními hodnotami Glasgow Coma Scale (GCS), přičemž nejsilněji korelovaly po 72 h. Nebyla prokázána významná závislost hladin proteinu S 100B na věku pacientů. U sdružených poranění byla prokázána vyšší vstupní hladina proteinu – medián S 100B 1,250 (1,180; 3,380) μg/l než u izolovaných kraniotraumat – medián 0,438 (0,154; 0,681) μg/l. U pacientů s neuspokojivým klinickým stavem (GCS ≤ 12) 4. den hospitalizace byly prokázány významně vyšší hodnoty proteinu S 100B po 24 a 72 h. Nejspolehlivější predikce příznivého klinického stavu 4. den (GCS ≥ 13) byla možná po 72 h při hladině proteinu S 100B ≤ 0,132 μg/l se senzitivitou 94,1 % a specificitou 100 %. Závěr: Studie podporuje možnost potenciálního prognostického použití sérové hodnoty proteinu S 100B u pacientů s kraniocerebrálním traumatem.

Aim: The aim of this study was to explore prognostic capabilities of protein S 100B as a possible biochemical marker in patients with traumatic brain injury. Materials and methods: In this pilot study, we enrolled 22 patients with a traumatic brain injury verified on CT. S 100B levels were measured within 3 h and later on after 8, 12, 24 and 72 h following the trauma. Results: Initial checks of levels within 3 h following the trauma proved to be at a peak median 0.624 (0.166; 1.250) μg/L, and in the following hours the values declined with statistical significance. We proved a significant moderate negative correlation between the values of protein S 100B measured at all time checkpoints with initial Glasgow Coma Scale (GCS) values, with the highest correlation after 72 h. We did not prove any significant dependency of the levels of protein S100B and patient’s age. Higher levels of protein S 100B were found in patients with additional injuries with a median of 1.250 (1.180; 3.380) μg/L compared to patients with isolated traumatic brain injury with a median of 0.438 (0.154; 0.681) μg/L. Patients with unsatisfactory clinical outcome (GCS ≤ 12) on Day 4 were found to have higher levels of protein S 100B after 24 and 72 h. The most reliable cut-off level of protein S 100B for predicting favorable clinical outcome (GCS ≥ 13) on Day 4 was possible after 72 h at the level of ≤ 0.132 μg/L with 94.1% sensitivity and 100% specificity. Conclusion: The study supports the potential prognostic use of serum S 100B protein in patients with with traumatic brain injury.

• Klíčová slova
• Glasgow Coma Scale,
• MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kraniocerebrální traumata * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• poranění mozku * diagnóza   MeSH
• S-100 kalcium vázající protein G, podjednotka beta * analýza   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• ukazatel závažnosti úrazu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH