Úvod: Dekompresivní kraniektomie (DK) je život zachraňující neurochirurgický výkon s několika technickými možnostmi provedení. Cíl: Cílem této studie bylo porovnat výsledky operační techniky DK s duroplastikou a bez provedené duroplastiky na dvou neurochirurgických pracovištích. Metodika: Retrospektivní bicentrická studie hodnotila výskyt komplikací (tj. infekční, likvorová píštěl, hematom) u jednotlivých technik. Výsledky: Ve studii nebyl prokázán statisticky signifikantně vyšší výskyt komplikací jako jsou infekce (p = 0,539), likvorová píštěl (p = 0,826) či hematom (p = 0,720). V obou sledovaných souborech po kranioplastice nebyly zaznamenány infekční komplikace nebo likvorová píštěl. Komplikace ve formě hematomu byla statisticky nevýznamná (p = 0,155). Byl zjištěn statisticky významný rozdíl v operačním čase kranioplastiky provedené po DK s duroplastikou (medián 53 min) a po DK bez provedené duroplastiky (medián 90 min; p = 0,006). Závěr: DK bez provedení duroplastiky je potenciální bezpečná varianta, která není zatížená vyšším výskytem komplikací ve smyslu infekce nebo vzniku likvorové píštěle a hematomu.

Background: Decompressive craniectomy (DC) is a life-saving neurosurgical procedure with several technical options. Aim: The aim of this study was to compare the results of the DC surgical technique with and without duroplasty performed at two neurosurgery departments. Methods: A retrospective bicentric study evaluated the occurrence of complications (i.e., infection, cerebrospinal fluid fistula, hematoma) in both compared techniques. Results: The study did not demonstrate a statistically significantly higher incidence of complications such as infection (P = 0.539), cerebrospinal fluid fistula (P = 0.826) or hematoma (P = 0.720). No infectious complications or cerebrospinal fluid fistula were recorded in both observed groups after cranioplasty. The complication in the form of hematoma was statistically insignificant (P = 0.155). A statistically significant difference was found in the operative time of cranioplasty performed after DC with duroplasty (median 53 min) and after DC without duroplasty (median 90 min; P = 0.006). Conclusion: DC without duroplasty is a potentially safe option that is not burdened by a higher incidence of complications in terms of infection or the formation of cerebrospinal fluid fistula and hematoma.

• Klíčová slova
• duroplastika, kranioplastika,
• MeSH
• dekompresní kraniektomie metody   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• traumatické poranění mozku * chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Netraumatická rinolikvorea sa vyskytuje u menej ako 5 % pacientov s cerebrospinálnou fistulou. Najčastejšie sa vyskytuje v oblasti čuchovej platničky. Diagnostika zahrňuje zobrazovacie vyšetrenia, predovšetkým CT cisternografiu, zásadný význam má však rinoendoskopické vyšetrenie. Liečba je takmer vždy chirurgická, spočíva v uzavretí defektu tvrdej pleny-duroplastike. Prezentujeme kazuistiku 46-ročnej pacientky s netraumatickou rinolikvoreou, ktorá bola na našom pracovisku operovaná endoskopickým endonazálnym prístupom. Rok od operácie je chorá bez známok recidívy rinolikvorey.

Non-traumatic cerebrospinal fluid rhinorrhea represents less than 5% of cases of cerebrospinal fistula. It is most common in the area of lamina cribrosa. Diagnosis includes imaging examinations, especially CT cisternography, but rhino-endoscopic examination is essential. The treatment is mostly surgical, consists of closing the defect of dura mater – duraplasty. We present a case report of a 46-year old patient with a non-traumatic cerebrospinal fluid rhinorrhea, which underwent endonasal endoscopic surgery at our department. One year after surgery the patient is without signs of recurrence of cerebrospinal fluid rhinorrhea.

• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• myelografie využití   MeSH
• neurochirurgické výkony metody   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie využití   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• pooperační péče MeSH
• rinorea mozkomíšního moku * diagnostické zobrazování   diagnóza   chirurgie   MeSH
• únik mozkomíšního moku diagnóza   dietoterapie   chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

CÍLEM práce bylo zhodnocení výsledků u pacientů s kraniocerebrálním poraněním, kteří byli chirurgicky léčeni s využitím dekompresivní kraniektomie. SOUBOR A METODIKA: Za období 2002–2004 byl zhodnocen soubor 66 pacientů po roce od úrazu. Průměrný věk činil 43,5 roku, dominovali muži (40). Byl hodnocen iniciální stav vědomí pomocí Glasgowské škály vědomí, věk, CT nález, čas od úrazu do operace, přidružená poranění, peroperační nález a klinický stav po roce podle Glasgowské výsledkové škály. Dekompresivní kraniektomie byla provedena obvykle jednostranná hemisferální (62 pacientů), oboustranná hemisferální (2 pacienti), popřípadě bifrontální (2 pacienti). Výkon byl vždy doplněn radiálními nástřihy tvrdé pleny s navazující duroplastikou. VÝSLEDKY: Klíčový faktor, který ovlivnil klinický výsledek, byl věk pacienta. Pacienti vyššího věku mají jednoznačně horší prognózu. Dalším prognostickým faktorem byla iniciální porucha vědomí. Pacienti v bezvědomí od okamžiku úrazu měli tendenci k horším výsledkům. Nicméně výsledek nebyl statisticky signifikantní. Časový odstup operace od úrazu nedává jednoznačné závěry. Urgentní operace do 6 hodin byly spojeny s příznivými výsledky ve 43 procentech, zatímco odložené operace (po 24 hodinách) v 36 procentech. Nejhorší výsledky byly zaznamenány u operací akutních (6–24 hodin), kdy příznivé výsledky byly pouze ve 25 procentech. ZÁVĚR: Dekompresivní kraniektomie umožňuje zvládnutí nitrolební hypertenze po vyčerpání konzervativních léčebných postupů. Příznivé klinické výsledky jsou u mladších pacientů s iniciálním vyšším stavem vědomí.

AIM: The aim of our study was to evaluate the results in head injury patients who were surgically treated using decompressive craniectomy. MATERIAL AND METHODS: There were reviewed results of 66 patients in the period 2002–2004 one year after surgery. Mean age was 43.5 year, predominantly men (40). Admission level of consciousness, age, preoperative CT, time period between injury and operation, accompanying injuries, peroperative findings and Glasgow outcome score one year after surgery were recorded. Decompressive craniectomy was usually performed as ipsilateral large hemispheral craniectomy (62 patients) bilateral hemispheral craniectomy (2 patients) or bifrontal craniectomy (2 patients). Operation was alway supplemented by radial cuts of dura mater and duroplasty. RESULTS: Key factor which influenced clinical outcome was the age of patients. Older patients had worse prognosis. Next prognostic factor was admission level of consciousness. There was tendency to worse clinical results in deep unconscious admission patients. Nevertheless the results were not statistically significant. Time period between injury and operation affected ambi-guously the results. Emergent surgery within 6 hours was joined with good clinical outcome in 43% and delayed operations in 36%. The worst outcome was in acute surgery (6–24 h) when good outcome was present in 25%. CONCLUSION: Decompressive craniectomy enables to hold intracranial pressure in appropriate level after exhaustion of conservative treatment. Good clinical outcome is joined with younger age and higher initial level of consciousness.

• MeSH
• chirurgická dekomprese metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• Glasgowská stupnice následků statistika a číselné údaje   MeSH
• hodnocení výsledků zdravotní péče metody   využití   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• intrakraniální hypertenze chirurgie   MeSH
• kraniocerebrální traumata diagnóza   chirurgie   MeSH
• věkové faktory MeSH