Netraumatická rinolikvorea sa vyskytuje u menej ako 5 % pacientov s cerebrospinálnou fistulou. Najčastejšie sa vyskytuje v oblasti čuchovej platničky. Diagnostika zahrňuje zobrazovacie vyšetrenia, predovšetkým CT cisternografiu, zásadný význam má však rinoendoskopické vyšetrenie. Liečba je takmer vždy chirurgická, spočíva v uzavretí defektu tvrdej pleny-duroplastike. Prezentujeme kazuistiku 46-ročnej pacientky s netraumatickou rinolikvoreou, ktorá bola na našom pracovisku operovaná endoskopickým endonazálnym prístupom. Rok od operácie je chorá bez známok recidívy rinolikvorey.
Non-traumatic cerebrospinal fluid rhinorrhea represents less than 5% of cases of cerebrospinal fistula. It is most common in the area of lamina cribrosa. Diagnosis includes imaging examinations, especially CT cisternography, but rhino-endoscopic examination is essential. The treatment is mostly surgical, consists of closing the defect of dura mater – duraplasty. We present a case report of a 46-year old patient with a non-traumatic cerebrospinal fluid rhinorrhea, which underwent endonasal endoscopic surgery at our department. One year after surgery the patient is without signs of recurrence of cerebrospinal fluid rhinorrhea.
- MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- myelografie využití MeSH
- neurochirurgické výkony metody MeSH
- počítačová rentgenová tomografie využití MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- pooperační péče MeSH
- rinorea mozkomíšního moku * diagnostické zobrazování diagnóza chirurgie MeSH
- únik mozkomíšního moku diagnóza dietoterapie chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Klivus je centrální struktura baze lební v těsné blízkosti mozkového kmene a životně důležitých cév. K frakturám klivu dochází většinou při vysokoenergetických úrazech, jednou z nejčastějších komplikací bývá nazální likvorea. Kazuistika: Představujeme případ muže ve středním věku, u kterého se po běžném úrazu hlavy rozvinula nazální likvorea. CT vyšetření ukázalo masivní pneumocefalus a frakturu klivu v oblasti sinus sphenoidalis. Provedli jsme endoskopický endonazální výkon a defekt úspěšně uzavřeli. Diskuze: Pneumatizace sfenoidální dutiny vykazuje velkou interindividuální variabilitu. V našem případě se jedná o extrémně vzdušný sinus v kombinaci s gracilním klivem, což bylo predisponujícím faktorem pro zlomeninu. Traumatická likvorea představuje riziko likvorové hypotenze a vzniku meningitidy. Klasický chirurgický přístup je mikroskopický transnazální. Endoskopie je moderní miniinvazivní variantou. Závěr: Endoskopické endonazální ošetření traumatické likvorey u zlomenin baze lební v oblasti klivu je metodou volby. Klíčová slova: zlomenina baze lební – neurochirurgie – endoskopie
Introduction: Clivus is a central structure of the skull base located in the vicinity of the brainstem and vital brain vessels. Clival fractures are usually caused by a high-energy trauma. Cerebrospinal fluid leak is one of the most common complications. Case report: A middle-aged male sustained a mild head trauma, followed by a nasal cerebrospinal fluid leak. CT scan revealed the massive pneumocephalus and the fracture of the clivus in the posterior wall of the sphenoidal sinus. We performed an endoscopic endonasal surgery to seal the defect. Discussion: Pneumatization of a sphenoidal sinus shows high variability. In the presented case, extreme pneumatization of the sinuses was combined with the gracile clivus, which was the predisposing factor for fracture. Traumatic cerebrospinal fluid leak carries the risk of intracranial hypotension and meningitis. Microscopic transseptal management is the classical surgical approach, while endoscopy provides the modern miniinvasive option. Conclusion: Endoscopic endonasal treatment of traumatic cerebrospinal fluid leak is the treatment of choice for the clival fractures. Key words: skullbase fracture – neurosurgery – endoscopy
- MeSH
- endoskopie metody využití MeSH
- fraktury lebky * chirurgie komplikace MeSH
- lidé MeSH
- nosní dutina MeSH
- pneumocefalus etiologie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- rinorea mozkomíšního moku * diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zadní jáma lební * anatomie a histologie chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Medicína hlavy a krku
1. vyd. 347 s. : il., tab. ; 22 cm
- MeSH
- nádory baze lební diagnóza chirurgie patologie terapie MeSH
- neurochirurgické výkony metody trendy využití MeSH
- neuroendoskopie metody trendy využití MeSH
- otorinolaryngologické chirurgické výkony metody trendy využití MeSH
- perioperační péče MeSH
- rinorea mozkomíšního moku diagnóza etiologie chirurgie klasifikace patofyziologie terapie MeSH
- Konspekt
- Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
- NLK Obory
- neurochirurgie
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
Biochemistry and cytology examination of cerebrospinal fluid including detection of liquorea is described in the article. It is done at the Department of clinical biochemistry of the University hospital in Brno.
- MeSH
- cerebrovaskulární poruchy diagnóza MeSH
- demence diagnóza MeSH
- diagnostické techniky radioisotopové klasifikace využití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- jednofotonová emisní výpočetní tomografie metody využití MeSH
- lidé MeSH
- metabolické nemoci mozku diagnóza MeSH
- mozková smrt diagnóza MeSH
- nemoci centrálního nervového systému diagnóza MeSH
- nemoci mozku diagnóza MeSH
- nukleární lékařství metody MeSH
- pozitronová emisní tomografie metody využití MeSH
- radioisotopová scintigrafie metody využití MeSH
- rinorea mozkomíšního moku diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- cisterna magna metabolismus patologie MeSH
- diagnostické zobrazování metody využití MeSH
- hydrocefalus diagnóza MeSH
- mozkomíšní mok metabolismus MeSH
- radiofarmaka diagnostické užití MeSH
- radioisotopová scintigrafie metody využití MeSH
- rinorea mozkomíšního moku diagnóza MeSH
- subarachnoidální prostor metabolismus patologie MeSH
- MeSH
- imunoglobuliny MeSH
- lidé MeSH
- mozkomíšní mok cytologie imunologie MeSH
- oligoklonální proužky MeSH
- proteiny akutní fáze MeSH
- proteiny nervové tkáně MeSH
- proteiny v mozkomíšním moku analýza MeSH
- protilátky bakteriální MeSH
- protilátky virové MeSH
- rinorea mozkomíšního moku diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
V našem souboru jsme zpracovali výsledky léčby 165 pacientů s frontobazálním poraněním hospitalizovaných na naší klinice od 1.1.1989 do 31.12.2002. Při tradičním, konzervativním postupu byl pacient s frontobazálním poraněním uložen na lůžku po dobu 3 týdnů. Poté následovala indikační rozvaha o operaci. Tato léčebná strategie je uplatňována na některých pracovištích dodnes. Při souběhu postižení skeletu obličeje měl postup tři fáze. V první době byla provedená kraniotomie s revizí intrakraniálního prostoru, ošetřením trhliny důry, poranění mozkové tkáně, případně evakuací přítomných extravazátů. V druhé fázi, za 7 až 10 dní, následovalo ošetření orbitofaciálního traumatu. Za 6 až 12 měsíců byla, v případě potřeby, provedena korekční plastická operace. Naší léčebnou strategií je časná operační revizi do 48 hodin od lirazu. Záměrem je právě v tomto časovém intervalu před nástupem traumatického otoků mozku, který minimalizuje operační pole, provést plastiku dury přední jámy lební a anatomickou rekonstrukci skeletu lebky. V případě souběžného poranění splanchnokrania indikujeme časnou a jednodobou revizi v operačním týmu společně se stomatochirurgem. V našem souboru se vyskytio 22 případů zánětiivých komplikací; 17 případů meningitidy a 5 případů abscesu. Při tradičním, konzervativním postupu bylo meningitidou postiženo 14 (45,1 %) nemocných. Při časném řešení se vyskytly 1 (0,9 %) případy meningitidy. Pět (18 %) případů abscesu bylo U odložené řešených pacientů. Dle nás časná a jednodobá operační revize umožňuje definitivní ošetření durální bariery a je jedinou prevencí nitrolebních zánětiivých komplikací. Tento postup výrazne zkracuje dobu hospitahzace, počet zákroků, urychluje hojení, zlepšuje výsledný estetický efekt a redukuje případné komplikace vznikající v takto provázané oblasti u dvoudobých chirurgických výkonů.
The paper presents the results of treatment of 165 patients with frontobasal injury who were hospitalized in our clinic from 1 January 1989 to 31 December 2002. The classic conservative treatment of frontobasal trauma involves bed rest for 3 weeks, followed by consideration of surgery. This treatment strategy is still being applied by some neurosurgeons. In cases of concomitant craniofacial surgery, the procedure consisted of three phases. The first period included craniotomy, revision of intracranial space, repair of dural tears, brain damage and bleeding. The second phase, 7 to 10 days later, included treatment of orbitofacial trauma. If needed, corrective plastic surgery was performed in 6 to 12 months. Our treatment strategy is early repair within 48 hours of injury. The aim is to take advantage of this time interval in order to repair dural tear in the anterior fossa and restore the anatomical relations of the skull before the development of traumatic brain edema, which minimizes the operative field. For concomitant facial injuries, we indicate early single-stage repair by a team including a neurosurgeon and a maxillary surgeon. In our patient group. 22 patients developed intracranial cerebral inflammations, 17 meningitis and 5 abscess. In the group treated with the traditional conservative approach 14 (45.1 %) patients developed meningitis. With the early repair approach, 1 (0.9 %) case of meningitis occurred. Five (18 %) cases of abscess developed in the postponed surgery patients. In our opinion, early and single-stage repair allows definitive treatment of dural tears and represents the only prevention of intracranial inflammatory complications. This procedure substantially decreases time spent in hospital, reduces the amount of operative procedures, accelerates healing. improves the final esthetic effect and reduces the possibility of complications that arise in such intricate regions in two-stage surgeries.
Únik mozkomíšního moku, likvorea, zejména v oblasti přední části baze lební a v oblasti pyramid, je potenciálně život ohrožující stav. Průnik bakterií likvorovou píštělí a vznik meningitidy je v těchto případech hlavní příčinou morbidity a mortality. V některých případech není anamnéza a klinický průběh jasný a je nutné přítomnost mozkomíšního moku v nosním nebo ušním sekretu prokázat. Glukózový test je pouze orientační. Průkaz β2-transferinu je považován za zlatý standard průkazu likvorey. Prokazuje se izoelektrickou fokusací, což je technicky a časově poměrně náročná laboratorní metoda. β-trace protein (prostaglandin-D-syntáza) je velice významný protein mozkomíšního moku. Jeho stanovení lze provádět na automatických imunonefelometrických analyzátorech firmy DADE Behring. Tento způsob analýzy je technicky méně náročný, rychlejší, a tudíž i obecně dostupnější. Navíc je detekce přítomnosti likvoru ve vyšetřovaném materiálu pomocí β-trace proteinu, v porovnání s použitím β2-transferinu, senzitivnější. Průkaz β-trace proteinu se jeví jako velmi přínosná metoda pro screeningovou detekci likvorey. Naše likvorologická laboratoř provádí vyšetření β-trace proteinu od roku 2002. V souboru doposud vyšetřených pacientů byla zjištěna průměrná koncentrace v krevním séru 0,58 (± 0,20) mg/l, průměrná koncentrace v mozkomíšním moku 20,80 (± 4,11) mg/l.
Cerebrospinal fluid (CSF) fistulas, especially of the anterior skull base and pyramids, are potentially life threatening conditions. The passage of bacterial flora and bacterial meningitis is the leading cause ofmorbidity and mortality in these cases. In some cases, anamnesis and clinical conditions are not typical and it is necessary to prove the presence of CSF in nasal or ear secretions. Glucose testing is only a basic test. Detection of β2-transferrin is the „gold standard“ in detection of liquorrhea. Isoelectric focusing is used for such detection, but it is a quite difficult and time consuming laboratory method. β-trace protein (prostaglandin-D-synthase) is very important protein found in CSF. For the detection imunonefelometric assay can be used which is an easier, faster,more sensitive and more accessible method. Detection of β-trace protein is a very useful method for the screening of CSF fistulas. Our liquorrological laboratory has been using this test since 2002. Average concentration of BTP in blood serum of our patients is 0.58 (± 0.20) mg/l, and in CSF 20.80 (± 4.11) mg/l.
