- Klíčová slova
- zanedbávání, násilí na seniorech, týrání seniorů,
- MeSH
- domovy pro seniory MeSH
- zdravotnická zařízení MeSH
V literatuře bylo mnohokrát popsáno, jak jedinec, který vyrůstá v nepříznivých rodinných podmínkách, může být více náchylný k sebevraždě. Jak rodina může posilovat dispozice k sebevražednému jednání, pokud nedochází k uspokojování základních potřeb a to především potřeby jistoty a bezpečí. Příspěvek prezentuje výsledky výzkumu, který byl zaměřený na porovnání aspektů, které k tomuto jednání vedly, jak z pohledu samotného sebevraha, tak z pohledu jeho nejbližšího sociálního okolí. Jak rodinné prostředí a vztahy v něm ovlivnily jedince, který následně suicidoval a jaký vliv mělo proběhlé suicidální jednání na další fungování rodiny. Dále jaké podobnosti nebo naopak odlišnosti byly vysledovány jak na straně suicidantek, tak na straně nejbližšího sociálního okolí. V případové studii byly provedeny polo-strukturované rozhovory celkem s šesti participanty, přičemž dva byly suicidanty a čtyři členové rodiny. Témata rozhovorů byla zaměřena na rodinu, rodinné soužití, vztahy v rodině, na okolnosti, které vedli k sebepoškozování a suicidálnímu jednání, na samotný průběh suicidia a na vývoj postojů a vztahů po proběhlém suicidiu. Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno několik významných poznatků. Obě suicidantky pocházejí z neúplných a dysfunkčních rodin, kde postrádají nejenom fungujícího otce, ale i fungující matku. V případě jedné suicidantky, sice byla pomoc prarodičů, ale ta zřejmě díky jejich pokročilému věku, jejich předsudkům, alibistickému omlouvání skutečností, povrchnímu nahlížení na dění kolem nich a na materiálně zaměřené nahlížení na svět, byla nedostačující. Veškerá jejich péče a snaha byla přepočítávána na peníze a materiální zajištění a ve vztahu zcela postrádáme jakoukoli emoční zainteresovanost obou prarodičů. Velkou roli také sehrála vzájemná rivalita, která se vyskytovala, jak na úrovni manželské a rodičovské, ale především na úrovni mezigenerační. V obou rodinách byly zaznamenány také zdravotní problémy, jak somatického, tak psychického rázu. Také bylo hojně zaznamenáno agresivní chování a nadužívání alkoholu i drog. Zajímavým poznatkem také byla skutečnost, jak všichni participanti shodně popisovali, jaký význam pro jejich životy právě rodina a rodinné zázemí mají, ale současně shodně uvádějí, že suicidantky rodinu nemají, rády by jí měly a že jí hledají. Nepřehlédnutelné také byli ambivalentní pocity obou suicidantek vůči některým členům rodiny. Zajímavé také bylo to, jak při hledání původu chování obou suicidantek docházelo k obviňování a přenosu viny. Pouze v jediném případě participantka částečně připustila svůj díl viny. Dalším, velmi významným zjištěním je ta skutečnost, že po proběhlém suicidiu nikdo z rodinných příslušníků nezměnil svůj pohled na suicidantku, svůj postoj k celé situaci, ani náznakem nikdo nezapochyboval o tom, že by to, v čem obě suicidantky žijí a vyrůstaly, mohlo být, jak se lidově říká „závadné prostředí“. Naopak, překvapivým zjištěním byla motivace.
The literature often describes how individuals, who grow up in adverse family circumstances, may be more prone to suicide. How family may strengthen the predisposition to suicidal acts if there aren´t satisfied the basic needs for security and safety. The paper presents the research results which focused on comparing the aspects that led to this action - both from the perspective of the self-murderer and his social environment. How the family environment and relationships affected the individual, who subsequently committed a suicide and what effect had the suicidal act on the further family functioning. Furthermore, what similarities or differences have been discovered in the life of the suicidant and their closest social environment. In a case study semi-structured interviews were made with six participants. Two of them were suicidants and four were their family members. The topics of the interviews were focused on family, family cohabitation, family relationships, the circumstances that led to self-harm and suicidal act, the actual course of the suicide and the development of attitudes and relationships after the suicide. Several significant things were found based on the research. Both suicidants came from broken and dysfunctional families where they missed a father but also the role mother. One of the suicidants had the assistance of grandparents but the help was not adequate because of their advanced age, prejudices, they attempted to excuse everything and they had superficial view on what is happening around them. All their care and effort has been converted into money and material security and the relationship completely missed any emotional involvement of both grandparents. A big role had the rivalry which occurred both at marriage and parent level, but especially at the level inter-generational. In both families somatic and psychological health problems were detected. Aggressive behavior and abuse of alcohol and drugs has also been widely detected. Very interesting was the fact that all participants identically described the importance of family and family background in their lives. At the same time the suicidants say that they don´t have any family, that they would like to have one and are searching for it. Highly visible were also the ambivalent feelings of both suicidants towards some family members. Interesting as well was that when the panticipant was supposed to identify why they tried to commit a suicide, they blamed everybody else. Only in one case participant partially admitted his responsibility. Another very important finding is the fact that after the suicide none of the family members changed their view on the suicidant or the whole situation. Nobody had doubted that the family environment in which both suicidants lived and grown up could be called "defective environment". Surprising finding was the motivation and determination of both suicidats which led them to change
