BACKGROUND: In the field of harm reduction (HR), an established quality assurance system with implemented quality standards is rather rare in practice. Together with limited evidence in this area, this leads to an imbalance in the basic segments of drug demand reduction and their lack of compatibility and alignment in terms of therapeutic continuity. AIMS: The paper presents case study analysis of the context and a description of the original quality management system in harm reduction at the national level. METHODS: The case study design is based on a narrative review from a search of databases, including grey literature for the period from 1990 to 2022, followed by subsequent qualitative content analysis. RESULTS: After 1989, there was an exponential increase in HR services, with a strong initiative of non-governmental organisations (NGOs) and significant professionalisation from the beginning of the HR services network. It is the NGO initiative that has contributed significantly to the introduction of a certification and quality standards since 1995. In the following period, the system was expanded to include other quality management components (system for monitoring, ethical standards). CONCLUSIONS: In terms of national drug policy and the continuous development of drug services, the introduction of a quality assurance system was a critical point with dozens of implications, including balancing and equalising the position of harm reduction in the drug demand reduction system in the Czech Republic.

Zpráva, která shrnuje současnou situaci v oblasti závislostního chování v Česku. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• návykové chování MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek MeSH
• sociální problémy MeSH
• Publikační typ
• zprávy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Hygiena. Lidské zdraví
• NLK Obory
• adiktologie
• veřejné zdravotnictví

Východiska. Užívání návykových látek se vyskytuje rovněž ve starších věkových skupinách, pro které problémové užívání alkoholu a dalších drog představuje zvýšené riziko řady zdravotních a sociálních problémů. V současném českém systému adiktologické péče je tato cílová skupina spíše na okraji pozornosti. Přesto v České republice existují služby, domovy se zvláštním režimem, které s touto cílovou skupinou cíleně pracují a jsou obdobou tzv. nursing homes pro stárnoucí uživatele návykových látek známých ze zahraničí. Cíle. Cílem studie je základní zmapování charakteristik domovů se zvláštním režimem pro cílovou skupinu osob ohrožených závislostí nebo závislých v ČR. Metody | V květnu až červnu 2017 bylo v rámci on-line průřezové dotazníkové studie osloveno celkem 16 domovů se zvláštním režimem, které podle Registru poskytovatelů sociálních služeb poskytují služby cílové skupině osoby závislé nebo ohrožené závislostí. Výsledky. Z 16 oslovených zařízení 14 poskytlo informace, z nich celkem 6 poskytovalo péči cílové skupině. Klienti byli až na výjimky uživatelé alkoholu, často s komorbidním psychiatrickým problémem, zejména organickou duševní poruchou. Úplnou abstinenci jako podmínku pro setrvání v domově uváděla 3 zařízení, naopak 2 měla nastavená pravidla umožňující konzumaci alkoholu vně zařízení a 1 zařízení uvedlo možnost personálu regulovat konzumaci alkoholu přímo v zařízení. Závěry. Stabilní bydlení a uspokojení základních životních potřeb v rámci multidisciplinárního přístupu je hlavní náplní péče o seniory s adiktologickým problémem. V zařízeních je většinou vyžadována abstinence, zatímco podobné programy v některých zemích často povolují užívání návykových látek uvnitř zařízení, může docházet i k podávání a kontrole konzumovaného množství alkoholu.

Background. Substance use also occurs among the elderly, for whom the problem substance use poses an increased risk of health and social harms. This target group is rather at the periphery of attention in the current Czech system of addiction care. Nevertheless, residential centres for elderly with substance use disorders exist in Czechia and these are comparable to nursing homes for ageing drug users known from abroad. Aims. The study aims to map the characteristics of residential social care centres with a special regime for the persons with substance use disorders in Czechia. Methods. An online cross-sectional questionnaire study was conducted in May and June 2017; according to the Registry of Social Service Providers a total of 16 residential centres with a special regime for the target group were addressed. Results | Out of 16 centres addressed, 14 facilities responded, of which six provided care to the target group. The clients were mainly alcohol users, often with comorbid psychiatric problems. Abstinence as a condition was reported by three facilities; on the other hand, two facilities set rules allowing alcohol consumption outside the facility and one facility stated possibility of an alcohol supply controlled by staff. Conclusions. Basic social care for elderly with substance use disorders is the main task within an multidisciplinary approach. The predominant requirement of abstinence represents a difference from similar facilities in some countries, which may allow substance use inside the facility, as well as the administration or control of alcohol consumption.

Zpráva shrnuje současnou situaci v oblasti drogové závislosti a nelegálních drog v Česku. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek MeSH
• sociální problémy MeSH
• zakázané drogy MeSH
• Publikační typ
• zprávy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Hygiena. Lidské zdraví
• NLK Obory
• adiktologie
• veřejné zdravotnictví

Zpráva, která shrnuje současnou situaci v oblasti užívání a zneužívání alkoholu v Česku. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• pití alkoholu MeSH
• poruchy způsobené alkoholem MeSH
• sociální problémy MeSH
• Publikační typ
• zprávy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Hygiena. Lidské zdraví
• NLK Obory
• adiktologie
• veřejné zdravotnictví

Východiska: Užívání alkoholu je spojeno se značnými negativními dopady na veřejné zdraví. Spotřeba alkoholu i výskyt epizodické konzumace nadměrných dávek alkoholu v ČR jsou dlouhodobě vysoké, dopady užívání alkoholu však nejsou systematicky monitorovány. Cíl: Cílem článku je podat přehled dostupných informací o míře a vzorcích užívání alkoholu v ČR se zaměřením na problémové užívání, jeho zdravotní a sociální důsledky. Metodika: Dostupné informace o užívání alkoholu a jeho dopadech zahrnují především data z průzkumů v dospělé a školní populaci, z rutinního monitorování spotřeby alkoholu, nemocnosti a úmrtnosti. Výsledky: Prevalence rizikové konzumace v dospělé populaci dosahuje 17 % (odhadem 1,5 mil. osob), z toho škodlivého pití 9 %, a dlouhodobě narůstá. Ročně je pro poruchy způsobené užíváním alkoholu léčeno celkem 21 tis. osob v psychiatrických ambulancích a téměř 10 tis. v psychiatrické lůžkové péči. Mezi dospívajícími byl v posledních letech zaznamenán pokles užívání alkoholu, ale v mezinárodním měřítku je konzumace dospívajícími nadále na vysoké úrovni. Dostupné údaje o morbiditě naznačují stabilní situaci, výskyt onemocnění souvisejících s konzumací alkoholu je 2–3krát vyšší u mužů. Ročně je pro nemoci, které jsou vyvolány výhradně užíváním alkoholu, hospitalizováno téměř 14 tis. osob. Mortalita v důsledku užívání alkoholu se zvyšuje, ročně je pití alkoholu v ČR zodpovědné za přibližně 6 tis. úmrtí (6 % celkové úmrtnosti). Poslední odhady společenských nákladů v souvislosti s alkoholem se pohybují ve výši 57 mld. Kč. Závěry: Dostupné údaje, s přihlédnutím k nedostatečnému provádění doporučených opatření v oblasti alkoholu, naznačují podhodnocení skutečného rozsahu problémů souvisejících s alkoholem v ČR. V oblasti alkoholové politiky by měla být více a důsledněji uplatňována politika založená na důkazech.

Background: Alcohol use has substantial negative impact on public health. In the Czech Republic, alcohol consumption, as well as heavy episodic drinking, has been very high in the long run, however, the consequences of alcohol use are not systematically monitored. Aim: The aim of the manuscript is to provide an overview of available information on prevalence and patterns of alcohol use in the Czech Republic with a focus on problem alcohol use, and its health and social consequences. Methodology: Available information on alcohol use and its consequences includes in particular data from representative population and school surveys, and routine monitoring of alcohol consumption, morbidity and mortality. Results: Prevalence of risky alcohol use has reached 17% in the adult population (approx. 1.5 million adults), including 9% prevalence of harmful alcohol use, and has been increasing. Annually, 21 thousand patients are treated in psychiatric out-patient centres, and nearly 10 thousand are reported in residential psychiatric treatment. A decline in alcohol use among adolescents has been reported in recent years; however, the adolescent alcohol use remains high in the international context.

Východiska: Proces stárnutí je spojen s řadou problémů, které mohou být užíváním návykových látek dále prohlubovány. Zatímco zahraniční dostupné informace ukazují, že tato věková skupina je relativně vysoce ohrožena problémy spojenými s konzumací návykových látek, v ČR dosud nebylo téma užívání návykových látek ve starších věkových skupinách systematicky monitorováno. Cíl: Cílem článku je podat souhrn současné situace a přehled o rozsahu problému v oblastech užívání alkoholu, psychoaktivních léků a nelegálních drog ve starších věkových skupinách v ČR. Metodika: Jsou použita prevalenční data z posledních reprezentativních celopopulačních průzkumů zaměřených na užívání návykových látek a údaje o uživatelích návykových látek v léčbě ve zdravotnické statistice. Výsledky: V ČR lze odhadnout cca 140 tis. denních konzumentů alkoholu ve věku 55–64 let a dalších 200 tis. osob starších 65 let. V riziku v souvislosti s pitím alkoholu je v ČR odhadem 220 tis. ve věku 55–64 let a 220 tis. starších 65 let. Do kategorie škodlivého pití spadá cca 130 tis. osob ve věku 55–64 let a 100–130 tis. osob starších 65 let. Psychoaktivní léky bez doporučení lékaře užívá aktuálně cca 290 tis. ve věku 55–64 let a 630 tis. osob starších 65 let. Dlouhodobě, pravidelně, případně injekčně užívá nelegální drogy odhadem 1500 osob starších 50 let, z nich odhadem cca 1000 užívá pravidelně, dlouhodobě a/nebo injekčně pervitin a cca 500 opioidy. Závěry: S ohledem na pokračující stárnutí populace lze předpokládat, že počet osob ve starších věkových skupinách ohrožených problémy spojenými s konzumací návykových látek, zejména užíváním alkoholu a psychoaktivních léků, bude do budoucna narůstat.

Background: The process of aging is associated with a number of complications that can be further exacerbated by substance use. Available foreign research information shows that this age group is relatively at high risk of substance use disorders; however, in the Czech Republic the substance use in older age groups is not systematically monitored. Aim: The aim of the manuscript is to provide a summary of the current situation and an overview of the problem extent in the areas of alcohol use, psychoactive medicines and illicit drugs in older age groups in the Czech Republic. Methodology: The overview is based on prevalence data from the latest representative population surveys focused on substance use and data on substance use disorders treatment from health statistics. Results: In the Czech Republic, it is possible to estimate approx. 140 thousand daily alcohol users aged 55–64 and 200 thousand persons aged 65 years and older. The risky alcohol use is estimated at 220 thousand persons aged 55–64 and 220 thousand aged 65 years and older. The category of harmful alcohol use includes about 130 thousand persons aged 55–64 years and 100–130 thousand persons aged 65 years and older. Psychoactive medicines are currently used without medical recommendation by about 290 thousand persons aged 55–64 and 630 thousand persons aged 65 years and older. An estimated 1,500 people aged 50 and older are long-term, regular or injecting drug users, of which an estimated 1,000 use methamphetamine and about 500 use opioids. Conclusion: The population is aging and it may be assumed that the number of people in older age groups at risk of substance use disorders, especially alcohol and psychoactive medicines, will increase.

OBJECTIVE: Alcohol consumption is associated with substantial public health burden. This article summarises available information on the patterns and prevalence of alcohol use in the Czech Republic with a focus on the heavy alcohol use and its health and social consequences. METHODS: A non-systematic literature review was conducted. The data sources included primarily 3 series of surveys in the adult population, 2 series of surveys in the school population, routine monitoring system of per capita alcohol consumption, routine statistics on alcohol-related morbidity and mortality, and alcohol-related crime. RESULTS: In recent years the registered alcohol consumption in the Czech Republic has been very high; 9.8 litres of pure alcohol were consumed per capita in 2017. Recently, the prevalence of hazardous alcohol consumption in the adult population has reached 16.8-17.6% and harmful alcohol consumption 9.0-9.3%. From 12% to 17% of adult population and 12% of adolescent population were heavy episodic drinkers. Alcohol-related disorders are disproportionately higher (2-3 times) among men. Mortality for alcohol-related causes fully attributable to alcohol (AAF = 100%) and their proportion in overall mortality is on increase. CONCLUSIONS: Alcohol consumption as well as the prevalence of heavy episodic drinking in the Czech Republic belongs among the highest globally. On the other hand, declines in alcohol use have been recently observed among children and adolescents. Available data on alcohol-related morbidity indicate stable situation, though alcohol-related mortality is increasing. Alcohol-related burden is rather underestimated and evidence-based alcohol policy should be increasingly implemented.

-

-

-

• MeSH
• lidé MeSH
• pití alkoholu * epidemiologie   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• centra pro terapii drogových závislostí statistika a číselné údaje   MeSH
• kriminální chování MeSH
• lidé MeSH
• nové syntetické drogy MeSH
• obchodování s drogami * statistika a číselné údaje   MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek * epidemiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• uživatelé drog * statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH