AIM: The purpose of this project was to compare the characteristics of two experimental murine models of primary intraocular lymphoma (PIOL) and determine which experimental model is most suitable for further investigational research to elucidate the pathophysiology of PIOL and to find new therapeutical strategies. METHODS: In both experimental models PIOL was induced in immunocompetent mice with intravitreal injection of syngeneic B-cell lymphoma cell lines. Murine strain C3H/HeN and cell line 38C13 were used in the first model and BALB/CaNn mice and cell line A20 in the second model. During the experiments, thorough clinical evaluation (using photo documentation, ultrasonography, and MRI) and histological evaluation were performed. RESULTS: In both models, the percentage of PIOL development was high, reaching nearly 80%. Disease progression was faster in C3H/HeN with exophthalmos occurring on average on day 10. Vitreous involvement was a predominant sign in the clinical presentation of this group. In BALB/CaNn mice exophthalmos occurred on average on day 22. The predominant clinical sign in the BALB/CaNn group was tumorous infiltration of the retina, optic disc, and tumorous retinal detachment. CONCLUSION: Slower progression of the disease in BALB/CaNn mice, greater possibility to examine the retina due to mild vitreous involvement, and later occurrence of exophthalmos makes this strain more suitable for further investigational research.
- MeSH
- B-buněčný lymfom patologie MeSH
- modely nemocí na zvířatech * MeSH
- myši inbrední BALB C * MeSH
- myši inbrední C3H MeSH
- myši MeSH
- nádorové buněčné linie MeSH
- nitrooční lymfom * patologie MeSH
- progrese nemoci MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- myši MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
- MeSH
- chirurgie operační metody MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- glaukom s otevřeným úhlem diagnóza terapie MeSH
- glaukom s uzavřeným úhlem diagnóza etiologie terapie MeSH
- glaukom * diagnóza klasifikace terapie MeSH
- laserová terapie metody MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Sekundární uveitický glaukom je závažnou zrak ohrožující komplikací nitroočních zánětů (uveitid). Rozvíjí se přibližně u 10–20 % pacientů trpících uveitidou (v závislosti na typu zánětu však může být jeho výskyt vyšší). Častěji je spojován s chronickými formami uveitid, zejména předních. Elevace nitroočního tlaku (NOT) a rozvoj sekundárního glaukomu vzniká jako přímý či nepřímý důsledek uveitidy a dále se může rozvinout v souvislosti s terapií nitroočního zánětu. Dle mechanismu vzniku rozlišujeme několik typů uveitického glaukomu: sekundární s otevřeným úhlem (včetně steroidy indukovaného sekundárního glaukomu), sekundární s uzavřeným úhlem a kombinaci obou. Nutné je určit etiologii uveitidy a dle ní cílit léčbu zánětlivého procesu. Následně je nezbytné určit typ sekundárního glaukomu, který ovlivňuje výběr terapie. Kompenzace NOT je třeba docílit co nejrychleji, než dojde k nezvratnému poškození zrakového nervu a zorného pole. V první řadě volíme konzervativní farmakologickou terapii. Tato terapie však u sekundárního uveitického glaukomu selhává častěji než u primárního glaukomu otevřeného úhlu. Z tohoto důvodu je v případě refrakterních glaukomů nutné přistoupit k chirurgické či laserové terapii. Trabekulektomie zůstává zlatým standardem v chirurgické terapii sekundárního glaukomu, lze využít i jiných chirurgických technik (drenážních implantátů typu Ahmed, goniotomie u pediatrické populace, chirurgické iridektomie a synechiolýzy u uzávěru úhlu apod.). Volba metody je individualizovaná dle klinického nálezu u pacienta a předchozích očních výkonů. Hlavním faktorem ovlivňujícím úspěšnost a účinnost filtračních operací je však adekvátní terapie a kontrola nitroočního zánětlivého procesu. Klíčová slova: sekundární uveitický glaukom, uveitida, terapie sekundárního uveitického glaukomu
Secondary uveitic glaucoma is a serious sight-threatening complication of intraocular inflammation (uveitis). It develops in approximately 10–20% of patients with uveitis (although this figure may be higher depending on the type of inflammation). It is more commonly associated with chronic forms of uveitis, especially anterior uveitis. Elevation of intraocular pressure (IOP) and the development of secondary glaucoma arise as a direct or indirect consequence of uveitis, and may develop further in association with therapy for intraocular inflammation. Several types of uveitic glaucoma are distinguished according to the mechanism of development: open-angle secondary glaucoma (including steroid-induced secondary glaucoma), angle-closure secondary glaucoma, and a combination of both. It is necessary to determine the pathogenesis of uveitis and target the treatment of the inflammatory process according to it. Subsequently, it is necessary to determine the type of secondary glaucoma, which influences the choice of therapy. Compensation for IOP should be achieved as quickly as possible, before irreversible damage to the optic nerve and visual field occurs. In the first instance, we choose conservative pharmacological therapy. However, this therapy fails more often in secondary uveitic glaucoma than in primary open-angle glaucoma. For this reason, surgical or laser therapy is necessary for refractory glaucoma. Trabeculectomy remains the gold standard in surgical therapy for secondary uveitic glaucoma, but other surgical techniques can also be used (Ahmed drainage implants, goniotomy in the paediatric population, surgical iridectomy, and synechiae for angle closure etc.). The choice of method is individualised according to the clinical findings of the patient and previous ocular procedures. However, the main factor influencing the success and efficacy of filtration surgery is adequate therapy and control of the intraocular inflammatory process.
