Cíl studie: Popsat změny tělesné teploty nemocných v perioperačním období u krátkých a středně dlouhých operačních výkonů. Typ studie: Unicentrická, prospektivní, observační studie. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Sledování tělesné teploty pacienta v perioperačním průběhu během 59 pracovních dní (červen až srpen 2013). Z anesteziologického záznamu jsme zaznamenali věk a pohlaví nemocného, typ chirurgického výkonu, délku anestezie, použití/nepoužití některé z metod teplotního managementu během anestezie a teplotu operačního sálu měřenou elektronickým teploměrem. Studie nesledovala korelaci BMI a infuzní peroperační terapie ve vztahu k perioperační hypotermii. Výsledky: Celkem bylo do studie zařazeno 401 nemocných. Pooperační hypotermie (pokles teploty o více než 0,5 °C) se vyskytovala v době přijetí na PACU (Post-anaesthesia care unit) u 253 nemocných (63 %). Po anestezii bylo prokázáno signifikantní snížení TT (tělesná teplota) vzhledem k hodnotám před anestezií (Wilcoxonův párový test, p < 0,0001). Hodnoty TT byly signifikantně nižší také při odjezdu z PACU ve srovnání s hodnotami před anestezií (Wilcoxonův párový test, p < 0,0001). Rovněž tělesná teplota při odjezdu z PACU byla signifikantně vyšší než TT po anestezii (Wilcoxonův párový test, p < 0,0001). Byla prokázána velmi slabá korelace změny TT po anestezii s délkou operace (Spearmanův korelační koeficient r = -0,299) a teplotou sálu (Spearmanův korelační koeficient r = 0,168). Nebyla prokázána signifikantní korelace mezi změnou TT po anestezii a věkem pacienta (r = -0,065). Nebyla prokázána signifikantní závislost mezi změnou TT a pohlavím. Závěr: Pokles tělesné teploty během celkové anestezie je častým jevem, a to i u krátkých operačních výkonů.

Objective: To study peri-operative temperature changes in patients during short and medium duration operations. Design: Unicentric, prospective, observational study. Setting: Department of Anaesthesiology and Intensive Care, University Hospital. Materials and methods: We measured patients' peri-operative temperature during a period of 59 working days (June – August 2013). Using the anaesthetic chart we recorded the age, sex, type of surgical operation, duration of anaesthesia, use/no use of temperature management devices and electronic measurement of theatre temperature. No correlation between the BMI, infusion therapy and peri-operative hypothermia was observed in the study. Results: Total 401 patients were enrolled in the study. Postoperative hypothermia (temperature drop > 0.5 °C) was observed in 253 patients (63%) at PACU admission. After anaesthesia, there was a significant decrease in the temperature compared to the pre-operative temperature (Wilcoxon paired rank sum test p < 0.0001). Temperature recordings were also significantly lower after PACU discharge when compared to the pre-operative temperature. (Wilcoxon paired rank sum test p < 0.0001). Similarly, the body temperature after PACU discharge was significantly higher than postoperatively (Wilcoxon paired rank sum test p < 0.0001). There were low correlations between changes in temperature after anaesthesia and the duration of operation (Spearman correlation coefficient r = -0.299) and with theatre temperature (Spearman correlation coefficient r = 0.168). No correlation was observed between the temperature change after anaesthesia and the patients' age (r = -0.065) nor between the temperature change and the patients' sex. Conclusion: Body temperature decrease during general anaesthesia occurs even during short surgical procedures.

• MeSH
• anestezie * škodlivé účinky   MeSH
• anesteziologie MeSH
• časové faktory MeSH
• chirurgie operační MeSH
• hypotermie * chemicky indukované   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• perioperační období * MeSH
• prospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tělesná teplota účinky léků   MeSH
• termoregulace MeSH
• změny tělesné teploty MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Stanovení incidence pooperační reziduální kurarizace na dospávacím pokoji po aplikaci cisa-trakuria nebo rokuronia. Typ studie: Klinická, prospektivní, kontrolovaná studie. Název a sídlo pracoviště: Klinika anesteziologie a resuscitace univerzitní nemocnice. Materiál a metoda: Vyšetřovali jsme reziduální blok u 790 nemocných po celkové anestezii se svalovou relaxací cisatrakuriem (CIS, n = 384) a rokuroniem (ROC, n = 406) bez peroperačního monitorování relaxace. Při příjezdu na dospávací pokoj jsme vyšetřili nervosvalový přenos - stimulace loketního nervu v režimu TOF (train-of-four) proudem submaximální intenzity (30 mA), akcelerometrické vyhodnocení evokované svalové odpovědi přístrojem TOF-Watch® SX (Organon). Pooperační reziduální kurarizace byla definována jako TOF-ratio < 0,90, rozdíly byly porovnány na pětiprocentní hladině významnosti (p < 0,05). Výsledky: PORC jsme prokázali u 24,5 % nemocných ve skupině CIS a 32,0 % ve skupině ROC. Ve srovnání se skupinou pacientů s adekvátním zotavením tito nemocní dostali peroperačně vyšší dávku relaxancia, byli častěji anestezováni méně zkušeným anesteziologem, mezi poslední aplikací relaxancia a předáním na dospávací pokoj u nich uplynul kratší čas, po operaci byli více podchlazení a peroperačně dostali v průměru méně neostigminu (p < 0,05). Závěr: Výskyt PORC je nepřijatelně vysoký i po aplikaci látek s intermediární délkou účinku (cisatrakurium, rokuronium). Pokud relaxaci peroperačně nemonitorujeme, doporučujeme rutinní dekurarizaci neostigminem.

Objective: To assess the incidence of postoperative residual curarization following cisatracurium and rocuronium-induced neuromuscular block. Design: Clinical, prospective, controlled study. Setting: Department of Anaesthesiology and Intensive Care Medicine, University Hospital, Materials and methods: We investigated residual curarization after generál anaesthesia with either cisat¬racurium (CIS, n = 384) or rocuronium (ROC, n = 406) induced neuromuscular blockade without peropera-tive neuromuscular blockade monitoring in 790 patients. On admission to the recovery room we perfor-med submaximal stimulation of the ulnar nerve (30 mA) and quantified the evoked muscle response with accelerometry (TOF-Watch® SX, Organon). The postoperative residual curarization was defined as TOF-ratio < 0.90, p < 0.05 was considered significant. Results: Postoperative residual curarization could be demonstrated in 24.5 % (CIS group) and 32.0 % (ROC group), respectively. Compared to the group with adequate neuromuscular recovery, the patients with residual blockade received a larger relaxant dose, were anaesthetised by a less experienced anaesthetist, a shorter time had elapsed since the last relaxant dose, their core temperature was lower and on average, they received less neostigmine at the end of anaesthesia (p < 0.05). Conclusion: The incidence of postoperative residual curarization remains a problém even following intermediate-acting neuromuscular blockers (cisatracurium, rocuronium). We suggest reversing the residual block after cisatracurium or rocuronium routinely, especially in the absence of perioperative neuromuscular monitoring.

• MeSH
• androstanoly aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• atrakurium aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• financování vládou MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• neostigmin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• nervosvalová blokáda škodlivé účinky   MeSH
• pooperační ošetřování metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH