Úvod: Názvem syndrom zmrzlého ramene se označuje časté postižení glenohumerálního kloubu vyskytující se v obecné populaci s incidencí 2-5 %, s nejčastějším výskytem u žen mezi 40 a 60 lety. I přes častý výskyt se jedná o relativně málo objasněné onemocnění, které bývá označováno jako enigma ortopedie. V článku srovnáváme výsledky zavřeného redresu ramenní kloubu s následnou artroskopií a artroskopické deliberace u pacientů se syndromem frozen shoulder. Materiál a metoda: Autoři prezentují soubor 60 pacientů operovaných pro diagnózu frozen shoulder. U první skupiny byl po uvedení do celkové anestezie proveden zavřený redres a následně artroskopie ramenního kloubu se subakromiální dekompresí. Skupina čítala 31 osob (23 žen a 8 mužů). Druhou skupinu tvořili pacienti, kteří byli ošetřeni artroskopickou deliberací pouzdra. Takto bylo ošetřeno 29 osob (25 žen a 4 muži). Výsledky: U všech pacientů po provedené operaci došlo ke zlepšení pohybu i výkonnosti ramenního kloubu. Ve srovnání obou skupiny docházelo ve skupině artroskopické deliberace k rychlejší úpravě pohybu při kontrolách ve 2. týdnu a po třech měsících. Při kontrole minimálně dva roky po operaci došlo v obou skupinách ke srovnání rozsahu pohybu postiženého kloubu [flexe 168 (redres)/171 (deliberace), abdukce 163/165]. Stejně tak v hodnocení Constantovo skóre se výsledky prakticky shodovaly [zlepšení o 46 (redres) /45 bodů (deliberace)]. Diskuse a závěr: Diagnóza frozen shoulder je relativně častá diagnóza, u které však chybí přesné určení etiologie, a zejména větší prospektivní studie. Výsledky našeho sledování odpovídají literárním údajům, které vypovídají o dobré odezvě na různé strategie léčby. Artroskopická deliberace se nám pak jeví jako vhodnější metoda pro ošetření ramenního kloubu s diagnózou frozen shoulder. Je to sice pro operatéra výkon lehce náročnější, ale s benefitem pro pacienta v časném pooperačním období, zejména však výrazně redukuje možnost iatrogenní zlomeniny humeru při násilném redresu, která je jednoznačně nejvážnější komplikací této metody.
Introduction: The name "frozen shoulder syndrome" refers to the frequent involvement of the glenohumeral joint occurring in the general population with an incidence of 2-5%, it most commonly occurs in women between 40 and 60 years. Despite its frequent occurrence, it is a relatively unexplored illness, which is often referred to as enigma of orthopaedics. In the article, we compare the results of closed shoulder joint redress with subsequent arthroscopy and arthroscopic deliberation in patients with frozen shoulder syndrome. Material and Methods: The authors present a set of 60 patients operated on with the diagnosis of frozen shoulder. In the first group, closed redress and subsequent arthroscopy of the shoulder joint with subacromial decompression were performed under general anaesthesia. The group consisted of 31 people (23 women and 8 men). The second group consisted of patients who were treated by arthroscopic deliberation of the capsule. 29 people (25 women and 4 men) were treated in this way. Results: All patients after the surgery had improved movement and performance of the shoulder joint. Comparing both groups, the arthroscopic deliberation group reported a faster adjustment of the movement during the 2 week and 3 months follow-up. At least two years after the operation, the range of movement of the affected joint [flexion 168 (redres) / 171 (deliberation), abduction 163/165] was compared in both groups. Similarly, in the Constant score, the results practically matched [improvement by 46 (redres) / 45 points (deliberation)]. Discussion and Conclusion: Frozen shoulder is a relatively common diagnosis, but it lacks exact aetiology and especially a larger prospective study. The results of our follow-up are consistent with the literature that suggests a good response to different treatment strategies. Arthroscopic deliberation seems to us to be a more appropriate method for treatment of the shoulder joint with the diagnosis of frozen shoulder. Although it is slightly more demanding for the surgeon, but with benefit to the patient in the early postoperative period, he reduces the possibility of iatrogenic fracture of the humerus in violent redress, which is clearly the most serious complication of this method.
- MeSH
- artroskopie * metody ošetřování využití MeSH
- burzitida * diagnóza chirurgie terapie MeSH
- fraktury humeru chirurgie komplikace MeSH
- kloubní pouzdro chirurgie patofyziologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- ortopedické výkony * metody ošetřování MeSH
- peroperační komplikace prevence a kontrola terapie MeSH
- pooperační komplikace prevence a kontrola terapie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
