Účinnost dekontaminačního procesu osob, které používají osobní ochranné prostředky a jsou dekon-taminovány před konečným výstupem z nebezpečné zóny, může ovlivnit mnoho nepříznivých faktorů. Jedním z nejdůležitějších faktorů je kvalita aplikovaného aerosolu, jež je určená zejména velikostí a množstvím nanášených kapek. Kvalita aerosolu má úzký vztah k efektivitě pokrytí cílové plochy nebo naopak k vychýlení kapek ze směru letu, tzv. driftu. Studie srovnávající např. velikost kapek, rychlost, trajektorii, výšku postřiku, viskozitu, povrchové napětí a rychlost větru jsou vzácné. Kvalitu postřiku a jeho aplikaci od 50. let 20. století intenzivně studuje zemědělský výzkum. Ačkoliv má jeho problematika svá specifika, může poskytnout důležitá vodítka pro zefektivnění dekontaminace vysoce rizikových biologických patogenů.

Many unfavourable factors can affect decontamination efficacy when personnel wearing personal protective equipment are decontaminated prior to their final exit from the hot zone. One of the most important factors is the quality of aerosol, which is determined mainly by the size and amount of droplets. Aerosol quality is closely related to the target area coverage efficacy or to deflection of droplets from the direction of flight, so called drift. Studies comparing, e.g., droplet size, velocity, trajectory, spray height, viscosity, surface tension, and wind speed are scarce. The quality of spraying and its application have been intensively studied by agricultural research since the 1950s. Although this research has specific characteristics, it can provide important guidance for the decontamination of high-risk biological pathogens.

• MeSH
• aerosoly * aplikace a dávkování   MeSH
• dekontaminace * metody   MeSH
• klimatické procesy MeSH
• lidé MeSH
• noxy toxicita   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• zemědělství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Dekontaminace je jedním z klíčových procesů snižujících riziko šíření vysoce rizikových biologických patogenů, mezi které řadíme i mikroorganismy ze skupiny vysoce nakažlivých nemocí. Zatímco dekontaminace objektů a povrchů obvykle nevyžaduje urgentní řešení, dekontaminace personálu používajícího osobní ochranné prostředky je prováděna bezprostředně po skončení činnosti v nebezpečné zóně. Účinnost tohoto procesu, pro který je vyhrazený relativně krátký časový úsek, závisí zejména na množství mikroorganismu, bezprostřední dezinfekci spojené s následným mechanickým očištěním kontaminovaného místa, druhu dezinfekčního přípravku, jeho koncentraci, spektru účinku, délce expozice, vnějších podmínkách (teplota, pH, vlhkost, biologická i nebiologická zátěž), technických prostředcích, druhu dekontaminovaného povrchu (zejména pórovitost) i s ohledem na materiálovou kompatibilitu a v neposlední řadě na zkušenostech osoby, která dekontaminaci provádí nebo podstupuje. Experimentální testy za použití vhodného biologického simulantu jsou nezbytné k identifikaci vlivů výše uvedených faktorů. Po nalezení optimálního způsobu dekontaminace by měl následovat praktický výcvik všech složek a jeho zavedení do výcvikového programu.

of biological incidents. While decontamination of surfaces and buildings located in the hot zone can be usually postponed until an agent is confirmed and an adequate planning phase is established, personnel wearing personal protective equipment must be decontaminated prior to their final exit from the hot zone. Because CBRN units require the shortest possible duration of this procedure, many factors must be considered, including concentration of biological agents, precleaning, disinfectant formulae, its concentration and spectrum of efficacy, contact time, external conditions (temperature, pH, relative humidity, soil load), technical assets used for decontamination, decontaminated surface (compatibility, pores), and staff performance. Experimental tests with surrogates of biological agents are thus necessary to identify above-mentioned points. Once an optimal decontamination procedure is recognized, a field rehearsal must follow and the method using a surrogate must be implemented into a training process of CBRN units.

• Klíčová slova
• biologické agens, ohnisko nákazy, CBRN,
• MeSH
• antrax prevence a kontrola   MeSH
• biologické faktory MeSH
• dekontaminace * metody   MeSH
• dezinficiencia MeSH
• lidé MeSH
• osobní ochranné prostředky MeSH
• spory bakteriální MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• protiepidemická opatření,
• MeSH
• biologická ochrana * MeSH
• biologické přípravky MeSH
• lidé * MeSH
• nebezpečné látky * MeSH
• Check Tag
• lidé * MeSH

• MeSH
• ionizující záření MeSH
• lidé MeSH
• obsah radioaktivních látek v organizmu MeSH
• radiometrie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH