Chronická žilní nedostatečnost je pokročilé chronické žilní onemocnění, které v důsledku žilní hypertenze vede ke specifickým změnám na kůži nebo v podkoží dolních končetin. Terapie chronické žilní nedostatečnosti se zaměřuje na snížení nebo odstranění základní žilní hypertenze, a to jak konzervativními prostředky, tak metodami invazivními, resp. operačními. Metodika: retrospektivně jsme analyzovali data v nemocničním systému za období 2013–2022. Náš soubor obsahoval 1 722 operovaných pacientů s hlavní diagnózou I83 (primární varikozita dolních končetiny). Hodnotili jsme počty v jednotlivých letech, věk a pohlaví nemocných a jejich komorbidity. Výsledky: v našem souboru z 1 722 operovaných pacientů s varikozitou dolních končetin byly více jak dvě třetiny ženy. Poměr žen byl 72,5 % k 27,5 % mužů. Naprosto zjevný je zvyšující se trend průměrného věku operovaných nemocných. Výše průměrného věku v roce 2013 byla 52 let a v roce 2021 již 59, v loňském roce došlo dále k poklesu na 56 let. V námi analyzovaném souboru jsme zjistili zároveň vysoký výskyt kardiovaskulárních one-mocnění, a to téměř u poloviny nemocných, 855 pacientů trpě- lo minimálně jednou chorobou z kardiovaskulárních onemocnění, což je 49,65 %. Toto zjištění koreluje s posledními dostupnými studiemi.
Chronic venous insufficiency is an advanced chronic venous disease that leads to specific changes in the skin or subcutaneous tissue of the lower extremities due to venous hypertension. Therapy of chronic venous insufficiency focuses on reducing or eliminating the underlying venous hypertension, both by conservative means and by invasive or surgical methods. Methodology: we retrospectively analyzed hospital-based data for the period 2013–2022. Our cohort included 1722 operated patients with a principal diagnosis of I83 (primary lower extremity varicosity). We assessed the numbers in each year, the age and sex of the patients and their comorbidities. Results: in our cohort of 1722 operated patients with lower limb varicosity, more than two-thirds were women. The proportion of women was 72.5% and 27.5% were men. The increasing trend of the mean age of operated patients is quite evident. The value of the average age in 2013 was 52 years and in 2021 it was already 59, with a decrease of 56 years last year. In our analysed cohort, we also found a high prevalence of cardiovascular disease in almost half of the patients, 855 patients suffered from at least one cardiovascular disease, which is 49.65%. Our findings correlate with the latest available studies.
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- kardiovaskulární nemoci epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- varixy etiologie patologie MeSH
- žilní insuficience * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Proleženiny jsou nežádoucí komplikací během hospitalizace. Cíl: Retrospektivní analýza dat k ověření prevalence dekubitů od roku 2015 (od povinné registrace nežádoucí události dekubitus) dle hlavní diagnózy, typu operace a délky hospitalizace v období 2015–2021. Soubor a metodika: Analýza dat z nemocničního informačního systému (NIS), na hladině významnosti 0,05 (T-Test) s proměnnými: věk, počet proleženin, hlavní diagnóza, operace, délka hospitalizace a výskyt COVID-19 k délce hospitalizace. Výsledky: Celkem bylo v NIS evidováno 2 350 dekubitů u 1 539 nemocných (1,52 dekubitu/pacienta) a 930 (40 %) nemocných bylo přijato k hospitalizaci s dekubity. Nejčastější lokalizace dekubitů: pata (33 %), sakrum o 6 % méně, hýždě (17 %). V letech 2015–2021 bylo operováno 17 247 nemocných, z nich 289 nemocných mělo dekubitus. Nejčastější hlavní diagnóza při výskytu dekubitů byla fraktura krčku kosti stehenní (14,35 %) a neurologické (9,09 %) či onkologické onemocnění (12,03 %). Překvapivý byl výskyt dekubitů u nemocných s ileózními stavy (11,57 %). COVID-19 byl v letech 2020 a 2021 zjištěn u 163 pacientů, z nichž šest mělo dekubitus a prodlouženou hospitalizaci. Závěr: Zdravotní stav osob s chronickými ranami i dekubity je důležité vnímat komplexně a individuální plán péče vypracovat s cílem zlepšit život pacientů a šanci na uzdravení.
Introductions: Pressure ulcers (PUs) represents an undesirable complication during hospitalization. Aim: Retrospective data analysis to verify the prevalence of PUs since 2015 (since the mandatory registration of the PUs an adverse event) by principal diagnosis, type of surgery and length of hospital stay in the period 2015–2021. Sample and methods: Retrospective analysis of data from the hospital information system (HIS), at 0.05 level of significance (T-Test) with the variables: age, number of pressure ulcers, principal diagnosis, operation, length of hospitalization and prevalence of COVID-19 to length of hospitalization. Results: A total of 2,350 PU cases in 1,539 patients (1.52 PUs/patient) were registered in the HIS, and 930 (40%) patients were admitted to hospital with PUs. The most common locations of PUs were: heel (33%), sacrum 6% less, buttocks (17%). Between 2015 and 2021; 17,247 patients were operated on, of whom 289 had a Pus. The most common principal diagnosis in the occurrence of PUS was femoral neck fracture (14.35%) and neurological (9.09%) or oncological disease (12.03%). The incidence of PUs was surprising in patients with ileal conditions (11.57%). COVID-19 was found in 163 patients in 2020 and 2021, six of whom had PUs and prolonged hospitalization. Conclusion: It is important to view the health status of people with chronic wounds and PUs in a comprehensive manner and to develop an individualized care plan to improve patients‘ lives and chances of recovery.
Cíl: Naše studie retrospektivně analyzuje data a odhaluje možné rizikové faktory vzniku dekubitů u pacientů podstupujících operaci v letech 2017-2018. Metody: Použili jsme administrativní data z nemocničního informačního systému a z databáze (I-hojeni.cz). Statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova chí-kvadrátu na hladině významnosti 0,05 a zahrnula tyto faktory: věk, Body Mass Index (BMI), počet a stupeň dekubitů, výskyt komorbidit onemocnění kardiovaskulárního aparátu, diabetes mellitus, chronické renální selhání, neurologické onemocnění a onkologická diagnóza v anamnéze. Výsledky: V 2017-2018 z celkového počtu 6 419 hospitalizovaných pacientů podstoupila většina nemocných operační výkon (n=5 851, 91,15 %). Nově se vytvořil dekubitus u 86 pacientů, t.j. 1,46 %. Průměrný věk pacientů byl 79,85 let, poměr mužů a žen byl 40:46. BMI byl průměrně 24,13. Mezi BMI a vznikem dekubitů nebyl statisticky významný vztah. Doba mezi přijetím nemocného do operace trvala v průměru 2,79 dne (0-16 dní) a nebyl to rozhodující faktor. Neurologické onemocnění v anamnéze (u 56 nemocných t.j. 65,11 %), je predikujícím faktorem, neprokázali jsme statistickou významnost, podobně jako u onkologických onemocnění (u 30 pacientů, 24,41 %). Závěr: V námi provedené jedinečné analýze se jeví určité faktory jako rizikové, ale vzhledem k malému počtu takto nemocných, resp. chybě malých čísel nelze toto jednoznačně stanovit.
Aim: Pressure ulcers represent a major postoperative complication. We retrospectively analyse data and identify risk factors for the development of pressure ulcers in patients undergoing surgery at the 1st Surgical Clinic of St. Anne‘s Hospital in Brno between 2017 and 2018. Methods: We used data from the hospital‘s information system and a purpose-built electronic database (I-hojeni.cz). Statistical analysis was performed using Pearson‘s chi-square at a significance level of 0.05, the variables used included: age, Body Mass Index (BMI), number and grade of pressure ulcers and comorbidities (history of cardiovascular diseases, diabetes mellitus, chronic renal failure, neurological and oncological diseases). Results: 5,851 inpatients underwent surgery (91.15% of the total of 6,419) between 2017and 2018. Pressure ulcers newly developed in 86 patients (1.46%), 40 men and 46 women. The patients‘ average age was 79.85, age was confirmed as a predictive factor for pressure ulcer formation. The average BMI value was 24.13, the relationship between BMI and development of pressure ulcers was not statistically significant. The average pressure ulcer grade was 2.04 and the average number per patient 1.5. Pressure ulcers mostly developed on the heels, buttocks and sacrum. On average the period between a patient‘s admission and operation was 2.79 days (0-16 days), it did not prove to be a factor. 56 patients (65.11%) had a history of neurological disorder a predictive factor the correlation was not statistically significant, similarly to oncological diseases 30 (24.41%), 19 patients (22.09%) with pressure ulcers died. Conclusion: Our study is unique in expanding our understanding of multiple risk factors for the development of pressure ulcers, it suggests that age and a history of neurological disorder in particular are key risk factors while other risk factors generally considered to be significant (mobility, nutritional factors) did not prove so.
- Klíčová slova
- chirurgický pacient,
- MeSH
- dekubity * etiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Traumatické poranění hrudníku představuje multidisciplinární terapeutickou výzvu s nutností individuálního přístupu k jednotlivému nemocnému. Postupným rozvojem a implementací miniinvazivních technik v elektivní hrudní chirurgii dochází ke snahám o aplikaci videoasistované torakoskopie i u poranění hrudníku. Indikace jsou limitované hemodynamickou stabilitou pacienta, rozsahem poranění a časem potřebným k ošetření. Korektní indikace však představuje pro pacienta jednoznačný benefit ve smyslu redukce pooperační bolesti, časnou mobilizaci a excelentní kosmetický efekt. Postupná redukce pracovních incizí až na monoportální přístup představuje v současné době „vrchol miniinvazivity“ v traumatologii hrudníku. Cílem práce je formou 3 kazuistik poukázat na současné spektrum indikací techniky monoportální videoasistované chirurgie při poranění hrudníku.
Thoracic trauma represents a multidisciplinary therapeutic challenge requiring individualized approach to every patient. Continuous development and implementation of mini-invasive techniques in thoracic surgery pave way to so far unique attempts to establish video-assisted thoracic surgery for thoracic trauma as well. The indication is limited by hemodynamic stability of the patient, extent of the trauma, as well as by time required for the treatment. However, proper indication provides an unequivocal benefit in terms of postoperative pain, early mobilization and excellent cosmetic effect. Continuous reduction of the number of incisions down to monoportal approach is currently the peak of mini-invasive approach in thoracic trauma management. The aim of this work is to provide 3 case reports documenting the current spectrum of monoportal video-assisted surgery indication for thoracic trauma.
- MeSH
- dospělí MeSH
- fraktury žeber diagnóza etiologie terapie MeSH
- hemotorax MeSH
- hrudní chirurgie video-asistovaná * metody MeSH
- lidé MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
- poranění hrudníku * diagnostické zobrazování diagnóza terapie MeSH
- posturální drenáž MeSH
- senioři MeSH
- torakoskopie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
