Narušená funkce autonomního nervového systému, včetně snížené vagové modulace parasympatické aktivity, souvisí s výskytem demence i úbytkem kognitivních funkcí. Stimulace vagového nervu se ukázala jako účinný terapeutický nástroj pro celou řadu poruch. Některé studie naznačují také pozitivní účinky na paměť. Cílem pilotního měření bylo posoudit proveditelnost nastavení designu a protokolu studie sledující vliv dlouhodobé transkutánní vagové stimulace (tVNS) na paměť. V jednoduše zaslepené randomizované placebem a čekáním na intervenci kontrolované studii bylo 13 zdravých jedinců (5 mužů, 8 žen) náhodně rozděleno do aktivní tVNS (N = 8) nebo falešné (placebo) tVNS (N = 5). Výkon paměti byl hodnocen standardizovaným Rey Auditory Verbal Learning Test před a po 14 dnech aktivní nebo falešné (placebo) stimulace (4 hod./den). Ke stimulaci byl použit certifikovaný přístroj. Pro každého účastníka byl vypočten rozdíl výkonu před intervencí a po intervenci pro bezprostřední vybavení, celkový rozsah krátkodobé paměti a oddálené vybavení. Ke statistickému vyhodnocení rozdílů mezi skupinami byl použit neparametrický Mann Whitney U test a velikost účinku (Effect Size; ES). U participantů podstupujících aktivní tVNS ve srovnání se skupinou podstupující falešnou (placebo) tVNS se ukázal statisticky významný rozdíl u bezprostředního vybavení (p = .006; ES = 0,540) a celkového rozsahu krátkodobé paměti (p = .005 ES = 0,547) se silnou velikostí účinku. Žádné změny nebyly pozorovány u oddáleného vybavení (p = .940; ES = 0,015). Výsledky předložené pilotní studie ukazují, že nastavený design a protokol studie se zdá být adekvátní. Studie přináší také první předběžné poznatky o možném pozitivním vlivu dlouhodobé tVNS na paměť u neklinické populace mužů a žen. Výsledky na větším vzorku jedinců by mohly přispět k objasnění účinku tVNS na paměť, který není dosud prozkoumán.
Disrupted function of the autonomic nervous system, including reduced vagal modulation of parasympathetic activity, is associated with the occurrence of dementia and a decline in cognitive functions. Vagus nerve stimulation has been shown as an effective therapeutic tool for a wide range of disorders. Some studies also suggest positive effects on memory. The aim of the pilot study was to assess the feasibility of setting up the design and protocol of a study examining the impact of longterm non-invasive transcutaneous vagus nerve stimulation (tVNS) on memory. In a single-blind randomized placebo-wait list controlled study, 13 healthy individuals (5 males, 8 females) between 20-59 were randomly assigned to active tVNS (N = 8) or sham (placebo) tVNS (N = 5). Memory was evaluated before and after 14 days of active or sham stimulation (4 hours/day) by a standardized Rey ́s Auditory Verbal Learning Test. A certified device was used for stimulation. For each participant, the pre-intervention and post-intervention performance difference was calculated for immediate recall, overall short-term memory and delayed recall. The non-parametric Mann Whitney U test and effect size (Effect Size; ES) were used to statistically evaluate differences between groups. Compared with the sham tVNS group participants undergoing active tVNS have shown a statistically significant difference in immediate recall (p = .006; ES = 0,540) and overall short-term memory (p = .005; ES = 0,547) with a strong effect size. No changes were observed in delayed recall (p = .940; ES = 0,015). The results of the presented pilot study show that the study design and protocol appear to be adequate. The study also provides the first preliminary findings on the possible positive effect of long-term tVNS on memory in a non-clinical population of men and women. Results on a larger sample of individuals could contribute to elucidating the effect of tVNS on memory, which has not yet been explored
Achilles tendinopathy was reported to have the highest incidence proportion of all running-related injuries. The purpose of this study was to analyse the association between the Achilles tendon structure and running activity status. 350 healthy participants (runners and inactive controls, 30-50 years) participated in this research. Each participant completed questionnaires: socioeconomic, psychological, physical activity habits, running status and history and VISA-A. Magnetic resonance imaging, anthropological, running biomechanics and 14 days of physical activity monitoring assessments were performed. There was a higher odd of being in the upper quartile of the Achilles tendon T2* relaxation time with higher maximal knee extension moment independent of age and sex. Compared with runners who ran 21-40 km per week, non-runners and those who ran more than 40 km per week had increased odds of having longest the Achilles tendon T2* relaxation time. Regular running of 21 to 40 km per week is related to the Achilles tendon T2* relaxation time indicating possibly better water content and collagen orientation in these runners with compare to inactive non-runners or highly active individuals. In addition, Achilles tendon T2* relaxation time as indirect indicator of the Achilles tendon structure was positively related to the maximal knee extension moment during running.
- MeSH
- Achillova šlacha * diagnostické zobrazování zranění MeSH
- běh * zranění MeSH
- biomechanika MeSH
- kolenní kloub MeSH
- lidé MeSH
- tendinopatie * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Stárnutí evropské populace souvisí i s potřebou zlepšení kvality života ve vyšším věku a se zodpovězením otázek, do jaké míry jsou rozdíly zdravotního stavu dány kvalitou životního prostředí a dalšími neovlivnitelnými faktory a do jaké míry je možno ovlivnit zdravé stárnutí vlastním přičiněním. Krátké sdělení přináší první informace o obsahu a metodice pětiletého projektu HAIE zahájeného v roce 2018, který se pokouší najít odpověď na tyto otázky. Projekt HAIE (Healthy Aging in Industrial Environment) - Zdravé stárnutí v průmyslovém prostředí je projektem Excelentního výzkumu v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Do jeho řešení jsou zapojena čtyři výzkumná pracoviště - Centrum epidemiologického výzkumu, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita - hlavní řešitel projektu; Ústav experimentální medicíny, Akademie věd ČR, v. v. i.; Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.; a Centrum diagnostiky lidského pohybu, Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita.
Aging of the European population warrants efforts to increase the quality of life in older age and to answer questions about the extent to which differences in health status are determined by the quality of the environment and other unchangeable factors, and the extent to which healthy aging can be improved by one's own actions. This brief report provides preliminary information on the content and methodology of the 5-year project HAIE that has been launched in the year 2018 and that attempts to find answers to these questions. The HAIE (Healthy Aging in the Industrial Environment) project is a project of the Excellent research within the framework of the Research and Development for Innovations Operational Programme of the Czech Ministry of Education Youth and Sports. Four research institutes are involved in the project - the Centre for Epidemiological Research, Faculty of Medicine, University of Ostrava (principal investigator); Institute of Experimental Medicine, Academy of Sciences of the Czech Republic; Veterinary Research Institute, v. v. i., and the Human Motion Diagnostic Centre, Pedagogical Faculty, University of Ostrava.
- MeSH
- hodnocení vlivů na zdraví MeSH
- lidé MeSH
- nemoc vyvolaná prostředím MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- stárnutí MeSH
- vystavení vlivu životního prostředí MeSH
- výzkum MeSH
- zdraví MeSH
- životní prostředí a veřejné zdravotnictví * MeSH
- životní styl MeSH
- znečištění ovzduší MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Východisko: Nezaměstnanost souvisí se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění a předčasnou úmrtností, obzvláště u mužů. Mechanismy, které vedou k těmto negativním důsledkům, nejsou dostatečně známy. Cílem studie je sledovat souvislost mezi nezaměstnaností a srdeční autonomní aktivitou. Metody a výsledky: Výzkumný vzorek tvořilo 15 nedobrovolně dlouhodobě nezaměstnaných a 15 zaměstnaných mužů ve věku 30–49 let. V rámci analýzy dat byli nezaměstnaní účastníci se zaměstnanými účastníky spárováni na základě několika potenciálních zkreslujících proměnných, jako je věk, druh zaměstnání, pravidelnost pohybové aktivity, konzumace alkoholu a cigaret a body mass index. Srdeční autonomní aktivita byla hodnocena metodou měření variability srdeční frekvence, a to v reakci na ortostatickou zkoušku. Analýza rozptylu pro opakovaná měření ukázala signifikantně sníženou variabilitu srdeční frekvence u nezaměstnaných účastníků (p = 0,040). Díky detailnímu výběru experimentální a kontrolní skupiny nebyly výsledky ovlivněny potenciálními nežádoucími psychosociálními a/nebo behaviorálními faktory. Závěr: Výsledky ukazují, že hledání zaměstnání je pro muže potenciální stresor, který může snížit celkovou variabilitu srdeční frekvence a vést k narušení autonomní modulace srdce. Poznatky tak ilustrují potenciální mechanismus, který může vysvětlovat zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění u nezaměstnaných mužů.
Background: Unemployment has consistently been associated with increased risk of cardiovascular disease and premature mortality, especially among men, but the precise mechanisms are less clear. The aim of the study is to examine the association between cardiac autonomic activity and unemployment in men. Methods and results: The study sample consisted of 15 job-seeking and 15 employed men aged 30–49 years, matched on number of potentially confounding variables, including age, type of job, frequency of physical activity, smoking habits, self-reported alcohol intake, and body mass index. Heart rate variability was measured during a modified orthostatic test. Repeated measures ANOVA demonstrated significantly lower (p = 0.040) overall heart rate variability in job-seeking men compared to controls. Effect was independent of psychosocial and/or behavioral factors that influence HRV. Conclusion: Findings suggest that seeking a job is a potential stressor that may reduce overall heart rate variability and lead to disturbance of cardiac autonomic activity. This could be one of the processes explaining the increased cardiovascular disease risk in job-seeking men.
- MeSH
- autonomní nervový systém * fyziologie MeSH
- dospělí MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- měření krevního tlaku MeSH
- nezaměstnanost * MeSH
- psychický stres MeSH
- sběr dat MeSH
- společenská třída MeSH
- srdce MeSH
- srdeční frekvence * fyziologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výzkum MeSH
- zaměstnanost * MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
