Úvod: PEUGIC (post-endoscopy upper gastrointestinal cancer) je definován jako karcinom v horní části gastrointestinálního traktu (GIT), kterému v době diagnózy předcházela v posledních 3 letech horní endoskopie, která tento karcinom neprokázala. Dle doporučení České gastroenterologické společnosti je míra PEUGIC důležitým parametrem kvality endoskopie a neměla by přesahovat 10 %. Cílem této práce bylo zhodnotit výskyt a rizikové faktory PEUGIC v Nemocnici ve Frýdku-Místku v období 2013–2023. Metodika: Jedná se o retrospektivní analýzu všech pacientů s diagnostikovaným nádorem horního zažívacího traktu od ledna 2013 do prosince 2023. Sledovanými údaji byl výskyt rodinné anamnézy (RA) nádoru horního GIT, indikace prováděné gastroskopie, poloha a histologický typ nádoru a terapie. K výpočtu rizikových faktorů PEUGIC byl použit chí-kvadrát test a Fisherův exaktní test: p < 0,05 bylo považováno za signifikantní. Výsledky: Za sledované období zde bylo provedeno celkem 22 727 gastroskopií a bylo diagnostikováno 122 pacientů s nádorem horního GIT (88 mužů a 34 žen), z toho 35 nádorů jícnu, 80 žaludku a 7 duodena. Rodinnou anamnézu tumoru horního GIT udávalo deset pacientů. Jako PEUGIC bylo hodnoceno dvanáct pacientů (9,84 %; 9 mužů a 3 ženy, průměrný věk 69,25 let), z toho šest v jícnu, pět v žaludku a jeden v duodenu. U dvou pacientů se jednalo o záchyt v rámci adekvátní dispenzarizace (Barrettův jícen, sledování po polypektomii). Jako reálné PEUGIC můžeme tedy hodnotit deset pacientů (8,2 %). Ani lokalizace tumoru, histologie, mužské pohlaví nebo RA tumoru horního GIT nebyly hodnoceny jako statisticky významné rizikové faktory nálezu PEUGIC. Závěr: Celková míra PEUGIC byla na našem pracovišti za sledované období 11 let 9,86 %, bez časných záchytů v rámci adekvátní dispenzarizace to bylo 8,2 %. Od reálných přehlédnutých PEUGIC, které jsou ukazatelem horší kvality endoskopie, je třeba odlišit časný záchyt karcinomu v rámci adekvátní surveillance.
Background: Post-endoscopy upper gastrointestinal cancer (PEUGIC) is defined as carcinoma in the upper gastrointestinal (GI) tract, which was preceded by negative upper endoscopy in the past 3 years. According to current knowledge, the rate of PEUGIC is an important parameter of endoscopic quality and should not exceed 10%. The aim of this study was to evaluate the occurrence and risk factors of PEUGIC at a non-university hospital in Frýdek-Místek between 2013 and 2023. Methodology: This is a retrospective analysis of the patients diagnosed with upper GI cancer from January 2013 to December 2023. The data analyzed included family history of upper GI cancer, indications of the examination, therapy, tumor location, and histological type. Risk factors for PEUGIC were calculated using the Chi-squared test and Fisher‘s exact test, with P < 0.05 considered significant. Results: During the study period, a total of 22,727 gastroscopies were performed in total, and 122 patients were diagnosed with upper GI cancer (88 men and 34 women), including 35 esophageal tumors, 80 gastric tumors, and 7 duodenal tumors. Family history of upper GI tumors was reported in 10 patients. PEUGIC was identified in 12 patients (9.84%, 9 men and 3 women, mean age 69.25 years), including 6 in the esophagus, 5 in the stomach, and 1 in the duodenum. Two patients had early detection as part of adequate surveillance (Barrett‘s esophagus, post-polypectomy). Thus, we can evaluate 10 patients as true PEUGIC (8.20%). Tumor location, histology, male gender, or family history of upper GI tumors were not statistically significant risk factors for detecting PEUGIC. Conclusion: The overall rate of PEUGIC at our institution over the 11-year study period was 9.86%, and without early detected lesions as part of adequate surveillance, it was 8.20%. Early detection of PEUGIC indicated poorer endoscopy quality that needs to be distinguished from early detection of carcinoma with adequate surveillance.
Úvod a cíl: Infekce bakterií Helicobacter pylori (H. pylori) zůstává významným celosvětovým problémem, vč. České republiky. Cílem této studie je poskytnout přehled současných léčebných přístupů v první linii u infekce H. pylori v České republice na základě dat z Evropského registru managementu H. pylori (Hp-EuReg) a zhodnotit nejefektivnější eradikační režimy. Metodika: Hp-EuReg je mezinárodní, multicentrický registr o léčbě H. pylori, ze kterého jsme čerpali data z České republiky od roku 2019 až do ledna 2024. Tento registr shromažďuje demografická data, diagnostické postupy, předepsané eradikační režimy a výsledný efekt terapie. Pro vyhodnocení účinnosti léčby byla provedena analýza podle původního léčebného záměru (mITT). Výsledky: Do analýzy bylo zařazeno 546 pacientů ze 14 center v České republice, u kterých byla zahájena první linie terapie H. pylori. Nízké dávky inhibitorů protonové pumpy (PPI – proton pump inhibitor) (tj. 20 mg omeprazolu dvakrát denně) byly podávány u 89 % pacientů a nejčastější délka eradikačního režimu byla 14 dní (40 %). Celková účinnost první linie léčby byla 85 %. Účinnost léčby nízkými dávkami PPI (20 mg omeprazolu dvakrát denně) a vysokými dávkami PPI (80 mg omeprazolu dvakrát denně) byla 86 %, pro standardní dávku PPI (40 mg omeprazolu dvakrát denně) 82,5 %. Účinnost léčby podle délky byla pro 7denní terapii 83 %, nižší než tomu bylo u 10- a 14denní terapie, která dosáhla úspěšnosti 86 %. Nejčastěji používaným eradikačním režimem byla trojkombinace PPI, amoxicilinu a klarithromycinu u 67 % pacientů, dosahující s účinností 87 % u 7- a 14denního režimu. Optimální účinnost (>90 % dle mITT) byla dosáhnuta u 10denní sekvenční terapie a 14denní nebismutová čtyřkombinační terapie, které obě zahrnují PPI, amoxicilin, klarithromycin a metronidazol, dosahující úspěšnosti 96 % (48/50 pacientů) a 97 % (34/35 pacientů). Zbývající terapie měly účinnost nižší než 90 %, nejnižší účinnost byla dosažena u kombinace PPI, klarihtromycin a metronidazol (66 %; 35/53 pacientů). Závěr: V České republice byla celkově účinnost empirické první linie terapie suboptimální (<90 %); avšak 10denní sekvenční terapie a 14denní čtyřkombinační terapie, obě zahrnující PPI, amoxicilin, klarithromycin a metronidazol, dosáhly úspěšnosti u více než 90 % pacientů.
Background and Aim: Helicobacter pylori (H. pylori) infection remains a significant public health concern worldwide, including in the Czech Republic. The study aims to provide an overview of the current first-line treatment approaches for H. pylori infection in the Czech Republic based on data from the European Registry on H. pylori Management (Hp-EuReg), and to evaluate the most effective treatment regimens. Methods: Hp--EuReg is an international multicentric registry on the management of H. pylori, from which we extracted data from the Czech Republic from 2019 to January 2024. This registry collects demographic information, diagnostic procedures, treatment prescriptions, and outcomes for H. pylori infection management by gastroenterologists. A modified intention-to-treat (mITT) analysis was performed to evaluate the effectiveness of the treatments. Results: A total of 546 patients from 14 centres in the Czech Republic who receive first-line treatment were analysed. Low-dose (i.e.; 20 mg omeprazole equivalent twice daily) proton pump inhibitors (PPIs) were administered in 89% of patients, and the most common length of treatments was 14 days (40%). The overall mITT effectiveness of first-line treatment was 85%, obtaining 86% when prescriptions were combined either with low-dose (20 mg omeprazole equivalent twice daily), and high dose (80 mg omeprazole equivalent twice daily) PPIs, and 82.5% with standard-dose (40 mg omeprazole equivalent twice daily) PPIs. The effectiveness of 7-day prescriptions was reported to be 83%, lower than that of 10- and 14-day, both of which achieved effectiveness of 86%. The most frequently used treatment scheme was triple therapy with PPI, amoxicillin and clarithromycin, which was used in 67% of patients, reaching 87% effectiveness both with 7- and 14-day prescriptions. Optimal (>90% mITT) effectiveness was obtained with both 10-day, sequential therapy and with 14-day non-bismuth quadruple concomitant therapy including both PPI, amoxicillin, clarithromycin and metronidazole, providing 96% (48/50 patients) and 97% (34/35 patients) cure rates, respectively. The remaining therapies provided all an effectiveness lower than 90%, the lowest one obtained with PPI, clarithromycin and metronidazole (66%; 35/53 patients). Conclusions: In the Czech Republic, the first-line empirical treatment overall effectiveness was suboptimal (<90%); however, 10-day non-bismuth quadruple sequential and 14-day concomitant therapies, both composed of PPI, amoxicillin, clarithromycin and metronidazole, achieved over 90% cure rates.
- MeSH
- Amoxicillin pharmacology therapeutic use MeSH
- Helicobacter pylori * pathogenicity drug effects MeSH
- Proton Pump Inhibitors pharmacology therapeutic use MeSH
- Clarithromycin pharmacology therapeutic use MeSH
- Drug Therapy, Combination methods MeSH
- Humans MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
