Cíl: Cílem naší studie je zkoumat vztah mezi frekvencí a načasováním jídel a změnami v BMI ve studii Adventist Health Study-2 (AHS-2), která představuje relativně zdravou populaci v Severní Americe. Metodika: Byla provedena longitudinální analýza s použitím dat od 48 673 jedinců s průměrnou dobou sledování 7,43 ? 1,24 let. Jako nezávislé proměnné jsme použili počet jídel za den, délku nočního půstu, konzumaci snídaně a načasování největšího jídla za den (snídaně 5–11 hod, oběd 12–16 hod nebo večeře 17–23 hod). Primárním výstupem byla změna body mass indexu (BMI) za rok. Lineární regresní analýzy byly adjustovány na všechny důležité demografické faktory a faktory životního stylu. Výsledky: Konzumace 1 a 2 jídel denně byla spojena s poklesem BMI (-0,04; 95% CI -0,06 do -0,03 a -0,02; 95% CI -0,03 do -0,01 kg/m2 za rok, v daném pořadí). Na druhou stranu, jezení 3 nebo více jídel denně bylo spojeno se zvýšením BMI s lineárním vztahem (p < 0,001). BMI těch, kteří vynechávali snídani, se zvýšil (0,029; 95% CI 0,021–0,037 kg/m2 za rok; p = 0,002) ve srovnání s žádnou změnou BMI u těch, kteří snídani konzumovali (-0,0002; 95% CI -0,005 do + 0,004 kg/m2 za rok). Ti, jejichž největší jídlo za den byla snídaně, neměli žádnou významnou změnu v BMI (-0,002 95% CI -0,008 do +0,004 kg/m2 za rok). Naopak, největší večeře byla spojena s největším nárůstem BMI (0,034; 95% CI 0,029–0,040 kg/m2 za rok). Závěr: Naše výsledky naznačují, že jíst méně často, konzumovat snídani a jíst největší jídlo v dopoledních hodinách mohou být účinná preventivní opatření proti přibírání na hmotnosti.
Goal: Our study focuses on examining the relationship between the frequency and timing of meals and changes in BMI in the Adventist Health Study-2 (AHS-2) which represents a relatively healthy population in North America. Methodology: A longitudinal analysis was undertaken using data from 48 673 individuals monitored over an average period of 7.43 ? 1.24 years. The number of meals per day, length of nighttime fasting, eating breakfast and timing of the largest meal of the day (breakfast 5–11 a.m., lunch noon–4 p.m. or supper/dinner 5–11 p.m.) were used as independent variables. The primary output was the change in body mass index (BMI) once in a year. Linear regression analyses were adjusted for all important demographic factors and lifestyle factors. Results: Consumption of 1 and 2 meals a day was associated with decrease in BMI (-0.04; 95% CI -0.06 to -0.03 and -0.02; 95% CI -0.03 to -0,01 kg.m-2 per year, respectively). On the other hand, consumption of 3 or more meals a day was associated with increase in BMI, in a linear relation (p < 0.001). BMI of those who skipped breakfast increased (0.029; 95% CI 0.021–0.037 kg.m-2 per year; p = 0.002) as compared to no BMI change in those who had breakfast (-0.0002; 95% CI -0.005 to + 0.004 kg.m-2 per year). Those, whose largest meal of the day was breakfast, recorded no significant change in BMI (-0.002 95% CI -0.008 to +0.004 kg.m-2 per year). On the contrary, the largest supper was associated with the greatest increase in BMI (0.034; 95% CI 0.029–0.040 kg.m-2 per year). Conclusion: Our results indicate that eating less frequently, consuming breakfast and having the largest meal in the morning hours may be effective measures to prevent weight gain.
