INTRODUCTION: Migraine is a widespread neurological disorder, growing increasingly common. However, the pathogenesis of the disease is often unclear and the evidence for the role of various risk factors is limited. This study aimed to identify risk factors associated with migraine and to contribute towards a better understanding of this disease. METHODS: Data from 3,247 questionnaires were analyzed for associations between migraine and sex, age, BMI, degree of education, and air pollution, along with other factors such as contact with friends, physical condition, health, anxiety, and depression. A cross-sectional study was conducted with an approximately equal distribution of the sample by age, gender and two analysed regions. Data were presented using basic descriptive statistics using the chi-square test. The model output was presented using a crude odds ratio (OR) and a fully adjusted OR. Three hundred and eight-six individuals (12%) suffered from migraine. RESULTS: In an adjusted model, the presented study found associations between the prevalence of migraine and sex, age, and level of education. Individuals with migraine statistically significantly more often suffered from depression, anxiety and other selected factors. However, the assumed significant association between the occurrence of migraine and pollution in the region has not been found.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl: Cílem práce bylo pomocí dat z longitudinálního sledování kohorty dospělé populace studie ELSPAC zjistit období života, v němž se začínají v populaci osob středního věku objevovat první chronická onemocnění a zjistit prediktory jejich vzniku. Metody: Vybraná data kohorty získaná dotazníkovým šetřením v opakovaných intervalech během let 1990–2010 byla analyzována deskriptivně, podle rozložení dat příslušnými parametrickými nebo neparametrickými statistickými metodami a analýzou přežití. Rozdíly mezi křivkami přežívání byly testovány log-rank testem (hladina významnosti 5 %). Pro zpracování byl použit SW Stata v.15. Výsledky: Soubor (N = 1 208) obsahoval data 823 žen a 385 mužů. Průměrný věk žen při vstupu do studie byl 25,0 ± 4,86 let, věk mužů 28,8 ± 6,05 let. Podíl respondentů s dobrým zdravotním stavem se v průběhu času neustále snižoval z více než 80 % u obou pohlaví ve věku 30 let na přibližně 50 % ve věku kolem 40 let. Ze zdravotních problémů převládaly bolesti zad, hypertenze a bolesti kloubů. Prevalence nemocí se postupem času zvýšila. Problémy s hypertenzí začínají od 38 let u žen, resp. 39 let u mužů, mezi pohlavím nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,265). Analýza přežití prokázala významný rozdíl podle pohlaví u deprese (p < 0,001) a lékařem potvrzených bolestí zad (p < 0,001), které postihují obě pohlaví od 35 let, statisticky významně více ženy. Závěry: Z analýzy kohorty ELSPAC byl zjištěn snižující se trend v podílu osob s dobrým zdravotním stavem, u osob ve věku kolem 40 let klesl tento podíl na 50 %.

Objectives: The aim of the study was to determine the period of life in which the onset of chronic diseases appears in the middleaged population and to determine the predictors of the disease’s occurrence. The data on the adult population originated from the longitudinal follow-up of the ELSPAC study was used. Methods: The selected questionnaire data of the cohort gained at consecutive intervals during the years 1990–2010 were analysed descriptively, with the use of parametric or not parametric statistical methods according the distribution of data, and survival analysis. Differences between curves were tested by log-rank tests (at significance level of 5%). The SW Stata v.15 was used. Results: The sample (N = 1208) consisted of 823 women and 385 men. The mean age of women at study entry was 25.0 ± 4.86 years, the age of men 28.8 ± 6.05 years. The proportion of a good self-reported health has decreased continually over time from more than 80% in both sexes aged 30 to about 50% in the age of mid-forties. Most respondents suffered from back pain, hypertension, and joint pain. The prevalence of diagnosed diseases has raised over time. Problems with hypertension begin in women from the age of 38 (39 in men) and there was no statistically significant difference by gender (p = 0.265). Survival analysis found a significant difference by gender for depression (p < 0.001) and physician-confirmed back pain (p < 0.001), which affect respondents from 35 years, significantly more in women (p < 0.001). Conclusion: The analysis of the ELSPAC cohort revealed a decreasing trend in the proportion of people with a good health status, in people aged about 40 this proportion fell to 50%.

• MeSH
• chronická nemoc * epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• věkové faktory MeSH
• zdravotní stav MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Objectives: Evidence of the impact of COVID-19 pandemic on mental and physical health behaviours is limited. This study presents results of two cross-sectional surveys on mental health changes and its consequences on healthy and unhealthy lifestyle behaviours. Methods: An online survey was distributed during Spring 2020 (N = 9,168) and Autumn 2020 (N = 1,042) in the Czech Republic. Differences in mental health observed in both surveys were evaluated using Mann-Whitney test and logistic regressions were used to examine demographic and socio-economic determinants of COVID-19-related mental health issues and resulting healthy and unhealthy lifestyle behaviours. Results: In multivariable models, the youngest individuals, females, people with increased work demands and participants with a reduced personal income due to the COVID-19 pandemic were all negatively associated with self-reported mental health issues (p < 0.05). A worsened quality of sleep, dietary habits, physical activity and unhealthy behaviours were highly associated with affected mental health in the models adjusted for potential covariates (p < 0.05). Conclusion: Taken together, these findings suggest that health promotion strategies directed to individuals who are at risk should be encouraged to adopt and/or maintain positive health-related behaviours.

• MeSH
• COVID-19 * epidemiologie   MeSH
• duševní zdraví MeSH
• lidé MeSH
• pandemie MeSH
• průřezové studie MeSH
• životní styl MeSH
• zpráva o sobě MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

The review provides a comprehensive summary of existing literature focusing on the most serious risk factors of non-communicable diseases and collects current knowledge on their distribution, determinants, clusters, psychological and socio-economic consequences. Especially, the life-course approach is stressed, early life consequences of the later onset of chronic diseases, the risk behavior and its social, socio-economic and psychosocial determination is reviewed. Potential of preventing these harmful consequences has a lifelong approach. The aim is to demonstrate the opportunity for future health system transformation in terms of public health prevention regarding the non-communicable diseases. It is concluded that personalized lifestyle medicine should address a patient's health by empowering them with the information they need to regain control of their health. Preventive methods should be tailored for each patient, considering such patient's specific genes, environment, lifestyle, early life factors and social patterns of risk factors to avoid burden of health in later age. Intervention and preventive measures should target not only to individual factors but should reflect wider social, psychosocial and socio-economic consequences. It is also crucial from the point of view of public health to consider data on exposome, which are not included in epidemiological studies as well as its impact on health in the context of non-communicable diseases. Med Pr. 2021;72(5):535-48.

• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• dlouhověkost MeSH
• ekonomické faktory MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• zdravé stárnutí * MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Stárnutí evropské populace souvisí i s potřebou zlepšení kvality života ve vyšším věku a se zodpovězením otázek, do jaké míry jsou rozdíly zdravotního stavu dány kvalitou životního prostředí a dalšími neovlivnitelnými faktory a do jaké míry je možno ovlivnit zdravé stárnutí vlastním přičiněním. Krátké sdělení přináší první informace o obsahu a metodice pětiletého projektu HAIE zahájeného v roce 2018, který se pokouší najít odpověď na tyto otázky. Projekt HAIE (Healthy Aging in Industrial Environment) - Zdravé stárnutí v průmyslovém prostředí je projektem Excelentního výzkumu v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Do jeho řešení jsou zapojena čtyři výzkumná pracoviště - Centrum epidemiologického výzkumu, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita - hlavní řešitel projektu; Ústav experimentální medicíny, Akademie věd ČR, v. v. i.; Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.; a Centrum diagnostiky lidského pohybu, Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita.

Aging of the European population warrants efforts to increase the quality of life in older age and to answer questions about the extent to which differences in health status are determined by the quality of the environment and other unchangeable factors, and the extent to which healthy aging can be improved by one's own actions. This brief report provides preliminary information on the content and methodology of the 5-year project HAIE that has been launched in the year 2018 and that attempts to find answers to these questions. The HAIE (Healthy Aging in the Industrial Environment) project is a project of the Excellent research within the framework of the Research and Development for Innovations Operational Programme of the Czech Ministry of Education Youth and Sports. Four research institutes are involved in the project - the Centre for Epidemiological Research, Faculty of Medicine, University of Ostrava (principal investigator); Institute of Experimental Medicine, Academy of Sciences of the Czech Republic; Veterinary Research Institute, v. v. i., and the Human Motion Diagnostic Centre, Pedagogical Faculty, University of Ostrava.

• MeSH
• hodnocení vlivů na zdraví MeSH
• lidé MeSH
• nemoc vyvolaná prostředím MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• stárnutí MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí MeSH
• výzkum MeSH
• zdraví MeSH
• životní prostředí a veřejné zdravotnictví * MeSH
• životní styl MeSH
• znečištění ovzduší MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• ambulantní monitorování MeSH
• populační charakteristiky MeSH
• sběr dat MeSH
• statistika přirozeného pohybu MeSH
• tabulky života MeSH
• ukazatele zdravotního stavu MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Publikační typ
• zprávy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• environmentální vědy
• demografie
• veřejné zdravotnictví