Cíl studie: Cílem výzkumu je posoudit vhodnost miniinvazivních technologií, umožňujících kontrolu metabolismu glukózy kontinuálním monitorováním hladiny intersticiální glukózy, jako alternativ ke stanovení hladiny glukózy v krvi (intersticiální glukóza je hodnocena dvěma metodami kontinuálního monitorování – mikrodialýzou a systémem Guardian Real Time) u kriticky nemocných, ventilovaných pacientů. Typ studie: Lokální, prospektivní. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice. Materiál a metodika: K monitorování hladiny intersticiální glukózy byly použity mikrodialýza a Guardian RT glucose monitoring system. Mikrodialyzační katétr, zavedený do podkožní tukové tkáně, byl promýván izotonickým roztokem rychlostí 0,3 µl . min-1 a získaný mikrodialyzát byl sbírán v hodinových intervalech. Z hodnot glykémie naměřených systémem Guardian RT byly do studie zahrnuty pouze hodnoty naměřené v čase výměny mikrodialyzačních vzorků. Vzorky arteriální a venózní krve ke stanovení plasmatické glykémie byly odebírány v hodinových intervalech, v čase výměny mikrodialyzačních vzorků. Sběr dat probíhal 24 hodin. Získaná data byla analyzována pomocí stanovení Pearsonova korelačního koeficientu a Bland Altmanova grafu. Výsledky: Korelační koeficient mezi arteriální glykémii a hladinou glukózy v mikrodialyzátu byl r = 0,7044 (p < 0,0001). Korelační koeficient mezi arteriální glykémii a hladinou glukózy ze systému Guardian RT byl r = 0,6938 (p < 0,0001). Korelační koeficient mezi glukózou systému Guardian RT a mikrodialýzou byl r = 0,5736 (p < 0,0001). Závěr: Uvedené výsledky nepodporují použití systému Guardian RT a mikrodialýzy ke sledování hladin intersticiální glukózy jako alternativ k monitorování systémové glykémie u kriticky nemocných ventilovaných pacientů s těsnou kontrolou glykémie.
Objective: The aim of study is to investigate whether the glucose values obtained by miniinvasive techniques of interstitial glucose monitoring (Guardian Real Time (RT) continuous glucose monitoring system and microdialysis) differ substantially from blood glucose readings and whether these methods could be used instead of blood glucose sampling in mechanically ventilated patients with tight glycemic control. Design: Local, prospective study. Setting: Department of Anesthesiology and Intensive Care, University Hospital. Materials and methods. Interstitial glucose concentrations were measured by the Guardian RT system and by the microdialysis of subcutaneous adipose tissue. The microdialysis catheter was constantly perfused with isotonic solution at a flow rate of 0.3 µL/min. Dialysate was collected in hourly fractions. Arterial and venous blood samples were collected in hourly intervals during 24 hours and paired with Guardian RT and microdialysis readings. Data were analyzed using the Bland-Altman method and the correlation coefficient was calculated. Results: Correlation coefficient between arterial glycemia and microdialysis interstitial glucose level was r = 0.7044 (P < 0.0001). Correlation coefficient between arterial glycemia and Guardian RT readings was r = 0.6938 (P < 0.0001). Correlation between interstitial glucose level obtained by microdialysis and Guardian RT glucose readings was r = 0.5736 (P < 0.0001). Conclusion: Due to obtained results, microdialysis and Guardian Real Time continuous glucose monitoring system could not be considered equivalent to blood glucose measurement and findings do not support their use for tight glycemic control management in mechanically ventilated, critically ill patients.
- MeSH
- ambulantní monitorování přístrojové vybavení MeSH
- financování organizované MeSH
- krevní glukóza analýza MeSH
- krevní plazma chemie MeSH
- lidé MeSH
- mikrodialýza metody MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu metody MeSH
- podkožní tuk chemie MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- prospektivní studie MeSH
- referenční hodnoty MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl studie: Získání časových údajů o úvodu a zotavení z celkové anestezie. Typ studie: Prospektivní observační studie. Typ pracoviště: Tři velké fakultní nemocnice Materiál a metoda: Do studie byli zahrnováni pacienti podstupující plánovaný operační výkon v celkové anestezii bez předpokladu přijetí na oddělení typu ARO/JIP v období 1. 5.–30. 6. 2008. Pacienti, u kterých nedošlo k plánované extubaci po výkonu, nebyli do konečného hodnocení zařazeni. Hlavní sledované ukazatele – pohlaví, věk, ASA klasifikace, typ výkonu, způsob zajištění dýchacích cest, použitá anestetika, doba úvodu do anestezie, doba zotavení z anestezie. Výsledky: Analyzovány údaje od 1300 pacientů, průměrný věk 44 let. Opioidy a izofluran byly nejčastější součástí celkové anestezie – 1095 pacientů (84 %), respektive 971 pacientů (75 %), nedepolarizující relaxancia (NMBA) byla použita u 770 pacientů (59 %). Tracheální intubace byla užita u 65 % anestezií, laryngeální maska v 29 %. Průměrná doba úvodu do anestezie byla 9 minut (CI 95% 8,7–9,7, rozmezí 1–100), průměrná doba trvání anestezie byla 91 minut (CI 95% 87–94, rozmezí 3–690), průměrná doba zotavení z anestezie byla 3 minuty (CI 95% 2,9–3,2, rozmezí 0–35). Pacienti s podanými NMBA měli statisticky významnou delší průměrnou dobu zotavení ve srovnání s pacienty bez použití NMBA (3,5 minuta, CI 95% 3,3–3,7, respektive 2,4 minuta, CI 95% 2,2–2,6; p < 0,001). Doba anestezie korelovala s dobou zotavení (korelační koeficient = 0,114; p < 0,001). Závěr: Průměrná doba úvodu do anestezie byla 9 minut, průměrná doba zotavení z anestezie byla 3 minuty, výsledky jsou srovnatelné s údaji ze zahraničních prací. Mezi hlavní faktory prodlužující dobu zotavení patřilo použití midazolamu, použití nedepolarizujících svalových relaxancií a tracheální intubace. S délkou operace se prodlužuje doba zotavení z anestezie.
Objective: To establish general anaesthesia induction and recovery times. Design: A prospective observational study. Setting: Three large university hospitals. Materials and methods: This study enrolled patients undergoing elective surgical procedures under general anaesthesia not expected to require postoperative ICU/HDU admission from 1st May till 30th June 2008. Patients who remained intubated after the surgical procedure were excluded from the final analysis. The observed parameters included gender, age, ASA, surgical procedure, airway management, anaesthetic drugs used, and anaesthesia induction and recovery times. Results: The analysis included data from 1300 patients; mean patient age was 44 years. Opioids and isoflurane were the most frequently used drugs (opioids in 1095 [84%] patients and isoflurane in 971 [75%] patients). Neuro-muscular blocking drugs (NMBD) were used in 770 (59%) patients. Tracheal intubation was used in 65% procedures and laryngeal mask airway in 29% procedures. The mean induction time was 9 minutes (CI 95% 8.7–9.7, range 1–100), the mean procedure duration 91 minutes (CI 95% 87–94, range 3–690); the mean recovery time was 3 minutes (CI 95% 2.9–3.2, range 0–35). Patients given NMBD showed a statistically significant increase in recovery time (3.5 min, CI 95% 3.3–3.7 vs. 2.4 min, CI 95% 2.2–2.6; p < 0.001). Procedure duration correlated with recovery time (correlation coefficient = 0.114; p < 0.001). Conclusion: The general anaesthesia mean induction time was 9 minutes and mean recovery time 3 minutes. These findings correspond with published data from other countries. The leading factors contributing to increased recovery times were the use of midazolam, NMBD and tracheal intubation, and procedure duration.
