Nízkotlaký hydrocefalus (low-pressure hydrocephalus; LPH) představuje závažné onemocnění, které je charakterizováno dilatací komorového systému a klinickými příznaky intrakraniální hypertenze, přestože tlak likvoru v mozkových komorách je pod normálními hodnotami. Patofyziologie LPH zůstává komplexní a stále ne zcela objasněná, ale zdá se, že souhra mechanizmů zahrnující izolaci komorového systému od subarachnoideálního prostoru, změny elasticity, kompliance a permeability mozkové tkáně a zvýšenou permeabilitu mozkové tkáně může hrát klíčovou roli. Diagnóza LPH by měla být zvážena u pacientů s klinickými příznaky intrakraniální hypertenze a dilatací komorového systému na zobrazovacích metodách, při zachované patentní drenáži likvoru a normálním nastavení tlaku. Léčba LPH zahrnuje dočasnou léčbu zajišťující stabilizaci pacienta pomocí zevní komorové drenáže a postupné odvykání od drenáže za pomoci zvyšování intrakraniálního tlaku. Trvalou léčbu představuje endoskopická stomie třetí komory a implantace shuntu s nízkým nastavením diferenčního tlaku. Volba typu shuntu může být individuální, nedoporučuje se pouze typ lumbo-peritoneální. Je třeba zdůraznit, že rozpoznání a řádná léčba LPH jsou klíčové, neboť nesprávná léčba může vést k fatálním následkům. Navzdory přetrvávajícím výzvám v diagnostice a léčbě LPH je důležité, aby bylo toto onemocnění odborné veřejnosti dobře známé.

Low-pressure hydrocephalus (LPH) is a serious disease characterized by ventricular dilatation and clinical signs of intracranial hypertension, although the pressure of the cerebrospinal fluid (CSF) in the cerebral ventricles is below the normal range. The pathophysiology of LPH remains complex and not fully understood, but it seems that a combination of mechanisms involving isolation of the ventricular system from the subarachnoid space, changes in brain tissue elasticity and compliance, and increased brain tissue permeability may play a key role. The diagnosis of LPH should be considered in patients with clinical signs of intracranial hypertension and ventricular dilatation on imaging with preserved patent CSF drainage and normal pressure settings. Treatment of LPH includes temporary therapy to ensure patient stabilization with external ventricular drainage and gradual weaning from drainage with the use of increasing intracranial pressure. Permanent treatment includes endoscopic ventriculostomy of the third ventricle and implantation of a shunt with a low differential pressure setting. The choice of the type of shunt may be individualized; only the lumbo-peritoneal type is not recommended. It should be emphasized that recognition and proper treatment of LPH are crucial, as improper treatment can lead to fatal consequences. Despite the ongoing challenges in the diagnosis and treatment of LPH, it is important that the disease is well known to the professional community.

• Klíčová slova
• nízkotlaký hydrocefalus, zevní komorová drenáž,
• MeSH
• hydrocefalus * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• shunty pro odvod mozkomíšního moku metody   MeSH
• ventrikulostomie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl: Cílem práce je detailní popis anatomie arteria recurrens Heubneri a zjištění četnosti ischemie v jejím povodí po klipu aneuryzmat arteria communicans anterior. Soubor a metodika: Byla provedena laboratorní mikroskopická disekce arteria recurrens Heubneri a rešerše literatury s popisem jejích variet. V klinické části byly vyhodnoceny snímky CT mozku po operaci 215 aneuryzmat arteria communicans anterior ošetřených klipem na Neurochirurgické klinice v Ústí nad Labem v období 2006–2022. Výsledky: Bylo dokumentováno zdvojení arteria recurrens Heubneri, vyskytující se jen ve 14 % případů, a její extracerebrální anastomóza s perforátory arteria cerebri media, vyskytující se pouze v 10 % případů. V klinické části byla zjištěna četnost ischemie v povodí arteria recurrens Heubneri po operaci aneuryzmat arteria communicans anterior ve 14,4 %, u krvácejících aneuryzmat v 19,6 % a u asymptomatických aneuryzmat v 6 %. Závěr: Arteria recurrens Heubneri je jednou z tepen, jejíž precizní anatomická znalost minimalizuje riziko komplikací při provádění vaskulárních i neuroonkologických operací v oblasti jejího průběhu.

Aim: The work aims to describe in detail the anatomy of the recurrent artery of Heubner and determine the frequency of ischemia in its territory after clipping of aneurysms of the arteria communicans anterior. Sample and methodology: We performed a laboratory microscopic dissection of the recurrent artery of Heubner as well as literature research of a description of its varieties. In the clinical part, we evaluated post-operative brain CT images of 215 aneurysms of the anterior communicating artery treated with clipping at the Department of Neurosurgery in Ústí nad Labem between 2006–2022. Results: We documented duplication of the arteria recurrens Heubneri, occurring only in 14% of cases, and its extracerebral anastomosis with perforators of the middle cerebral artery, occurring only in 10% of cases. In the clinical part, the frequency of ischemia in the Heubneri recurrent artery territory after surgery for anterior communicating artery aneurysms was found to be 14.4%, for bleeding aneurysms it was 19.6% of cases, and for asymptomatic aneurysms it was of 6% cases. Conclusion: Arteria recurrens Heubneri is one of the arteries which precise anatomical knowledge minimizes the risk of complications when performing vascular and neuro-oncological operations in the area of its course.

• MeSH
• arteria cerebri anterior * patologie   MeSH
• arteriae cerebrales chirurgie   patologie   MeSH
• intrakraniální aneurysma chirurgie   komplikace   MeSH
• ischemie mozku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci cerebrálních arterií chirurgie   diagnóza   MeSH
• neurochirurgické výkony metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH