Úvod: Ucelený terapeutický program Constraint-induced movement therapy (CIMT) se zaměřuje na trénink funkce paretické horní končetiny a přenos a využití získaných dovedností v běžném životě. Cíl: Pomocí dotazníkového šetření zmapovat aktuální zkušenosti terapeutů a pacientů s terapeutickým souborem metod CIMT a monitoringem domácí aktivity. Metody: Formou on-line dotazníků byly zjišťovány využívané komponenty CIMT v praxi, formy monitoringu, bariéry pro poskytování CIMT a také motivace i subjektivně vnímané limitace využití technologií pro monitoraci aktivit v rehabilitaci. Výsledky: Do průzkumu se zapojilo celkem 95 ergoterapeutů a fyzioterapeutů a 91 pacientů. Čeští terapeuti uváděli jako nejčastější vnímané bariéry omezující poskytování CIMT nízký počet vhodných pacientů, nedostatek znalostí o metodě, zvýšenou administrativní i časovou náročnost nebo se obávají vysoké náročnosti metody pro pacienty. Samotné pacienty pak limituje v zapojení se do programu jeho nízká dostupnost nebo je odrazuje vysoká náročnost cvičení. Pacienti v rámci monitoringu vyplňují cvičební deník v papírové podobě (36 %) nebo méně často na počítači (6,7 %), nejčastěji ale provedená cvičení nezaznamenávají a výsledky nesledují (40,4 %). Celkem 55 % respondentů z řad pacientů je motivováno sdílet své výsledky cvičení elektronickou formou s terapeutem. Závěr: Pacienti se spastickou parézou horní končetiny po poškození mozku jsou dle výsledků průzkumu motivováni k distanční terapii a sdílení výsledků domácího cvičení na dálku. Aplikace inovativních postupů v rámci CIMT a monitoringu aktivit zvyšuje dostupnost terapeutických postupů s potenciálním snížením nákladů v klinické praxi.
Background: The comprehensive therapeutic program, Constraint-induced movement therapy (CIMT), focuses on functional training of the paretic upper limb and the transfer of acquired skills in daily life. Aim: The purpose of the survey was to map the current experience of therapists and patients with the therapeutic toolkit and home activity monitoring. Methods: The components of CIMT currently used, monitoring forms, barriers to provision, and motivations and subjectively perceived limitations for the use of technology in rehabilitation for activity monitoring were explored with the use of on-line surveys. Results: A total of 95 occupational therapists and physiotherapists and 91 patients participated in the survey. Czech therapists reported the most common perceived barriers that limit CIMT provision were as follows: low number of suitable patients, lack of knowledge of the method, increased administrative and time demands, or concerns about the high demands of the method for patients. The patients themselves are then limited in participating in the program due to its low accessibility or fear of the high difficulty of the exercise. As part of monitoring, patients complete a paper exercise diary (36%) or less frequently one on a computer (6.7%), but most often they do not track the results (40.4%). A total of 55% of patient respondents are motivated to share their results electronically with their therapist. Conclusions: According to the survey results, patients with spastic paresis of the upper limb after brain injury are motivated to participate in remote therapy and share results of home exercise remotely. The application of innovative approaches in CIMT and activity monitoring increases the availability of therapeutic interventions with potential cost reduction in clinical practice.
- Klíčová slova
- constraint-induced movement therapy,
- MeSH
- cévní mozková příhoda MeSH
- dospělí MeSH
- ergoterapie MeSH
- fyzioterapie (techniky) * MeSH
- horní končetina * fyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- paréza * rehabilitace MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- telerehabilitace MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Ergodiagnostika (předpracovní rehabilitace) je důležitou součástí rehabilitace obecné schopnosti jedince k práci. Cílem ergodiagnostického vyšetření je objektivně zhodnotit psychosenzomotorický potenciál osob s postižením pro účely zaměstnanosti. Při vyšetření klienta je nezbytné klást důraz na jeho zkušenosti, vzdělání, zájmy, volnočasové aktivity a dosavadní pracovní začlenění. V rámci ergodiagnostického vyšetření se používají vybrané metodiky (základní, doporučené a speciální). V ergodiagnostickém interprofesním týmu mají zastoupení různé odbornosti: rehabilitační lékař, fyzioterapeut, ergoterapeut, zdravotně-sociální pracovník a podobně. V České republice zaznamenala ergodiagnostika v posledním desetiletí velký rozvoj, včetně řady systémových a procedurálních změn. Důkazem je vznik sítě 13 ergodiagnostických center (EDC), která úzce spolupracují s krajskými pobočkami Úřadu práce ČR a pomáhají se zařazením klientů na trh práce. EDC musí pružně reagovat na aktuální dění a situaci v ČR, a to nejen z hlediska měnící se poptávky po tomto specifickém vyšetření, vývoje epidemiologické situace, ale také z pohledu svého vlastního „standardního“ zdravotnického provozu, personálního zajištění, dostupnosti školení pro své zaměstnance i například pořízení nového vybavení.
Ergodiagnosis (prevocational evaluation) is an important part of rehabilitation that determines an individual’s general ability to work. The aim of the prevocational assessment is to evaluate objectively the psycho-sensorimotor potential of people with disabilities for employment purposes. During the client’s assessment, it is necessary to emphasize his/her experience, education, interests, leisure activities and work experience. Selected methods (basic, recommended and special) are used in the prevocational assessment. The prevocational interprofessional team represented by various experts (rehabilitation physician, physiotherapist, occupational therapist, clinical psychologist and social worker) is involved in this specific assessment. In the Czech Republic, prevocational evaluation has undergone great development and a number of procedural changes in recent years. As a result of this process, a network of 13 prevocational centres was founded. They cooperate closely with the branches of Labour Office and help to place clients on the labour market. Prevocational centres must respond flexibly to current events and the situation in the Czech Republic, not only in terms of changing demand for this specific examination, the development of the epidemiological situation, but also in terms of their own "standard" medical operations, staffing, availability of training for their employees as well as, for example, the acquisition of new equipment.
- Klíčová slova
- ergodiagnostika,
- MeSH
- ergonomie * MeSH
- lidé MeSH
- návrat do práce MeSH
- posouzení stavu pacienta MeSH
- postižení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
