Pectus excavatum je nejčastější hrudní deformitou v České republice. Typická je pro ni deprese hrudní stěny s rotací sterna. Pokud vpáčení hrudní stěny nezpůsobuje žádné fyzické nebo psychické obtíže, pacient nepotřebuje specifickou léčbu. Pokud je však deformita bolestivá, ovlivňuje funkci plic, srdce či přináší psychické problémy, dokážeme navrhnout pro danou věkovou kategorii pacienta odpovídající řešení vady. Do 10 let věku volíme postup zahrnující cvičení a cílenou rehabilitaci, ve věkové skupině 10–15 let můžeme dle přání a spolupráce pacienta doplnit cvičení konzervativní léčbou podtlakovým zvonem (vacuum bell therapy) a od 16 let lze pacientovi nabídnout operační řešení. Zlatým standardem v chirurgické léčbě je Nussova operace (tzv. MIRPE – minimally invasive repair of pectus excavatum), kdy se pacientovi na míru modelovaná dlaha vkládá retrosternálně do hrudníku pod thorakoskopickou kontrolou, kde je ponechána 3 roky. Cílem tohoto sdělení je popis nejčastějších metod užívaných v léčbě pacientů s pectus excavatum doplněný o historický přehled.
Pectus excavatum is the most common chest wall deformity in the Czech Republic. This chest deformity is typically characterized by a wall depression with sternal rotation. If the excavation of the chest wall does not cause any physical or psychological problems, the patient does not need any specific treatment. However, if the deformity is painful, affects the function of the lungs, heart or results in psychological problems, we can propose an appropriate treatment for the specific age category of the patient. Up to 10 years, we choose a procedure that includes targeted exercises and rehabilitation; in the age group of 10–15 years, we can add to the exercises the vacuum bell therapy according to the patient’s wishes and compliance; and in the age category of 16 years and above, the patient can be offered a surgical solution. The Nuss operation (so-called MIRPE – minimally invasive repair of pectus excavatum) is the gold standard in surgical treatment; during this surgery, a patient-shaped bar is inserted retrosternally into the patient’s chest under thoracoscopic control and is left for 3 years. The aim of this article is to describe the most common modern methods used in the treatment of patients with pectus excavatum, supplemented by a historical overview.
