Východisko. Časná enterální výživa je doporučována u nemocných v kritickém stavu. Při její aplikaci je vhodné postupovat podle předem stanovených protokolů. Cílem práce bylo zhodnotit výsledky podávání časné enterální výživy u kriticky nemocných interního charakteru na jednotce intenzivní metabolické péče. Metoda a výsledky. Časná enterální výživa byla podávána podle předem stanoveného protokolu. V prvních 96 hodinách byla podávána hypokalorická výživa 20–25 kcal/kg, do konce prvého týdne byla zvýšena na 25–30 kcal/kg – nutriční cíl. Vedle počtu nemocných, kteří dosáhli nutričního cíle, jsme sledovali počet nemocných, kteří tolerovali podávání enterální nutrice v prvních 96 hodinách hypokalorického obsahu, a počet nemocných, kteří měli komplikace vedoucí k nutnosti přejít z enterální na parenterální výživu. Časná enterální výživa byla podána 44 z celkového počtu 79 nemocných přijatých na jednotku intenzivní péče v život ohrožujícím stavu a s nutností plné nutriční podpory. Z těchto 44 nemocných (u 35 sepse, u 9 jiná interní příčina) zemřelo v průběhu hospitalizace na jednotce intenzivní péče 22 nemocných (50 %). Hypokalorická enterální výživa byla úspěšně podávána 36 nemocným (82 %) v průběhu prvních 96 hodin. U 8 nemocných (18 %) bylo nutné pro komplikace enterální výživu zastavit a nahradit ji výživou parenterální. Ve 3 případech byla enterální výživa komplikována napětím břišní stěny, ve 2 případech profuzním průjmem, v 1 případě současným výskytem napětí břišní stěny i průjmem a ve 2 případech aspirací výživy. Ve 27 případech bylo podávání výživy nazogastrickou sondou dobře tolerováno. Deseti nemocným musela být nazogastrická sonda vyměněna za nazojejunální pro zvýšený zbytkový žaludeční obsah. U 7 nemocných byla enterální výživa ukončena pro komplikace, když byla podávána nazogastrickou a v 1 případě nazojejunální sondou. Nutričního cíle pomocí podávání enterální výživy bylo dosaženo koncem prvého týdne hospitalizace u 26 nemocných (60 %). Závěry. Časnou enterální výživu podle stanoveného cíle a protokolu na jednotce intenzivní metabolické péče bylo možné podat úspěšně podstatné části nemocných v kritickém stavu. V 18 % bylo nutné pro komplikaci ukončit enterální a zahájit parenterální výživu. Nutričního cíle pomocí enterální výživy bylo dosaženo u 60 % nemocných.
Background. Early enteral nutrition is recommended in patients with critical illness. Generally implementing of nutritional support algorithm is advised. The aim of study was evaluation of early enteral nutrition application in critically ill patients in medical intensive care unit. Methods and Results. Early enteral nutrition was given according to written protocol in medical intensive care unit. During the first 96 hours hypocaloric nutrition 20–25 calories/kg was applied, followed by increase to 25–30 calories/kg at the end of the first week of admission. Apart from the patients who reached 25–30 calories/kg we recorded the number of patients who tolerated hypocaloric enteral nutrition and evaluated the number of patients with complications due to enteral nutrition. Early enteral nutrition was given to 44 out of 99 patients admitted to intensive care unit with life threatening diasese and indication for nutrition support. Out of 44 critically ill patients (35 with sepsis, 9 with another medical emergency) 22 died during admisssion in intensive care unit (50%). Hypocaloric enteral nutrition during the first 96 hours was given to 36 patients (82%). In 8 patients enteral nutrition had to be stopped and substituted for parenteral one due to complications. Three patients suffered from abdominal distension, 2 from profused diarrhea, 1 from combination of diarrhea and abdominal distension and 2 from aspiration. Twenty seven patients tolerated the application of enteral nutrition via nasogastric tube. In 10 patients nasogastric tube had to be replaced for nasojejunal one for high gastric aspirate volume. The caloric intake of 25–30 calories/kg was reached by the end of the first week of admission in 26 patients (60%). Conclusions. Early enteral nutrition applied according to protocol was given succesfully to the substantial number of the critical patients. In 18% of the patients enteral nutrition had to be replaced for parenteral one due to complications. The caloric intake 25-30 calories/kg was reached in 60% of patients.
