Cíl: Hodnotili jsme vztah mezi farmakoterapií hospitalizovaných pacientů, reperfuzní léčbou a mortalitou pacientů s infarktem myokardu s elevací úseku ST (STEMI) v Ruské federaci. Metody: Ve studii byly retrospektivně analyzovány klinické údaje 25 682 pacientů se STEMI, zařazených do registru v období 2010–2011. Hodnotilo se provádění základních léčebných intervencí v rámci doporučených postupů. Včasnost provedení reperfuzní léčby se hodnotila pomocí následujících klinických parametrů amerických odborných společností ACC/AHA (2008): doba do provedení fibrinolytické léčby, doba do provedení perkutánní koronární intervence (PCI) a doba do zahájení reperfuzní léčby. Vztahy mezi různými léčebnými intervencemi během hospitalizace a rizikem nemocniční mortality pacientů se STEMI byly hodnoceny pomocí multivariantního logistického modelu a Coxova regresního modelu s použitím charakteristik a komorbidit pacientů. Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 63 (55–74) let; ve 34 % šlo o ženy. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi přeživšími a zemřelými pacienty ve většině demografických, anamnestických parametrů i v jejich klinických projevech a léčbě. Léčba inhibitory ACE, blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II, beta-blokátory a statiny v nemocnici byla významně spojena (χ2=482,1; p < 0,0001) s nižší nemocniční mortalitou. Prognostická hodnota reperfuzní léčby a parametry jejího včasného provedení statistické významnosti nedosáhly (p ≥ 0,05 pro Waldův test pro každý faktor). Závěr: Léčba STEMI inhibitory ACE, blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II, beta-blokátory a statiny během hospitalizace (ne nutně při příjmu) ovlivňuje nemocniční mortalitu stejnou měrou jako klinický stav pacienta při příjmu. Reperfuze a její provádění jsou dodatečnými faktory nepřímo přispívajícími k riziku nemocniční mortality pacientů se STEMI.
Objective: We examined relationships between inpatient medical treatment, reperfusion therapy and in-hospital mortality among patients with ST-elevation myocardial infarction (STEMI) in Russia. Methods: Clinical information about 25,682 patients with STEMI enrolled in the 2010–2011 registry was included retrospectively in the study. Performance of the key guideline-recommended treatment interventions was assessed. Timeliness of reperfusion therapy was evaluated with the help of the following ACC/AHA clinical measures (2008): Time to fibrinolytic therapy, Time to primary percutaneous coronary intervention (PCI) and Reperfusion therapy. Multivariate logistic and Cox’s regression models were used to assess the relationship between different in-hospital treatment interventions and the risk of in-hospital death among patients with STEMI under the control of patient characteristics and comorbidities. Results: The average age of patients was 63 (55–74) years. 34% of patients were female. Survived patients differed significantly from deceased ones in the majority of demographic, anamnesis, clinical presentation and treatment parameters. Hospital treatment with ACE-Is or ARBs, β-blockers and statins was significantly associated (χ2=482.1, p < 0.0001) with lower inpatient mortality. Prognostic value of reperfusion therapy and measures of its timeliness were not statistically significant (p ≥ 0.05 for Wald test for each factor). Conclusion: STEMI treatment with ACE-Is or ARBs, β-blockers and statins during hospital stay (not necessarily at arrival) influences upon the rate of death in hospital as strong as the patient clinical status at admission. Reperfusion and its performance are additional factors that influence indirectly on the risk of in-hospital mortality in patients with STEMI.
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- balónková koronární angioplastika statistika a číselné údaje MeSH
- beta blokátory terapeutické užití MeSH
- blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II terapeutické užití MeSH
- hodnocení rizik statistika a číselné údaje MeSH
- infarkt myokardu * farmakoterapie mortalita terapie MeSH
- inhibitory ACE terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mortalita v nemocnicích * MeSH
- prognóza MeSH
- reperfuze myokardu statistika a číselné údaje MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- statiny terapeutické užití MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Rusko MeSH
AIMS: Patient access to reperfusion therapy and the use of primary percutaneous coronary intervention (p-PCI) or thrombolysis (TL) varies considerably between European countries. The aim of this study was to obtain a realistic contemporary picture of how patients with ST elevation myocardial infarction (STEMI) are treated in different European countries. METHODS AND RESULTS: The chairpersons of the national working groups/societies of interventional cardiology in European countries and selected experts known to be involved in the national registries joined the writing group upon invitation. Data were collected about the country and any existing national STEMI or PCI registries, about STEMI epidemiology, and treatment in each given country and about PCI and p-PCI centres and procedures in each country. Results from the national and/or regional registries in 30 countries were included in this analysis. The annual incidence of hospital admission for any acute myocardial infarction (AMI) varied between 90-312/100 thousand/year, the incidence of STEMI alone ranging from 44 to 142. Primary PCI was the dominant reperfusion strategy in 16 countries and TL in 8 countries. The use of a p-PCI strategy varied between 5 and 92% (of all STEMI patients) and the use of TL between 0 and 55%. Any reperfusion treatment (p-PCI or TL) was used in 37-93% of STEMI patients. Significantly less reperfusion therapy was used in those countries where TL was the dominant strategy. The number of p-PCI procedures per million per year varied among countries between 20 and 970. The mean population served by a single p-PCI centre varied between 0.3 and 7.4 million inhabitants. In those countries offering p-PCI services to the majority of their STEMI patients, this population varied between 0.3 and 1.1 million per centre. In-hospital mortality of all consecutive STEMI patients varied between 4.2 and 13.5%, for patients treated by TL between 3.5 and 14% and for patients treated by p-PCI between 2.7 and 8%. The time reported from symptom onset to the first medical contact (FMC) varied between 60 and 210 min, FMC-needle time for TL between 30 and 110 min, and FMC-balloon time for p-PCI between 60 and 177 min. CONCLUSION: Most North, West, and Central European countries used p-PCI for the majority of their STEMI patients. The lack of organized p-PCI networks was associated with fewer patients overall receiving some form of reperfusion therapy.
- MeSH
- balónková koronární angioplastika statistika a číselné údaje MeSH
- časové faktory MeSH
- charakteristiky bydlení MeSH
- dostupnost zdravotnických služeb MeSH
- hospitalizace statistika a číselné údaje MeSH
- incidence MeSH
- infarkt myokardu epidemiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- mortalita v nemocnicích MeSH
- odhad potřeb MeSH
- reperfuze myokardu metody statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
Přes rozmach moderních diagnostických i terapeutických metod v posledních desetiletích se výskyt ani úmrtnost v důsledku kardiogenního šoku zásadně nezměnily a zůstávají vysoké. Komplexní léčebný přístup s časným rozpoznáním závažnosti stavu, iniciální stabilizací a především časnou a úspěšnou revaskularizační léčbou, nejčastěji v podobě perkutánní koronární intervence, je předpokladem úspěchu léčby akutního infarktu komplikovaného kardiogenním šokem. Do podpůrné léčby patří orgánová podpora, a to jak farmakologická, tak nefarmakologická stabilizace oběhu, včasná ventilační podpora s novými typy a režimy umělé plicní ventilace, podpora či náhrada renálních funkcí kontinuálními hemoeliminačními metodami, rehabilitace a psychoterapeutická podpora včetně psychofarmakologické intervence.
- MeSH
- angioplastika metody využití MeSH
- balónková koronární angioplastika * metody využití MeSH
- infarkt myokardu diagnóza chirurgie terapie MeSH
- kardiogenní šok * diagnóza epidemiologie etiologie chirurgie terapie MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- reperfuze myokardu metody statistika a číselné údaje MeSH
- týmová péče o pacienty trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Studie se zabývá kardioprotektivním potenciálem flavonoidů osajinu a pomiferinu na modelu izolovaného perfundovaného myokardu v podmínkách ischemicko-reperfuzního poškození. Studie byla provedena na 40 izolovaných srdcích laboratorního potkana, které byly perfundovány modifikovanou metodou dle Langendorffa. Po stabilizační, 10 minutové fázi (koronární perfuze 14 ml.min-1) byla navozena ischémie srdce zástavou perfuze na dobu 30 minut, poté následovala reperfuze na dobu 60 minut (průtok 14 ml.min-1). Zvířata byla rozdělena do 4 skupin (n=10). První skupina – léčená (osajin 5 mg/kg v 0,5% Avicelu); druhá skupina léčená (pomiferin 5 mg/kg v 0,5% Avicelu); placebo skupina (0,5% Avicel); intaktní skupina – bez aplikace. Látky byly podávány v jedné denní dávce, perorálně, gastrickou sondou, po dobu 15 dnů. Sledovány byly biochemické indikátory oxidativního poškození: malondialdehyd, superoxid dismutasa, glutathion peroxidasa, celková antioxidační kapacita v séru, respektive v myokardu. Dále byly sledovány srdeční funkce: end-diastolický tlak v levé komoře, tlak v levé komoře a kontraktilita. Výsledky dokazují, že osajin i pomiferin zmírní dysfunkce myokardu provokované navozenou ischémií – reperfuzí. Tuto skutečnost potvrzuje vzestup hladin antioxidačních enzymů a celkové antioxidační kapacity v séru. Kardioprotekce podávanými flavonoidy rezultuje ze suprese oxidativního stressu a koreluje se zachováním ventrikulární funkce izolovaného srdce.
The study was undertaken to evaluate the cardioprotective potential of the flavonoids osajin and pomiferin against ischemia-reperfusion induced injury in rat hearts as a model of antioxidant-based composite therapy. Studies were performed with isolated, modified Langendorff-perfused rat hearts and ischemia of the heart was initiated by stopping the coronary flow for 30 min followed by 60 min of reperfusion (14 ml.min-1). Wistar rats were divided into four groups. The treated groups received osajin or pomiferin (5 mg/kg/day in 0.5% Avicel), the placebo group received only 0.5 Avicel; the intact group was left without any applications. Biochemical indicators of oxidative damage – malondialdehyde, superoxide dismutase, glutathione peroxidase, total antioxidant activity in serum and the myocardium have been evaluated. We also examined the effect of osajin and pomiferin on cardiac function: left ventricular end-diastolic pressure, left ventricular pressure, and peak positive dP/dt. Our results demonstrate that the flavonoids osajin and pomiferin attenuate the myocardial dysfunction provoked by ischemia-reperfusion. This was confirmed by an increase in both the antioxidant enzyme values and the total antioxidant activity. The cardioprotection provided by osajin and pomiferin treatment results from the suppression of oxidative stress and correlates with the improved ventricular function.
- MeSH
- flavonoidy farmakologie izolace a purifikace terapeutické užití MeSH
- ischemie farmakoterapie terapie MeSH
- krysa rodu rattus fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- Maclura účinky léků MeSH
- reperfuze myokardu metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- volné radikály toxicita MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Cílem práce je retrospektivní analýza registru nemocných s akutním infarktem myokardu hospitalizovaných na interním oddělení v Trutnově v letech 1998-2000 zaměřená především na informace o farmakoterapii, na časové souvislosti, které mají vztah k léčbě a porovnání těchto výsledků s údaji ze zahraničních registrů.
