Nedostatek zdravotnických pracovníků je v současné době považován za závažný celosvětový problém. Vzhledem k očekávaným demografickým změnám se dá předpokládat ještě jeho další eskalace v budoucnu. Zabránění odchodu zkušených a kvalifikovaných sester z profese může být pro řešení tohoto problému klíčové. V současné době dostupná data naznačují, že důvodem rozhodnutí o změně profese u sester nemusí být pouze nedostatečné finanční ohodnocení nebo individuální charakteristiky sester, ale především velké množství faktorů týkajících se kvality jejich pracovního prostředí. Tyto faktory přitom mají vliv nejen na narůstající fluktuaci sester, ale také negativně ovlivňují kvalitu poskytované zdravotní péče. Řešení kvality pracovního prostředí zdravotnických pracovníků včetně sester se zdá být pro dosažení jejich optimálního počtu v budoucnu zásadní, stejně jako pro dosažení optimální úrovně kvality poskytované péče.

The shortage of healthcare workers is currently considered a serious global problem. This could be further escalated due to theexpected demographic changes in the future. Finding a solution how to prevent qualified and experienced nurses from leavingtheir profession may be critical. Currently available evidence suggests that the main reason for a decision to leave nursing maynot only be the level of remuneration or individual characteristics of nurses, but above all a large number of factors affecting thequality of work environment. Those factors influence not only the increasing nursing turnover but also affect negatively the qualityof the provided health care. Addressing the quality of the work environment seems to be essential in order to achieve optimalnumber of health care workers including nurses in the future, as well as to bring the quality of provided care to the optimal level.

• MeSH
• ekonomika nemocniční organizace a řízení   zákonodárství a právo   MeSH
• kvalita zdravotní péče ekonomika   klasifikace   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• nezaměstnanost klasifikace   trendy   MeSH
• pracoviště klasifikace   organizace a řízení   MeSH
• pracovní uspokojení MeSH
• pracovní výkon klasifikace   MeSH
• pracovní zátěž klasifikace   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• zaměstnanost metody   organizace a řízení   pracovní síly   MeSH
• zdravotní sestry v klinické praxi ekonomika   klasifikace   organizace a řízení   MeSH
• zdravotní sestry ekonomika   klasifikace   organizace a řízení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Studie zkoumá vztah specifické self-efficacy (SE), pracovní spokojenosti (PS) a výkonu. 96 studentům byl popsán úkol, ve kterém měli psát slova začínající na stanovené slabiky. Dotazníkem bylo změřeno jejich SE spojené s úkolem, byl jim administrován cvičný úkol a změřena jejich PS s úkolem. Následně řešili samotný úkol, při kterém byl měřen výkon dle počtu slov, které napsali v časovém limitu. Výsledky ukázaly slabé pozitivní statisticky významné vztahy mezi SE a PS, PS a výkonem a SE a výkonem. Byla také testována hypotéza, že je PS mediátorem vztahu mezi SE a výkonem. Ukazatel velikosti účinku κ2 poukázal na slabý mediační efekt, dle mediační analýzy s využitím bootstrappingu ale není nepřímý efekt SE na výkon skrze PS statisticky významný. Náš výzkum přispívá k integraci postojových a osobnostních teorií vysvětlujících pracovní výkon a porozumění podstatě vztahu mezi SE a výkonem. Využití jednotného úkolu umožnilo omezit vliv vnějších proměnných, snižuje ale ekologickou validitu výzkumu.

Problem: The current study focused on the relationships between task-specific self-efficacy, satisfaction with the task and task performance. It tested the hypothesis that the satisfaction mediates the influence of self-efficacy on performance. It built upon Bandura‘s conception of self-efficacy (1994) and studies that confirmed the individual relationships between satisfaction and performance (e.g. Riketta, 2008), between self-efficacy and satisfaction (e.g. Judge, Locke, & Durham, cited by Smith, Choi, Fuqua, & Newman, 2011) and between self-efficacy and performance (e.g. Stajkovic & Luthans, 1998). Method: The research sample consisted of 96 Czech and Slovak university students of natural science (46,9 % women) in ages ranging between 19 and 26 years (M = 21,1; SD = 1,86). The task-specific self-efficacy was measured using an adapted version of the General selfefficacy scale (Křivohlavý, Schwarzer, & Jerusalem, 1993) after the task was described to the respondents. The scale was adjusted to measure the task-specific construct. Internal consistency of the adjusted scale was measured using Cronbach’s alpha and was satisfactory (α = .70). Satisfaction was measured using the adjusted Stone’s (1977) Satisfaction scale after the task was described and respondents completed a training task designed to allow them to judge their task satisfaction. Cronbach’s alpha was used again to measure the internal consistency of the satisfaction scale (α = .88). Finally, respondents completed the actual task, during which they were instructed to write words starting with four prescribed syllables. Their task performance was operationalized as the number of words written within a time limit. Results: The results showed a weak positive significant relationship between self-efficacy and satisfaction (r = .26*), satisfaction and performance (r = .23*) and self-efficacy and performance (r = .23*). The hypothesis that satisfaction is the mediator of the relationship between task-specific self-efficacy and performance was tested by the κ2 indicator of effect size (Preacher & Kelly, 2011) and by a bootstrap test of indirect effect (Hayes, 2012). According to the κ2 indicator, there was a weak mediation effect (κ2 = .05, 95%LLCI ˃ .00, 95% ULCI = .16) and the indicator was significantly larger than 0. However, the bootstrap analysis did not reveal a significant indirect effect (B = .17, SE = .16, 95%LLCI = -.04, 95%ULCI = .61). Discussion and conclusion: The study contributes to the integration of attitudinal and personality theories that explain work performance. It helps to understand the nature of the relationship between self-efficacy and performance. The use of a single standardized task is both the strength and limit of the study. It served to reduce the impact of external variables, yet it also led to a reduction of the ecological validity of the research.

• MeSH
• lidé MeSH
• plnění a analýza úkolů MeSH
• pracovní uspokojení * MeSH
• pracovní výkon klasifikace   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychologie práce MeSH
• výkonnost klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH