Česká republika jako signatář Úmluvy o právech dítěte svěřila výkon státní správy na úseku péče o nezletilé děti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, které jsou v systému orgánů sociálně-právní ochrany základním článkem a které mají zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, nejširší působnost. Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) jsou začleněny do systému výkonu státní správy v územním členění tak, aby byla zajištěna komplexní péče o nezletilé děti v rozsahu stanoveném zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. Místní pří- slušnost těchto orgánů je stanovena zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění (dále jen zák. č. 359/1999 Sb.) a je určena dle trvalého bydliště nezletilého dítěte. Faktické rozhodování o ochraně zejména práv nezletilých dětí je svěřeno do pravomoci okresních soudů, které jmenují OSPOD jako kolizního opatrovníka, jenž v řízení hájí zájmy nezletilých dětí. Místní příslušnost soudů se však řídí zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále jen zák. č. 292/2013 Sb.), kde je k jednání příslušný obecný soud nezletilého, kterým je zpravidla soud, kde má nezletilé dítě faktické bydliště. Ne vždy se místo trvalého pobytu a faktické bydliště shodují. Cílem tohoto příspěvku je zpracovat komplexní právní úpravu dané problematiky z teoretického hlediska s poukázáním na praktické dopady a problémy plynoucí z rozdílné místní příslušnosti OSPOD a soudů. Zkoumá- ní rozdílné místní příslušnosti těchto orgánů je součástí širšího výzkumu vzájemného vztahu OSPOD a soudů při rozhodování o nezletilých dětech, kde právě rozdílná místní příslušnost je problémem, který je označován jak soudy, tak i OSPOD za stěžejní. Kvalitativní výzkum byl proveden formou strukturovaných rozhovorů vedených s deseti soudci okresních soudů, kteří soudí rodinné právo, a současně s deseti vedoucími pracovníky OSPOD párově tak, aby byl zachycen vzájemný názorový vztah soudců v místě sídla soudu a pracovníků OSPOD. V teoretické rovině byl proveden rozbor právních textů, judikatury v dané oblasti a byly definovány problémy, které z rozdílné místní příslušnosti těchto orgánů plynou z dostupné literatury, odborných článků, komentovaných zákonů a platné judikatury v dané oblasti. Všichni dotázaní označili rozdílnou místní příslušnost výše zmíněných orgánů za velmi problematickou. Byly zkoumány i širší dopady rozdílné místní příslušnosti v souvislosti se zajištěním účasti kolizních opatrovníků při rozhodování soudu o nezletilých dětech.

The Czech Republic, as a signatory of the Convention on the Rights of the Child, has vested the practice of state administration in the field of care for minor children to the authorities of social and legal protection of children (OSPOD). The purpose of such legal establishment is to provide complex care for minor children on the lowest administrative instance (according to the Act on Social and Legal Protection of Children). Territorial jurisdiction of OSPODs is determined by Act No. 359/1999 Coll., on the Social and Legal Protection of Children, and is therefore established according to the official permanent residence of each child. The real decision-making regarding the protection of the rights of minors is the responsibility of municipal courts. These courts appoint OSPODs as “collision representatives” who protect the interests of minor children in court proceedings. However, the territorial jurisdiction of these courts is determined by Act No. 292/2013 Coll., on Special Court Proceedings. According to this latter act, the court that is eligible to carry out proceedings is the general court of the minor, and in fact it is typically the court where the minor resides. The real place of residence and the place of official permanent residence are not always identical. The aim of this paper is to assess the complex legislation on the issue in theory, and to point out the practical impact and possible problems derived from the different territorial jurisdiction of OSPODs and courts. Additionally, qualitative research has been carried out, based on structured interviews. The respondents are nine municipal court judges who specialize in family law, and nine leading employees of OSPODs. The respondents in both groups are selected in matching pairs, so that their responses reflect the mutual positional relation of the judges in the territory of the court and the local OSPODs. On the theoretical level, the research concerns the evaluation of judicial scholarly writings and court decisions in the field and defines and identifies the problems derived from the different territorial jurisdiction of the bodies. In the interviews, all respondents said that they found the different jurisdictions highly problematic. The wider impact of the issue has also been assessed in terms of guaranteeing the participation of collision representatives in the decision making of courts regarding minor children.

• MeSH
• ochrana práv dítěte * zákonodárství a právo   MeSH
• opatrovnictví dítěte normy   organizace a řízení   pracovní síly   MeSH
• role soudu MeSH
• sociální péče o dítě trendy   zákonodárství a právo   MeSH

• MeSH
• dětská psychologie MeSH
• lidé MeSH
• ochrana práv dítěte MeSH
• odborná způsobilost MeSH
• péče o dítě MeSH
• role soudu MeSH
• rozvod * psychologie   MeSH
• sociální pracovníci * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• novinové články MeSH
• zprávy MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• ochrana práv dítěte zákonodárství a právo   MeSH
• rodiče MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• role odborníka MeSH
• rozvod zákonodárství a právo   MeSH
• sociální práce * trendy   zákonodárství a právo   MeSH
• sociální pracovníci MeSH
• zákonodárství jako téma MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• ochrana práv dítěte * MeSH
• odborná způsobilost MeSH
• opatrovnictví dítěte MeSH
• personální obsazení a rozvrh MeSH
• pracovní výkon MeSH
• rodiče MeSH
• rodina MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• sociální práce * trendy   MeSH
• sociální pracovníci MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Sociální problematika a její řešení se stává nedílnou součástí primární péče praktických dětských lékařů. Kromě jasných kazuistik týrání či zneužívání dítěte, které vyžadují okamžité řešení a pomoc, jsou i situace hraniční či sporné. Cílem sdělení je upozornit na problémy, které mohou vzniknout praktickému dětskému lékaři, plní-li svoji povinnost, tj. informovat příslušný OSPOD o riziku existence některé z forem syndromu CAN v rodině. Některé problémy těchto činností vyplývají z rozborů uvedených kazuistik. Upozorňují především na obtíže a rizika objektivizovat nebezpečí spojená se syndromem CAN i při využití metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví ČR z roku 2008.

Social problems and their solutions are becoming an integral part of primary pediatric care. In addition to clear cases of child abuse that require immediate action and assistance, there exist also borderline or controversial cases. This article aims to highlight problems that may arise in pediatric practice in cases, when the pediatrician fulfills his obligation, i.e. to inform the competent authority for social and legal protection of children (OSPOD) about the risk of existence of some form of CAN syndrome (Child Abuse and Neglect syndrome) in the family. Some problems of these activities are mentioned in the analysis of presented cases. They point particularly to the difficulties associated with an effort to objectively assess the risk of CAN syndrome, even when using the Guidance of the Ministry of Health issued in year 2008.

• Klíčová slova
• Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR č. 3/2008, objektivizace rizika týrání, OSPOD,
• MeSH
• dítě MeSH
• dorostové lékařství MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• pediatrie MeSH
• primární zdravotní péče MeSH
• rodinní lékaři MeSH
• sociální péče o dítě MeSH
• zneužívané dítě diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Dobrá praxe je způsob práce, který někdo vyzkoušel, uplatnil a který se osvědčil. Kritériem osvědčení bývá shoda mínění zainteresovaných subjektů. Dobrá praxe má mít doložitelný efekt (v sociální práci např. vyřešení životní situace klienta) konstatovaný subjektem nezávislým na poskytovateli programu/služby. Dobrá praxe má být taková, která pro dosažení efektu vynakládá jen minimální nutné prostředky. Dobrá praxe by také měla měnit životní situaci klienta jen v minimální nutné míře.Publikace shrnuje výsledky výzkumného šetření, které proběhlo v roce 2014. Bylo zaměřené na popis a analýzu pracovních postupů OSPOD v ČR označovaných v současnosti jako "dobrá praxe". Jde o způsoby práce s rodinou, které jsou efektivní a přinášejí rodině zlepšení její situace. Pokládali jsme za podstatné zapojit do kvalitativního průzkumu dobré praxe nejen sociální pracovníky, ale i rodiny, kterých se intervence OSPOD týkají. Data od respondentů jsou prezentována jako souhrny rozhovorů a excerpta z nich.Činnost OSPOD je v ČR dosud širokou veřejností vnímána jako represivní a málo efektivní. Image sociální práce neodpovídá jejímu významu pro společnost. Proto jsme se zaměřili na ty způsoby práce OSPOD, které jsou funkční a skutečně pomáhají. Věnovali jsme pozornost pracovníkům, kteří svoji práci dělají podle mínění rodin, s nimiž pracují a podle mínění profesionálů ze spolupracujících organizací, dobře. Ti mohou podle našeho názoru inspirovat nejen sociální pracovníky, ale i odbornou veřejnost.

In recent times, the training of social workers in the Czech Republic has undergone extensive changes. From a content perspective, the authors have prepared a comprehensive overview of the legislation of the issue of training social workers in the Czech Republic, wherein mandatory training of employees is reflected in the activities of officials of both state administration and local authorities, whilst taking into consideration the specifics of the field of social work. This article is based on doctrinal analysis of the legal regulation in relation to defining terms such as social services, and of the authorities supporting the social and legal protection of children and their compulsory training. The subject of the doctrinal investigation is, in particular, the obligations established for employers and employees in social work regarding compulsory training in the social sphere. This article goes beyond the doctrinal analysis and evaluates qualitative interview research. The doctrinal legal analysis reveals that the newly adapted training concept builds on the extensive legislation associated with the preparation of Civil Code No. 89/2012 Coll., as amended, and its related legal regulations, which fundamentally affect all areas of social services, including an increased demand on the expertise of officials. The regulation of compulsory training has also become one of the important areas for evaluating social services standards. The application of the new legislation in specific conditions is monitored from an employer’s per­spective, and from the perspective of the employees, but also in terms of the professional umbrella organization – the Association of Workers in the Authorities for the Social and Legal Protection of Children (OSPOD).

• MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lidé MeSH
• služby péče o dítě organizace a řízení   pracovní síly   zákonodárství a právo   MeSH
• sociální práce * pracovní síly   výchova   zákonodárství a právo   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• rozhovory MeSH

Cíl: Cílem příspěvku je na souboru dětí násilně zemřelých do 5 let popsat případy, u kterých bylo před smrtí zjištěno nebo mohlo být předpokládáno užití návykových látek jejich matkou či jiným pečovatelem. V návaznosti na výsledky diskutovat možnosti preventivní ochrany dětí do 5 let v rodinách s rizikovým chováním. Teoretická východiska: Problémový životní styl při péči o dítě snižuje kvalitu této péče a může vést až ke smrti dítěte. Účinná opatření jsou nezbytná zvláště u dětí z rodin s rizikovým chováním. Metody: Retrospektivní analýza všech pitevních spisů (n = 192) dětí zemřelých náhle, neočekávaně a násilně do 5 let pitvaných na 2 pracovištích soudního lékařství v letech 2007-2016. Výsledky: Případů hostilního jednání bylo 41. Ve všech případech šlo o rodiny s rizikovým chováním a sociálně slabší rodiny. Prokazatelně probíhalo před smrtí dítěte šetření OSPOD v 10 případech, což činí 24 % případů ze souboru. Alkohol byl přítomen ve 29 % případů, nelegální návykové látky byly zjištěny ve 29 % případů. Celkem bylo zjištěno užívání alkoholu nebo nelegálních látek ve 44 % případů násilných úmrtí dětí. Závěr: Preventivně je žádoucí včasná detekce rizik, dispenzarizace ohrožených dětí a sanace jejich rodin. Prevence rodin s rizikovým chováním a ochrana jejich dětí by se měla ubírat preventivní i restriktivní cestou. Podmínkou je fungující multidisciplinární spolupráce všech zúčastněních institucí.

Objectives: The aim of the paper is to describe cases of violent death in children up to five years of age, where the abuse of addictive substances by their mother or other caregiver was detected or could have been presumed. Based on the results, the aim is to discuss the possibilities of preventive protection of children under 5 years in families at risk. Theoretical base: A problematic lifestyle in childcare decreases the quality of care and can lead to the death of the child. Effective measures are especially necessary for children from families with risky behavior. Methods: Retrospective analysis of autopsy files (at 2 forensic medicine departments) of children under 5 years of age who died suddenly, unexpectedly, and violently (n = 192) between 2007 and 2016. Outcomes: There were 41 cases of violent deaths. In all cases there were families at risk and socially weak families. Control of the families by the Department of Social and Legal Protection of Children had been demonstrably conducted in 10 cases, which is 24% of the cases in the sample. Alcohol was present in 29% of cases, other illegal substances in 29% of cases. In total, the use of alcohol or illegal substances was found in 44% of violent child deaths. Conclusions: Early detection of risks, dispensarization of endangered children and rehabilitation of their families is advisable preventively. The prevention of families with risky behavior and the protection of their children should take both paths - preventive and restrictive. The necessary condition for the protection of children is functional multidiscipline cooperation of all participating institutions.

Co vše obnáší práce výchovného poradce? V čem se liší od práce řadového učitele? Co od výchovného poradce mohou čekat vedení školy, kolegové, žáci a jejich rodiče? Co znamená, když se řekne poruchy chování, poruchy autistického spektra, poruchy učení, lehká mentální retardace apod.? Jak komunikovat v roli poradce s klienty? Jak odlišit roli učitele a roli výchovného poradce? Jak pomoci klientům, když každý přichází s jinou zakázkou? Které zákony, vyhlášky a další prováděcí pokyny souvisejí s prací výchovného poradce a co říkají? Jak vytvořit individuální vzdělávací plán? Co obnáší individuální výchovný plán? Provádí výchovný poradce také diagnostiku? A jakou? Kdo může nabídnout výchovnému poradci pomocnou ruku, když práce s klientem přesahuje jeho možnosti či kompetence? Kam klienty odkázat? Jaké vzdělávání je pro výchovné poradce nezbytné? A které se může hodit? Publikace odpovídá na všechny uvedené dotazy i mnohé další a snaží se být průvodcem a oporou výchovným poradcům základních i středních škol, kterých je v České republice v současné době dohromady více než šest tisíc. V každé musí působit výchovný poradce, některé mají i více než jednoho pracovníka na této pozici. Třetí, rozšířené a aktualizované vydání nabízí informace o tématech, o nichž se v současné společnosti stále více diskutuje a mají své místo i ve školním prostředí (např. střídavá péče, stejnopohlavní rodiny), rozšiřuje informace o spolupracujících institucích (OSPOD), zcela nově je zpracováno téma kariérového vzdělávání a kariérového poradenství a samozřejmě jsou aktualizovány všechny údaje související s legislativou, která se ve vztahu k výchovnému poradenství od předchozího vydání významně proměnila.