Q106983573
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Aim: The aim of the research was to find significant factors that influence womenʼs satisfaction with childbirth. Design: A cross-sectional study design was chosen. Methods: The Czech version of the Birth Satisfaction Scale - Revised, supplemented with demographic questions and questions related to the process of childbirth, was used for data collection. The online questionnaire was completed by 870 women who met the inclusion criteria for the study. Results: Several statistically significant results were found: womenʼs satisfaction with childbirth increases with increasing age (p < 0.05), secondary / multipara women are more satisfied with the experience of childbirth than primipara women (p < 0.05), and the experience of spontaneous vaginal birth leads to higher satisfaction than operative birth (p < 0.05). The term of delivery, place, and perception of pain during delivery also influence womenʼs satisfaction with birth (p < 0.05). Conclusion: The midwifeʼs duty in caring for the woman is not only to ensure safety but also to promote the emergence of a positive and satisfying experience. Situations such as acute operative delivery or preterm birth are unavoidable in obstetrics. However, respectful care and emotional support provided during labor can develop womenʼs ability to perceive control over the situation, cope with labor pain and prevent negative experiences.
Úvod: Spokojenost žen s porodem lze definovat jako retrospektivní hodnocení porodu rodičkou, které odráží její celkovou úroveň spokojenosti, pohody a emocionální reakce na porodní proces. Cíl: Cílem tohoto výzkumu bylo hledat významné psychosociální faktory, které ovlivňují spokojenost žen s porodem. Metodika: Byla provedena retrospektivní průřezová studie s využitím online dotazníku. Získali jsme 870 řádně vyplněných dotazníků od žen po porodu. Hlavním měřicím nástrojem byla česká verze revidované Škály spokojenosti s porodem (CZ-BSS-R). Výsledky: U celkové škály CZ-BSS-R a jejích dílčích škál byl zjištěn statisticky významný vliv předchozí zkušenosti žen s porodem, vliv psychického stavu ženy před porodem a vliv nerušeného kontaktu ženy s novorozencem po porodu (p < 0,05). Významně spokojenější s porodním zážitkem byly ženy, které měly u porodu přítomnou blízkou osobu (p < 0,05), ale také ženy, které doprovázela při porodu soukromá porodní asistentka nebo dula (p < 0,05). Ženy s porodním plánem byly významně méně spokojené s kvalitou péče během porodu než ženy bez porodního plánu (p > 0,05). Závěr: Zdravotníci, zejména porodní asistentky, mají možnost pozitivně ovlivnit porodní zkušenosti žen. Klíčovými prvky péče zaměřené na ženy jsou respekt k jedinečnosti, znalost toho, co ženy od porodu očekávají, věnování pozornosti psychickému stavu žen před porodem, umožnění ženám nerušený kontakt s novorozencem bezprostředně po porodu, právo volby a nepřetržitá péče porodních asistentek.
Introduction: Women's satisfaction with childbirth can be defined as a retrospective assessment that reflects the overall level of satisfaction, well-being, and emotional response to the birth process. Aim: To search for significant psychosocial factors that influence women's satisfaction with childbirth. Methods: A retrospective cross-sectional study was conducted using an online questionnaire. We obtained 870 properly completed questionnaires from postpartum women. The main measurement tool was the Czech version of the Birth Satisfaction Scale-Revised (CZ-BSS-R). Results: There was a statistically significant effect of women's previous experience of childbirth, the effect of psychological state before childbirth, and the effect of undisturbed contact with the newborn after childbirth (p < 0.05) on women's satisfaction with childbirth (CZ-BSS-R total score and its subscales). Women who had a close person present at the birth (p < 0.05) were significantly more satisfied with the experience, as were women who had a private midwife or doula attend the birth (p < 0.05). Women with a birth plan were significantly less satisfied with the quality of care during labour than women without a birth plan (p > 0.05). Conclusion: Health professionals, especially midwives, can influence a woman's birth experience in a positive way. The key elements of women-centred care are respect for individuality, knowing what women expect from birth, paying attention to women's psychological state before birth, allowing women uninterrupted contact with their newborn immediately after birth, the right to choose, and continuous care from midwives.
Introduction: The postpartum period is very demanding for every woman. A significant type of nursing support for women after giving birth is nursing community care. Currently, this type of care is not available to all women in the Czech Republic. Goal: Our goal is to find out whether and how the provided community care affects the quality of life of women after giving birth and their health condition, and to present the factors that affect the use of community nursing care provided by midwives to women after giving birth. We also aimed to present comparative results of the health condition of women after giving birth and the status of lactation at the end of puerperium regarding the used or unused services of a community midwife. Methods: We used the standardized Mother-Generated Index (MGI) questionnaire. We supplemented it with our proper sociodemographic questions. The MGI is a mixed method questionnaire (quantitative and qualitative methodology) with individualistic elements. The sample group included 122 women after giving birth. It was divided into two groups (women who used community nursing care after giving birth (N = 54) and women who did not use the community nursing care (N = 68)). Results: The results did not show a significant relationship between the results of the health condition and lactation status of women after giving birth and the repeated community nursing care. This fact can be affected by the lack of standards for midwife community care. The qualitative analysis of the MGI questionnaire shows that the mentioned life areas that undergo most changes after giving birth can be used for a deeper understanding of postpartum changes in the life of new mothers. Conclusions: We recommend further researches that are focused on the continuous community care of midwives provided to women after giving birth. It is also necessary to support professional organizations to create unanimous standards in the community nursing care of midwives in the Czech Republic.
Poporodní období představuje kritický a transformační úsek života pro každou ženu, novorozence i novou rodinu, a to na úrovni fyzické, psychické i sociální. Design: Popisná přehledová studie. Cíl: Cílem tohoto příspěvku je blíže představit dotazník Mother-Generated Index, který by mohl být využíván v komunitní praxi porodních asistentek při péči o ženy po porodu. Metodika: Pro zpracování této přehledové studie byla použita metoda obsahové analýzy dokumentů. Dokumenty byly vyhledávány ve vědeckých databázích EBSCOhost, Science Direct, Pro Quest, Nursing Ovid, Google Scholar, PubMed, Scopus. Vyhledávání a zpracování dostupných studií probíhalo od února do dubna 2018. V konečném výběru bylo identifikováno osm studií, které vyhovují stanoveným kritériím. Závěr: Dotazník Mother-Generated Index byl prokázán jako validní nástroj popisující subjektivně vnímanou kvalitu života ženy po porodu smíšenými metodami. Je možné ho využít i v transkulturním prostředí. Dotazník byl do českého jazyka přeložen v roce 2014, výzkumné závěry jeho použití u žen po porodu zatím čekají na svoje zveřejnění.
The period of puerperium is a critical and transformational period in the life of every woman, newborn and new family on a physical, psychological and social level. Study design: Descriptive review study. Goal: The goal of this article is to present the Mother-Generated Index questionnaire, which could be used in the community practice of midwives while nursing women in puerperium. Methods: We used a content document analysis. The documents were searched for in scientific databases, such as EBSCOhost, Science Direct, Pro Quest, Nursing Ovid, Google Scholar, PubMed or Scopus. The search and the processing of available studies were carried out from February to April 2018. The final selection included eight studies that met the criteria. Conclusions: The Mother-Generated Index questionnaire resulted as a valid tool which described the subjectively perceived quality of life of women in puerperium and used mixed sets of methods. It is possible to use it in a trans-cultural environment as well. The questionnaire was translated into Czech in 2014, but the research results of its use in women in puerperium are waiting to be published.
Těhotenství, porod a poporodní období můžeme označit jako velmi senzitivní životní etapu, a to jak pro matku, tak pro její dítě. Matka a její dítě jsou v těchto obdobích velmi propojeni a není možné pečovat o jednoho, aniž by to nesouviselo s druhým. V těchto obdobích je vhodné, aby se mezi matkou a jejím dítětem rozvíjela pozitivní emocionální vazba. Pozitivní emocionální vazba k dítěti pomáhá ženě být více v souznění s mateřskou rolí a lépe přijímat změny, které mateřství do jejího života přináší. Pro samotné dítě pak pozitivní emocionální vazba s matkou přináší pocity jistoty, lásky a formuje tak jeho budoucí emocionální život. Tento článek představuje specifickou škálu MIRF Scale (Mother‑ to‑ Infant Relation and Feeling Scale / Škála vztahu mezi matkou a dítětem), kterou je vhodné použít v komunitním prostředí k posouzení emocionální vazby mezi matkou a jejím dítětem po porodu, a také praktické rady, jak rozvoj pozitivní emocionální vazby mezi matkou a dítětem podpořit.
Pregnancy, childbirth and postpartum periods are very sensitive for mother and child. Mother and her baby are very closelyinterconnected during these periods, and one cannot be cared for without the other. At these times, it is advisable todevelop a positive emotional bond between the mother and her baby. A positive emotional bond helps a woman to bemore in harmony with her maternity roles and better accept the changes maternity brings to her life. For the child itself,a positive emotional bond with mother brings feelings of love and affection, thus shaping his future emotional life. Thisarticle presents a specific range of MIRF Scale that can be used in a community environment to assess the emotional bondbetween the mother and her child after childbirth, as well as practical advice on how to develop a positive emotional bondbetween mother and baby.
Introduction: The objective is to describe the experience of Czech mothers in terms of decision-making about visual and physical contact with a baby after perinatal loss, and also to explore the effect of this experience on the intensity of the mothers' grief after perinatal loss. Methods: A mixed method design using qualitative data from 18 in-depth interviews was used in the Czech Republic, as well as mixed qualitative and quantitative data from an internet based questionnaire. A total of 100 questionnaires were analyzed using “Interventions after Perinatal Loss” and the Czech version of “the Perinatal Grief Scale”. Results: The decision making of women after perinatal loss over contact with their deceased baby is influenced by internal factors (the need of a woman to get to know her child, concerns and fear of contact) and external factors (emotional support for the woman, professional information and interventions of the midwife or doctor). Internal factors are often conflicting and the social environment has the decisive say. The research has proven that a mother's independent decision about contact with a baby after perinatal loss has significant impact on the intensity of her grief. The grief of mothers who decided independently and who were sure about their decision was statistically significantly less intense than in mothers for whom the decision had been made by medical staff. Conclusion: The results of our research reflect the professional uncertainty of Czech midwives taking care of mothers after perinatal loss. This is demonstrated in a majority of cases by a paternalistic approach to communication.
Poporodní deprese patří k závažnému onemocnění, které ovlivňuje jak zdraví ženy, tak dítěte, ale i fungování celé rodiny. Toto onemocnění bývá však paradoxně v praxi často pozdě diagnostikováno a jeho léčba bývá složitá a nekomplexní. Autorky zde předkládají případ těžké poporodní deprese, kdy žena po porodu musela být hospitalizována na oddělení psychiatrie a o novorozence se musela v domácím prostředí postarat užší rodina. Cílem předložené kazuistiky je upozornit na závažnost onemocnění poporodní deprese a všímat si širších souvislostí, které se k onemocnění a léčbě vztahují. Autorky v závěru apelují na rozvoj komunitní péče porodních asistentek o ženy po porodu a na těsnější spolupráci s pediatry a dalšími zdravotními odborníky.
Postpartum depression is one of serious diseases that affect health both of the woman and the child but also functioning of the entire family. In practice, this disease is, paradoxically, often diagnosed late and its treatment is complex and incomprehensive. The authors present a case study of severe postpartum depression after giving birth when a woman had to be hospitalized in the department of psychiatry. The family had to look after the newborn at home. The aim of this case report is to draw attention to diseases such as postpartum depression and noticing broader context connected with the disease and the treatment. The authors stress the importance to developing community midwifery care for women after childbirth and also of closer cooperation with pediatricians and other health professionals.
- MeSH
- dospělí MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelky komunitní zdravotní péče * MeSH
- poporodní deprese * diagnóza psychologie terapie MeSH
- poporodní období * MeSH
- vztahy mezi matkou a dítětem psychologie MeSH
- vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
- ženy psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Klíčová slova
- šestinedělí, komunitní péče,
- MeSH
- dítě MeSH
- komunitní ošetřovatelská péče * metody organizace a řízení MeSH
- laktace MeSH
- lidé MeSH
- poporodní období fyziologie psychologie MeSH
- porodní asistentky využití MeSH
- poruchy v puerperiu * klasifikace ošetřování prevence a kontrola terapie MeSH
- programy Healthy People MeSH
- průzkumy a dotazníky využití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- narození mrtvého plodu * psychologie MeSH
- novorozenec MeSH
- ošetřovatelství v péči o matku a dítě * etika metody pracovní síly MeSH
- porodní asistentky etika psychologie MeSH
- teorie ošetřovatelství MeSH
- vztahy mezi matkou a dítětem MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
