PURPOSE: Child abuse and trauma are significant risk factors in the etiology of borderline personality disorder (BPD). Apart from affecting the risk of developing BPD, adverse childhood experiences seem to increase its symptoms and related disability. Self-stigma presents another common issue with equally prominent consequences for mental health. Despite being theoretically linked, the connections among childhood trauma, self-stigma, and mental health have not been explored in patients with BPD. This study aimed to provide first insights into this understudied topic. PATIENTS AND METHODS: This cross-sectional study included 283 inpatients diagnosed with BPD participating in a residential transdiagnostic psychotherapeutic program. The patients completed several measurements - the Internalized Stigma of Mental Illness Scale, the Childhood Trauma Questionnaire - Short Form, the Clinical Global Impression - Severity, the Beck Depression Inventory-II, the Beck Anxiety Inventory, the Dissociative Experiences Scale, the Sheehan Disability Scale, and a demographic questionnaire. The data was statistically analyzed using IBM SPSS and AMOS 26 programs, and bivariate correlation tests and structural equation modeling explored the hypotheses. RESULTS: Retrospectively reported childhood trauma positively correlated with current self-stigma. Both childhood trauma and self-stigma were also positively related to several indicators of general psychopathology and disability. The significance of these connections was subsequently confirmed by structural equation modeling, where self-stigma acted as a partial mediator of childhood trauma, general psychopathology, and disability. CONCLUSION: Self-stigma significantly mediates the relationship between childhood trauma and selected mental health symptoms among adult patients diagnosed with BPD. Longitudinal studies are necessary to explore the causality of the findings. Therapeutic and societal efforts to tackle childhood trauma or self-stigma might benefit from reflecting its broader psychosocial context.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Panická porucha negativně ovlivňuje kvalitu života pacienta. Poruchu charakterizují somatické projevy masivní úzkosti. Ty se úzce spojují s autonomním nervovým systémem (ANS), který ovlivňuje reakce těla na vnější i vnitřní podněty. Cílem článku je zmapovat propojení panické poruchy a autonomního nervového systému a možnosti terapeutického zásahu. Zdroje pro tento souborný článek byly čerpány z databází PubMed a Web of Science, vydaných mezi lety 1991 až 2022. Další informace byly získány ze zdrojů článků použitých v primárním výběru. Výrazné somatické symptomy a zejména kardiovaskulární symptomy jsou charakteristické rysy panických záchvatů. Ukazuje se, že u pacientů s panickou poruchou se může projevovat autonomní dysfunkce a snížená variabilita srdeční frekvence (HRV). Intenzivní míra úzkosti a celkový arousal vedou k redukci tonu nervus vagus a zvýšení aktivity sympatiku, což způsobuje celkové snížení HRV, ve srovnání s kontrolními skupinami. Hodnocení dopadu léčby panické poruchy na HRV vyžaduje další studie. Předběžně se zdá, že antidepresiva snižují HRV nebo mají zanedbatelný vliv, a naopak po úspěšné kognitivně­‐behaviorální terapii (KBT) dochází ke zlepšení regulace neuro­‐kardiální kontroly hodnocené HRV. U pacientů s panickou poruchou dochází k narušení funkce autonomního nervového systému. Do regulace ANS může příznivě zasáhnout úspěšně léčba pomocí KBT. Další výzkum je potřebný ke zhodnocení účinnosti biofeedbacku, aerobního cvičení a psychofarmak.

Panic disorder negatively affects the patient's quality of life. Somatic manifestations of massive anxiety characterize the disorder. These are closely related to the autonomic nervous system (ANS), which influences the body's responses to external and internal stimuli. The article aims to map the connection between panic disorder and the autonomic nervous system and the possibilities of therapeutic intervention. Sources for this review article were drawn from the PubMed and Web of Science databases, published between 1991 and 2022. Additional information was obtained from the sources of the articles used in the primary selection. Marked somatic and cardiovascular symptoms are characteristic features of panic attacks. Patients with panic disorder may exhibit autonomic dysfunction and reduced heart rate variability (HRV). Intense anxiety and general arousal levels reduce vagus nerve tone and increase sympathetic activity, causing an overall decrease in HRV compared to control groups. Evaluation of the impact of panic disorder treatment on HRV requires further studies. Preliminarily, it seems that antidepressants reduce HRV or have a negligible effect, and on the contrary, after successful cognitive-behavioural therapy, there is an improvement in the regulation of neuro-cardiac control assessed by HRV. In patients with panic disorder, the function of the autonomic nervous system is impaired. Successful treatment with CBT can have a beneficial effect on the regulation of the ANS. Further research is needed to evaluate the effectiveness of biofeedback, aerobic exercise, and psychotropic drugs.

• MeSH
• autonomní nervový systém * fyziologie   patologie   MeSH
• kognitivně behaviorální terapie MeSH
• lidé MeSH
• panická porucha * patofyziologie   terapie   MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Mezi důležité faktory, které se mohou významně podílet na emoční regulaci v dospělosti, patří i typ citové vazby. Nepříznivé zážitky z dětství s primárními pečovateli tvoří problematický základ interních pracovních modelů pro následné vztahy a přispívají k rozvoji maladaptivních mezilidských vztahů, charakteristických pro pacienty s hraniční poruchou osobnosti. Nejistě připoutaní jedinci mají nízkou schopnost identifikovat a porozumět emocionálním stavům, což vede ke zvýšení rizika afektivní lability. Tato raná zkušenost má významnou roli při doplňování narativních schopností a pro budování emocionálního porozumění. Pomáhá to správně rozumět svým duševním stavům, mluvit o vlastních emocích i dobře rozumět emocím ostatních lidí. V intimních vztazích jedinců s hraniční poruchou osobnosti se častěji vyskytuje zvýšené nepřátelství a závislost, podložené nejistou vazbou. Častý je strach z odloučení a opuštění, na známky nezájmu nebo odmítnutí reagují emoční nestabilitou, panikou, hněvem, sebepoškozováním či impulzivními činy. Pacienti s HPO často rozvíjejí nepřátelsky závislý vztah s partnerem, když partnera trestají a současně jej potřebují. Vazba ovlivňuje rychlost a kvalitu léčby HPO. U jedinců s jistou/bezpečnou vazbou dojde ke zlepšení rychleji než u jedinců s vazbou nejistou. Částečně to může být způsobeno i možností navázání jistějšího vztahu se samotným terapeutem. Terapie poskytovaná pacientům s HPO by měla brát v úvahu i typ vztahové vazby vyskytující se u pacienta, jelikož ta může být pro terapeuta návodem k určení správného přístupu k pacientovi.

One of the essential factors that can significantly contribute to emotional regulation in adulthood is emotional attachment. Adverse childhood experiences with primary caregivers form a problematic basis for internal working models for subsequent relationships and develop maladaptive interpersonal relationships, characteristic of patients with a borderline personality disorder. Insecure individuals cannot identify and understand emotional states, leading to an increased risk of affective lability. This early experience plays an essential role in supplementing narrative abilities and building emotional understanding. It helps to understand own mental states correctly, talk about own emotions, and understand other people's emotions well. In the intimate relationships of individuals with borderline personality disorder, increased hostility and dependence are more common based on insecure attachment. Fear of separation and abandonment is common; they react to signs of disinterest or rejection by emotional instability, panic, anger, self-harm or impulsive actions. Borderline personality patients often develop a hostile relationship with their partner when they punish and need their partner. Attachment affects the speed and quality of the treatment. Individuals with a secure attachment will improve faster than individuals with an anxious attachment. This may be partly due to the possibility of establishing a more secure relationship with the therapist himself. Therapy provided to patients with borderline personality disorder should also consider the type of relationship that occurs in the patient, as this can guide the therapist to determine the correct approach to the patient.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• duševně nemocní MeSH
• hraniční porucha osobnosti * psychologie   terapie   MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• lidé MeSH
• připoutání k objektu MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Moderní léčba psychotických onemocnění nabízí velkou škálu možností výběru psychofarmak s velkou účinností na pozitivní příznaky onemocnění schizofrenního okruhu. V moderním pojetí léčby je však důležité nejenom prvotní zaléčení pozitivních příznaků, ale i terapie příznaků negativních, a především spolupráce pacienta s léčbou. Spolupráce může být silně narušena nežádoucími účinky psychofarmak, které jsou velice úspěšné v terapii pozitivních symptomů, ale při dlouhodobé terapii způsobují nežádoucí efekty, které často vedou k vysazení medikace či nepříznivému ovlivnění zdravotního stavu pacienta. Na následující kazuistice budou demonstrovány nejen nové možnosti terapie, ale i objektivní zhodnocení pozitivního vlivu moderních antipsychotik na změny výsledků antropometrického měření.

Modern treatment of psychotic diseases offers a wide range of options for the selection of psychotropic drugs with great effectiveness on the positive symptoms of schizophrenia. In the modern concept of treatment, however, it is important not only the initial treatment of positive symptoms, but also the therapy of negative symptoms, and especially the patient's cooperation with treatment. The treatment adherence can be severely disrupted by the side effects of psychotropic drugs, which are very successful in the treatment of positive symptoms, but in long-term therapy they cause side effects that often lead to medication discontinuation or adversely affect the patient's health. The following case study will demonstrate not only new treatment options but also an objective evaluation of the positive effect of modern antipsychotics on changes in the results of anthropometric measurements.

• MeSH
• antipsychotika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kardiometabolické riziko MeSH
• lidé MeSH
• lurasidon hydrochlorid škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• obvod pasu MeSH
• paranoidní schizofrenie * farmakoterapie   MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• tělesná hmotnost MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Bipolar disorder (BD) is a severe mood disorder characterized by episodes of depression and hypomania or mania. Despite its primarily biological roots, the onset and course of the disorder have also been related to psychosocial factors such as early adverse experiences and related maladaptive schemas. Several researchers proposed a schema therapeutic model to treat patients with BD. In this paper, we further develop the theoretical model and elaborate on seven elements that were found effective in the psychosocial interventions with individuals with BD: monitoring mood and early symptoms of relapse, recognizing and management of stressful situations and interpersonal conflicts, creating a relapse prevention plan, stabilizing the sleep/wake cycle and daily routine, encouraging the use of medication, and reducing self-stigma and substance use. Apart from that, we describe the elements of the schema work with patients who suffer from BD. Illustrative clinical cases accompany the theoretical framework. The research of the schema therapy with patients with severe mental illnesses has only recently started developing. The presented paper also aims to encourage further research in this area and highlight potentially beneficial research goals.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Mobbing je opakující se neadekvátní chování skupiny proti jednotlivci. Toto chování může nabývat forem verbální agrese, jako jsou urážky, hrozby, jednostranné pomluvy, obtěžování nebo vylučování ze společnosti, a někdy také fyzické agrese. Pro mobbing je charakteristický nepoměr sil aktérů, přičemž oběť je nejčastěji ve výrazně slabší pozici. Často se jedná o podřízeného, ale výjimkou není ani šikana nadřízeného ze strany podřízených osob. V neformální hierarchii skupiny se šikanované osoby zpravidla nachází na okraji, bývají tzv. "černými ovcemi". Podstatou mobbingu je znehodnocení jedince po stránce psychické i fyzické. Toto chování se pak může odrážet na spokojenosti v zaměstnání a být spojeno se syndromem vyhoření. Dalšími důsledky jsou horší tělesné i duševní zdraví oběti, včetně vyšší incidence kardiovaskulárních onemocnění a rizik rozvoje psychických poruch, především adaptační poruchy, poruch nálady nebo dalších úzkostných poruch. Byla také pozorována vyšší incidence úzkostných poruch a poruch nálady v rané dospělosti u osob šikanovaných v mladším věku. Naopak z hlediska pachatele může být mobbing spojen se specifickými osobnostními charakteristikami, diagnózou poruchy osobnosti, impulzivitou a sebevědomým vystupováním a nižší schopností sebereflexe a decentralizace.

Mobbing is the recurring inadequate behavior of a group against an individual. This behavior can take the form of verbal aggression such as insults, threats, unilateral slander, harassment or exclusion from society, and sometimes physical aggression. Mobbing is characterized by a disproportionate force of actors, with the victim most often in a significantly weaker position. It is often a subordinate, but the bullying of a superior by subordinates is no exception. In the informal hierarchy of the group, bullied people are usually on the margins, they tend to be so-called "black sheep". The essence of mobbing is the mental and physical degradation of an individual. This behavior can then affect job satisfaction and be associated with burnout. Other consequences are the victim's poorer physical and mental health, including a higher incidence of cardiovascular disease and the risk of developing mental disorders, especially adaptation disorders, mood disorders or other anxiety disorders. A higher incidence of anxiety and mood disorders in early adulthood has also been observed in those bullied at a younger age. Conversely, from the offender's point of view, mobbing may be associated with specific personality characteristics, diagnosis of personality disorder, impulsivity and self-confidence, and a lower ability to self-reflect and decentre.

• Klíčová slova
• mobbing,
• MeSH
• agrese psychologie   MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• konflikt (psychologie) MeSH
• lidé MeSH
• pracoviště * psychologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• šikana * psychologie   MeSH
• zdraví MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH