• MeSH
• atmosféra MeSH
• globální oteplování * MeSH
• klimatické procesy * MeSH
• klimatické změny * dějiny   MeSH
• lidé MeSH
• podnebí MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Pomocí navrženého algoritmu byly v období 1986-2005 identifikovány situace, během kterých došlo na území České republiky k výrazně velké změně teploty nebo tlaku vzduchu. Vybrané termíny byly porovnány s databází celkové denní úmrtnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci, zvlášť pro celkovou populaci a osoby starší 70 let. Pro každý den byla vypočítána relativní odchylka úmrtnosti jako rozdíl skutečné úmrtnosti a normálové dělený normálovou úmrtností (samostatně pro všechny zkoumané skupiny). Použity byly 3hodinové údaje o atmosférickém tlaku na 10 meteorologických stanicích a hodinová data o teplotě vzduchu z 9 stanic reprezentujících území ČR. Změny tlaku byly posuzovány na časových škálách 3, 6 a 12 hodin zvlášť pro letní a zimní období, změny teploty na škále 24 hodin zvlášť v létě a v zimě. Vybrány byly pouze termíny, ve kterých došlo k nadkriticky velké změně teploty nebo tlaku vzduchu během 24 hodin na více než 50 % stanic. Velikost kriticky velké změny byla určena pro každou stanici zvlášť pomocí kvantilů rozdělení změn teploty a tlaku. Pro dny D-2 (2 dny před změnou) až D+7 (sedmý den po změně) byla průměrována relativní odchylka úmrtnosti přes vybrané události. Její statistická významnost byla testována pomocí metody Monte Carlo. Vzestup úmrtnosti byl detekován po výrazné kladné změně teploty a poklesu tlaku vzduchu v obou ročních obdobích. K poklesu úmrtnosti dochází po výrazných vzestupech tlaku a výrazných ochlazeních v létě. Odchylky úmrtnosti jsou většinou výraznější pro populaci starší 70 let, většina úmrtí po výrazných změnách teploty připadá na kardiovaskulární nemoci.

We have developed an algorithm for identifying sudden changes in air pressure and temperature over the Czech Republic. Such events were retrieved from the data covering in 1986-2005 and were matched with the daily numbers of all-cause deaths and deaths due to cardiovascular diseases from the national database, separately for the whole population and that aged 70 years and over. Excess daily mortality was determined by calculating deviations of the observed number of deaths from the expected number of deaths for each day in the respective groups. The relative deviation of the mortality the mean was calculated as the ratio of the excess mortality to the expected number of deaths. We used 3-hour air pressure data from 10 meteorological stations and hourly air temperature data from 9 stations representative of the Czech Republic. Pressure changes were evaluated on time scales of 3, 6 and 12 hours, separately for summer and winter time. Temperature changes were evaluated on a 24-hour time scale, separately for summer and winter season. Events characterized by pressure or temperature changes above the critical threshold and recorded within 24 hours at more than 50 % of meteorological stations were retrieved. The critical thresholds were defined separately for each station using quantiles of distributions of air pressure and temperature changes. Relative mortality deviations for days D-2 (2 days before the change) to D+7 (7 days after the change) were averaged over the retrieved events. Statistical significance of the mean relative deviation was tested using the Monte Carlo method. Increased mortality followed large temperature increases and large pressure drops both in summer and winter months. Decreased mortality was observed after large pressure increases and large temperature drops in summer. Mortality variations are usually more pronounced in the population aged 70 years and over, and cardiovascular diseases account for most deaths after sudden temperature changes.

• MeSH
• lidé MeSH
• meteorologické pojmy MeSH
• mortalita MeSH
• teplota MeSH
• tlak vzduchu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: The association between cardiovascular mortality and winter cold spells was evaluated in the population of the Czech Republic over 21-yr period 1986-2006. No comprehensive study on cold-related mortality in central Europe has been carried out despite the fact that cold air invasions are more frequent and severe in this region than in western and southern Europe.

• MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• interval spolehlivosti MeSH
• kardiovaskulární nemoci diagnóza   mortalita   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• meteorologické pojmy MeSH
• multivariační analýza MeSH
• nízká teplota škodlivé účinky   MeSH
• Poissonovo rozdělení MeSH
• pravděpodobnost MeSH
• příčina smrti MeSH
• roční období MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• surveillance populace MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

The paper examines impacts on mortality of heat waves in 2003, the hottest summer on record in the Czech Republic, and compares them with previous similar events. While most summer heat waves over the period since 1986 were associated with significantly elevated mortality, this was not the case for three out of the four heat waves in 2003. The relatively weak mortality response was particularly noteworthy for the most severe heat wave which occurred in the first 10 days of August 2003 and resulted in enormous excess mortality in some western European countries. A mortality displacement effect and short-term adaptation to heat contributed to the reduced mortality impacts of the heat waves that followed after previous relatively warm periods. However, the decreased mortality response of the 2003 heat waves compared to previous heat waves in the 1990s is also likely to have arisen from positive health-care and other socio-economic changes in the post-communist central European region over the past decade, as well as a better public awareness of heat-related risks due to enhanced media coverage and regular biometeorological forecast and warnings.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• hodnocení rizik metody   MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• mortalita trendy   MeSH
• podnebí MeSH
• poruchy vyvolané tepelným stresem mortalita   MeSH
• proporcionální rizikové modely MeSH
• rizikové faktory MeSH
• vysoká teplota MeSH
• životní prostředí MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úmrtnost související se stresem z horka, která se řadí mezi hlavní oblasti dopadů extrémních teplotních jevů na společnost, byla zjištěna v mnoha evropských zemích; studie soustřeďující se na středoevropskou populaci však byly dosud vzácné. Výsledky analýzy za období 1982–2000 v ČR ukazují, že stres z horka vede k výrazně zvýšené celkové úmrtnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci. Období s nejvyššími odchylkami denního počtu úmrtí od normálu(v celoročních datech) jsou epidemie infekčních onemocnění a horké vlny; letní dny se zvýšenou úmrtností jsou téměř výhradně dny s kladnými teplotními odchylkami od průměrného ročního chodu. Odchylky úmrtnosti od normálu přesahují 100 úmrtí denně (více než 30% relativní nárůst) ve vrcholech horkých vln, a celková nadnormálová úmrtnost během intenzivních horkých vln v roce 1994 činila +456 úmrtí (+10,3 %) 17.–30. června a +598 úmrtí (+12,3 %) 24.července až 8. srpna. Relativní nárůst úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci byl ještě výraznější. Důležitou roli hrál efekt posunu úmrtnosti, který vysvětluje 52%(48 %) zvýšené úmrtnostiv červnové (červencové–srpnové) horké vlně v roce 1994. Lidé, kteří by zemřeli brzy, bez ohledu na počasové podmínky, tak tvořili zhruba polovinu z celkového počtu obětí, což je hodnota vyšší než v obdobných studiích ve světě. Zvýšená úmrtnost je pozorována při maximálních (průměrných, minimálních) denních teplotách vzduchu vyšších než 25 °C (18 °C, 14 °C) a jejich odchylkách od průměrného ročního chodu přesahujících 3 °C. Stejné hodnoty platí pro celkovouúmrtnost a úmrtnost na kardiovaskulární nemoci. Zvýšení úmrtnosti při vysokých teplotách je výraznější u žen než u mužů. Korelace mezi úmrtností a teplotními proměnnými (včetně heatindexu) jsou kladné a statisticky významné (p=0,01), silnější pro odchylky meteorologických proměnných od ročního chodu, pro ženskou populaci než pro mužskou, a pro heat index než pro jakoukoli jinou teplotní proměnnou. Nezpožděné korelace jsou silnější než korelace se zpožděním úmrtnosti za teplotou 1–3 dny; kladné hodnoty korelačních koeficientů platí pouze pro zpoždění 0–3 dny, pro 4–25 dnů je vazba záporná (většinou statisticky významně), což demonstruje efekt posunu úmrtnosti a jeho časový dosah.

The heat-stress-related mortality, which is among the main impacts of periods of high summer temperature on society, was reported in many European countries, but analyses focusing on central European population have been rare. Results of the analysis for the period of 1982–2000 in the Czech Republic indicate that heat stress leads to a considerably increased all-causes mortality and mortality due to cardiovascular diseases. Periods with the highest deviations of the daily number of deaths from a baseline (in all-year data) are influenza epidemics and heatwaves; the distribution of days with the highest excess mortality in a year is clearly bimodal, showing a main peak in winter and a secondary one in summer. Summer days with a considerably increased mortality are almost entirely days with a positive temperature deviation from the seasonal course. Deviations of mortality from the baseline exceed 100 deaths daily (more than 30% relative increase) in heat wave peaks, and the excess total mortality during the severe 1994 heat waves was +456 deaths (+10.3%) for June 17 to 30, and +598 deaths (+12.3%) for July 24 to August 8. The relative increase in mortality due to cardiovascular diseases was even more pronounced. The mortality displacement effect played an important role, since it was estimated to account for as much as 52% of the total number of victims for the June 1994 heat wave and 48% for the July–August heat wave. People who would die soon without oppressive weather conditions make about half of the total number of deaths, which is a larger value compared to what other studies reported. The increased mortality is observed at maximum (average,minimum) daily temperatures higher than 25 °C (18 °C, 14 °C) and their anomalies from mean seasonal courses larger than 3 °C. The same values hold for both the total and cardiovascular mortality. The mortality response at high temperatures is more pronounced in females than males. Correlations between mortality and temperature variables (including heat index) arepositive and statistically significant (p=0.01), stronger for deviations of meteorological variables from seasonal courses than for raw values, in females than males, and for heat index than for any temperature variable and summer simmer index. The unlagged correlations are stronger than correlations with lags 1–3 days; positive values of correlation coefficients hold for lags 0to 3 days only while at lags of 4 to 25 days, the link is negative (mostly statistically significant) which demonstrates the mortality displacement effect and its time extent.

• MeSH
• fyziologický stres MeSH
• kardiovaskulární nemoci epidemiologie   mortalita   MeSH
• lidé MeSH
• meteorologické pojmy MeSH
• mortalita MeSH
• podnebí MeSH
• vysoká teplota MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Československo MeSH