Q120540973
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Cíl: Poskytnout přehled recentní literatury zabývající se nákladovou efektivitou screeningu duševního zdraví žen v období těhotenství. Výsledky: V databázích bylo vyhledáno 1 988 publikací, z nichž čtyři byly zařazeny do systematického review. Modely péče se screeningem jsou nákladově efektivní v porovnání se standardní péčí bez screeningu. Vícestupňové screeningové modely jsou efektivnější než jednostupňové. Na efektivitu má vliv množství falešně pozitivních případů, které ve vícestupňových modelech klesá. Závěr: Screening duševního zdraví v těhotenství se zdá být nákladově efektivní. Doporučujeme jeho využití v rámci komplexní zdravotní péče o těhotné ženy u nás.
Objective: To provide an overview of recent literature on the cost-effectiveness of mental health screening for women during pregnancy. Results: 1,988 publications were retrieved from databases, of which four were included in the systematic review. Models of care with screening are cost-effective compared with standard care without screening. Multi-level screening models are more cost-effective than single-level models. Effectiveness is affected by the number of false-positive cases, which decreases in multi-level models. Conclusion: Mental health screening in pregnancy appears to be cost-effective. We recommend its use in comprehensive health care for pregnant women in our country.
- MeSH
- analýza nákladové efektivity MeSH
- duševní zdraví MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- plošný screening MeSH
- prenatální péče * ekonomika MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Přehled recentní literatury zabývající se vlivem užívání antipsychotik v těhotenství na ranou poporodní adaptaci exponovaných dětí a vznik vrozených malformací. Výsledky: Užívání antipsychotik v těhotenství patrně nevede k významně většímu riziku vrozených vývojových vad, ale může znamenat větší riziko pro ranou adaptaci novorozence (především riziko předčasného porodu a hospitalizace na jednotce intenzivní péče). Dosavadní studie naráží na metodologické limity – chybějící informace o přesných dávkách antipsychotik, chybějící kontrolní skupiny žen s psychickými obtížemi, ale neužívající antipsychotika, a nekontrolování zavádějících faktorů. Závěr: Na základě dostupných dat lze usuzovat na relativní bezpečnost užívání antipsychotik v těhotenství, za předpokladu vědomí potenciálních rizik a pečlivého sledování ženy i jejího dítěte.
Objective: Review of recent literature dealing with the effect of antipsychotic use during pregnancy on early postpartum adaptation of exposed infants and the development of congenital malformations. Results: The use of antipsychotics during pregnancy does not appear to lead to significantly higher risk of congenital malformations but may pose a greater risk for the early adaptation of the newborn (especially the risk of preterm birth and intensive care unit admission). The study to date face methodological limitations – lack of information on exact doses of antipsychotics, lack of control groups of women with psychiatric problems but not taking antipsychotics and failure to control for confounding factors. Conclusion: The available data suggest the relative safety of antipsychotics during pregnancy, provided that potential risks are known, and the woman and her baby are carefully monitored.
