Úvod: Jednostranná hluchota (single sided deafness – SSD) je charakterizovaná sluchovou ztrátou na jednom uchu (pure tone average – PTA – 70 dB HL a více) při prakticky normálním sluchu na druhém uchu (ztráty do 30 dB HL). Jedním ze způsobů řešení je kochleární implantace, která na rozdíl od jiných kompenzačních mechanizmů (CROS systém, systémy pro přímé kostní vedení) jako jediná umožňuje binaurální slyšení. Materiál a metodika: Do studie bylo zahrnuto 6 dětských pacientů s dg. SSD, kteří podstoupili kochleární implantaci ve FN Motol v letech 2020–2021. Sledovali jsme rozvoj sluchové percepce s kochleárním implantátem, schopnost směrového slyšení a průměrnou denní dobu používání zvukového procesoru. Výsledky: Všichni pacienti používají zvukový procesor pravidelně, u všech se subjektivně i objektivně zlepšila sluchová percepce. Směrové slyšení zatím není prokazatelné. Pacienty budeme nadále sledovat a získané poznatky bude třeba do budoucna ověřit na rozsáhlejším souboru. Závěr: Kochleární implantace může být vhodným způsobem řešení jednostranné hluchoty u dětí. Při indikaci je nutno zvažovat etiologii sluchové vady, délku trvání hluchoty a motivaci dítěte a jeho rodičů k pravidelnému užívání zvukového procesoru

Introduction: Single-sided deafness (SSD) is characterized by hearing loss in one ear (pure tone average – PTA – 70 dB HL and more) with practically normal hearing in the other ear (losses up to 30 dB HL). One of the solutions is cochlear implantation, which, unlike other compensatory mechanisms (CROS system, direct bone conduction systems), is the only one that enables binaural hearing. Material and methods: Six pediatric patients with SSD who underwent cochlear implantation at FN Motol in 2020–2021 were included in the study. We monitored the development of auditory perception with a cochlear implant, the ability of directional hearing and the average daily time of use of the sound processor. Results: All patients use the sound processor regularly, subjectively and objectively their hearing perception improved. Directional hearing is not yet demonstrable. We will continue to monitor the patients and the knowledge gained will need to be verified on a larger set in the future. Conclusion: Cochlear implantation can be a suitable way to solve unilateral deafness in children. When indicating, it is necessary to consider the etiology of the hearing defect, the duration of the deafness, and the motivation of the children and their parents to regularly use the sound processor.

• MeSH
• audiometrie MeSH
• dítě MeSH
• jednostranná nedoslýchavost * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• kochleární implantace * MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• percepce řeči MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Nedoslýchavost a hluchota patří mezi nejzávažnější smyslové vady. Obvykle se jedná o vrozené poruchy a v případě genetického podkladu se nejčastěji dědí autozomálně recesivně. Jejich časný záchyt je stěžejní, neboť normální sluch je zásadní pro vývoj řeči, kognice a komunikace. Metodou sekundární prevence je screening, který se v České republice provádí dle metodických pokynů u novorozenců a pětiletých dětí. Předkládané sdělení se věnuje jednotlivým užívaným metodám screeningového vyšetření sluchu u dětí. Korespondující autor: MUDr. Pavel Hermann Alfamedica, s.r.o. Mánesova 1056/41 120 00 Praha 2 info@usni.cz

Hearing loss and deafness are among the most serious sensory defects. These are usually congenital disorders and in the case of genetic background are most often inherited autosomal recessively. Their early detection is crucial as normal hearing is essential for the development of speech, cognition and communication. The secondary prevention method is screening, which according to the methodological guidelines is carried out in the Czech Republic in newborns and five-year-old children. The presented articles deals with the individual methods used.

• MeSH
• hluchota prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• nedoslýchavost * prevence a kontrola   MeSH
• novorozenec MeSH
• novorozenecký screening metody   organizace a řízení   MeSH
• poruchy sluchu klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• sekundární prevence * metody   organizace a řízení   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cílem práce je podat přehled o současných možnostech vestibulární rehabilitace u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu. Resekce nádoru vede obvykle ke vzniku jednostranné akutní periferní či kombinované vestibulární léze způsobené přerušením větví vestibulárního nervu a případně i poškozením mozečku. Léze se projevuje u pacientů poruchami stability, závratí, oscilopsií a vegetativním doprovodem. Lidský organizmus na tuto situaci reaguje zahájením mechanizmu centrální kompenzace, v níž hraje zásadní úlohu mozeček. Cílem vestibulární rehabilitace je tyto mechanizmy posílit a rekonvalescenci pacientů nejen zrychlit, ale zároveň dosáhnout i lepších funkčních výsledků, neboť ne všichni pacienti jsou schopni lézi dostatečně zkompenzovat. Vestibulární rehabilitace v sobě v současné době zahrnuje kromě specifických vestibulárních cvičení také možnosti využití prehabituace a virtuální reality. Díky prehabituaci, tedy předoperační chemické labyrintektomii pomocí intratympanálně podaného gentamicinu, dochází k časovému oddělení vzniku vestibulární léze od vlastního chirurgického výkonu a tím možnosti dosažení vestibulární kompenzace ještě před samotnou resekcí vestibulárního schwannomu. V poslední dekádě se nástroje pro využití virtuální reality stávají cenově dostupné, a tím pádem i v širší praxi použitelné. Prostřednictvím virtuální reality mohou být pacienti vystavováni scénám, které posilují 3D optokinetickou stimulaci, čímž se rozšiřují možnosti posilování centrálních kompenzačních mechanizmů a tím dochází ke zlepšení kvality života pacientů.

This review aims to summarize the current vestibular rehabilitation options in patients after vestibular schwannoma surgery. Resection of the tumor usually leads to unilateral acute peripheral or combined vestibular loss caused by a surgical lesion to the branches of the vestibular nerve and less frequently also a lesion in the cerebellum. In patients, the vestibular lesion manifests as postural instability, vertigo, oscillopsia and vegetative symptoms. Human organisms react to this state using the process of central compensation with a significant role of the cerebellum. The goal of vestibular rehabilitation is to support this process and thus make recovery faster and more efficient since not all patients are capable of sufficient restoration of vestibular function. Currently, vestibular rehabilitation includes, apart from the specific vestibular exercise, modern techniques using virtual reality space and prehabituation. Due to prehabituation, i.e., preoperative chemical labyrinthectomy with intratympanically installed gentamicin, the timing of the origin of the acute vestibular loss and surgical procedure is separated. Therefore, there is a chance of achieving vestibular compensation before vestibular schwannoma removal. In the last decade, the tools for virtual reality have become less expensive and more available in medical care. Virtual reality is a technique used for generating an environment that can strengthen three-dimensional optokinetic stimulation, subsequently the process of central compensation and finally it may improve patients’ quality of life.

• Klíčová slova
• vestibulární rehabilitace,
• MeSH
• fyzioterapie v předoperační přípravě MeSH
• lidé MeSH
• neurorehabilitace * metody   MeSH
• pooperační péče MeSH
• vestibulární schwannom * chirurgie   MeSH
• virtuální realita MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH