Cíl: Analyzovat zkušenost dětí s monitoringem rizikového chování dětí ze strany dětských lékařů. Metody: Výběrový soubor tvoří respondenti ve věku 6–17 let (n = 2948). Složení výzkumného souboru je reprezentativní z hlediska pohlaví. Statistická významnost hypotézy o souvislosti věku, množství konzumovaného alkoholu a komunikace pediatra s dítětem o škodlivých účincích alkoholu byla testována pomocí χ2 statistiky. Výsledky: Nadměrnou konzumaci alkoholu přiznává 8 % dětí ve věku 6–14 let a 49 % mladistvých ve věku 15–17 let. Pouze 6 % respondentů uvedlo, že si pamatují, že s nimi dětský lékař někdy hovořil o škodlivosti alkoholu. Lékaři se na poučení o vlivu alkoholu soustředí výrazněji až s vyšším věkem dětí (15+). Závěr: Snahy v oblasti prevence abúzu alkoholu mezi dětmi jsou nedostačující. Problém vyžaduje součinnost všech participujících složek jak v oblasti sociální, tak v oblasti zdravotnické.

Aim: This research aimed to analyze children’s experience of monitoring by paediatricians for risky behaviours. Methods: The sample consists of respondents aged 6–17 years (n = 2948). The composition of the research sample is representative in terms of gender. The statistical significance of the hypothesis of the association between age, amount of alcohol consumed and paediatrician-child communication about the harmful effects of alcohol was tested using the χ2 statistic. Results: Excessive alcohol consumption was admitted by 8.3% of children aged 6-14 and 49.1% of adolescents aged 15–17. A paediatrician spoke to children about the harmful effects of alcohol in only 6.2% of cases. Doctors focus more on educating children about the effects of alcohol as they get older (15+). Coclusion: Efforts to prevent alcohol abuse among children are insufficient. Continuous monitoring in paediatricians’ offices and brief interventions are the best prevention strategies for preventing alcohol abuse among children.

• MeSH
• lidé MeSH
• pediatři MeSH
• pití nezletilých * statistika a číselné údaje   MeSH
• primární prevence MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východiska: Z hlediska sociálního učení a sociálně environmentální perspektivy se zneužívání alkoholu rodiči jeví jako zásadní rizikový faktor pro pozdější abúzus alkoholu jejich potomků, neboť takové chování přímo souvisí s iniciací a pokračováním zneužívání návykových látek nejen prostřednictvím genetických vlivů, ale i předáváním vzorců chování. Frekvence konzumace alkoholu závisí právě na těchto vzorcích chování. Svou roli hrají i proměnné jako věk a pohlaví dítěte. Zejména časná iniciace abúzu alkoholu je považována za rizikovou. Cíl: Analyzovat souvislost mezi frekvencí a množstvím konzumace alkoholu u dětí a vzorci konzumace alkoholu u osob, které jsou zodpovědné za jejich výchovu. Výzkumný vzorek: Z hlediska věku a pohlaví reprezentativní dětská populace (n = 2 948); chlapci (1 492; 50,61 %) a dívky (1 456; 49,39 %) ve věku 6–17 let. Metody: Online výzkumný nástroj vyvinutý v rámci platformy Social Survey Project. Statistická významnost byla testována pomocí statistiky χ2 pro dvourozměrné (C×R) kontingenční tabulky. Výsledky: Konzumace alkoholu v přítomnosti dětí souvisí s množstvím konzumovaného alkoholu. Děti abstinentů, kteří před svými dětmi nepijí nebo alkohol konzumují v omezené míře, častěji alkohol nekonzumují vůbec. Velké množství alkoholu konzumují děti, jejichž rodiče často pijí v jejich přítomnosti. U dětí ve věku 15–17 let nesouvisí konzumace alkoholu s jeho dostupností doma, pokud ho konzumují v malém množství. Závěr: Prevence negativních sociálních jevů začíná v rodině, a to dlouho předtím, než dítě dosáhne věku, kdy začne být těmito jevy ohroženo. Za nespecifickou prevenci můžeme považovat zejména způsob výchovy v rodině, kde se rozvíjí vzájemná důvěra a bezpečí a dítě má pevné zázemí a rozvíjí vhodné vzorce chování.

Background: From the point of view of social learning and the socio-environmental perspective, alcohol abuse in parents appears to be an essential risk factor for later drinking problems in children. Such behavior is directly related to the initiation and continuation of substance abuse through genetic influences and passing on the patterns of behavior. The frequency of alcohol consumption depends on the behavior patterns, while the variables of the child's age and gender also play their role. In particular, early initiation into drinking is considered riskier. Aim: To analyze the connection between the frequency and amount of alcohol consumption by children and the patterns of alcohol consumption among persons who are responsible for their upbringing. Research sample: In terms of age and sex, a representative child population (n = 2948); males (1492; 50.61%) and females (1456; 49.39%) aged 6-17 years. Methods: An online research tool developed within the Social Survey Project platform. The statistical significance was tested using the χ2 statistic for two-dimensional (C×R) contingency tables. Results: Alcohol consumption in the presence of children is related to the amount of alcohol consumed. Children of abstainers, who do not drink in front of their children, or who consume alcohol to a limited extent, are more likely to not consume alcohol at all. Large quantities of alcohol are consumed by children whose parents often drink in their presence. For children aged 15-17, alcohol consumption is not related to its availability at home if they consume it in small quantities. Conclusion: The prevention of negative social phenomena starts in the family, long before the child reaches the age when he or she begins to be threatened by these phenomena. As a non-specific prevention, we can, in particular, perceive the method of upbringing in the family, where mutual trust and safety are developed, and the child has a solid background and develops appropriate patterns of behavior.

• MeSH
• alkoholismus * prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• pití alkoholu psychologie   MeSH
• pití nezletilých prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• socializace MeSH
• vztahy mezi generacemi * MeSH
• zpráva o sobě MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Článek prezentuje výsledky výzkumu zaměřeného na preference hodnoty zdraví a sociální faktory, které tyto preference ovlivňují. K těmto faktorům patří především pohlaví, věk, velikost obce, úroveň dosaženého vzdělání, profesní orientace, ekonomická situace rodiny, postoje k sociální politice, víra v Boha a postoj vůči náboženství. Výzkum byl realizován napříč Českou republikou a zúčastnilo se jej 5 425 respondentů. Data byla získána pomocí dotazníku. Výzkum prokázal, že na postoj k hodnotě zdraví mají významný vliv všechny sledované faktory s výjimkou postojů k sociální politice státu. Provedený výzkum přináší dva hlavní důsledky pro teorii i praxi sociálních věd: podařilo se potvrdit význam hodnot v kontextu sociálního statusu a postojů a také prokázat významný vliv hodnot pro praxi současné zdravotní a sociální péče, protože hodnoty ovlivňují motivaci klientů a v důsledku toho mohou významně prospět procesu uzdravování, nebo mu naopak uškodit.

This paper presents the research results concerning the preferences of the value of health and whether these preferences are dependent on several social factors: gender, age, population size of the village/town/city the respondents come from, qualification level, occupation and professional orientation, family economic situation, attitudes to the public social care policy, faith in God and attitude towards religion. Research was conducted throughout the entire country using 5,425 respondents, who were asked to fill in a questionnaire. Except for one factor - attitude to the public social care policy - all of the other factors have been recognized as significantly influencing the attitude to the value of health. The results of the research have two main impacts: firstly, they support the values theory according to which we can assume the key role of values in human activity and, secondly, they could have a serious influence on today's healthcare and social care practices, because they influence the motivation of clients and consequently could support or not support the healing process.

Publikace je zprávou z výzkumu, který se zaměřil na návykové látky a jejich zneužívání v Česku a na souvislost se sociodemografickými faktory a na prevenci. Určeno odborné veřejnosti.; Monografie prezentuje výsledky mezioborového plošného výzkumného šetření, realizovaného v období před pandemií Covid-19 (sběr 2018-2019) a v období pandemie (sběr 2020-2021) a v období postpandemickém (sběr 2023). Jeho ambicí bylo analyzovat souvislosti mezi sociodemografickými charakteristikami, širokou škálou vnímaných sociálních a zdravotních ohrožení (sběr 2018-2019, 2020-2021), hodnotovými preferencemi (sběry 2020-2021, 2023) a volným časem (sběr 2020-2021, 2023) respondentů. Po teoretickém ukotvení studované problematiky jsou prezentovány výsledky sociodemografické analýzy postojů k abúzu návykových látek, výsledky analýzy originálních měření reflexe ohrožení návykovými látkami. Následuje analýza hodnotových kontextů návykových látek a analýza souvislostí abúzu návykových látek s vol

• MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek MeSH
• primární prevence MeSH
• sociální hodnoty MeSH
• sociální problémy MeSH
• sociodemografické faktory MeSH
• volnočasové aktivity MeSH
• zakázané drogy toxicita   MeSH
• Check Tag
• dějiny 21. století MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Hygiena. Lidské zdraví
• NLK Obory
• adiktologie
• sociologie
• demografie
• NLK Publikační typ
• výzkumné zprávy