Prezentujeme případ 76letého muže v anamnéze s tromboembolickou chorobou a ischemickou chorobou srdeční, který byl přijat do nemocnice pro akutní hypoxemickou respirační insuficienci při oboustranné pneumonii v důsledku onemocnění COVID-19. Vzhledem k tomu, že druhý den hospitalizace poklesla spontánní saturace O2 na 60 %, byl pacient přeložen na jednotku intenzivní péče, kde byla zahájena intenzivní oxygenoterapie (vysokoprůtoková nazální oxygenoterapie a neinvazivní ventilace prostřednictvím CPAP: Continuous Positive Airway Pressure). Saturace O2 postupně stoupala a docházelo ke zlepšení klinické symptomatologie. Po následné dechové rehabilitaci byl pacient po 17 dnech hospitalizace propuštěn do domácí péče. Ve sdělení jsou zvažovány hlavní faktory, které ovlivňují výsledek léčby ARDS (Acute Respiratory Distress Syndrome). Vedle intenzivní oxygenoterapie přispěly velmi pravděpodobně k úspěšnému zvládnutí závažného stavu u tohoto pacienta včasné podání nízkomolekulárního heparinu, remdesiviru a dexamethasonu. Klinické zlepšení doprovázelo zlepšení laboratorních nálezů (CRP, prokalcitonin, D-dimery, kreatinin, hs-troponin, počet lymfocytů). Závěrem je diskutována možná kauzální souvislost koronavirové infekce s herpetiformním exantémem, který se objevil před propuštěním pacienta z nemocnice.

We present a 76-year-old male with a past medical history of thromboembolism and coronary heart disease. He was admitted to the hospital with acute hypoxemic respiratory insufficiency due to bilateral COVID-19 pneumonia. As spontaneous O2 saturation dropped to 60% on the second day of the hospital stay, the patient was transferred to the intensive care unit where an intensive oxygen therapy was initiated (HFNO: High-Flow Nasal Oxygenotherapy and non invasive ventilation via CPAP: Continuous Positive Airway Pressure). His oxygen saturation gradually increased and follow-up showed improvement in symptoms. After 17 days of in-patient treatment, he was discharged to homecare. Main factors affecting the outcome of ARDS (Acute Respiratory Distress Syndrome) are considered. Besides the intensive oxygen therapy, an early administration of low molecular heparin, remdesivir and dexamethasone most probably contributed to reversing the initial serious finding in this patient. Clinical improvement was accompanied by improved laboratory tests (CRP, procalcitonin, d-dimer, creatinine, hs-troponin, lymphocyte count). Finally, we discuss a potential association of coronavirus infection with herpetiform exanthema, which appeared before the patient was discharged from the hospital.

• Klíčová slova
• remdesivir,
• MeSH
• adenosinmonofosfát analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• COVID-19 * komplikace   terapie   MeSH
• dexamethason terapeutické užití   MeSH
• heparin nízkomolekulární terapeutické užití   MeSH
• ischemická choroba srdeční MeSH
• kožní manifestace MeSH
• lidé MeSH
• oxygenoterapie MeSH
• pneumonie diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• tromboembolie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH