Přetěžování svalů horní končetiny při práci na počítači vede ke vzniku spoušťových bodů s následnými motorickými a senzitivními poruchami. Cílem práce bylo porovnat účinek kombinované terapie a hloubkové oscilace a sledovat dlouhodobý efekt aplikovaných terapií na latentní spoušťový bod v m. extensor digitorum. Výzkumný soubor tvořilo 30 probandů, pracujících více než 3 hodiny denně na počítači. Probandi byli randomizovaně rozděleni do tří skupin. První skupina podstoupila terapii hloubkovou oscilací, u druhé skupiny byla aplikována kombinovaná terapie a třetí skupina byla kontrolní. Byly sledovány změny hodnot prahů tlakově algické citlivosti. Výsledné hodnoty prokázaly statisticky významné rozdíly mezi léčenými soubory a kontrolním souborem po ukončení terapie. Tlakově algická citlivost se u souboru ošetřovaného kombinovanou terapií i hloubkovou oscilací změnila. Efekt léčby je však krátkodobý, je nutno vždy určit a ovlivnit příčiny vzniku centrálních spoušťových bodů..

The overload of upper extremity muscles (repetitive strain injury) while working with a computer can lead to the development of trigger points with consequent motor and sensory disorders. The objective of the work was to compare the effect of a combined therapy and depth oscillation and to observe long-term effects of the combined therapy on the latent trigger point in m. extensor digitorum. The cohort included 30 probands working more than three hours with a computer daily. The probands were randomized into three groups. The first group underwent treatment with depth oscillation, the second group was treated with the combined therapy and members of the third group served as controls. Changes in the pressure algic sensitivity were observed. The resulting values demonstrated statistically significant differences among the treated groups and the control group after the therapy was completed. The pressure algic sensitivity was changed in the group treated with the combined therapy and depth oscillation. The effect was short-dated, though, and it has become obvious that causes of the origin of central trigger points must always be determined and influenced.

• Klíčová slova
• hloubková oscilace, m. extensor digitorum,
• MeSH
• fyzioterapie (techniky) MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti statistika a číselné údaje   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• poranění z opakovaného přetěžování terapie   MeSH
• povrchové zádové svaly fyziologie   MeSH
• práh bolesti MeSH
• spoušťové body * MeSH
• statická elektřina MeSH
• statistika jako téma MeSH
• syndromy myofasciální bolesti * terapie   MeSH
• vibrace ultrazvukové MeSH
• vibrace * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Cílovým orgánem většiny látek při anestezii je mozek. K projevům jeho funkce patří především vědomí. Je spojeno s elektrickou aktivitou neuronů, kterou lze z povrchu lebky snadno zaznamenávat elektroencefalografií (EEG). Elektrická aktivita mozku se v anestezii mění předvídatelným způsobem v závislosti na použitém anestetiku a jeho dávce. Hodnocení EEG je obtížné, ale výrazně ho zjednodušil rozvoj počítačů. Počítačem zpracované EEG (pEEG) se proto brzy může stát nedílnou součástí monitorování pacientů v anestezii. Pozornost anesteziologů při monitorování EEG se zpočátku soustředila na indexy hloubky anestezie (např. BIS, entropie, PSI, qCON aj.), ale funkci mozku nelze redukovat na jedno číslo. Je totiž nutné sledovat rovněž syrové křivky EEG a posuzovat změny jejich tvaru. Při vedení anestezie je důležité vyhnout se obrazu burst suppression, protože je rizikovým faktorem pooperačního deliria. Hodnocení vazby mezi fází a amplitudou oscilací neuronů (phase‐amplitude coupling) umožňuje blíže kvantifikovat hloubku anestezie. pEEG se využívá k prevenci nechtěné bdělosti v průběhu anestezie a k prevenci příliš hluboké anestezie, přestože přínos nebyl dosud bezpečně potvrzen. pEEG však prokazatelně zkracuje doby zotavení a snižuje dávky anestetik. Umožňuje personalizované vedení anestezie, příslušné studie probíhají. Nejrozšířenější monitory v ČR jsou pravděpodobně BIS, GE Entropy a Conox. Vývoj pEEG pokračuje, ale porozumění a aplikace vyžaduje stále větší znalosti mnoha oborů.

The target organ of most substances applied during general anesthesia is the brain. The manifestations of its function include, above all, consciousness. It is associated with the electrical activity of neurons, which can be easily recorded from the surface of the skull – electroencephalography (EEG). The electrical activity of the brain in anesthesia changes in a predictable way depending on the anesthetic used and its dose. EEG assessment is difficult but has been greatly simplified by computer development. Therefore, computer-processed EEG (pEEG) may soon become an integral part of monitoring patients under anesthesia. Anesthesiologists’ attention with EEG monitoring initially focused on anesthesia depth indices (eg. BIS, entropy, PSI, qCON, etc.), but brain function cannot be reduced to a single number. It is also necessary to monitor simultaneously the raw EEG curves and to assess the changes in their shape. When conducting anesthesia, it is important to avoid burst suppression because it is a risk factor for postoperative delirium. Evaluation of the phase-amplitude coupling makes it possible to quantify the depth of anesthesia in more detail. Processed EEG is used to prevent unattended awareness during anesthesia and to prevent too deep anesthesia, although the benefit has not yet been safely confirmed. However, pEEG has been shown to reduce recovery times and anesthetic doses. It allows also personalized management of anesthesia, relevant studies are underway. The most widespread monitors in the Czech Republic are probably BIS, GE Entropy, and Conox. The development of pEEG continues, but its understanding and application require increasing knowledge in many fields.

• Klíčová slova
• index hloubky anestezie,
• MeSH
• anestezie * MeSH
• elektroencefalografie * metody   MeSH
• intraoperační neurofyziologická monitorace metody   MeSH
• lidé MeSH
• počítačové zpracování obrazu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH