V průběhu posledních desetiletí zažíváme digitální revoluci. Digitální média jsou součástí našich životů. Dramaticky se zvyšuje čas, který děti tráví před různými "obrazovkami - screens" včetně televizorů, videoher, videoportálů, jako je YouTube, chytrých telefonů, počítačů a dalších "gatget". Je to celospolečenský trend posledních 15-20 let, který navíc dramaticky eskalovala pandemie covidu (1, 2). Výsledky studií a pozorování se shodují v tom, že nadměrná expozice dětí digitálním "screen" technologiím má výrazně negativní dopad na duševní i fyzický vývoj dětí i dospívajících. Termín "virtuální autismus" alias "pseudoautismus" popisuje stav, který je důsledkem extrémní expozice velmi malých dětí "screens technologiím" bez náležitého vyvážení běžnou sociální interakcí "face to face", spánkem, fyzickou aktivitou a komplexní interakcí s reálným světem. "Virtuální autismus" zahrnuje příznaky v duševní oblasti, tedy abnormální kognitivní, behaviorální, jazykový, sociální a emoční vývoj dítěte, jeho zpožďování nebo dokonce i jeho zástavu. Globální kognitivně-behaviorální projev dítěte pak nejen "imituje", ale je získanou poruchou autistického spektra (autismem). Příspěvek připomíná rizika nevhodného nadužívání "screens technologií" u malých dětí z pohledu dětského neurologa a logopeda.

Over the past few decades, we have experienced a digital revolution. Digital media are now part of our lives. The amount of time children spend in front of various "screens" has dramatically increased, including televisions, video games, video portals like YouTube, smartphones, computers, and other gadgets. This has been a societal trend for the past 15-20 years, which has further escalated dramatically due to the COVID pandemic (1, 2). The results of many studies agree that excessive exposure of children to digital screen technologies has significantly negative impacts on both the mental and physical development of children and adolescents. The term "virtual autism" or "pseudo-autism" describes a condition that results from extreme exposure of very young children to screen technologies without proper balance with normal face-to-face social interactions, sleep, physical activity, and complex interactions with the real world. Virtual autism involves symptoms in the mental domain, including abnormal cognitive, behavioral, language, social, and emotional development of the child, delaying or even halting it. The child's overall cognitive-behavioral manifestation not only "imitates" but is an acquired disorder of the autistic spectrum (autism). The article highlights the risks of inappropriate use of screen technologies in young children from the perspective of a pediatric neurologist and speech therapist.

• Klíčová slova
• virtuální autismus,
• MeSH
• čas strávený před obrazovkou MeSH
• digitální technologie * klasifikace   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mozek růst a vývoj   MeSH
• poruchy autistického spektra * diagnóza   etiologie   klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• vývojové poruchy u dětí diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Dysfagie (porucha polykání) se může vyskytovat v různých fázích života. V některých případech může být jen dočasná, zatímco v jiných případech může přetrvávat od dětského věku až do dospělosti. Považujeme proto za důležité, aby s danou problematikou byli obeznámeni jak praktičtí lékaři pro děti i dorost, tak i praktičtí lékaři zabezpečující péči u dospělých pacientů a osob ve stáří. Dysfagie vždy znamená závažný stav spojený se značnými riziky komplikací a dopady na zdravotní stav pacientů. Příspěvek prezentuje dělení dysfagie, etiologii potíží, možnosti diagnostiky a terapie v multidisciplinárním týmu. Představuje speciální pomůcky využívané v terapii dysfagie a pro bezpečný příjem stravy a tekutin.

Dysphagia (swallowing disorder) can occur at different stages of life. In some cases it may only be temporary, while in other cases it may persist from childhood into adulthood. Therefore we consider it important that both general practitioners for children and adolescents, as well as general practitioners providing care for adult patients and the elderly, are familiar with this issue. Dysphagia always means a serious condition associated with significant risks of complications and consequences for patients' health. The article presents the division of dysphagia, the etiology of the disorder, the possibilities of diagnosis and therapy in a multidisciplinary team. It presents special aids used in dysphagia therapy and for safe intake of food and fluids.

• MeSH
• lidé MeSH
• pomůcky pro sebeobsluhu MeSH
• poruchy polykání * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je progresivní neurodegenerativní onemocnění. K typickým symptomům onemocnění patří mj. dysartrie a dysfagie (tzv. bulbární příznaky). Postupné oslabení až ztráta řečových funkcí staví pacienty s ALS do pozice vážných kandidátů pro zavedení alternativní a augmentativní komunikace (AAK). Pacienti s ALS by měli být od počátku onemocnění sledováni klinickým logopedem s pravidelným hodnocením řečových funkcí, doporučením a nastavením AAK. Zajištění možnosti komunikace po celou dobu onemocnění výrazně zlepšuje kvalitu života pacientů i jejich blízkých. Příspěvek prezentuje výsledky dlouhodobého sledování souboru 89 pacientů s ALS se symptomy bulbární dysfunkce se zaměřením na využívání metod AAK a načasování zahájení jejich použití. Ve sledovaném období využívala v našem souboru AAK necelá polovina pacientů. Dle očekávání šlo většinou o pacienty s těžkou dysartrií či anartrií. K využívání AAK přistoupili pacienti nejčastěji přibližně po 16 měsících od začátku rozvoje bulbárních příznaků. Doba zapojení AAK však byla výrazně individuálně variabilní a u některých pacientů nebyla v našem souboru AAK využívána dokonce ani po více než 8 letech od iniciální manifestace bulbární dysfunkce.

Amyotrophic Lateral Sclerosis (ALS) is a progressive neurodegenerative disease. Among others, dysarthria and dysphagia (i.e. bulbar dysfunction) represent common clinical manifestations of ALS. Gradual impairment or even loss of speech functions puts ALS patients in the position of serious candidates for the implementation of Alternative and Augmentative Communication (AAC). Regular follow-up with the assessment of speech functions and AAC recommendation and settings in the relevant cases provided by the Clinical Speech Therapist are recommended in all ALS patients, from the onset of the disease. Maintaining the possibility of communication and interaction with the family and friends throughout the disease significantly improves the quality of life of patients and their caregivers. The paper presents the results of the long-term follow-up of a group of 89 ALS patients with bulbar impairment, focused on the use of AAC and the timing of AAC onset. Almost one-half of our patients started to use AAC in the follow-up period. Not surprisingly, the AAC methods were used mainly by patients with severe dysarthria or anarthria. In the study sample, patients started to use AAC approximately 16 months after the onset of bulbar symptoms. However, the time to onset of AAC was significantly variable individually, and a few patients did not use any AAC methods, even in the interval of more than 8 years from the onset of clinical bulbar impairment.

• MeSH
• amyotrofická laterální skleróza * komplikace   MeSH
• dysartrie terapie   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• pomůcky pro komunikaci postižených * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Příspěvek tematizuje problematiku narušené plynulosti řeči a zprostředkovává přístup k dívce s breptavostí. Tumultus sermonis se jako centrální porucha řeči může dotýkat celé osobnosti člověka i jeho okolí. Breptavost zasahuje komunikační cesty, může se stát bariérou v mezilidské interakci, a zároveň tedy příležitostí pro hledání možností podpory. Text nabízí pojetí logopedické intervence u dívky mladšího školního věku s ohledem na analýzu sémantických, syntaktických i fonetických projevů. Příspěvek ilustruje zacílení terapeutického procesu na oblast respirace, koncentrace pozornosti, strukturování výpovědi i práce s textem. V návaznosti na identifikovatelné obtíže kazuistika zachycuje význam spolupráce s dívkou i její matkou.

The theme of the paper is the issue of fluency disorders, mediating the approach to a girl with cluttering. Cluttering, as a central speech disorder, can affect the entire personality of a person and his/her surroundings. Cluttering affects communication pathways, thus becoming a barrier to interpersonal interaction, and at the same time is an opportunity to explore support possibilities. The text offers the concept of Speech and Language Therapy in a girl of early school age, with regard to the analysis of semantic, syntactic and phonetic expressions. The paper illustrates the focus of the therapeutic process on the area of respiration, concentration of attention, structuring of speech and text work. Following identifiable difficulties, the case report captures the importance of cooperation with the girl and her mother.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• poruchy řeči * diagnóza   terapie   MeSH
• řečová terapie metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Článek prezentuje výsledky šetření uskutečněného v letech 2016-2017, které se zabývalo informovaností odborné i laické veřejnosti v oblasti afázie a možnostmi zvýšení povědomí o afázii a její intervenci. Řešení problematiky bylo motivováno snahou o analýzu základního povědomí o termínu afázie. Za účelem dosažení výzkumného cíle byla využita metoda dotazníkového šetření. Do výzkumu byly v souvislosti s cíli šetření a uvažovanými hypotézami zařazeny dvě skupiny respondentů v celkovém počtu 112 (zástupci laické i odborné veřejnosti). Výsledky podporují úvahy o nedostatečné informovanosti o problematice afázie, jejím výskytu, symptomech, přidružených obtížích, souvislostech s dalšími onemocněními, možnostech terapie a základních komunikačních přístupech k osobám s afázií. Výsledky šetření přispěly k vytvoření elektronické verze informačních letáků dostupných na webových stránkách.

The paper presents the results of research, which between 2016 and 2017 focused on informing the professional and lay public in the field of aphasia and the possibilities of raising of awareness of aphasia and its intervention. The solution of the problem was motivated by the effort to analyse the basic awareness of the term aphasia. In order to achieve the research objectives was used the questionnaire survey method. In the research were included two groups of respondents in the total number of 112 (representatives of lay and professional public). The results support considerations of inadequate awareness of aphasia, its occurrence, symptoms, associated difficulties, contexts of other illnesses, therapies and basic communication approaches to aphasia. The results of the survey contributed to the creation of an electronic version of the information leaflets available on the website.

• Klíčová slova
• aphasia, awareness, acquired neurogenic communication disorder, stroke, afázie, informovanost, získaná neurogenní porucha komunikace, CMP,
• MeSH
• afázie * MeSH
• lidé MeSH
• postoj ke zdraví MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• zdraví - znalosti, postoje, praxe * MeSH
• zdravotní výchova MeSH
• zdravotnický personál MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• komunikační poruchy * MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lidé MeSH
• osoby s mentálním postižením MeSH
• poruchy řeči * terapie   MeSH
• postižené děti * výchova   MeSH
• speciální vzdělávání MeSH
• výchova mentálně retardovaných * metody   trendy   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH