• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• endoskopie trávicího systému klasifikace   metody   MeSH
• fluoroskopie klasifikace   metody   MeSH
• lidé MeSH
• polykání fyziologie   MeSH
• poruchy polykání * diagnóza   etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• přijímání potravy fyziologie   MeSH
• vývoj dítěte fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Dysfagie (porucha polykání) se může vyskytovat v různých fázích života. V některých případech může být jen dočasná, zatímco v jiných případech může přetrvávat od dětského věku až do dospělosti. Považujeme proto za důležité, aby s danou problematikou byli obeznámeni jak praktičtí lékaři pro děti i dorost, tak i praktičtí lékaři zabezpečující péči u dospělých pacientů a osob ve stáří. Dysfagie vždy znamená závažný stav spojený se značnými riziky komplikací a dopady na zdravotní stav pacientů. Příspěvek prezentuje dělení dysfagie, etiologii potíží, možnosti diagnostiky a terapie v multidisciplinárním týmu. Představuje speciální pomůcky využívané v terapii dysfagie a pro bezpečný příjem stravy a tekutin.

Dysphagia (swallowing disorder) can occur at different stages of life. In some cases it may only be temporary, while in other cases it may persist from childhood into adulthood. Therefore we consider it important that both general practitioners for children and adolescents, as well as general practitioners providing care for adult patients and the elderly, are familiar with this issue. Dysphagia always means a serious condition associated with significant risks of complications and consequences for patients' health. The article presents the division of dysphagia, the etiology of the disorder, the possibilities of diagnosis and therapy in a multidisciplinary team. It presents special aids used in dysphagia therapy and for safe intake of food and fluids.

• MeSH
• lidé MeSH
• pomůcky pro sebeobsluhu MeSH
• poruchy polykání * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úprava konzistence tekutin a stravy je terapeutickou možností při dysfagii. Pro jednotlivé úpravy viskozity tekutiny a modifikace pevné stravy existuje množství označení, které jsou terminologicky nejednoznačné, vágní, např. „konzistence medu“ nebo „měkká strava“. Nejednoznačnost terminologie ovlivňuje efektivitu a bezpečnost aplikace této terapeutické metody, kdy výsledná konzistence tekutiny či potravy může být pro odlišné chápání vágního termínu reologicky odlišná od konzistence, která byla zjištěna jako bezpečná během objektivního vyšetření polykání. IDDSI (International Dysphagia Diet Standardization Initiative) je iniciativa usilující o aplikaci mezinárodní standardizované terminologie potravin a tekutin s upravenou texturou pro využití u osob s dysfagií všech věkových kategorií, v různých typech zdravotnických i sociálních zařízeních a v různých kulturních prostředích. Cílem IDDSI je zlepšit bezpečnost orálního příjmu u pacientů s dysfagií a zároveň zlepšit podmínky pro výzkum v oblasti dysfagie.

Texture-modified diet and thickening liquids are a therapeutic option for dysphagia. Many of the terms referring to liquid viscosity modifications and solid diet modifications are terminologically ambiguous and vague, e. g. “honey consistency liquid” or “soft-textured diet.” The inconsistent terminology adversely affects patient safety and the efficiency of the application of this therapeutic method. Possible misunderstanding of the vague terms between staff members can result in using a different consistency of the fluid or food from the consistency that was found to be safe during the objective swallowing examination. The International Dysphagia Diet Standardization Initiative (IDDSI) is seeking application of international standardized terminology for texture-modified foods and liquids for use in people with dysphagia of all ages, in all care settings, and in different cultural settings. The goal of IDDSI is to improve patient safety of oral intake and evolve the field of dysphagia research.

• MeSH
• lidé MeSH
• pití MeSH
• poruchy polykání * diagnóza   klasifikace   ošetřování   MeSH
• přijímání potravy * MeSH
• strava, jídlo, výživa MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Afágia, ako častý klinický príznak požaduje dôkladnú diferenciálnu diagnostiku s multidisciplinárnou spoluprácou. Za účelom postupného vylučovania prevalentnejších príčin musí pacient absolvovať endoskopické a zobrazovacie vyšetrenia. Esenciálnou modalitou je CT vyšetrenie krčnej oblasti, kde sa môžu odhaliť aj raritnejšie diagnózy, ako Fahrov syndróm. Fahrov syndróm je zriedkavé genetické ochorenie charakterizované prítomnosťou kalcifikovaných depozitov v oblasti bazálnych ganglií. Presná etiológia zatiaľ nie je známa, predpokladá sa multifaktoriálny vplyv prostredia a genetické mutácie. Primárne sa manifestuje extrapyramídovými príznakmi alebo demenciou, niekedy sa môže prejavovať atypicky, ako aj v našej prípadovej štúdii.

Aphagia, as a common clinical symptom, demands thorough differential diagnosis with multidisciplinary collaboration. To gradually rule out the common causes of aphagia, the patient must undergo endoscopic and imaging examinations. A crucial modality is a CT scan of the cervical region, where even rarer diagnoses such as Fahr‘s syndrome can be revealed. Fahr‘s syndrome is a rare genetic disorder characterized by the presence of calcified deposits in the basal ganglia. The exact etiology is not yet known, with a presumed multifactorial influence of environmental factors and genetic mutations. It primarily manifests with extrapyramidal symptoms or dementia, and at times, it may exhibit atypical presentations, as seen in our case study.

• Klíčová slova
• Fahrův syndrom, afagie,
• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• kalcinóza diagnostické zobrazování   diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci bazálních ganglií * diagnostické zobrazování   diagnóza   klasifikace   komplikace   MeSH
• poruchy polykání * diagnostické zobrazování   diagnóza   klasifikace   MeSH
• senioři MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Nádory hlavy a krku, stejně tak jejich terapie, vedou k orofarygeální dysfagii (OFD) u poloviny pacientů. Možnost perorálního příjmu stravy a tekutin je pro onkologického pacienta velmi důležitá. Tíži postižení polykání lze ovlivnit již při plánování modality terapie. V současnosti je možné OFD objektivizovat a terapií polykání modulovat. V rámci kvality života je OFD vnímána jako významný společenský a sociální faktor. Hlavním aspektem diagnostiky a terapie dysfagie je bezpečnost perorálního příjmu bez rizik. Terapie OFD není možná bez multidisciplinárního přístupu zahrnujícího specializovanou péči klinického logopeda a fyzioterapeuta. Diagnosticko-terapeutické sledování pacientů je po onkologické léčbě vhodné po dobu 2–3 let od skončení onkologické terapie, obzvlášť při využití radioterapie.

Head and neck tumors, the same as their therapy, lead to oropharyngeal dysphagia (OFD) in half of the patients. The possibility of peroral nutrition and liguids intake is very important for oncological patients. The difficulties in swallowing can be considered earlier when planning modality of the therapy. Nowdays it is possible to objectify the OFD and to modulate the therapy of swallowing. In terms of live quallity OFD is considered to be an important social factor. The main diagnostic and therapy aspects of dysphagia is save peroral intake without any risk. The OFD therapy is not possible without multidisciplinary aproach including specielized care of a speech therapist and physiotherapist. Diagnostic-therapeutic observation of patients is suitable for 2-3 years after finishing their oncological therapy, especially when using radiotherapy.

• MeSH
• antitumorózní látky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• endoskopy gastrointestinální MeSH
• ezofágoskopie metody   rehabilitace   MeSH
• fluoroskopie metody   MeSH
• gastrointestinální endoskopie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé MeSH
• nádory hlavy a krku * etiologie   farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• polykání MeSH
• poruchy polykání diagnostické zobrazování   etiologie   klasifikace   rehabilitace   MeSH
• radioterapie metody   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• dysfonie * epidemiologie   etiologie   klasifikace   MeSH
• krční obratle chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace klasifikace   MeSH
• poruchy polykání * epidemiologie   etiologie   klasifikace   MeSH
• průzkumy a dotazníky klasifikace   statistika a číselné údaje   MeSH
• validační studie jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Selektivita/extrémní selektivita při příjmu potravy u dětí a odmítání dětí přijímat potravu patří do spektra obtíží při příjmu potravy obvykle označovaných termínem funkční dysfagie. Charakteristické pro tyto děti je, že odmítají přijímat známé pokrmy, zkoušet nové pokrmy, mají silné preference při výběru pokrmů či zcela odmítají přijímat potravu. V odborné literatuře neexistuje jednoznačný konsensus ohledně definice, ale ani diagnostických a terapeutických metod. V terapii dětí s funkční dysfagií se tradičně využíval kognitivně behaviorální přístup, který však nevede vždy k úspěšnému řešení těchto obtíží s příjmem potravy u dětí. Z našeho pohledu je přínosné, pokud je terapie multimodální. Využívá (1) psychosociální, nutriční a environmentální pravidla pro maximalizaci úspěchu při příjmu potravy a pro stanovení cyklu hladu a sycení (2) techniky facilitující nácvik dovedností při příjmu potravy (3) techniky založené na senzorickém podkladě.

Picky eating and food refusal is usually classified as part of a spectrum of feeding difficulties usually called functional dysphagia. It is characterised by an unwillingness to eat familiar foods or to try new foods, as well as strong food preference to the total refusal of all food. There is no single widely accepted definition of picky eating/food refusal and therefore there is little consensus on an appropriate assessment measure and treatment. Functional dysphagia in children has historically been treated using a cognitive behavioral approach, which was not succesfull in all cases. From our therapeutic point of view it is beneficial if we use a multimodal approach in therapy. Components of the interventions included (1) physiological, nutritional and environmental changes to regularize hunger-satiety cycles and promote good eating habits and routines; (2) skill aquisition techniques (3) sensory based approach.

• Klíčová slova
• odmítání jídla, averze, vkládání do úst, desenzibilizace, hyposenzitivita,
• MeSH
• alergie komplikace   MeSH
• chuťová percepce MeSH
• čichová percepce MeSH
• dítě MeSH
• fyziologie výživy dětí MeSH
• hmatová percepce MeSH
• kognitivně behaviorální terapie metody   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• motorické dovednosti MeSH
• percepce MeSH
• poruchy polykání * diagnóza   etiologie   genetika   klasifikace   psychologie   terapie   MeSH
• poruchy příjmu potravy v dětství MeSH
• přijímání potravy MeSH
• sací chování MeSH
• selektivita při příjmu potravy MeSH
• sluchová percepce MeSH
• věkové faktory MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Dlouhodobé poruchy polykání u pacientů po resekčních operacích v orofaryngeální oblasti a následně proběhlé radioterapii či chemoradioterapii jsou udávány průměrně okolo 50 % (7). Cílem tohoto článku je poskytnout ucelený pohled na možnosti jejich vyšetření a rehabilitace. Vzhledem k faktu, že většina rozsáhlejších resekčních výkonů je v této oblasti prováděna pro zhoubné novotvary, je článek zaměřený zejména na specifiku rehabilitace tohoto spektra pacientů a možnosti ovlivnění následků radioterapie. Příčinou poruch polykání u pacientů po chirurgických výkonech v orofaryngeální oblasti jsou nejčastěji absence resekovaných částí polykacího traktu, poruchy inervace při perioperačním poškození nervového zásobení, transpozice jednotlivých částí polykacího traktu s následnou změnou jejich funkce, následky pooperačního jizvení či poradiační změny. Mezi sporné příčiny poruch polykání patří tracheostomická kanyla. Klíčová slova: poruchy polykání, resekční operace, tracheostomická kanyla

Log-term disorders of swallowing in patients after resection surgery in oropharyngeal region and subsequent radiotherapy or chemotherapy are encountered in about 50% of patients (7). The aim of this article is to provide a comprehensive view of the possibilities of their examination and rehabilitation. Due to the fact that majority of extensive resections in this region is performed for malignant neoplasms, this article is focused mainly on the specifics of rehabilitation of this spectrum of patients and the possibility of affecting the effects of radiotherapy. The most frequent causes of swallowing disorders after surgery in the oropharyngeal region lie in the absence of resected parts of the swallowing tract, disorders of innervation in perioperative damage to nervous nerve supply, transposition of individual parts f the swallowing tract with subsequent change of their function, consequences of postoperative cicatrices or post-irradiation changes. The controversial causes of swallowing disorders include tracheostomy cannula. Keywords: swallowing disorders, resection surgery, tracheostomy cannula

• MeSH
• aspirace do dýchacích cest etiologie   MeSH
• aspirace žaludečního obsahu etiologie   MeSH
• chuť k jídlu MeSH
• endoskopie metody   MeSH
• fluoroskopie metody   MeSH
• lidé MeSH
• lymfedém etiologie   komplikace   MeSH
• mukozitida chemicky indukované   MeSH
• nádory orofaryngu * komplikace   MeSH
• poruchy polykání * diagnóza   etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• radioterapie * škodlivé účinky   MeSH
• svaly patologie   MeSH
• tracheostomie škodlivé účinky   MeSH
• xerostomie komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Prezentujeme několik kazuistik, které dokreslují etiologickou rozmanitost poruch polykání a poukazují na nutnost časné detekce obtíží. Uvádíme také nejčastěji používané testy pro screening a diferenciální diagnostiku dysfagie. U všech uvedených případů měla dysfagie významný vliv na nutriční stav pacientů, u většiny vedla k významným zdravotním komplikacím.

We present several case studies that illustrate the diversity of aetiology of swallowing disorders and point out the need for early detection of problems. We also present the most commonly used tests for screening and differential diagnosis of dysphagia. In all these cases dysphagia had significant impact on the nutritional status of patients and in most cases led to significant health complications.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• gastrointestinální intubace metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• parenterální výživa metody   MeSH
• poruchy polykání * diagnóza   etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• vyšetření u lůžka MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Cílem šetření bylo zjistit četnost subjektivně pociťovaných potíží s polykací funkcí mezi klienty sociálních zařízení následné péče za pomoci zahraničního nástroje nazvaného Dotazník o přijímání potravy (Eating Assessment Tool, EAT-10). Dalším cílem bylo zjistit časovou zátěž spojenou s administrací tohoto nástroje v praxi. Metody: Nástroj EAT-10 byl přeložen do češtiny a v pretestu byla ověřena jeho srozumitelnost. Poté byl nástroj, pomocí rozhovoru, použit v 5 sociálních zařízeních následné péče. Před dotazováním byl proveden screening kognitivních funkcí za pomoci testu Mini-Cog, který sloužil k vyřazení klientů s nedostatečnou kognitivní funkcí z dalšího testování. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 117 respondentů ve věku 65 let a výše, z nichž 104 úspěšně prošlo testem Mini-Cog. Více než polovina z nich (58) uvádí polykací potíže. K použití nástroje EAT-10 bylo u 1 respondenta potřeba cca 4–5 minut. Závěr: Klienti sociálních zařízení následné péče často subjektivně vnímali polýkání jako problematické. Nástroj EAT-10 lze použít při získávání základních údajů o polykání u těchto klientů.

Aim: The aim of the study was to determine the frequency of subjectively perceived swallowing difficulties in clients of social institutions providing aft er-care, using a foreign instrument called Eating Assessment Tool (EAT-10). Another aim was to identify the amount of time required to administer the tool in practice. Methods: The tool EAT-10 was translated into Czech and its comprehensibility was verifi ed in a pre-test. Finally, it was employed in interviews in five social institutions providing aft er-care. Before the respondents were interviewed, they were screened for cognitive functions via the Mini-Cog test, which was used to exclude from further testing those respondents who had insufficient cognitive function. Results: 117 respondents aged 65 and above were enrolled in the study, 104 of whom were successful on the Mini-Cog test. More than half of them (58) reported swallowing difficulties. It took approximately 4–5 minutes to complete the EAT-10 tool with one patient. Conclusion: Subjectively perceived swallowing difficulties are a frequent problem in clients of social institutions providing aft er-care. Th e EAT-10 tool can be used to obtain basic swallowing data in these clients.

• Klíčová slova
• Mini-Cog, příjem potravy,
• MeSH
• financování organizované MeSH
• kašel MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• následná péče MeSH
• polykání fyziologie   MeSH
• poruchy polykání diagnóza   klasifikace   psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH