This study aimed to characterize the mechanical properties of native human ligamentum flavum (LF) and correlate them with histopathological changes. Mechanical property gradients across the cranial, medial, and caudal regions of LF were mapped and compared with histological sections. We also compared lumbar spinal stenosis (LSS) samples with disc herniation (DH) samples as reference material to identify differences in mechanical properties and histopathological features. Our results revealed significant heterogeneity in LF mechanical properties, with local variations correlating with specific histopathological changes such as chondroid metaplasia and loss of elastic fibers. These findings underscore the importance of considering LF heterogeneity in mechanical characterization and provide insights into its behavior under pathological conditions.
- MeSH
- bederní obratle * patologie MeSH
- biomechanika MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ligamentum flavum * patologie MeSH
- mechanický stres MeSH
- senioři MeSH
- spinální stenóza * patologie MeSH
- výhřez meziobratlové ploténky * patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
PURPOSE OF THE STUDY This article presents the evidence and the rationale for the recommendations for surgical treatment of degenerative lumbar stenosis (DLS) and spondylolisthesis that were recently developed as a part of the Czech Clinical Practice Guideline (CPG) "The Surgical Treatment of the Degenerative Diseases of the Spine". MATERIAL AND METHODS The Guideline was drawn up in line with the Czech National Methodology of the CPG Development, which is based on the Grading of Recommendations, Assessment, Development and Evaluation (GRADE) approach. We used an innovative GRADE-adolopment method that combines adoption and adaptation of the existing guidelines with de novo development of recommendations. In this paper, we present three adapted recommendations on DLS and a recommendation on spondylolisthesis developed de novo by the Czech team. RESULTS Open surgical decompression in DLS patients has been evaluated in three randomized controlled trials (RCTs). A recommendation in favour of decompression was made based on a statistically significant and clinically evident improvement in the Oswestry Disability Index (ODI) and leg pain. Decompression may be recommended for patients with symptoms of DLS in the event of correlation of significant physical limitation and the finding obtained via imaging. The authors of a systematic review of observational studies and one RCT conclude that fusion has a negligible role in the case of a simple DLS. Thus, spondylodesis should only be chosen as an adjunct to decompression in selected DLS patients. Two RCTs compared supervised rehabilitation with home or no exercise, showing no statistically significant difference between the procedures. The guideline group considers the post-surgery physical activity beneficial and suggests supervised rehabilitation in patients who have undergone surgery for DLS for the beneficial effects of exercise in the absence of known adverse effects. Four RCTs were found comparing simple decompression and decompression with fusion in patients with degenerative lumbar spondylolisthesis. None of the outcomes showed clinically significant improvement or deterioration in favour of either intervention. The guideline group concluded that for stable spondylolisthesis the results of both methods are comparable and, when other parameters are considered (balance of benefits and risks, or costs), point in favour of simple decompression. Due to the lack of scientific evidence, no recommendation has been formulated regarding unstable spondylolisthesis. The certainty of the evidence was rated as low for all recommendations. DISCUSSION Despite the unclear definition of stable/unstable slip, the inclusion of apparently unstable cases of DS in stable studies limits the conclusions of the studies. Based on the available literature, however, it can be summarized that in simple degenerative lumbar stenosis and static spondylolisthesis, fusion of the given segment is not justified. However, its use in the case of unstable (dynamic) vertebral slip is undisputable for the time being. CONCLUSIONS The guideline development group suggests decompression in patients with DLS in whom previous conservative treatment did not lead to improvement, spondylodesis only in selected patients, and post-surgical supervised rehabilitation. In patients with degenerative lumbar stenosis and spondylolisthesis with no signs of instability, the guideline development group suggests simple decompression (without fusion). Key words: degenerative lumbar stenosis, degenerative spondylolisthesis, spinal fusion, Clinical Practice Guideline, GRADE, adolopment.
- MeSH
- bederní obratle chirurgie MeSH
- chirurgická dekomprese metody MeSH
- fúze páteře * MeSH
- lidé MeSH
- spinální stenóza * chirurgie MeSH
- spondylolistéza * komplikace chirurgie MeSH
- stenóza chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- anglický abstrakt MeSH
- časopisecké články MeSH
- systematický přehled MeSH
Degenerative cervical myelopathy (DCM) is a chronic progressive disease of the cervical spinal cord. Osteoarthritic degeneration (spondylosis, facet hypertrophy, and degenerative disc disease), ligament changes (ossification of the posterior longitudinal ligament, hypertrophy of the ligamentum flavum) may lead to the spinal cord compression and result in neurological deficits. It is manifested as clumsy hands syndrome, gait impairment, and bladder problems. The latest clinical guidelines recommend surgery for patients with moderate and severe DCM. For patients with mild DCM (or non-myelopathic patients with radiculopathy), the guidelines suggest that either surgery or a supervised trial of structured rehabilitation. The nonoperative treatment with serial clinical follow-up should be reserved for asymptomatic patients with imaging evidence of cervical spinal cord compression.
Degenerativní cervikální myelopatie (DCM) je chronické, progresivní onemocnění krční míchy. Degenerativní procesy (spondylóza, hypertrofie facetových kloubů, výhřezy plotének) včetně postižení vazů (osifikace zadního podélného vazu, hypertrofie ligamentum flavum) vedou k míšní kompresi a rozvoji možného neurologického deficitu. Ten se projevuje zejména syndromem neobratných rukou, zhoršením chůze a sfinkterovou insuficiencí. Podle současných doporučení by měli být nemocní se střední a těžkou formou DCM léčeni operativně. U pacientů s lehkou formou DCM a pacientů bez klinických známek myelopatie, avšak s projevy radikulopatie, by měla být navržena buď operační léčba, či cílená rehabilitace. Jedinci s průkazem významné míšní komprese (avšak bez klinických známek myelopatie či radikulopatie) by měli být pravidelně klinicky sledováni.
- MeSH
- diagnostické techniky neurologické MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- komprese míchy diagnóza etiologie patologie terapie MeSH
- krční obratle patologie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci míchy * diagnóza patologie terapie MeSH
- neurologické vyšetření metody MeSH
- spinální stenóza diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Lumbar spinal stenosis (LSS) is a clinical-radiological syndrome, a recent definition covers both the clinical manifestation and the anatomic abnormalities (narrowing of the spinal canal). The symptoms and signs usually begin in the 6th decade. The LSS contributes to impaired mobility in older age, but it is often underdiagnosed. Clinical manifestation includes neurogenic claudication, radicular syndrome, cauda equina syndrome, and low back pain is often present. Diagnosis and therapy of patients with LSS are multidisciplinary issues. This review focuses on updating knowledge of LSS clinical manifestation, diagnosis, and therapeutic strategy.
Lumbální spinální stenóza (LSS) je klinicko‐radiologický syndrom, nejnovější definice zohledňuje klinickou manifestaci i anatomické změny (zúžení páteřního kanálu). Převažujícím věkem začátku potíží je šestá dekáda. Onemocnění bývá poddiagnostikováno, přičemž přispívá k omezení mobility starších pacientů. Může se manifestovat neurogenními klaudikacemi, radikulárním syndromem či syndromem kaudy equiny, často se vyskytují i bolesti dolní části zad. Diagnostika a terapie pacientů s LSS je multidisciplinární záležitost. V tomto přehledu jsou shrnuty recentní poznatky týkající se klinické manifestace, diagnostiky a strategie léčby u pacientů s LSS.
- MeSH
- bederní obratle patologie MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- komprese míchy * diagnóza etiologie patologie terapie MeSH
- konzervativní terapie MeSH
- lidé MeSH
- neurologické vyšetření metody MeSH
- spinální stenóza diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Patients with lumbar spinal stenosis may experience symptoms such as back pain, nerve root irritation and neurogenic claudication. Although studies have shown that differences between non-surgical and surgical treatments are not significant, positive effects such as early pain relief, associated functional improvement and higher quality of life, may be expected after surgery in patients with severe lumbar stenosis. Surgical treatment consists of decompression of nerve structures. Additional stabilization is considered depending on the degree of decompression and accompanying instability. Recently introduced techniques of minimally invasive surgery bring promising surgical results and their further development can be expected in the near future. Thus, even better therapeutic effects may be expected with an approach aimed at understanding the pathophysiology, taking into account morphology and knowledge of predictors of treatment methods for lumbar spinal stenosis.
Pacienti s bederní spinální stenózou mohou vykazovat příznaky, jakými jsou bolest zad, kořenové iritace a neurogenní klaudikace. Přestože podle dosavadních studií nejsou rozdíly mezi konzervativním a chirurgickým způsobem léčby jednoznačné, lze po operaci pacienta s těžkou bederní stenózou očekávat pozitivní účinky, jako je časný ústup bolesti, související zlepšení funkčnosti a zvýšení kvality života. Chirurgická léčba spočívá v dekompresi nervových struktur. Přídatnou stabilizaci zvažujeme v závislosti na stupni dekomprese a doprovodné nestabilitě. Recentně zaváděné techniky minimálně invazivní chirurgie přinášejí slibné výsledky a v blízkém horizontu lze očekávat jejich další rozvoj. Optimální výsledek léčby lze očekávat při obsáhnutí patofyziologie, znalosti morfologie a pochopení prediktorů léčebných metod lumbální stenózy.
The principle of the surgical treatment of cervical spondylotic myelopathy is to eliminate the compression of nerve structures or increase the diameter of the spinal canal. Surgery options are divided into anterior, posterior, and combined approaches. Through the anterior approach, the intervertebral discs are removed, and if necessary also vertebral body. In addition to the previously used bone graft, mostly an autologous graft from the pelvis, there has been significant progress in the possibility of using various materials, metal, titanium, PEEK, Trabecular Metal, filled with artificial bone with the aim of rapid growth into neighboring vertebral bodies. There is also great development in the use of front plates, currently already 3rd generation, with angle-adjustable and lockable screws in the plates. For the posterior approach, laminectomy and laminoplasty are used, with the possibility of fixing the laminae with special plates. In an effort to save muscle attachments, there is the possibility of unilateral laminoplasty.
Principem operačního řešení spondylogenní krční myelopatie je odstranění útlaku nervových struktur nebo zvětšení prostoru páteřního kanálu. Operační možnosti se dělí na přední, zadní a kombinované výkony. Při předním výkonu se odstraňují struktury komprimující nervové struktury - meziobratlové ploténky, event. obratlové tělo - dorzální osteofyty, zadní podélný vaz. Kromě dříve používaného kostěného štěpu, většinou autoštěpu z pánve, zde došlo k výraznému pokroku v rámci možnosti náhrady různými materiály - kov, titan, PEEK, Trabecular Metal - vyplněné umělou kostí se snahou rychlého prorůstání do sousedních obratlových těl. Velký rozvoj je i při použití předních dlah, v současné době již 3. generace, s úhlově nastavitelnými a zamykatelnými šrouby v dlaze. U zadních výkonů máme možnost laminektomie a laminoplastiky, s možností fixace lamin speciálními dlažkami. Při snaze o šetření svalových úponů je možnost laminoplastiky s jednostranným přístupem.
- MeSH
- chirurgická dekomprese metody MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- diskektomie metody MeSH
- interní fixátory MeSH
- krční obratle chirurgie patologie MeSH
- laminektomie MeSH
- laminoplastika MeSH
- lidé MeSH
- nemoci míchy * chirurgie diagnóza MeSH
- pooperační komplikace etiologie MeSH
- spinální stenóza chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- spinální stenóza * diagnóza komplikace patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- úvodní články MeSH
Degenerative cervical myelopathy (DCM) is a consequence of a degenerative disease of the cervical spine leading to stenosis of the cervical canal and eventually to compression of the cervical spinal cord. DCM involves about 2% of the population and despite all accessible therapeutic options it could lead to a significant disability. Signs of cervical spinal cord compression detected with magnetic resonance imaging (MRI), however, end up in clinically symptomatic myelopathy in a smaller part of individuals with compression, while the rest remains without clinical symptoms and signs of cervical myelopathy - so called non-myelopathic degenerative cervical cord compression (NMDCC). The prevalence of NMDCC increases with age and in a population older than 60 years of age NMDCC involves at least one third of individuals. The review recapitulates current knowledge on a natural course of NMDCC, predictors of progression into DCM stage and a role of innovative quantitative MRI techniques in both research and practical management of degenerative cervical compression.
Degenerativní cervikální myelopatie (DCM) je následkem degenerativního onemocnění krční páteře vedoucího ke stenóze spinálního kanálu a následné míšní kompresi. DCM postihuje přibližně 2 % populace a vede i při současných metodách léčby k významné disabilitě. Známky komprese krční míchy zjištěné pomocí magnetické rezonance (MR) však vedou k manifestní myelopatii pouze u menší části nemocných, zatímco u většiny zůstává komprese bez klinických známek myelopatie - tzv. nemyelopatická komprese krční míchy (NMDCC). Prevalence NMDCC narůstá s věkem a v populaci nad 60 let věku postihuje minimálně 1/3 jedinců. Přehled přináší rekapitulaci dosavadních poznatků o přirozeném průběhu NMDCC, prediktorech progrese do stadia DCM a úloze inovativních kvantitativních MR technik ve výzkumu a praktickém managementu degenerativní míšní komprese.
OBJECTIVE: To determine the efficacy of adding instrumented spinal fusion to decompression to treat degenerative spondylolisthesis (DS). DESIGN: Systematic review with meta-analysis. DATA SOURCES: MEDLINE, Embase, Emcare, Cochrane Library, CINAHL, Scopus, ProQuest Dissertations & Theses Global, ClinicalTrials.gov and WHO International Clinical Trials Registry Platform from inception to May 2022. ELIGIBILITY CRITERIA FOR STUDY SELECTION: Randomised controlled trials (RCTs) comparing decompression with instrumented fusion to decompression alone in patients with DS. Two reviewers independently screened the studies, assessed the risk of bias and extracted data. We provide the Grading of Recommendations, Assessment, Development and Evaluation assessment of the certainty of evidence (COE). RESULTS: We identified 4514 records and included four trials with 523 participants. At a 2-year follow-up, adding fusion to decompression likely results in trivial difference in the Oswestry Disability Index (range 0-100, with higher values indicating greater impairment) with mean difference (MD) 0.86 (95% CI -4.53 to 6.26; moderate COE). Similar results were observed for back and leg pain measured on a scale of 0 to 100, with higher values indicating more severe pain. There was a slightly increased improvement in back pain (2-year follow-up) in the group without fusion shown by MD -5·92 points (95% CI -11.00 to -0.84; moderate COE). There was a trivial difference in leg pain between the groups, slightly favouring the one without fusion, with MD -1.25 points (95% CI -6.71 to 4.21; moderate COE). Our findings at 2-year follow-up suggest that omitting fusion may increase the reoperation rate slightly (OR 1.23; 0.70 to 2.17; low COE). CONCLUSIONS: Evidence suggests no benefits of adding instrumented fusion to decompression for treating DS. Isolated decompression seems sufficient for most patients. Further RCTs assessing spondylolisthesis stability are needed to determine which patients would benefit from fusion. PROSPERO REGISTRATION NUMBER: CRD42022308267.
- MeSH
- bederní obratle chirurgie MeSH
- bolest MeSH
- chirurgická dekomprese metody MeSH
- fúze páteře * metody MeSH
- lidé MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- spinální stenóza * MeSH
- spondylolistéza * komplikace chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- metaanalýza MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- systematický přehled MeSH
Lumbar spine stenosis (LSS) typically manifests with neurogenic claudication, altering patients' gait. The use of optoelectronic systems has allowed clinicians to perform 3D quantitative gait analysis to quantify and understand these alterations. Although several authors have presented analysis of spatiotemporal gait parameters, data concerning kinematic parameters is lacking. Fifteen patients with LSS were matched with 15 healthy controls. Quantitative gait analysis utilizing optoelectronic techniques was performed for each pair of subjects in a specialized laboratory. Statistical comparison of patients and controls was performed to determine differences in spatiotemporal parameters and the Gait Profile Score (GPS). Statistically significant differences were found between patient and control groups for all spatiotemporal parameters. Patients had significantly different overall GPS (p = 0.004) and had limited internal/external pelvic rotation (p < 0.001) and cranial/caudal movement (p = 0.034), limited hip extension (p = 0.012) and abduction/adduction (p = 0.012) and limited ankle plantar flexion (p < 0.001). In conclusion, patients with LSS have significantly altered gait patterns in three regions (pelvis, hip and ankle) compared to healthy controls. Analysis of kinematic graphs has given insight into gait pathophysiology of patients with LSS and the use of GPS will allow us to quantify surgical results in the future.
- MeSH
- analýza chůze MeSH
- biomechanika MeSH
- chůze (způsob) MeSH
- lidé MeSH
- pánev MeSH
- spinální stenóza * chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
