Termín subskvamózní neoplazie neboli „buried karcinom“ je označení pro neoplastický proces vznikající v ložiscích intestinální metaplazie, které jsou lokalizovány v lamina propria pod skvamózním epitelem jícnu. Subskvamózní intestinální metaplazie se nachází v oblasti přechodu Barrettova a skvamózního epitelu a dále pod tzv. neoskvamózním epitelem, který vzniká po endoskopické ablační terapii. V databázi MedLine je popsáno méně než 20 případů subskvamózní neoplazie vzniklé po úspěšné radiofrekvenční ablaci Barrettova jícnu. Znalost této problematiky je významná pro adekvátní sledování nemocných a včasný záchyt této potenciálně fatální komplikace.
The term sub-squamous neoplasia or “buried carcinoma” refers to neoplastic processes developing in intestinal metaplasia lesions localised in the lamina propria below the squamous epithelium of the oesophagus. Sub-squamous intestinal metaplasia are located in the transition area between Barrett and squamous epithelium and also beneath neo-squamous epithelium that develops post endoscopic ablation. To date, less than 20 cases of sub squamous neoplasia following successful radiofrequency ablation of Barrett’s oesophagus have been reported in the MedLine database. Knowledge of these conditions is important for adequate follow-up and timely dia gnosis of this potentially fatal complication.
Refluxní nemoc jícnu a její typické symptomy pyróza a regurgitace patří mezi nejčastější gastroenterologické problémy. Kromě jícnových potíží narůstá povědomí o mimojícnových projevech nemoci. Diagnóza je založena na anamnéze a u části pacientů endoskopicky viditelném jícnovém poškození. Normální endoskopický nález a nedostatečná odpověď na empirickou terapii zasluhuje podrobnější došetření. Inhibitory protonové pumpy zůstávají základním kamenem terapie. Dlouhodobá udržovací léčba vyvolává otázky rizika nežádoucích účinků a možných jiných alternativ. Tento článek je zaměřen na aktuální diagnostické možnosti a dostupné terapeutické modality pro refluxní nemoc jícnu.
Gastroesophageal reflux disease and its typical symptoms heartburn and regurgitation is one of the most common gastrointestinal disorders. Besides esophageal symptoms awareness of extraesophageal symptoms is increasing. The diagnosis is usually based on history of symptoms and on endoscopically visible esophageal injury in some patients. Normal endoscopic finding and refractory symptoms on standard treatment should evoke further examination. Proton pump inhibitors have been the mainstay of medical therapy. Long term maintenance treatment may raise awareness of side effects and therapeutic alternatives. This review is focused of current available diagnostic and therapeutic strategies for gastroesophageal reflux disease.
- MeSH
- Barrettův syndrom etiologie komplikace MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
- fundoplikace metody MeSH
- gastroezofageální reflux * diagnóza komplikace terapie MeSH
- inhibitory protonové pumpy terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- stenóza jícnu MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Barrett's esophagus (BE) is a premalignant condition associated with increased risk of developing esophageal adenocarcinoma. In the past, BE patients with high-grade intraepithelial neoplasia (IEN) or early adenocarcinoma (EAC) were indicated for esophagectomy. With the recent advance in endoscopy, endoscopic techniques have surpassed esophagectomy in the treatment of Barrett's esophagus-related neoplasia and minimized the treatment-related morbidity. Patients with IEN are candidates for endoscopic treatment - endoscopic mucosal resection (ER) of visible lesions and/or ablation therapy of flat Barrett's mucosa. ER combined with radiofrequency ablation (RFA) is now considered as a gold standard for treatment of patients with early Barrett's cancer. RFA is currently the most effective method of ablation used in the treatment of low-grade intraepithelial neoplasia/high-grade intraepithelial neoplasia without visible lesions and for ablation of residual Barrett's mucosa following ER/ESD of EAC or HGIN aiming to achieve complete eradication of Barrett's surface and thus, decreasing the risk of recurrent dysplasia or cancer. The rates of complete remission of neoplasia and metaplasia after completion of endoscopic treatment are 81-92.6% and 75-88.2%, respectively. The aim of this article is to review the principles, techniques, indications, efficacy and safety of this ablative method and surveillance of patients after successful treatment with RFA.
- MeSH
- Barrettův syndrom komplikace MeSH
- ezofagektomie metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu etiologie chirurgie MeSH
- radiofrekvenční ablace * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Refluxní nemoc jícnu je definována přítomností opakovaných a obtěžujících potíží nebo vývojem komplikací v důsledku nadměrného návratu žaludečního obsahu do jícnu i výše. Léčba onemocnění je založena na úpravě stravovacího režimu a farmakoterapii. Nejúčinnější a nejvíce využívané v léčbě jsou inhibitory protonové pumpy. Onemocnění má většinou chronický průběh vyžadující dlouhodobou udržovací terapii. Chirurgická léčba je indikována u nemocných s nedostatečným efektem farmakoterapie, při přetrvávajících regurgitacích a extraezofageálních příznacích nebo jako alternativa dlouhodobé medikace u selektovaných mladších osob. Účinnost a bezpečnost léčby inhibitory protonové pumpy a operace jsou z dlouhodobého hlediska srovnatelné.
Gastroesophageal reflux disease is a condition which develops when the reflux of stomach contents causes recurrent and troublesome symptoms or complications. Management of the disease is based on lifestyle and eating habits modification and pharmacotherapy. Acid suppression by proton pump inhibitors is the main treatment option. Gastroesophageal reflux disease is a chronic condition and many patients require maintenance therapy. Surgical therapy is an alternative option for selected patients with well documented reflux, especially in them with supraesophageal symptoms and inadequate symptom control on pharmacotherapy. Efficacy and safety of long term treatment with proton pump inhibitors and surgery are approximately comparable.
- Klíčová slova
- antirefluxní chirurgie,
- MeSH
- antagonisté histaminu H2 terapeutické užití MeSH
- Barrettův syndrom diagnóza komplikace terapie MeSH
- dietoterapie metody využití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- endoskopie trávicího systému metody využití MeSH
- farmakoterapie * metody využití MeSH
- hrudní chirurgie * metody MeSH
- inhibitory protonové pumpy aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- peptická ezofagitida * farmakoterapie chirurgie terapie MeSH
- příznaky a symptomy ústrojí trávicího MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- Barrettův syndrom diagnóza epidemiologie etiologie komplikace patologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- Barrettův syndrom * etiologie komplikace MeSH
- chirurgie trávicího traktu * dějiny metody MeSH
- eozinofilní ezofagitida MeSH
- ezofagitida MeSH
- ezofágoskopie MeSH
- fundoplikace metody MeSH
- gastroezofageální reflux * diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- laparoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- stenóza jícnu * etiologie MeSH
- vagotomie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Karcinom jícnu je osmým nejčastějším nádorovým onemocněním na světě. Za posledních 30 let došlo k významným změnám v epidemiologii dvou hlavních histologických typů rakoviny jícnu - spinocelulárního karcinomu a adenokarcinomu. Cílem tohoto článkuje přehled obou typů karcinomu jícnu z hlediska epidemiologie a etiologie. Byl proveden výběr nejnovějších poznatků týkajících se etiologie a rizikových faktorů jícnu z databází PubMed, Web of Science a vybrané odborné české a zahraniční literatury. Zdroji epidemiologických údajů, jako jsou incidence, úmrtnost a doba přežití, byly databáze GLOBOCAN 2008 a webový portál epidemiologie zhoubných nádorů SVOD. Nejvyšší incidence spinocelulárního karcinomu jícnu je v rozvojových zemích. Zatímco incidence a prevalence spinocelulárního karcinomu jícnu zůstává při bližně stejná, dochází k výraznému nárůstu adenokarcinomu jícnu ve vyspělých zemích. Etiologie karcinomu jícnu je multifaktoriální. Nadměrná konzumace alkoholu spolu s kouřením jsou hlavními rizikovými faktory spinocelulárního karcinomu jícnu. Atrofie žaludeční sliznice, konzumace horkých potravin nebo nakládané zeleniny a nízká socioekonomická úroveň rovněž zvyšují riziko výskytu spinocelulárního karcinomu jícnu. Mužské pohlaví, bílá rasa, refluxní choroba jícnu, Barrettův jícen a obezita jsou naproti tomu rizikovými faktory pro adenokarcinom jícnu. Naopak dostatečný příjem ovoce a zeleniny a užívání nesteroidních protizánětlivých léků a aspirinu byly potvrzeny jako protektivní faktory pro oba histologické typy. Vzhledem k tomu, že incidence karcinomu jícnu v ČR stoupaje znalost rizikových, ale i protektivních faktorů významná pro možnost uplatnění preventivních opatření. Změna stravovacích návyků, omezení alkoholu a kouření by mohly významně snížit výskyt i úmrtnost na spinocelulární karcinom jícnu. Pozornost je třeba věnovat refluxní chorobě jícnu, achalázii jícnu a prekanceróze adenokarcinomu jícnu, Barrettově jícnu. Změna životního stylu včetně redukce hmotnosti je další způsob, který by mohl snížit výskyt adenokarcinomu jícnu. Významnou roli hraje také edukace, a to zejména výchova k nekuřáctví, nebo u pacientů s refluxní chorobou antirefluxní léčba.
Oesophageal cancer is the eighth most common form of cancer worldwide. The past 30 years have seen significant changes in the epidemiology of the two major histological types of oesophageal cancer-squamous cell carcinoma and adenocarcinoma.This paper aims to summarise the two types of esophageal cancer in terms of epidemiology and etiology. PubMed, Web of Science and selected specialist Czech and foreign literature were searched forthe most recent findings on the etiology and risk factors of oesophagus. GLOBOCAN 2008 and the web portal of epidemiology of malignant tumours (SVOD) served as sources of epidemiological data such as incidence, mortality and survival rates. The highest incidence of oesophageal squamous cell carcinoma is in developing countries. While the incidence and prevalence of oesophageal squamous cell carcinoma remains about the same, a significant increase in oesophageal adenocarcinoma can be seen in Western countries. The etiology of oesophageal cancer is multifactorial. Excessive alcohol consumption and smoking are major risk factors in oesophageal squamous cell carcinoma. Atrophy of the gastric mucosa, consumption of hot food or pickled vegetables, and low socioeconomic levels also increase the risk of oesophageal squamous cell carcinoma. Groups at risk of oesophageal adenocarcinoma include males, whites, those with oesophageal reflux disease and those who are obese or have Barrett's oesophagus. On the other hand, sufficient consumption of fruit and vegetables and the use of nonsteroidal anti-inflammatory drugs, including aspirin, have been confirmed as protective factors for both histological types. In view of the fact that the incidence of oesophageal cancer in the Czech Republic is on the increase, knowledge of its risk, as well as protective factors, is important for the success of preventive measures. A change in eating habits and reduced consumption of alcohol and smoking can significantly lessen the incidence of and mortality from oesophageal squamous cell carcinoma. Regarding oesophageal adenocarcinoma, attention should be also paid to gastrooesophageal reflux disease, achalasia and its precancerosis, Barrett's oesophagus. Changes in lifestyle, such as weight loss, are further ways in which the incidence of oesophageal adenocarcinoma might be reduced. An important role is also played by education against smoking or, in patients with gastrooesophageal reflux disease, antireflux therapy.
- Klíčová slova
- adenokarcinom jícnu, Barrettův jícen, spinocelulární karcinom jícnu,
- MeSH
- achalázie jícnu komplikace MeSH
- adenokarcinom epidemiologie etiologie MeSH
- antiflogistika nesteroidní škodlivé účinky MeSH
- Barrettův syndrom komplikace MeSH
- biopotraviny MeSH
- gastroezofageální reflux komplikace MeSH
- genetická predispozice k nemoci epidemiologie MeSH
- hiátová hernie komplikace MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- infekce vyvolané Helicobacter pylori komplikace MeSH
- kouření škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu epidemiologie etiologie MeSH
- pití alkoholu škodlivé účinky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- spinocelulární karcinom epidemiologie etiologie MeSH
- zdravé chování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Pacienti s Barrettovým jícnem (BJ) mají zvýšené riziko vzniku adenokarcinomu jícnu, proto musí být pravidelně dispenzarizováni. Cílem dispenzarizace je časná diagnostika BORN (Barrett's Esophagus Related Neoplasia). Moderní přídatné endoskopické metody jako např. narow band imaging (NBI), endoskopie s vysokým rozlišením (HRE) a autofluorescence (AFI) jsou užitečné při časné diagnostice high grade intraepiteliální neoplazie (HGIN) nebo časného adenokarcinomu (EAC), nicméně jejich role při detekci low grade intraepiteliální neoplazie (LGIN) zůstává nejasná. Cíl: Zhodnotit přínos AFI v detekci low grade intraepiteliální neoplazie u pacientů s Barrettovým jícnem. Metodika: Prospektivní studie zahrnující 53 pacientů s Barrettovým jícnem (průměrný věk 63 let, rozsah 22-98). Vstupní diagnóza byla následující: 1Ox HGIN, 28x LGIN a 15x dlouhý segment Barrettova jícnu s podezřením na LGIN. Všichni pacienti byli vyšetřeni standardní endoskopií a dále s pomocí NBI a AFI. Cílené biopsie byly odebrány z makroskopicky podezřelých oblastí. U pacientů, kde nebyly patrný žádné podezřelé okrsky, byly odebrány standardní "náhodné" biopsie. Výsledky získané z cílených biopsií byly považovány za konečnou diagnózu. Výsledky: Časný adenokarcinom (EAC) byl diagnostikován u pěti pacientů, třem pacientům byla diagnostikována HGIN a čtrnácti pacientům LGIN. U zbývajících 31 pacientů jsme nepotvrdili žádnou intraepiteliální neoplazii. AFI byla pozitivní u sedmi pacientů s EAC a HGIN (7/8; 87 %) a u šesti pacientů s LGIN (7/14; 50 %). AFI byl falešně pozitivní u sedmi pacientů bez intraepiteliální neoplazie (7/31; 23 %). Senzitivita, specificita, pozitivní prediktivní hodnota (PPV) a negativní prediktivní hodnota (NPV) AFI pro detekci HGIN byly 90 %, 93 %, 80 % a 96 %. Odpovídající hodnoty pro detekci LGIN byly 50 %, 77 %, 50 % a 77 %. Závěr: AFI není přínosná pro detekci LGIN u pacientů s Barrettovým jícnem především vzhledem k vysoké míře falešně pozitivity. AFI se zdá být přínosná u pacientů s HGIN, i když je soubor pacientů s HGIN v naší studii malý.
Backgrounds: Patients with Barrett's oesophagus (BE) have an increased risk of esophageal adenocarcinoma. The aim of the surveillance program is the early detection of Barrett's oesophagus-related neoplasia (BORN). Enhancement endoscopy such as narrow band imaging (NBI), high resolution endoscopy (HRE) and autofluorescence (AFI) are useful in the early detection of high grade intraepithelial neoplasia (HGIN) or adenocarcinoma (EAC). However, their role in the detection of low grade intraepithelial neoplasia (LGIN) remains unclear. Design: To evaluate the diagnostic accuracy of AFI in the detection of BORN and especially of low grade intraepithelial neoplasia in patients with Barrett's oesophagus. Methods: A prospective cohort study. A total of 53 patients with Barrett's oesophagus (mean age 63 years, range: 22-98) were referred to our tertiary centre with the following diagnoses: 10x HGIN/EAC, 28x LGIN, 15x long segment of BE with possible LGIN. All patients were examined using HRE, NBI and AFI. The targeted biopsies were taken from all visible lesions as well as from all suspect areas (based on AFI and NBI results). If no such areas were present, the standard random biopsies were taken. Results obtained from targeted biopsies are considered the final diagnosis. All slides were examined by two experienced pathologists. Results: In 53 patients with BE, we diagnosed 5 patients with an early adenocarcinoma (EAC), 3 patients with HGIN and 14 patients with LGIN. In the remaining 31 patients, we did not confirm any intraepithelial neoplasia. AFI was positive in 7 patients with EAC and HGIN (7/8,87%) and in 7 patients with LGIN (7/14, 50%). On the other hand, AFI was falsely positive in 7 patients without intraepithelial neoplasia (7/31 23%). The sensitivity, specificity, PPV and NPV of AFI for detecting HGIN were 90%, 93%, 80% and 96%, respectively. The corresponding values for detecting LGIN were 50%, 77%, 50% and 77%. Conclusion: AFI does not seem to be beneficial in the detection of LGIN in patients with Barrett's oesophagus, principally due to the high rate of false positive results. AFI seems to be beneficial in patients with HGIN although the cohort of patients with HGIN in our study is small.
- MeSH
- adenokarcinom patologie MeSH
- Barrettův syndrom komplikace patologie MeSH
- biopsie metody využití MeSH
- časná diagnóza MeSH
- gastrointestinální endoskopie metody MeSH
- imunohistochemie metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu diagnóza patologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- sliznice patologie MeSH
- staging nádorů MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- Barrettův syndrom diagnóza komplikace terapie MeSH
- biopsie metody využití MeSH
- chirurgie trávicího traktu klasifikace metody využití MeSH
- gastrointestinální endoskopie metody využití MeSH
- kardie chirurgie patofyziologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu diagnóza etiologie terapie MeSH
- nádory žaludku diagnóza etiologie terapie MeSH
- prekancerózy diagnóza etiologie terapie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- adjuvantní chemoterapie metody využití MeSH
- Barrettův syndrom komplikace patologie MeSH
- biologická terapie trendy využití MeSH
- chemoradioterapie metody využití MeSH
- chirurgie trávicího traktu metody využití MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální trendy využití MeSH
- gastroezofageální junkce patologie MeSH
- Helicobacter pylori MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- nádory jícnu diagnóza klasifikace terapie MeSH
- obezita MeSH
- peptická ezofagitida MeSH
- pozitronová emisní tomografie metody využití MeSH
- radioterapie metody využití MeSH
- rizikové faktory MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přednášky MeSH
