• MeSH
• angiografie dějiny   metody   využití   MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny lékařství MeSH
• infarkt myokardu dějiny   terapie   MeSH
• jednotky intenzivní péče MeSH
• kardiologie MeSH
• kardiostimulace umělá dějiny   metody   MeSH
• katetrizace centrálních vén metody   využití   MeSH
• koronární jednotky dějiny   metody   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• plicní ventilace MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• úvodní články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Cílem předkládané práce je srovnání 30denní a roční mortality skupiny pacientů se STEMI přijatých přímo na katetrizační sál a uložených nejprve na lůžko koronární jednotky (dále jen KJ). Metody: Soubor tvoří 280 konsekutivních pacientů, které jsme v průběhu roku 2012 přijali pro STEMI a kteří podstoupili primární PCI. Kromě časových údajů (bolest, nemocnice, sál, reperfuze) jsme zaznamenávali způsob přijetí pacientů (přímo na katetrizační sál vs. přes lůžko KJ). Skupiny jsme statisticky zhodnotili. Údaje pro hodnocení mortality jsme čerpali z Národního registru kardiovaskulárních intervencí. Výsledky: Přímo na sál bylo přijato 197 z 280 pacientů se STEMI (70,4 %). Medián času „door-to-balloon“ činil 25 minut s významným rozdílem mezi skupinami (20 minut při příjmu na sál, 50 minut u přijatých na KJ, p < 0,0001). Třicetidenní mortalita souboru byla 6,4 % (18 z 280), roční mortalita 14,3 % (40 z 280). Třicetidenní mortalita se mezi skupinami nelišila – 15 ze 197 (7,6 %) při přijetí na sál vs. 3 z 83 (3,6 %) při přijetí přes lůžko KJ (p = 0,21). Roční mortalita byla významně vyšší u přijatých na sál 17,3 % (34 ze 197), proti 7,2 % (6 z 83, p = 0,028). Z 28 pacientů v kardiogenním šoku bylo 23 přijato přímo na sál (82,1 %). Nebyl rozdíl ve 30denní ani roční mortalitě mezi přijatými na sál vs. na KJ – 26,1% (6 z 23) vs. 20,0 % (1 z 5) u 30denní mortality (p = 0,93) a 52,2 % (12 z 23) vs. 40,0 % (2 z 5) u roční mortality (p = 0,62). Závěr: Organizace příjmu nemocných se STEMI přímo na katetrizační sál na našem pracovišti převažuje (70,4 %), v případě nejzávažnějších nemocných dominuje (82,1 %). Zkrácení doby do dosažení reperfuze činilo průměrně 43 minut, nevedlo však ke snížení krátkodobé ani dlouhodobé mortality.

Aim: The aim of the presented evaluation is to compare 30-day and 1-year mortality in STEMI patients admitted directly to the cathlab vs. admitted to the coronary unit first. Methods: We studied 280 consecutive patients with STEMI undergoing primary PCI in our department throughout the year 2012. In addition to usual STEMI time parameters (pain, hospital, cathlab, reperfusion), we recorded the way of admission (directly to cathlab vs. to the coronary unit first). We analyzed both groups statistically. The data for mortality evaluation purposes were derived from the National Registry of Cardiovascular Interventions. Results: We admitted 197 of 280 STEMI patients (70.4 %) directly to the cathlab. The “door-to-balloon” time median was 25 minutes with a significant difference between both groups (20 minutes in the cathlab group, 50 minutes in the coronary unit group, p < 0.0001). The 30-day mortality of the whole population was 6.4% (18 of 280), 1-year mortality was 14.3 % (40 of 280). There was no significant difference in 30-day mortality between the groups – 15 of 197 (7.6 %) in the cathlab group vs. 3 of 83 (3.6 %) in the coronary unit group. 1-year mortality was significantly higher in the cathlab group – 17.3 % (34 of 197) vs. 7.2 % (6 of 83, p = 0,028). Twenty-three of the 28 patients (82.1 %) in cardiogenic shock were admitted directly to the cathlab. We did not find any difference in either 30-day or 1-year mortality between the cathlab vs. coronary unit groups – 26.1% (6 of 23) vs. 20.0 % (1 of 5) for 30-day mortality (p = 0.93) and 52.2% (12 of 23) vs. 40.0 % (2 of 5) for 1-year mortality (p = 0.62). Conclusion: The admission of STEMI patients directly to the cathlab prevails largely in our department (70.4 %) and dominates in the most serious cases of cardiogenic shock (82.1 %). The reperfusion delay shortening was 43 minutes in average, however no short-term or long-term mortality reduction was observed.

• MeSH
• angioplastika metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci * klasifikace   organizace a řízení   MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• kardiogenní šok diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• koronární jednotky metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• mortalita trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• akutní koronární syndrom * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární MeSH
• diuretika aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• farmakoterapie MeSH
• hypertenze diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci diagnóza   ošetřování   terapie   MeSH
• koronární jednotky * metody   organizace a řízení   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci srdečních chlopní diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• opioidní analgetika aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• plicní embolie komplikace   terapie   MeSH
• příručky lékařské MeSH
• srdeční arytmie komplikace   terapie   MeSH
• srdeční selhání * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• vazodilatancia aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Akutní selhání ledvin (ASL) s nutností hemoeliminační metody je prediktor horší prognózy kriticky nemocných, má vysokou mortalitu a vyskytuje se u cca 1–6 % chirurgických a kardiochirurgických pacientů. U kardiologických pacientů není výskyt a význam ASL s nutností hemoeliminačních metod dosud podrobně popsán. Cíl: Stanovit výskyt ASL s nutností kontinuálních hemoeliminačních metod u obecné populace kriticky nemocných pacientů koronární jednotky kardiocentra a defi novat jejich krátkodobou mortalitu. Metody: Retrospektivně-prospektivní sledování všech konsekutivních nemocných s ASL s nutností kontinuální hemoeliminační metody na pracovišti autorů za období více než sedmi let. Výsledky: Soubor tvořilo celkem 122 pacientů, tj. 2 % ze 6 185 hospitalizovaných za uvedené období. Nejčastějšími stavy, které se podílely na rozvoji ASL, byly: akutní infarkt myokardu u 36 (29 %) nemocných, srdeční selhání bez kardiogenního šoku u 64 (52 %) nemocných, s kardiogenním šokem u 29 pacientů (24 %), srdeční zástava s kardiopulmonální resuscitací u 26 (21 %) pacientů, stav po nedávném kardiochirurgickém výkonu u 11 (9 %) a závažný stupeň plicní hypertenze u 16 (13 %) nemocných. Mortalita na jednotce intenzivní péče činila 42 %, 30denní pak 52 %. V jednorozměrové logistické regresní analýze byly jako předpovědní faktory krátkodobé mortality stanoveny kardiogenní šok, umělá plicní ventilace, katecholaminová podpora a sepse. Závěr: Akutní selhání ledvin s nutností zahájení kontinuální hemoeliminační metody se vyskytlo u 2 % pacientů hospitalizovaných na koronární jednotce kardiocentra. Tito nemocní jsou rizikovou podskupinou s přijatelnou krátkodobou mortalitou. Naše zkušenosti potvrzují nutnost zvládnutí ASL jako komplikace řady akutních kardio logických stavů a vhodnost osvojení si techniky kontinuálních hemoeliminačních metod na jednotkách intenzivní péče, které se starají o akutně kardiálně nemocné.

Introduction: Acute renal failure (ARF) requiring the use of renal replacement therapy methods is associated with a fairly poor prognosis of the critically ill, high mortality rates, and occurs in approximately 1-6% surgical and cardiac surgical patients. The incidence and relevance of ARF requiring the use of continuous renal replacement therapy methods has not been well characterized to date. Aim: To determine the incidence of ARF requiring the use of continuous renal replacement therapy methods in the general population of the critically ill in the coronary care unit of a cardiac center and to defi ne the short-term mortality rates of these patients. Methods: Retrospective-prospective follow-up of all consecutive patients with ARF requiring the use of a continuous renal replacement therapy method in the authors’ center over a period of more than seven years. Results: Our group of patients comprised a total of 122 patients, i.e., 2% of 6,185 hospitalized patients over the study period. The most frequent causes of ARF included acute myocardial infarction in 36 (29%) patients, heart failure without cardiogenic shock in 64 (52%), with cardiogenic shock in 29 (24%), cardiac arrest with cardiopulmonary resuscitation in 26 (21%); 11 (9%) patients had had recent cardiac surgery, and a serious degree of pulmonary hypertension was present in 16 (13%) patients. The intensive care unit mortality was 42%, the 30-day mortality rate was 52%. Univariate logistic regression analysis identifi ed cardiogenic shock, mechanical ventilation, catecholamine support, and sepsis as predictors of short-term mortality. Conclusion: Acute renal failure requiring the initiation of continuous renal replacement therapy developed in 2% of patients hospitalized in the coronary care unit of our heart center. These patients make up an at-risk subgroup with acceptable short-term mortality. Our experience confi rms the need to manage ARF as a complication of a variety of acute heart conditions and the appropriateness of mastering the technique of continuous renal replacement therapy in intensive care units taking care of individuals with acute heart conditions.

• MeSH
• akutní poškození ledvin komplikace   mortalita   prevence a kontrola   MeSH
• dialýza ledvin metody   využití   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• kardiocentra metody   organizace a řízení   trendy   MeSH
• kardiovaskulární chirurgické výkony metody   trendy   využití   MeSH
• koronární jednotky metody   trendy   využití   MeSH
• lidé MeSH
• medicína založená na důkazech trendy   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• srdeční selhání chirurgie   komplikace   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Označení akutní koronární syndrom je používáno pro ty formy koronární nemoci, jejichž nejčastějším společným patofyziologickým podkladem je trombus nasedající na prasklý plát ve věnčité tepně. S ohledem na zcela zásadní rozdílnost v léčebném postupu je v dnešní době přijato praktické dělení na akutní koronární syndrom s elevacemi segmentu ST na EKG a bez elevací úseku ST na EKG. Klinická diagnostika infarktu myokardu doznala během posledních několika desetiletí výrazného pokroku, který je zřejmý především v oblasti biomarkerů a zobrazovacích metod. Nejcitlivějším a nejspecifičtějším biomarkerem pro nekrózu myokardu se v poslední době staly troponiny T nebo I. Novým kritériem pro diagnózu infarktu myokardu je průkaz ztráty viabilního myokardu pomocí zobrazovacích metod, v nichž dominantní roli hrají vyšetření echokardiografická, radioizotopová a NMR. Léčba akutního infarktu myokardu s elevacemi úseku ST na EKG se dnes jednoznačně opírá o reperfúzní strategie.

The term acute coronary syndrome is used for those forms of coronary artery disease, where the most common pathophysiological mechanism is a plaque rupture with thrombus formation. Given the crucial difference in the therapeutic process, a practical division into acute coronary syndrome with ST segment elevation on one hand and without ST segment elevation on ECG on the other is currently accepted. Clinical diagnostics of myocardial infarction has undergone significant progress over the past few decades. This progress is evident especially in the field of biomarkers and imaging methods. Troponins T or I have recently become the most sensitive and specific biomarker for myocardial necrosis. Detecting the loss of viable myocardium using imaging techniques, in which echocardiographic, radioisotope and NMR examinations play a dominant role, has become a new criterion for diagnosis of myocardial infarction. Treatment of acute myocardial infarction with ST segment elevation is currently clearly based on a reperfusion strategies with most predominant utilisation of primary coronary angioplasty.

• Klíčová slova
• léčba, zobrazovací metody, akutní infarkt myokardu,
• MeSH
• akutní koronární syndrom diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• ateroskleróza diagnóza   etiologie   komplikace   MeSH
• balónková koronární angioplastika metody   využití   MeSH
• biologické markery krev   metabolismus   MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární klasifikace   normy   využití   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   využití   MeSH
• elektrokardiografie metody   využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• funkce levé komory srdeční MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití   MeSH
• koronární jednotky metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• myoglobin izolace a purifikace   krev   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• syndrom omráčeného myokardu diagnóza   komplikace   MeSH
• troponin T izolace a purifikace   krev   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• distanční studium metody   pracovní síly   trendy   MeSH
• elektrokardiografie metody   ošetřování   MeSH
• kardiologie pracovní síly   MeSH
• kontinuální vzdělávání zdravotních sester metody   pracovní síly   trendy   MeSH
• koronární jednotky metody   organizace a řízení   pracovní síly   MeSH
• urgentní ošetřovatelství metody   organizace a řízení   pracovní síly   MeSH
• zdravotní sestry v klinické praxi organizace a řízení   MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

Aims: Cardiac surgery patients are prone to bleeding postoperatively owing to the extensive sternotomy wound,multiple vessel and heart sutures, and disorders of hemostasis. In this study we retrospectively analyzed the outcomesfor all patients in our department who were re-operated for bleeding, over a 5 year period. Methods: A total of 4297 patients underwent heart surgery between February 2002 and January 2007, of which 98(2.3 %) were emergency reoperations for bleeding. We analyzed the process of indication for repeat surgery, possiblesource of bleeding, and postoperative complications. Results: Most (85.7 %) of the reoperated patients had undergone their fi rst operation as an elective cardiac procedure.The mean blood loss before the reoperation was 1557 ml. The studied group was characterized by increasedmortality (11.2 %), longer ventilation period (35.1 hours) and ICU (4.5 days) and hospital (13.3 days) stays. Thepostoperative outcomes did not diff er signifi cantly between patients with TEG-detected coagulation disorder and therest of the patients, or between patients treated with antilysin and those who did not receive antifi brinolytics. Conclusions: It is vital for the indication process leading to reoperation of the bleeding patient to be as short aspossible so as to minimize the delay to repeat surgery. Echocardiography including ultrasound of both pleural spaces,and TEG could shorten that time delay, and should always be included when evaluating patients. Platelets should beadministered more often, with the use of antifi brinolytics reserved for cases with confi rmed fi brinolysis.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• echokardiografie metody   využití   MeSH
• kardiochirurgické výkony metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• koronární jednotky metody   využití   MeSH
• krevní transfuze metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• pleurální dutina ultrasonografie   MeSH
• pooperační krvácení chirurgie   komplikace   MeSH
• reoperace metody   využití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• srdeční tamponáda diagnóza   chirurgie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tromboelastografie metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• infarkt myokardu terapie   MeSH
• intraaortální balónková pumpa metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• kardiochirurgické výkony metody   trendy   MeSH
• kardiogenní šok terapie   MeSH
• kontrapulzace metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• koronární jednotky metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• nestabilní angina pectoris terapie   MeSH
• nízký srdeční výdej terapie   MeSH
• podpůrné srdeční systémy kontraindikace   trendy   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• délka pobytu ekonomika   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• ekonomika lékařská statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• financování organizované MeSH
• hospitalizace ekonomika   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• koronární jednotky ekonomika   metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• náklady a analýza nákladů metody   trendy   MeSH
• nízký srdeční výdej komplikace   mortalita   terapie   MeSH
• srdeční selhání komplikace   mortalita   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Ventilátorová bronchopneumonie představuje závažnou komplikaci u nemocných, jejichž stav vyžaduje umělou plicní ventilaci. Incidence se odhaduje na 25 % z celkového počtu ventilovaných pacientů. Klinická diagnóza je obvykle založena na nově vzniklém nebo zhoršeném nálezu infiltrátu na skiagramu plic, zvýšené tělesné teplotě, leukocytóze nebo leukopenii ahnisavé tracheobronchiální sekreci. Podle doby vzniku rozlišujeme časněa pozdně vzniklou VAP, které se liší svojí mikrobiální etiologií a mortalitou. Včasná a adekvátní antibiotická terapie spolu s dodržováním preventivních opatření představuje jedinou možnost jak zabránit této komplikaci. Článek shrnuje aktuální poznatky o této nozologické jednotce, současné diagnostické postupy a možnosti preventivních opatření.

Ventilator-associated pneumonia represents a severe complication in patients who are receiving mechanical ventilation. The incidence is presumed to be 25 % of the total number of mechanically ventilated patients. The clinical assessment is usually based on the presence of a new radiographic infiltrate, fever, blood leukocytosis, or leukopenia and purulent tracheal secretions. According to the time after tracheal intubation when VAP occurs we can distinguish early and late onset VAP, which differs in terms of infectious agent. The early and adequate antibiotic therapy together with the basic preventive treatment represents the only possibility to avoid the complications. The article reviews the actual knowledge of this phenomenon, the adequate diagnostic attitudes and therapeutic possibilities.

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• bronchopneumonie diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• diagnostické techniky a postupy MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí diagnóza   etiologie   mikrobiologie   MeSH
• koronární jednotky metody   MeSH
• plicní ventilace MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH