Cystické retrorektální tumory jsou vzácnými nádory s rizikem maligního zvratu. Jejich diagnostika, topizace a určení operačního přístupu - břišního, perineálního, event, kombinovaného - se provádí na základě vyšetření ultrazvukem, CT a MR. Podmínkou dobrého výsledku léčby je totální odstranění útvaru bez otevření stěny cystického nádoru.

Cystic retrorectal tumors are rare tumors with a risk potential for a malignant growth. Their diagnostics, location and decision on the surgical approach - abdominal, perineal or combined - are based on ultrasound, CT and MRI examination findings. A complete removal of the neoplasm without opening the wall of the cystic tumor is a pre-requisite for a good therapeutical result.

• MeSH
• chirurgie operační metody   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• nádory cystické, mucinózní a serózní diagnóza   chirurgie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• rektum chirurgie   MeSH
• skot MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• skot MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Cystické tumory pankreatu tvoří 1 % všech maligních neoplazií slinivky břišní. Rozlišujeme 2 varianty onemocnění. Serózní cystadenom je ve většině případů benigní nádor. Naproti tomu mucinózní cystický nádor pankreatu má vždy maligní potenciál a jeho nejagresivnější formou je invazivní mucinózní karcinom. Popis případu: Autoři diskutují případ nemocné s rozsáhlým cystickým tumorem pankreatu. V anamnéze měla nemocná epizodu akutní pankreatitidy s následným rozvojem pseudocysty kaudy pankreatu, která si vyžádala opakované chirurgické revize. Po několika letech došlo ke zvětšování cystického útvaru v levé polovině břicha. Na základě provedených zobrazovacích vyšetření (endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie - ERCP, výpočetní tomografie - CT, endosonografie - EUS) jsme nemocnou indikovali k operačnímu řešení. Peroperačně jsme nalezli rozsáhlý cystický tumor retroperitonea od levé poloviny bránice do malé pánve. Provedli jsme exstirpaci tumoru se splenektomií, levostrannou nefrektomií, resekcí lienální flexury tlustého střeva, distální pankreatektomií a resekcí části levé poloviny bránice. Mikroskopicky byl v resekátu potvrzen invazivní mucinózní cystadenokarcinom pankreatu. Pooperačně nemocná prodělala 6 cyklů chemoterapie. Deset měsíců po operaci je nemocná bez známek recidivy nádorového onemocnění. Závěr: Mucinózní cystické nádory pankreatu mají vždy maligní potenciál. V předoperační diagnostice má kromě USG, CT, MR a ERCP důležitou roli EUS s možností aspirační biopsie a cytologie a stanovení hladiny karcinoembryonálního antigenu (CEA) v odebraném mucinu. Jedinou léčebnou modalitou je radikální chirurgická exstirpace tumoru.

Introduction: Cystic tumors of the pancreas represent 1 % of all malignant neoplasms of the pancreas. There are two forms of this disease. The first, serous cystadenoma in most cases results in a benign tumor. The second, mucinous cystic neoplasm of the pancreas usually leads to a potential malignant tumor. The most aggressive form is an invasive mucinous cystadenocarcinoma. Case report: The authors describe the case of woman with extended pancreatic cystic tumor. Anamnestic data showed an episode of acute pancreatitis with pseudocyst of tail of the pancreas. It was followed by repeated surgerys. After a few years the patient was operated on extended tumor in the left part of the abdomen. Before the operation we indicated ultrasonography (USG), endoscopic retrograde cholangiopancreatography (ERCP), computed tomography (CT) and endosonography (EUS). During surgery an extensive cystic tumour of retroperitoneal cavity enlarged from left hemidiaphragm into small pelvis was discovered.We perfomed a radical resection of the tumor with splenectomy, left nefrectomy, resection of bowel and distal pancreatectomy. Microscopical examination of the specimen confirmed invasive mucinous cystadenocarcinoma of the pancreas. The patient was postoperatively treated by chemotherapy. There are not any signs of recurens of the tumor 10 months after the operation. Conclusion: Mucinous cystic tumors of the pancreas usually lead to a potential malignant tumor.Preoperative diagnosis is performed by USG, CT, ERCP, MR and EUS which has an important role due to the aspiration biopsy, cytology and determining the level of carcinoembryonal antigen (CEA) in the mucin. The only one therapeutical method is radical surgical resection of the tumor.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• endosonografie využití   MeSH
• karcinoembryonální antigen diagnostické užití   MeSH
• lidé MeSH
• nádory cystické, mucinózní a serózní diagnóza   chirurgie   MeSH
• nádory slinivky břišní chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• nádory cystické, mucinózní a serózní diagnóza   chirurgie   MeSH
• nádory slinivky břišní diagnóza   chirurgie   MeSH
• skvamocelulární nádory diagnóza   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• cystická fibróza komplikace   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kalcinóza komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

• MeSH
• cysty komplikace   vrozené   MeSH
• karcinom diagnóza   patologie   MeSH
• nádory jater diagnóza   patologie   MeSH
• radiografie MeSH
• tomografie MeSH
• ultrazvuk diagnostické užití   MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cystický trofoblastický tumor (CTT) je zriedkavá neagresívna germinatívna neoplazma zo skupiny non-choriokarcinomatóznych trofoblastických nádorov, ktorá sa prezentuje cystickými priestormi vystlanými mononukleárnymi degeneratívne vyzerajúcimi trofoblastickými bunkami. CTT bol najčastejšie opísaný ako reziduálne ochorenie v disekovaných retroperitoneálnych lymfatických uzlinách u pacientov s metastatickými germinatívnymi nádormi testis po chemoterapii. Ojedinele sa popisujú primárne zmiešané germinatívne nádory testis, v ktorých bol prítomný komponent CTT. Autori prezentujú prípad 22-ročného muža so zmiešaným germinatívnym nádorom testis, ktorý bol tvorený komponentami postpubertálneho teratómu, embryonálneho karcinómu a CTT. Imunohistochemicky boli nádorové bunky CTT pozitívne na prítomnosť cytokeratínov (AE1/AE3, CK8/18), GATA3, p63, a sčasti aj β-hCG a α-inhibínu. CTT môže tvoriť zriedkavý komponent v primárnom zmiešanom germinatívnom nádore testis, ktorý s veľkou pravdepodobnosťou predstavuje evolučný medzistupeň prechodu chóriokarcinómu do teratómu pri jeho spontánnej regresii.

Cystic trophoblastic tumor (CTT) is a rare non-aggressive germinative neoplasm from the group of non-choriocarcinomatous trophoblastic tumors, which is presented by cystic spaces lined with mononuclear degenerative-looking trophoblastic cells. CTT has been most often described as a residual disease in dissected retroperitoneal lymph nodes of patients with metastatic germ cell testicular tumours after chemotherapy. There were published only sporadic cases of primary testicular mixed germ cell tumour with CTT component. Hereby, the authors present a case of a 22-year-old man with a mixed germ cell tumour composed of postpubertal teratoma, embryonal carcinoma and CTT. Immunohistochemically, the CTT tumour cells were positive for cytokeratins (AE1/AE3, CK8/18), GATA3, p63 and focally also for beta-hCG and alpha-inhibin. CTT may be presented as a rare component of primary testicular mixed germ cell tumour and it represents very likely an evolutionary intermediate stage of transition from choriocarcinoma into teratoma during the process of regression.

• MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• testikulární nádory * chirurgie   diagnóza   MeSH
• testis patologie   MeSH
• trofoblastické nádory chirurgie   diagnóza   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Zralé cystické teratomy ovaria obsahují ve 30–50 % případů nervovou tkáň, která může dosahovat vysokého stupně diferenciace. Tato studie se zaměřila na výzkum nervové složky zralého cystického teratomu ovaria pomocí metod patologovi běžně dostupných, včetně impregnačních technik, imunohistochemie a elektronové mikroskopie. Z celkem 212 zralých cystických teratomů ovaria byla nervová tkáň nalezena v 72 případech (34 %), což odpovídá literárním údajům. Na světelně mikroskopické úrovni bylo možné rozlišit 5 kategorií podle stupně diferenciace: 0 – pouze periferní nervová tkáň, 1 – solidní gliové uzlíky,2 – gliové cysty, 3 – gliová tkáň shojnýmiroztroušenými neurony a konečně 4 – organoidně uspořádaná nervová tkáň připomínající některé struktury CNS. Kromě ložisek připomínajících šedou hmotu míchy a mozkovou kůru byla v pěti případech zastižena i diferencovaná kůra mozečku. Ve většině ložisek nervové tkáně převládaly astrocyty, které místy jevily reaktivní změny, včetně gemistocytů a tvorby Rosenthalových vláken. I neuronální elementy jevily často degenerativní změny, zejména v méně diferencovaných ložiscích nervové tkáně. Tyto změny lze vysvětlit změněnými lokálními poměry v teratomu a hypoxickými vlivy. Na rozdíl od některých literárních údajů byly v nervové tkáni většiny teratomů tohoto souboru zastiženy i oligodendrocyty a myelin. Ultrastrukturálně byly v nervové komponentě prokázány neurony s plně vyvinutými synapsemi a dendritické trny přítomné na dendritech Purkyňových buněk mozečkové kůry. Výsledky získané vyšetřením souboru teratomů této studie potvrdily a obohatily literární údaje o vysokém stupni diferenciace jejich nervové složky. Diferencovaná nervová tkáň teratomu představuje jedinečnou přirozenou modelovou situaci vhodnou k výzkumu některých aspektů neurohistologie a neuropatologie, jako je synaptogeneze či myelinogeneze.

In 30–50 percent of cases mature cystic ovarian teratomas contain a nervous tissue which can be highly differentiated. This study was focused on research of the nervous component of mature cystic ovarian teratomas with generally available methods to pathologists, including impregnation techniques, immunohistochemistry and electron microscopy. From the total number of 212 mature cystic ovarian teratomas, the nervous tissue was found in 72 cases (34%), which corresponds to the literature data. According to its differentiation, it was possible to distinguish five categories of nervous tissue by light microscopy: 0 peripheral nervous tissue only, 1 –solid glial nodules, 2 –glial cysts, 3 – glial tissue with abundant scattered neuronsand, finally, 4 – organoid nervous tissue similar to certain CNS structures. Apart from the foci similar to grey matter of the spinal cord and cerebral cortex, those of differentiated cerebellar cortex were present as well. Astrocytes mostly predominated in the nervous tissue, and they sometimes showed reactive changes including gemistocytes and formation of Rosenthal fibres. Neuronal elements also showed degenerative changes quite frequently, especially in a less differentiated nervous component. These changes might have developed due to an abnormal location of the nervous tissue or its hypoxia in the teratoma. Contrary to some literature data, oligodendrocytes and myelin were present in the nervous tissue of most of our cases. Ultrastructurally, neurons with fully developed synapses were observed in the nervous component, and dendritic spines were present on dendrites of Purkinje cells of cerebellar cortex. The results obtained from the examination of teratomas in this study confirmed and enriched the literature data concerning the high degree of differentiation of their nervous components. We suggest that the differentiated nervous tissue of teratoma represents a unique natural model suitable for research of some aspects of neurohistology and neuropathology, e.g. synaptogenesis or myelinogenesis.

• MeSH
• elektronová mikroskopie využití   MeSH
• lidé MeSH
• nádory vaječníků patologie   MeSH
• teratom patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Hlavní stanovisko práce: Přehledový článek zabývající se klinickou manifestací, diagnostikou a léčebným managementem cystických nádorů ledvin. Přehled literatury. Úvod: Cystické nádory ledvin představují jen relativně malé procento z celkového počtu nádorů ledvin (dle našeho souboru pacientů 8% (osobní sdělení, Tomáš Pitra, Plzeň)). Tyto tumory zahrnují jak léze benigní, tak maligní, obecně však cystické renální tumory mají lepší prognózu než nádory solidní. Přehled renálních cystických lézí: mezi typické zá- stupce těchto lézí patří – multilokulární cystická renální neoplazie nízkého maligního potenciálu, smíšený epiteliální a stromální tumor ledviny (SESTL) a tubulocystický renální karcinom (TCRK). Dále pak lze do skupiny cystických renálních tumorů zahrnout i sekundárně cysticky změněné, původně solidní tumory ledvin, zejména světlobuněčný renální karcinom (SRK) a papilární renální karcinom (PRK), typ 1. Využívané zobrazovací metody: klasifikace a následný terapeutický management cystických lézí vychází z klasifikace dle Bosniaka, mající základ v CT zobrazení. K upřesnění diagnostiky je dále hojně využíváno i jiných zobrazovacích metod, jako je magnetická rezonance (MR), ultrasonografie s použitím kontrastní látky (CEUS), na které je též možno aplikovat Bosniakovu klasifikaci. Management: léčebný management cystických lézí je závislý na jejich zařazení v klasifikačním systému dle Bosniaka, kdy jednotky Bosniak I a II jsou považovány za léze benigní, nevyžadující žádná další léčebná opatření. Jednotky Bosniak III a IV jsou jednotky suspektní či jasně maligní, určené k chirurgickému řešení. U kategorie Bosniak III je riziko agresivního nádoru minimální, proto se doporučuje ledvinu šetřící výkon. Jednotka Bosniak IIF je hojně diskutovaná ve smyslu, zda tyto léze pouze dispenzarizovat, či zvolit aktivní přístup s chirurgickou intervencí. Současná doporučení se pak přiklánějí spíše k pečlivému sledování těchto lézí.

Major statement: Review dealing with clinical manifestation, diagnostic process and management of cystic tumors of the kidney. Review of literature. Introduction: A relatively small part of tumors of kidney is manifested as cystic tumors – 8% – based on our cohort of patients. Both benign and malignant lesions are included in this group. Such lesions have generally better prognosis than so-called solid tumors. Overview of cystic renal lesions: Typical representatives of tumors included in the cystic group are – multilocular cystic renal neoplasm of low malignant potential, mixed epithelial and stromal tumor of kidney (MESTK), and tubulocystic renal cell carcinoma. Secondary cystic changes can be seen mostly in clear cell renal cell carcinoma and papillary renal cell carcinoma type 1. Imaging: The classification and following management of these lesions is based on Bosniak classification of cystic renal masses. Magnetic resonance imaging (MRI) and contrast enhanced ultrasound (CEUS) are other modalities, which can be used to refine the diagnosis/differential diagnosis. Results of both these methods can be classified using Bosniak classification system. Management: Management of cystic lesion depends on classification. Bosniak I and II type cysts are lesions, that are considered to be benign and no follow-up is needed. Bosniak III and IV type cysts are the surgical lesions. In the Bosniak III category the risk of aggressive tumor is minimal, so nephron sparing surgery is recommended. Bosniak IIF is frequently discussed. There are no straightforward guidelines with regard to the appropriate management of this group. Follow-up is the most frequent recommendation.

• Klíčová slova
• Bosniakova klasifikace,
• MeSH
• biopsie MeSH
• cystická onemocnění ledvin * diagnóza   klasifikace   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• ultrasonografie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Benigní cystické nádory představují pouhá 2 % tumorů pankreatu (pancreatic cancer-PC). Na rozdíl od maligních nádorů se vyskytují typicky u žen mladého věku. Solidní pseudopapilární tumor je relativně vzácnou afekcí představující max. 4 % cystických PC. Přes benigní potenciál byly popsány u cca 0,5-4 % nemocných i metastázy tohoto nádoru, zejména ve slezině. U 20 % nemocných bývá zaznamenána vaskulární a perineurální invaze, která je příčinou recidivy nádoru až u třetiny postižených i přes R0 resekci. Charakteristickým znakem onemocnění jsou jeho pozdní klinické projevy ve smyslu bolestí a poruch pasáže střevní. Diagnostika je postavena na vyšetření MRI, event. v kombinaci s PET. Léčba je výhradně chirurgická. Případ: Autoři prezentují případ 20leté nemocné vyšetřované pro bolesti v epigastriu na podkladě objemné nitrobřišní expanze. Zpočátku bylo na základě ultrasonografického nálezu pomýšleno na možnou fokální nodulární hyperplazii jater, podle MRI se však mělo jednat o nejspíše maligní tumor podjaterní krajiny. Při laparotomii byl nalezen a následně kompletně odstraněn tumor vycházející překvapivě z hlavy slinivky břišní. Histologicky se jednalo o solidní pseudopapilární tumor pankreatu. Měsíc po nekomplikovaném pooperačním průběhu byla nemocná reoperována pro pankreatickou píštěl, kterou se při totální parenterální nutrici a podání sandostatinu podařilo zcela zhojit. Nadále je pacientka pravidelně sledována v jaterní poradně naší kliniky a při poslední kontrole byla zcela v pořádku. Závěr: Solidní pseudopapilární tumory pankreatu jsou vzácné, převážně benigní léze, na které je nutné myslet při diferenciální diagnostice afekcí v podjaterní krajině zejména u mladých žen. Jedinou v současnosti uznávanou léčbou je jejich chirurgické odstranění. Pacienty je nutné po operaci důsledně sledovat vzhledem k poměrně vysoké frekvenci recidivy onemocnění i přes R0 resekci, 5leté přežití při chirurgickém odstranění dosahuje až 97 %.

Introduction: Benign cystic tumors represent only 2% of all pancreatic tumors (pancreatic cancer - PC). In contrast to malignant cystic tumors, these tumors occur typically in young women. A solid pseudopapillary tumor is a relatively rare affliction representing less than 4% of cystic PC. Although the tumor is considered benign, metastasis, especially to the spleen, has been reported in approximately 0.5-4% patients. Despite R0 resection, vascular and perineural invasion is monitored in 20% of cases. Invasion is the cause of tumor relapse in up to one third of affected patients. Characteristic features of the disease are latent clinical indicators such as signs of pain and malfunction of intestinal passage. The diagnostics is based on MR, sometimes in combination with positron emission tomography. Medical treatment is specifically surgical. Case history: Authors present a case of a 20-year-old female patient who was examined due to pain in the epigastrium, further exasperated by a voluminous expansion of the abdominal cavity. An initial ultra-sonographic examination was conducted to examine for possible nodular focal nodular hyperplasia of the liver; however, an MRI scan revealed the likelihood of a malignant tumor in the subhepatic region. During laparotomy, a tumor protruding from the head of the pancreas was discovered and removed. Histological examination showed it was a solid pseudopapillary pancreatic tumor. After a month of good post-operative progress, the patient was re-operated because of the presence of pancreatic fistula. Complete healing of the fistula was achieved after total parenteral nutrition and administration of sandostatin. At her last examination, the patient was without any problems. Conclusion: Solid pseudopapillary pancreatic tumors are rare, mainly benign lesions. It is essential to consider them in the differential diagnostics of afflictions of the subhepatic region, especially in young women. The only generally accepted cure nowadays is surgical resection. It is necessary to monitor patients consistently considering the rather high frequency of relapse of disease despite R0 resections. In the case of surgical removal, the 5-year survival rate is near 97%.

• MeSH
• laparotomie metody   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádory cystické, mucinózní a serózní diagnóza   chirurgie   MeSH
• nádory slinivky břišní * diagnóza   chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Počet nově dia­gnostikovaných cystických nádorů pankreatu se stále zvyšuje. Souvisí to především s rozvojem nových dia­gnostických metod. Mezi hlavní představitele patří: serózní cystadenom, mucinózní cystická neoplazie, intraduktální papilární mucinózní neoplazie a solidní pseudopapilární tumor. Vzhledem k malignímu potenciálu těchto lézí je velmi důležitá správná indikace chirurgické léčby. Tato práce popisuje naše zkušenosti s dia­gnostikou a léčbou cystických nádorů pankreatu, dia­gnostikovaných ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v období leden roku 2008 až prosinec roku 2012. U všech pacientů bylo provedeno vyšetření počítačové tomografie a endoskopické ultrasonografie, spojené s odběrem aspirační bio­psie tenkou jehlou. Celkem bylo dia­gnostikováno 37 případů s cystickými tumory pankreatu. Z toho bylo: 19 pacientů se serózním cystadenomem, 5 s mucinózní cystickou neoplazií, 5 s mucinózním cystadenokarcinomem, 5 s intraduktální papilární mucinózní neoplazií a 3 se solidním pseudopapilárním tumorem. Ve 14 případech byli pacienti indikováni k chirurgickému řešení. U 1 pacienta byly zjištěny známky maligní transformace. Stanovení optimální strategie dia­gnostického a terapeutického postupu u pacientů s cystickými nádory pankreatu vyžaduje jejich dia­gnostiku, léčbu a další sledování v centrech s vysokými zkušenostmi, dostatečným odborným a přístrojovým vybavením.

Number of newly dia­gnosed cystic pancreatic tumors is permanently increasing. This fact is primarily related to the development of new dia­gnostic methods. The main representative ones are: serous cystadenoma, mucinous cystic neoplasm, intraductal papillary mucinous neoplasm and solid pseudopapillar tumor. Because of the malignant potential of these lesions, proper indication of surgical treatment is extremely important. The article highlights and describes our experience in dia­gnostics and therapy of cystic pancreatic tumors dia­gnosed in the General Teaching Hospital Prague in the period: 1/2008–12/2012. All patients were investigated by computerised tomography and endoscopic ultrasound with fine – needle aspiration bio­psy. Thirty seven patients in total were dia­gnosed with cystic pancreatic tumors: 19 with serous cystadenoma, 5 with mucinous cystic neoplasm, 5 with mucinous cystadenocarcinoma, 5 with intraductal papillary mucinous neoplasm and 3 with solid pseudopapillar tumor. In 14 cases patients were indicated for surgery, in 1 case signs of malignant transformation were found. Determination of the optimal strategy for dia­gnostic and therapeutic procedures in patients with cystic pancreatic tumors requires the dia­gnosis, treatment and follow‑up observation in adequately equiped specialized centers.

• Klíčová slova
• aspirační biopsie tenkou jehlou, endoskopická ultrasonografie, solidní pseudopapilární tumor, intraduktální papilární mucinózní neoplazie,
• MeSH
• chirurgie trávicího traktu * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• endosonografie MeSH
• lidé MeSH
• mucinózní cystadenom diagnóza   epidemiologie   chirurgie   MeSH
• nádory cystické, mucinózní a serózní diagnóza   MeSH
• nádory slinivky břišní * diagnóza   epidemiologie   chirurgie   MeSH
• pankreatická cysta * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• pozorné vyčkávání statistika a číselné údaje   MeSH
• serózní cystadenom diagnóza   epidemiologie   chirurgie   MeSH
• tenkojehlová biopsie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH