OBJECTIVE: The main objective is to confirm a hypothesis that atherosclerosis, through various mechanisms, considerably influences cognitive impairment and significantly increases the risk for developing dementia. Complete sample should be 920 individuals. The present study aimed to analyse epidemiological data from a questionnaire survey. METHODS: The work was carried out in the form of an epidemiological case control study. Subjects are enrolled in the study based on results of the following examinations carried out in neurology departments and outpatient centres during the project NU20-09-00119 from 2020 to 2023. Respondents were divided into four research groups according to the results of clinical examination for the presence of atherosclerosis and dementia. The survey was mainly concerned with risk factors for both atherosclerosis and dementia. It contained questions on lifestyle factors, cardiovascular risk factors, leisure activities, and hobbies. RESULTS: Analysis of the as yet incomplete sample of 877 subjects has yielded the following selected results: on average, 16% of subjects without dementia had primary education while the proportion was 45.2% in the group with both dementia and atherosclerosis. Subjects with dementia did mainly physical work. Low physical activity was more frequently noted in dementia groups (Group 2 - 54.4% and Group 3 - 47.2%) than in subjects without dementia (Group 1 - 19.6% and Group 4 - 25.8%). Coronary heart disease was more frequently reported by dementia patients (33.95%) than those without dementia (16.05%). CONCLUSION: Cognitively impaired individuals, in particular those with vascular cognitive impairment, have poorer quality of life and shorter survival. Risk factors contributing to such impairment are similar to those for ischaemic or haemorrhagic stroke. It may be concluded that most of the analysed risk factors play a role in the development of both atherosclerosis and dementia.

• MeSH
• ateroskleróza * epidemiologie   MeSH
• demence * epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Serum neurofilament light chain (S NfL) is a non-specific marker of neuronal damage, including Alzheimer's disease (AD). We aimed to verify the reference interval (RI) of serum NfL using a highly sensitive ELISA, and to estimate the optimal cut-off value for neuronal damage. Our second objective was to compare NfL in cerebrospinal fluid (CSF) and serum (S) with the routine neurodegeneration biomarkers used in AD, and to assess their concentrations relative to the degree of cognitive deficit. METHODS: Samples from 124 healthy volunteers were used to estimate the S NfL RI. For the comparison study, we used CSF and S samples from 112 patients with cognitive disorders. Cognitive functions were assessed using the mini-mental state examination. ELISA assays were used to determine the CSF and S NfL levels, CSF β-amyloid peptide42 (Aβ42), CSF β-amyloid peptide40 (Aβ40), CSF total tau protein (tTau), CSF phosphorylated tau protein (pTau), and CSF alpha-synuclein (αS). RESULTS: The estimated RI of S NfL were 2.25-9.19 ng.L-1. The cut-off value of S NfL for assessing the degree of neuronal impairment was 10.5 ng.L-1. We found a moderate statistically significant correlation between S NfL and CSF Aβ42 in the group with movement disorders, without dementia (rs = 0.631; p = 0.016); between S NfL and CSF Aβ40 in the group with movement disorder plus dementia (rs = -0.750; p = 0.052); between S NfL and CSF tTau in the control group (rs = 0.689; p = 0.009); and between S NfL and CSF pTau in the control group (rs = 0.749; p = 0.003). The non-parametric Kruskal-Wallis test revealed statistically significant differences between S NfL, CSF NfL, CSF Aβ42, CSF tTau, and CSF pTau and diagnosis within groups. The highest kappa coefficients were found between the concentrations of S NfL and CSF NfL (κ = 0.480) and between CSF NfL and CSF tTau (κ = 0.351). CONCLUSION: Our results suggested that NfL and tTau in CSF of patients with cognitive decline could be replaced by the less-invasive determination of S NfL using a highly sensitive ELISA method. S NfL reflected the severity of cognitive deficits assessed by mini-mental state examination (MMSE). However, S NfL is not specific to AD and does not appear to be a suitable biomarker for early diagnosis of AD.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• frontotemporální demence * diagnóza   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Vzhledem k stárnutí populace a prodlužování střední délky života se v budoucnu očekává nárůst prevalence demence a onemocnění na podkladě aterosklerózy. Obě tyto závažné diagnózy mají řadu společných rizikových faktorů. Navíc ateroskleróza karotid je považována za prediktor demence. Vzájemný vztah ovšem není stále dostatečně objasněn. Hlavním cílem předkládané práce bylo popsat souvislost mezi vybranými rizikovými faktory aterosklerózy a demence. Metodika: K analýze rizikových faktorů byl použit soubor 1337 jedinců z projektu AZV MZ ČR „Možný vliv aterosklerózy na rozvoj demence“, který je koncipován jako epidemiologická studie případů a kontrol. Subjekty studiebyly rozděleny do čtyř výzkumných skupin podle výsledků klinického vyšetření na přítomnost aterosklerózy a demence. Výsledky: Mezi všemi výzkumnými skupinami byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve výskytu rizikových faktorů, zejména mezi jedinci s demencí, ale bez aterosklerózy a jedinci s aterosklerózou, ale bez demence. Jedinci s demencí a bez aterosklerózy mají statistický významně častěji základní vzdělání (p < 0,001) a jsou méně často v manželském svazku (p < 0,001). Jedinci s demencí (ať už v kombinaci s aterosklerózou, nebo bez) statisticky významně méně častovykonávali pohybovou aktivitu (p < 0,001) a méně často se věnovali aktivitám, jako je čtení a luštění křížovek (p <0,001). Konkrétně u čtení a jedinců s demencí a aterosklerózou bylo zjištěno statisticky významně vyšší riziko vznikuonemocnění (OR = 1,72; IS 1,02–2,88; p = 0,041) oproti kontrolní skupině. Naopak jedinci s aterosklerózou a bez demence statisticky významně častěji kouří (p < 0,001), mají hypertenzi (p < 0,001), vysoký cholesterol (p < 0,001) a diabetes mellitus (p = 0,018). Závěr: Demence i ateroskleróza jsou velmi závažná onemocnění, podrobná znalost rizikových faktorů u těchto nemocí je nezbytná. Mnohé z těchto rizikových faktorů jsou společné pro obě diagnózy a pochopení vzájemného vztahu mezi nimi může pomoci v prevenci a včasném odhalení demence.

Introduction: Due to the aging of the population and the increase in life expectancy, an increase in the prevalence of dementia and atherosclerosis-based diseases is expected in the future. Both of these severe diagnoses have severalcommon risk factors. In addition, carotid atherosclerosis is considered as a predictor of dementia. However, the mutual relationship is still not sufficiently clarified. The main goal of the presented work was to describe the connectionbetween selected risk factors of atherosclerosis and dementia. Methods: A set of 1,337 individuals from the AZV MZ CR project "Possible influence of atherosclerosis on the development of dementia", designed as an epidemiological study of cases and controls, was used to analyze risk factors. The study subjects were divided into four research groups according to the clinical examination results for the presence of atherosclerosis and dementia. Results: Statistically significant differences in the occurrence of risk factors were found between all research groups, especially between individuals with dementia but without atherosclerosis and individuals with atherosclerosis but without dementia. Individuals with dementia and without atherosclerosis have statistically significantly more often primary education (p < 0.001) and are less often married (p < 0.001). Individualswith dementia (whether combined with atherosclerosis or without) were statistically significantly less likely to engage inphysical activity (p < 0.001) and less often engaged in activities such as reading and crossword (p < 0.001). Specifically, reading and individuals with dementia and atherosclerosis were found to have a statistically significantly higher risk of developing the disease (OR = 1.72; IS 1.02–2.88; p = 0.041) compared to the control group. On the contrary, individuals with atherosclerosis and without dementia are statistically significantly more likely to smoke (p < 0.001), have hypertension (p < 0.001), high cholesterol (p < 0.001), and diabetes mellitus (p = 0.018). Conclusion: Dementia and atherosclerosis are very serious diseases, and detailed knowledge of the risk factors for these diseases is essential. Many of these risk factors are common to both diagnoses and understanding the interrelationship betweenthem can help in the prevention and early detection of dementia.

• MeSH
• ateroskleróza * diagnóza   MeSH
• demence * diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Proteiny 14-3-3 se řadí mezi vysoce konzervované kyselé homologní proteiny, které se podílí na celé řadě důležitých procesů v lidském těle, např. na řízení buněčného cyklu, apoptóze, neuronálním vývoji, buněčném růstu nebo signální transdukci a fosforylaci. Skládají se ze sedmi izoforem, které se nachází ve všech eukaryotních buňkách. Nejvyšší exprese proteinů 14 3 3 je však vykazována v mozku. Z tohoto důvodu má detekce/stanovení proteinů 14-3-3 význam u pacientů s neurologickým onemocněním, převážně u rychle progredující demence s neurologickými příznaky. Nejčastěji používanou metodou je Western blot s chromogenní nebo chemiluminiscenční detekcí, možnou variantou je i ELISA stanovení jednotlivých izoforem.

14-3-3 proteins are among the highly conserved acidic homologous proteins that are involved in several important processes in the human body, such as cell cycle control, apoptosis, neuronal development, cell growth, or signal transduction and phosphorylation. They consist of seven isoforms found in all eukaryotic cells. However, the highest expression of 14-3-3 proteins is shown in the brain. For this reason, the detection/determination of 14-3-3 proteins is important in patients with neurological diseases, predominantly in rapidly progressive dementia with neurological symptoms. The most commonly used method is Western blot with chromogenic or chemiluminescent detection. A possible variant is the ELISA determination of individual isoforms.

• MeSH
• biologické markery MeSH
• Creutzfeldtova-Jakobova nemoc diagnóza   MeSH
• demence diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• prionová bílkovina analýza   MeSH
• proteiny 14-3-3 * analýza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Neurodegenerativní onemocnění tvoří širokou a heterogenní skupinu nemocí. Jejich společnou vlastností je ukládání určitého patologického proteinu v mozkové tkáni. U synukleinopatií je tímto proteinem α-synuklein, jehož abnormálně složená depozita v centrálním i periferním nervovém systému definují na základě své lokalizace a struktury jednotlivá onemocnění. V současné době jsou mezi synukleinopatie řazeny Parkinsonova nemoc, Parkinsonova nemoc s demencí, demence s Lewyho tělísky, multisystémová atrofie, čisté autonomní selhání a idiopatická porucha chování v REM spánku. Průkaz samotného α-synukleinu u těchto nemocí má efekt v odlišení od jiných neurodegenerativních onemocnění, nicméně jeho specificita v diferenciální diagnostice jednotlivých synukleinopatií je poměrně nízká. Proto je třeba hledat další diagnostické biomarkery, které by přispěly k časné a přesné diagnóze jednotlivých onemocnění. Zároveň nejde jen o to pátrat po nových markerech, ale hledat i dostupnější biologické vzorky nebo tělesné tekutiny, v nichž lze tyto biomarkery účinně detekovat. V této práci jsou v úvodu velmi stručně shrnuta jednotlivá onemocnění a následně je uveden stručný přehled převážně diagnostických laboratorních biomarkerů. Uvádíme nejprve biomarkery mozkomíšního moku, které odrážejí přímé neuropatologické změny, dále několik biomarkerů nacházejících se v periferních tkáních.

Neurodegenerative diseases represent a large and heterogeneous group of disorders. Their common feature is the deposition of a certain pathological protein in brain tissue. The location and distribution of abnormally constituted α-synuclein deposits in central and peripheral nervous system define each respective disorder. The location and distribution of a-synuclein deposits define each respective disorder. Synucleinopathies currently include Parkinson‘s disease, Parkinson‘s disease with dementia, Lewy body dementia, multiple system atrophy, pure autonomic failure, and idiopathic REM sleep disorder. The detection of α-synuclein alone in these diseases has the effect in differentiating them from other neurodegenerative diseases; however, its specificity in the differential diagnosis of individual synucleinopathies is relatively low. Therefore, it is necessary to look for other diagnostic biomarkers that would contribute to the early and accurate diagnosis of individual diseases. At the same time, it is not just a matter of looking for new markers, but also of looking for more available biological samples or body fluids in which these biomarkers can be effectively detected. In the introduction of this review there is a brief description of each disorder and subsequently there is a brief overview of mostly diagnostic laboratory biomarkers. We first present the cerebrospinal fluid biomarkers that reflect the direct neuropathological changes, and then several biomarkers found in peripheral tissues.

• MeSH
• alfa-synuklein analýza   MeSH
• biologické markery MeSH
• demence s Lewyho tělísky diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• multisystémová atrofie diagnóza   patologie   MeSH
• Parkinsonova nemoc diagnóza   patologie   MeSH
• synukleinopatie * diagnóza   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• difuzní magnetická rezonance metody   MeSH
• dospělí MeSH
• ependymom * diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• neurofibromatóza 2 diagnostické zobrazování   MeSH
• zobrazování difuzních tenzorů metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Předkládaná kazuistika prezentuje 53letou ženu ošetřenou na akutní příjmové ambulanci pro odeznělé akrální parestezie pravé horní končetiny a periorálně bez jiného neurologického deficitu. Po infuzi s magnéziem byla odeslána domů. O týden později byla vyšetřována pro brnění levostranných končetin, objektivně přítomna centrální paréza n. VII vlevo, CT mozku bez patologického nálezu, v laboratoři těžká hemolytická anémie a trombocytopenie, směřována na hematologickou JIP s pracovní diagnózou trombotická trombocytopenická purpura. V tomto sdělení bych chtěl ve stručnosti seznámit čtenáře s tímto vzácným onemocněním, jehož široká škála příznaků se promítá do množství medicínských oborů.

This case report presents a 53-year-old woman treated at neurological emergency for transient acral paresthesias of the right upper limb and periorally without any other neurological deficit. Following an initial magnesium infusion she was sent home. A week later she was examined again for tingling in both left-sided limbs, objectively there was a central paresis of the left facial nerve, CT brain scan without a pathological finding, in laboratory test there was heavy haemolytic anemia and thrombocytopenia, she was sent to a hemathological ICU with a preliminary diagnosis of Thrombotic thrombocytopenic purpura. In this report I would like to briefly introduce this rare syndrome, of which wide range of symptoms are reflected into many of medical disciplines.

• MeSH
• glukokortikoidy aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• parestezie * etiologie   MeSH
• plazmaferéza MeSH
• protein ADAMTS13 metabolismus   MeSH
• trombotická trombocytopenická purpura * diagnóza   krev   patofyziologie   MeSH
• trombotické mikroangiopatie diagnóza   krev   patofyziologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Tato studie si dává za cíl posoudit efekty kombinované kognitivní rehabilitace u pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou s lehkým až středním stupněm kognitivního postižení v porovnání s pa­cienty bez této léčby. Užitá terapie kombinuje počítačovou kognitivní rehabilitaci s tradičními technikami rehabilitace kognitivních funkcí. Metody: 33 pacientů po cévní mozkové příhodě splňující kritéria zahrnutí bylo zařazeno a rozděleno podle kritéria dojezdové vzdálenosti do skupiny s terapií (n = 19) a do skupiny kontrolní (n = 14). Kognitivní rehabilitace byla prováděna v 60min sezeních 2× týdně po dobu 12 týdnů. Pacienti byly vyšetřeni pomocí testů Mini-Mental State Examination (MMSE) a Addenbrook Cognitive Examination – Revised (ACE-R) na začátku terapie, retesty byly provedeny přibližně o 16 týdnů později a výsledky, vč. subskórů ACE-R jako sekundárních výsledků, byly analyzovány. Výsledky: Ve skupině léčených bylo zaznamenáno statisticky významné zlepšení (p < 0,05) v testech MMSE, ACE-R a v ACE-R subtestu Paměť, Verbální fluence, Jazyk, přičemž v kontrolní skupině bylo zachyceno statisticky významné zlepšení pouze v subtestu Paměť. Vzhledem k malému množství pacientů ve studii zjištěné výsledky prezentujeme jen jako trendy, které ukazují, že je nutná studie na větším množství pacientů. Byla proto vypočtena velikost vzorku pacientů pro budoucí studii potřebná pro dostatečnou analýzu výsledků efektu kombinované kognitivní rehabilitace a výsledný potřebný počet je 334 pacientů. Závěr: Kombinovaná počítačová kognitivní rehabilitace a tradiční kognitivní rehabilitace u pacientů s cévní mozkovou příhodou s lehkým až středně těžkým kognitivním deficitem vedla ke statisticky signifikantnímu zlepšení v testech MMSE a ACE-R a subtestech ACE-R Paměť, Verbální fluence a Jazyk. Vzhledem k malému množství zařazených pacientů jsou prezentovány tyto výsledky jako trendy.

Aim: This study aims to investigate the effects of a combined therapy comprising a combination of computer-based cognitive rehabilitation with traditional rehabilitation techniques on cognitive functions in post-stroke patients suffering from a mild-to-moderate degree of cognitive impairment and to compare the results with a group of patients not receiving such therapy. Methods: 33 post-stroke patients fulfilling exclusion/inclusion criteria were allocated according to travel distance from the treatment centre to either the treatment (N = 19) or control group (N = 14). Cognitive rehabilitation was performed in 60-min-long sessions held twice a week for 12 weeks. Mini-Mental State Examination (MMSE) and Addenbrook Cognitive Examination – Revised (ACE-R) tests were performed at the beginning of the treatment, retests were performed approximately 16 weeks later and the results, including ACE-R subscores as secondary endpoints, were analysed. Results: In the treatment group, statistically significant improvement (p < 0.05) was detected in MMSE, ACE-R, and in ACE-R subtests Memory, Verbal fluency and Language, while only the Memory subtest recorded statistically significant improvement in the control group. However, due to the small number of patients, we only present the results as trends indicating that a study on a larger cohort is needed. Hence, a sample size for a future study required for proper assessment of the effects of combined approach cognitive rehabilitation was calculated, the resulting group size is 334 patients. Conclusions: A combination of computer-based rehabilitation and traditional rehabilitation techniques in patients suffering from mild-to-moderate cognitive impairment as a result of stroke led to a statistically significant improvement in MMSE and ACE-R tests and in ACE-R Memory, Verbal fluency and Language subtests. However, due to a small number of patients, we only present these results as trends.

• Klíčová slova
• trénink s využitím počítače, počítačová kognitivní rehabilitace,
• MeSH
• cévní mozková příhoda komplikace   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kognitivní dysfunkce rehabilitace   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• počítače MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH