BACKGROUND: This study aimed to validate the accuracy of the Preoperative Pancreatic Resection (PREPARE) risk score in pancreatic resection patients. PATIENTS AND METHODS: This prospective study included 216 patients who underwent pancreatic resection between January 2015 and December 2018. All patients in our cohort with weight loss or lack of appetite received dietary advice and preoperative oral nutritional supplementation (600 kcal/day). Demographic, clinicopathological, operative, and postoperative data were collected prospectively. The PREPARE score and the predicted risk of major complications were computed for each patient. Differences in major postoperative complications were analyzed using a multivariate Cox proportional hazards regression model. The predicted and observed risks of major complications were tested using the C-statistic. RESULTS: The study included 216 patients [117 men (54.2%)] with a median age of 65.0 (30.0-83.0) years. The majority of patients were classified as American Society of Anesthesiologists (ASA)' Physical Status score II (N = 164/216; 75.9%) and as "low risk" PREPARE score (N = 185/216; 85.6%) before the surgery. Only 4 (1.9%) patients were malnourished, with albumin levels of less than 3.5 g/dl. The most common type of pancreatic resection was a pylorus-preserving pancreaticoduodenectomy (N = 122/216; 56.5%). Major morbidity and 30-day mortality rates were 11.1% and 1.9%, respectively. The type of surgical procedure (hazard ratio [HR]: 3.849; 95% confidence interval [CI]: 1.208-12.264) and ASA score (HR: 3.089; 95% CI: 1.067-8.947) were significantly associated with the incidence of major postoperative complications in multivariate analysis. The receiver operating characteristic curve was 0.657 for incremental values and 0.559 for risk categories, indicating a weak predictive model. CONCLUSION: The results of the present study suggest that the PREPARE risk score has low accuracy in predicting the risk of major complications in patients with consistent preoperative nutritional support. This limits the use of PREPARE risk score in future preoperative clinical routines.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Hepatická tepna se vyznačuje vysokou variabilitou svého průběhu. Cílem této studie je zhodnocení četnosti výskytu jednotlivých typů variantního průběhu v populaci nemocných podstupujících pravostrannou pankreatoduodenektomii (PD), přesnosti předoperačního CT stagingového vyšetření v diagnostice těchto variant a zhodnocení vlivu přítomnosti variantního průběhu hepatické tepny na peroperační a pooperační morbiditu u pacientů podstupujících PD. Metody: Prospektivní observační studie zahrnující 147 pacientů, kteří podstoupili PD pro patologii v oblasti hlavy pankreatu na I. chirurgické klinice Fakultní nemocnice Olomouc v období 1/2015 až 12/2018. Předoperační diagnostika průběhu hepatické tepny byla provedena na základě analýzy stagingového CT vyšetření břicha, výsledek byl klasifikován podle Michelsovy škály a byl korelován s definitivním peroperačním nálezem. Demografická, histopatologická, peroperační a pooperační data pacientů byla součástí prospektivně vedené databáze. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 147 pacientů, 83 (56,5 %) mužů a 64 (43,5 %) žen, medián věku 65,0 (37–83) let. Variantní průběh hepatické tepny byl zjištěn u 37 (25,2 %) pacientů. Přesnost předoperační CT diagnostiky v určení typu cévní varianty byla 100 %. Nebyl prokázán statisticky signifikantní rozdíl ve výskytu pooperačních komplikací mezi skupinou pacientů s/a bez variantního průběhu hepatické tepny – CD I–II (50,0 % vs. 47,2 %), CD III–IV (8,3 % vs. 13,8 %). Obdobně je v obou skupinách srovnatelná 30denní (4,2 % vs. 2,4 %) a 90denní mortalita (4,2 % vs. 3,3 %). Závěr: Předoperační diagnostika cévních variant založená na multidetektorovém CT vyšetření břicha je rutinně dostupná a vykazuje vysokou přesnost detekce. Nebyl prokázán rozdíl v pooperační morbiditě a mortalitě u pacientů s a bez přítomnosti variantní hepatické tepny podstupujících PD.

Introduction: Variations in hepatic artery anatomy are very common in the population. The aim of this study is to evaluate the rates of individual types of hepatic artery variants in the population of patients undergoing pancreaticoduodenectomy (PD), assess the accuracy of preoperative staging CT imaging to identify hepatic artery variants, and evaluate the impact of the hepatic artery variants on perioperative and postoperative morbidity of PD patients. Methods: A prospective observation study of 147 patients undergoing PD for a pancreatic head pathology at the 1st Department of Surgery, University Hospital Olomouc between 1/2015–12/2018. Preoperative diagnosis of the course of the hepatic artery was made based on staging CT imaging analysis of the abdomen. The result was classified according to the Michels’ scale and correlated with the final perioperative finding. Demographic, histopathological and clinicopathological data were included in a prospectively maintained database. Results: A total of 147 patients were included in the study, 83 (56.5%) males and 64 (43.5%) females, median age 65.0 (37−83) years. A variant course of the hepatic artery was found in 37 (25.2%) patients. The accuracy of preoperative CT imaging in determining the variant was 100%. The presence of a hepatic artery variant was not statistically significant as a factor in terms of postoperative complications – CD I-II (50.0% vs 47.2%), CD III-IV (8.3% vs 13.8%). Similarly, the 30-day (4.2% vs 2.4%) and 90-day mortality rates (4.2% vs 3.3%) were comparable in both groups. Conclusion: Preoperative diagnosis of vascular variants based on multidetector CT imaging of the abdomen is routinely available and shows high detection accuracy. There was no difference in postoperative morbidity and mortality in patients with and without a variant hepatic artery undergoing PD.

• MeSH
• arteria hepatica * abnormality   anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   MeSH
• břicho diagnostické zobrazování   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pankreas chirurgie   patologie   MeSH
• pankreatoduodenektomie * mortalita   škodlivé účinky   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   mortalita   MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• předoperační vyšetření MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

PURPOSE: Bile duct injury (BDI) remains the most serious complication following cholecystectomy. However, the actual incidence of BDI in the Czech Republic remains unknown. Hence, we aimed to identify the incidence of major BDI requiring operative reconstruction after elective cholecystectomy in our region despite the prevailing modern 4 K Ultra HD laparoscopy and Critical View of Safety (CVS) standards implemented in daily surgical practice among the Czech population. METHODS: In the absence of a specific registry for BDI, we analysed data from The Czech National Patient Register of Reimbursed Healthcare Services, where all procedures are mandatorily recorded. We investigated 76,345 patients who were enrolled for at least a year and underwent elective cholecystectomy during the period from 2018-2021. In this cohort, we examined the incidence of major BDI following the reconstruction of the biliary tract and other complications. RESULTS: A total of 76,345 elective cholecystectomies were performed during the study period, and 186 major BDIs were registered (0.24%). Most elective cholecystectomies were performed laparoscopically (84.7%), with the remaining open (15.3%). The incidence of BDI was higher in the open surgery group (150 BDI/11700 cases/1.28%) than in laparoscopic cholecystectomy (36 BDI/64645 cases/0.06%). Furthermore, the total hospital stays with BDI after reconstruction was 13.6 days. However, the majority of laparoscopic elective cholecystectomies (57,914, 89.6%) were safe and standard procedures with no complications. CONCLUSION: Our study corroborates the findings of previous nationwide studies. Therefore, though laparoscopic cholecystectomy is reliable, the risks of BDI cannot be eliminated.

• MeSH
• cholecystektomie laparoskopická * škodlivé účinky   MeSH
• cholecystektomie škodlivé účinky   MeSH
• iatrogenní nemoci epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• poranění břicha * chirurgie   MeSH
• registrace MeSH
• žlučové cesty chirurgie   zranění   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Stanovisko podporují tyto odborné společnosti ČLS JEP Česká gastroenterologická společnost (ČGS) Společnost pro gastrointestinální onkologii (SGO) Česká chirurgická společnost (ČCHS) Česká onkologická společnost (ČOS) Český pankreatologický klub (ČPK). Terminologická poznámka Pojem surveillance (dohled) je v textu použit podle terminologického standardu používaného v České republice. V tomto smyslu nahrazuje termín screening (osob ve vysokém riziku), který se vyskytuje v některých anglických textech. Preambule Karcinom pankreatu (PC – pancreatic cancer) je závažné onemocnění s narůstající incidencí a vysokou letalitou. V posledních letech byly definovány skupiny osob se zvýšeným rizikem onemocnění a dále byly publikovány výsledky studií z expertních center, ukazující prodloužené dožití nemocných, u nichž byl PC diagnostikován v asymptomatickém stadiu. S vědomím rychlého vývoje znalostí v této oblasti si autoři textu kladou za cíl shrnout současnou úroveň poznání, definovat principy surveillance PC a přispět ke zvýšení úrovně péče o ohrožené osoby v České republice. Souhrn výstupů V rámci surveillance PC doporučujeme: 1. Neprovádět screening u osob s průměrným rizikem. 2. Dispenzarizovat osoby s vysokým rizikem. 3. Zařazovat pouze osoby poučené o výhodách a limitech surveillance, které jsou současně potenciálními kandidáty chirurgické léčby. 4. Používat metody EUS a MR/MRCP v jednoročních intervalech. 5. Za klinické cíle považovat prekancerózní léze, resekabilní a hraničně resekabilní PC (T1–3 a/nebo N0–2). 6. Vést registr zařazených osob.

• MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• plošný screening MeSH
• rizikové faktory MeSH
• surveillance populace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Úvod: Cholangiokarcinom extrahepatických žlučovodů má velmi nepříznivou prognózu. Jedinou potenciálně kurativní metodou léčby je chirurgická resekce. U cholangiokarcinomů distálního žlučovodu je to pravostranná pankreatoduodenektomie (PD), u tumorů středního žlučovodu může být alternativním přístupem segmentální resekce žlučových cest (RŽC). Cílem studie je analýza vlastního souboru pacientů operovaných pro cholangiokarcinom středního a distálního žlučovodu a srovnání jejich krátkodobých a dlouhodobých výsledků. Metody: Retrospektivní analýza pacientů s cholangiokarcinomem středního a distálního žlučovodu operovaných v období 1/2009–12/2019. Pacienti byli rozděleni na skupinu PD a RŽC podle provedeného výkonu. V obou skupinách byly analyzovány demografické, klinickopatologické a histopatologické parametry a celkové přežití. Výsledky: Soubor tvořilo 62 pacientů, 45 (72,6 %) ve skupině PD a 17 (27,4 %) ve skupině RŽC. Ve skupině PD převažovali muži (N=34/45; 75,6 %) naopak v RŽC ženy (N=10/17; 58,8 %). Medián věku byl vyšší ve skupině RŽC (p=0,048). Ve skupině PD převažovaly, ale statisticky nevýznamně; závažná morbidita (Clavien-Dindo III–V) (33,3 % vs. 11,8 %), 30denní a 90denní mortalita (4,4 % vs. 0,0 %, resp. 8,9 % vs. 5,9 %) a délka hospitalizace (16,0 dní vs. 11,0 dní – p=0,002). Počet pozitivních lymfatických uzlin je v obou skupinách srovnatelný, celkový počet resekovaných lymfatických uzlin je signifikantně vyšší ve skupině PD (p<0,0001). 1leté (66,7 % vs. 64,7 %), 3leté (37,8 % vs. 47,0 %) a 5leté přežití (15,6 % vs. 17,6 %) bylo v obou skupinách srovnatelné. Závěr: Segmentální resekce žlučových cest představuje u selektované skupiny pacientů akceptovatelnou alternativu chirurgické terapie karcinomů středního žlučovodu s nižší morbiditou i mortalitou oproti PD a srovnatelným dlouhodobým přežíváním. Nezbytnou podmínkou je peroperační potvrzení negativních radiálních resekčních linií na žlučovodu.

Introduction: The prognosis of extrahepatic cholangiocarcinoma is dismal and the only way to achieve long-term survival is surgical resection. While pancreatoduodenectomy (PD) is the standard procedure for distal cholangiocarcinoma (distal bile duct cancer; DBDC), bile duct segmental resection (BDR) can be used as an alternative approach for middle bile duct cholangiocarcinoma (middle bile duct cancer; MBDC). The aim of the study was to calculate the short-term and long-term outcomes of curative-intent surgery in distal bile duct cholangiocarcinoma patients. Methods: A retrospective cohort study of consecutive patients treated for MBDC and DBDC with PD or BDR between 1/2009–12/2019. The patients were divided according to the type of surgical resection (PD and BDR group). Demographic, clinicopathological and histopathological data and overall survival (OS) were evaluated in both groups. OS was estimated using the Kaplan-Meier analysis. Results: The study comprised a total of 62 patients – 45 patients (72.6%) in the PD group and 17 (27.4%) in the BDR group. Patients undergoing BDR were significantly older than those receiving PD (p=0.048). Men predominated in the PD group (N=34/45; 75.6%) while more women were included in the BDR group (N=10/17; 58.8%). Median age was higher in the BDR group (p=0.048). Serious morbidity (Clavien-Dindo III–V) (33.3% vs 11.8%), 30-day and 90-day mortality (4.4% vs 0.0% and 8.9% vs 5.9%, respectively) predominated in the PD group although the differences were not statistically significant, as well as a longer hospital stay (16.0 days vs 11.0 days; p=0.002). Pathological assessments revealed comparable numbers of positive lymph nodes in both groups, but a significantly higher number of total resected lymph nodes in the PD group (p<0.0001). Similar OS rates at 1, 3 and 5 years were observed in both PD and BDR groups (66.7% vs 64.7%; 37.8% vs 47.0%; and 15.6% vs 17.6%, respectively). Conclusion: Bile duct segmental resection (BDR) is an acceptable surgical modality for selected MBDC patients with lower morbidity and comparable survival compared to PD. In case of BDR negative bile duct resection margins need to be confirmed in the intraoperative period by frozen section examination.

• MeSH
• cholangiokarcinom * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory žlučových cest chirurgie   MeSH
• pankreatoduodenektomie metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• žlučové cesty extrahepatické chirurgie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: The aim of the study was to calculate the short-term and long-term outcomes of curative-intent surgery in distal cholangiocarcinoma (DCC) patients to identify potential prognostic factors. PATIENTS AND METHODS: A retrospective cohort study of 32 consecutive DCC patients treated with pancreaticoduodenectomy between 2009-2017. The clinicopathological and histopathological data were evaluated for prognostic factors using the univariable Cox regression analysis. The Overall Survival (OS) was estimated using the Kaplan-Meier analysis. RESULTS: The study comprised a total of 32 patients, with a mean age of 65.8 (± 9.0) years at the time of surgery. R0 resection was achieved in 25 (86.2%) patients, 19 (65.5%) patients received adjuvant oncological therapy. The OS rates at 1, 3 and 5 years were 62.5%, 37.5% and 21.9%, respectively. The 90-day mortality was 3/32 (9.4%) accounting for one-fourth of the first-year mortality rate. The median OS was 28.5 months. The only statistically significant prognostic factor was vascular resection, which was associated with worse OS in the univariable analysis (HR: 3.644; 95%-CI: 1.179-11.216, P=0.025). An age less than 65 years, ASA grade I/II, hospital stay of fewer than 15 days, R0 resection, lymph node ratio less than 0.2 and adjuvant oncological therapy tended to be associated with better OS but without statistically significant relevance. CONCLUSION: The main factor directly influencing the survival of DCC patients is surgical complications. Surgical mortality comprises a significant group of patients, who die in the first year following pancreaticoduodenectomy. Vascular resection is the most important negative prognostic factor for long-term survival.

• MeSH
• cholangiokarcinom * chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory žlučových cest * chirurgie   patologie   MeSH
• pankreatoduodenektomie MeSH
• prognóza MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žlučové cesty intrahepatální patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Endosonography-guided fine needle aspiration biopsy (EUS-FNA)-associated metachronous gastric seeding metastases (GSM) of pancreatic ductal adenocarcinoma (PDAC) represent a serious condition with insufficient evidence. METHODS: Retrospective analysis of PDAC resections with a curative-intent, proven pathological diagnosis of PDAC, preoperative EUS-FNA and post-resection follow-up of at least 60 months. The systematic literature search of published data was used for the GSM growth evaluation using Pearson correlation and the linear regression analyses. RESULTS: The inclusion criteria met 59/134 cases, 16 (27%) had retained needle tract (15 following distal pancreatectomy, 1 following pylorus-sparing head resection). In total, 3/16 cases (19%) developed identical solitary GSM (10-26th month following primary surgery) and were radically resected. A total of 30 published cases of PDAC GSM following EUS-FNA were identified. Lesion was resected in 20 distal pancreatectomy cases with complete information in 14 cases. A correlation between the metastasis size and time (r = 0.612) was proven. The regression coefficient b = 0.72 expresses the growth of 0.72 mm per month. CONCLUSIONS: The GSM represent a preventable and curable condition. A remarkably high number of GSM following EUS-FNA was identified, leading to follow-up recommendation of EUS-FNA sampled patients. Multimodal management (gastric resection, adjuvant chemotherapy) may prolong survival.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: The aim of this study was to evaluate symptoms, diagnostic methods, short- and long-term outcomes of surgical treatment in patients with duodenal adenocarcinoma. PATIENTS AND METHODS: A single center, retrospective, observational study of 52 consecutive patients with duodenal adenocarcinoma operated on with curative intent between 2006 - 2019. Duodenectomy as part of a hemipancreatoduodenectomy or total pancreatectomy procedure was performed for ADAC (ampullary duodenal/intestinal adenocarcinoma) or NADAC (non-ampullary duodenal adenocarcinoma). RESULTS: Prevailing symptoms were obstructive jaundice in the ADAC group (P<0.0001) and bleeding in the NADAC group (P=0.005), with larger tumor size in patients with NADAC (P=0.001). Complication rate, morbidity and mortality were comparable. Primary total pancreatoduodenectomy predominated in the NADAC group, 16.6% vs. 2.9%, and salvage completion pancreatectomy in the ADAC group, 6% vs. 0%. Significant prognostic factors for OS were perineural invasion (P=0.006) and adjuvant chemotherapy (P=0.045) in the ADAC group, and for DFS the total number of resected lymph nodes (P=0.042) and lymph node ratio (P=0.031) in the NADAC group. Median OS is 21 months and 5-year survival 27.3% in the NADAC group and 41.5 months and 52% in the ADAC group. CONCLUSION: Ampullary duodenal/intestinal adenocarcinomas are smaller than non-ampullary at diagnosis, with a higher rate of lymph node metastases, but with a better prognosis and long-term outcome in the presented cohort. Oral localisation of NADAC prevailed in the present cohort. Perineural invasion and postoperative oncological therapy are significant prognostic factors for OS in ADAC, but the total number of lymph nodes and lymph node ratio are significant prognostic factors for DFS in NADAC.

• MeSH
• adenokarcinom * patologie   chirurgie   MeSH
• ampulla Vateri * patologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory ductus choledochus * patologie   chirurgie   MeSH
• nádory duodena * patologie   chirurgie   MeSH
• nádory slinivky břišní MeSH
• prognóza MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

Úvod: Nevyhnutelným důsledkem totální pankreatektomie (TPE) je exokrinní pankreatická insuficience (EPI). Doporučení k enzymatické suplementaci po TPE neexistují. Cílem analýzy bylo zjistit stav substituce EPI u nemocných po TPE v delším odstupu od operace. Metody: Retrospektivní analýza souboru žijících nemocných nejméně 2 roky po TPE byla provedena prostřednictvím dotazníkového šetření – body mass index (BMI) před operací, 3 měsíce po operaci a v době získávání dat (2022), aktuální počet stolic/den, charakter substituce – denní dávka, denní schéma a subjektivní pocit spokojenosti s aktuálním stavem. Výsledky: Celkem 26 žijících nemocných po TPE s mediánem sledování 56 měsíců (30–157) poskytlo data. Maligní diagnóza byla histologicky potvrzena u 69 % pacientů, u zbývajících se jednalo o benigní tumor, avšak s podezřením na maligní proces. Byl zjištěn pokles BMI 3 měsíce po TPE z mediánu 27,4 (19,1–41,1) na 24,1 (19,8–33,7), přičemž 30–157 měsíců po TPE byl medián BMI 25,5 (21,2–34,5). Počet stolic/den byl průměrně 2,2 (medián 2, rozmezí 1–8) v době dotazu, denní dávka substituce průměrně 182 000 j. lipáz (medián 175 000 j. a rozmezí 0–250 000 j.). Subjektivní spokojenost vyjádřilo 85 %, nespokojenost i přes maximální substituci EPI pak 15 % dotázaných. Závěr: Krátce po TPE dochází k poklesu BMI. V dlouhodobém odstupu až u 80 % nemocných po TPE dosáhl BMI hodnoty výchozí ±10 %. Po TPE je 15 % nemocných díky přetrvávající steatoree a častým stolicím i přes substituci pankreatickými enzymy s výsledným stavem subjektivně nespokojeno, 85 % nemocných pak ani častější stolice nevnímají dyskomfortně a se stavem jsou spokojeni. Potřeba individualizace v terapii EPI po TPE je zřejmá.

Introduction: Total pancreatectomy (TPE) inevitably leads to absolute exocrine pancreatic insufficiency (EPI). No specific recommendations are available for enzyme replacement in such cases. The aim of our analysis was to explore the actual EPI replacement rates among patients following TPE after a certain period of time from the surgery. Methods: This retrospective analysis of living patients who had undergone TPE more than 2 years ago was done using a simple questionnaire to investigate the following: BMI prior to TPE, 3 months after TPE and at the time of data collection (in 2022), together with the actual number of daily bowel movements; and the replacement characteristics – the daily dose, its scheme and subjective satisfaction evaluation. Results: In total, we obtained data from 26 living patients with the history of TPE with their median follow up of 56 months (30–157). Malignant disease was confirmed in 69% patients based on histology; a benign tumor was present in the rest, although malignancy had been suspected preoperatively. Median BMI decreased from preoperative 27.4 (19.1–41.1) to 24.1 (19.8–33.7) 3 months following TPE, and median BMI value of 25.5 (21.2–34.5) was established at 30–157 months from TPE. The mean number of daily bowel movements was 2.2 (median 2, range 1–8) and the mean daily replacement dose was 182,000 units of lipase (median 175,000 u., range 0–250,000 u.) at the time of our investigation. Subjective satisfaction was reported by 85% responders and a lack of satisfaction despite maximum EPI replacement was expressed by 15% responders. Conclusion: BMI decreased shortly after TPE. In the long term, up to 80% of the patients achieved preoperative BMI values ±10% after TPE. Due to persistent steatorrhea and more frequent bowel movements despite enzyme replacement, 15% of the patients remained subjectively dissatisfied after TPE, but 85% of the patients did not perceive even more frequent bowel movements as unpleasant and were satisfied with their condition. The need of individualized enzyme replacement therapy of EPI following TPE is evident.

• MeSH
• defekace MeSH
• enzymová substituční terapie * MeSH
• exokrinní pankreatická insuficience etiologie   MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• lipasa aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• pankreatektomie * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Ložiskový proces v terénu chronické pankreatitidy (CHP) je obtížný diagnosticko-terapeutický problém. Cílem práce je: a) na vlastní sestavě stanovit výskyt nemaligních ložisek v terénu CHP, kdy podezření z maligního ložiska je vysoké, b) stanovit skutečný výskyt maligních tumorů v terénu CHP. Metody: Předkládáme retrospektivní analýzu souboru operovaných 2015–2019 pro CHP, ložisko v CHP a podezření na malignitu v ložisku CHP. Součástí je prezentace obtížných případů z pohledu předoperační diagnostiky. Výsledky: Pro některou z forem CHP bylo provedeno 33 ze 340 (9,7 %) resekcí pankreatu (2015–2019). Ložisko v hlavě pankreatu bylo u 16 (48 %), u 10 z nich (62 %) s podezřením na PDAC na základě EUS, CT či PETCT, v 6 případech i na podkladě pozitivní tkáňové diagnostiky využitím EUS-FNA. Spojkovou operaci podstoupilo 59 nemocných (HJA, PJA, Frey). U 8 (13 %) byla předoperačně tkáňová diagnostika, v 25 % podezření na malignitu. Perioperačně malignita byla potvrzena jen u jednoho pacienta, předoperačně nemaligní. Klinický průběh u jiných 3 nemocných po HJA, i když při operaci bez nádoru, ukazuje na PDAC v terénu CHP. Závěr: Prokazatelnost nádorových buněk v ložisku vzniklém v terénu CHP je i při použití všech dostupných sofistikovaných metod nesnadná a o úspěšnosti rozhoduje velmi mnoho proměnných faktorů. Četnost „nepotřebných“ pravostranných resekcí u ložiska v CHP dosahuje v naší sestavě 48 %, zatímco spojkových operací, u nichž měl být proveden resekční výkon, je kolem 7 %. Nadále je nutné očekávat určité procento tzv. nadbytečných resekčních výkonů na pankreatu, stejně jako neprovedených resekčních výkonů pro neprokázaný/nepoznaný tumor pankreatu v terénu CHP.

Introduction: Any mass in chronic pancreatitis (CP) is a difficult diagnostic and therapeutic problem. The aim of the study is a) to use our own group to determine the actual incidence of non-malignant masses in CP where any mass is highly suspected of being malignant; and b) to determine the actual incidence of malignant tumors in CP. Methods: We present a retrospective analysis of our group of patients operated in 2015–2019 for CP, a mass in CP and suspected malignancy in the mass in CP. Additionally, we present difficult cases in terms of preoperative diagnosis. Results: Thirty-three of 340 (9.7%) pancreatic resection were done due to any form of chronic pancreatitis in 2015–2019. A mass in the pancreatic head was present in 16 (48%) patients; of these, pancreatic ductal adenocarcinoma (PDAC) was suspected in 10 (62%) patients based on EUS, CT or PETCT, and also based on positive tissue diagnosis using EUS-FNA in 6 cases. Bypass or Frey procedure were done in 59 patients (HJA, PJA, Frey). Preoperative tissue sampling was done in 8 (13%) patients and malignancy was suspected in 25%. Intraoperatively, malignancy was confirmed only in one patient assessed as non-malignant in the preoperative period. The clinical course in 3 other patients undergoing HJA, although tumor-free at the time of the surgery, indicated PDAC in CP. Conclusion: The ability to detect malignant cells in a mass in CP remains poor even using all of the available sophisticated methods and the success depends on many variable factors. The rate of “unnecessary” right-sided resections of a mass in CP reached 48% in our patient group, while the rate of resections which should have been performed instead of bypass procedures was 7%. A certain percentage of the so-called excessive pancreatic resections, as well as the failure to perform a resection due to an undetected/unrecognized pancreatic tumor in CP should continue to be expected.

• MeSH
• alkoholismus komplikace   MeSH
• antitumorózní látky MeSH
• autoimunitní pankreatitida komplikace   MeSH
• chronická pankreatitida * chirurgie   diagnóza   etiologie   MeSH
• diagnostické zobrazování MeSH
• fatální výsledek MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• pankreatektomie MeSH
• pankreatoduodenektomie MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH