Antibiotic exposure at the beginning of life can lead to increased antimicrobial resistance and perturbations of the developing microbiome. Early-life microbiome disruption increases the risks of developing chronic diseases later in life. Fear of missing evolving neonatal sepsis is the key driver for antibiotic overtreatment early in life. Bias (a systemic deviation towards overtreatment) and noise (a random scatter) affect the decision-making process. In this perspective, we advocate for a factual approach quantifying the burden of treatment in relation to the burden of disease balancing antimicrobial stewardship and effective sepsis management.
- MeSH
- antibakteriální látky farmakologie terapeutické užití MeSH
- antibiotická politika * MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecká sepse * farmakoterapie MeSH
- počátek lidského života MeSH
- sepse * farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Je předložena charakteristika současné klinické mikrobiologie a její role v moderní medicíně. Článek definuje hlavní cíle mikrobiologického vyšetření a zásady antibiotického i diagnostického stewardshipu. Hlavní důraz je kladen na správnou interpretaci mikrobiologických výsledků.
The characteristics of current clinical microbiology and its role in modern medicine are presented. The article defines the main objectives of microbiological examination, principles of antibiotic and diagnostic stewardship. The main emphasis is placed on the correct interpretation of microbiological results.
- MeSH
- antibiotická politika MeSH
- bakteriální léková rezistence * MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí MeSH
- lidé MeSH
- superinfekce MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
- MeSH
- antibakteriální látky * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- antibiotická politika MeSH
- infekce dýchací soustavy diagnóza etiologie MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče * MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- urologické nemoci etiologie farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- antibakteriální látky * aplikace a dávkování farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- antibiotická politika metody MeSH
- antibiotická rezistence MeSH
- bakteriální infekce farmakoterapie MeSH
- cefalosporiny aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- medikační omyly prevence a kontrola MeSH
- peniciliny aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- racionální návrh léčiv MeSH
- spotřeba léčiv statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
x
x
- MeSH
- antibakteriální látky klasifikace MeSH
- antibiotická politika metody MeSH
- aplastická anemie etiologie prevence a kontrola MeSH
- chloramfenikol * aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití toxicita MeSH
- hodnocení léčiv metody statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl práce: V této práci seznamujeme odborníky s relativně novou kategorií rezistence typu difficult-to-treat (DTR), jejíž použití má signifikantní vliv na predikci morbidity a mortality pacientů s invazivní infekcí způsobenou bakteriálními DTR kmeny. Její sledování se tak stává užitečným nástrojem v komunikaci mikrobiologa a klinického lékaře, a tím významnou součástí antimikrobiálního stewardshipu (AMS). Dále reportujeme prevalenci kmenů splňujících kritéria této kategorie v nemocnici fakultního typu, Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Metody: Jedná se o retrospektivní kohortovou monocentrickou studii, do níž byly zahrnuty invazivní izoláty vybraných gramnegativních tyčinek od pacientů hospitalizovaných ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v období let 2009–2013 a 2017–2021. Výsledky: Z celkového počtu 920, resp. 812 unikátních kmenů gramnegativních tyčinek z hemokultur ze sledovaných období bylo 6,6 %, resp. 6,0 % rezistentních ke karbapenemům a v obou obdobích 3,7 % splňovalo definici typu DTR. V období 2009–2013 bylo v kategorii DTR zachyceno 23,1 % kmenů A. baumannii a 22,2 % kmenů P. aeruginosa, v období 2017– 2021 bylo nejvíce v kategorii DTR kmenů A. baumannii (45 %) a P. aeruginosa (15,3 %). Nezachytili jsme žádný kmen E. coli rezistentní ke karbapenemům, tudíž žádný nespadal do kategorie DTR. Závěr: Kmeny splňující kritéria DTR jsou závažnou komplikací a infekce jimi způsobené jsou obtížně léčitelné. Prevalence závažných infekcí způsobených kmeny s DTR fenotypem je ve sledovaném zdravotnickém zařízení relativně nízká. Antibiotika s efektem proti DTR je nutné nadále zachovávat jako záložní, a proto je nezbytné postupovat dle pravidel AMS a citlivost k těmto antibiotikům testovat.
x
- Klíčová slova
- difficult-to-treat,
- MeSH
- antibiotická politika metody MeSH
- antibiotická rezistence * účinky léků MeSH
- bakteriální léková rezistence MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- antibakteriální látky farmakologie terapeutické užití MeSH
- antibiotická politika * MeSH
- antibiotická rezistence MeSH
- azithromycin aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- bakteriální léková rezistence MeSH
- ceftriaxon aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- ciprofloxacin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- gonorea epidemiologie farmakoterapie MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiální testy citlivosti MeSH
- Neisseria gonorrhoeae patogenita MeSH
- sexuálně přenosné nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Antibiotika (ATB) jsou klíčové léčivé přípravky a mají nezpochybnitelné využití. Naneštěstí zejména neracionální používání ATB vede k rizikům především nežádoucích účinků, interakcí a vzniku rezistence. Cílem této práce bylo analyzovat spotřebu ATB pro systémové použití v České republice (ČR) v letech 2005-2019 a přinést závěry pro klinickou praxi. Metodika: Analýza spotřeby ATB pro systémové použití probíhala jako longitudinální retrospektivní analýza dat z databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv v letech 2005-2019 za použití standardní metodiky pro studium spotřeby léčiv typu DUR (Drug Utilization Review). Spotřeba ATB se vypočítala jako definované denní dávky (DDD) jednotlivých ATB na tisíc obyvatel za den (TID). Analyzována byla celková spotřeba ATB pro systémové použití v jednotlivých letech. Druhotně byly sledovány spotřeby pro jednotlivé zástupce nebo podskupiny a vyhodnoceny relativní indikátory kvality spotřeb ATB. Data byla popsána deskriptivní statistikou. Výsledky: Nejvyšší spotřeba ATB pro systémové použití byla zaznamenána v roce 2015, kdy dosáhla hodnoty 19,3338 DDD/TID. Nejpoužívanější skupinou ATB v průběhu celého sledovaného období byla β‑laktamová ATB (peniciliny). Nejvýznamnější změna spotřeby za sledované období proběhla ve skupině fluorochinolonů, kde byl pokles z roku 2005 do roku 2019 více než 2násobný. Zejména viditelný byl trend poklesu spotřeby norfloxacinu, který nastal v roce 2013. Nárůst ve spotřebě ATB byl sledován především u meropenemu, vankomycinu, cefuroxim‑axetilu, skupiny chráněných penicilinů a cefalosporinů II. a III. generace. Závěr: V celkovém hodnocení nepatřila ČR mezi státy s vysokou spotřebou ATB a četnějšími negativními výsledky stran relativních indikátorů kvality spotřeb ATB. V ČR docházelo zejména k možnému neracionálnímu nahrazování některých ATB a nárůstu spotřeby některých širokospektrých ATB.
Introduction: Antibiotics (ATB) are essential medicines and have unquestionable uses. Unfortunately, the irrational use of ATB leads to the risks of adverse effects, interactions, and the development of drug resistance. This study aimed to analyse ATB consumption for systemic use in the Czech Republic (CR) in 2005-2019 and provide conclusions for clinical practice. Methods: The analysis of ATB consumption for systemic use was performed as a longitudinal retrospective analysis of data from the State Institute for Drug Control database in the years 2005-2019 using the standard methodology for studying drug consumption of the DUR (Drug Utilization Review) type. ATB consumption was calculated as defined daily doses (DDD) of each ATB per thousand inhabitants per day (TID). The total consumption of ATB for systemic use in each year was analysed. Secondarily, consumption for individual representatives or subgroups was analysed and relative quality indicators of ATB consumption were evaluated. Results: The highest consumption of ATB for systemic use was observed in 2015 when it reached 19.3338 DDD/TID. β-lactam ATB (penicillins) was the most commonly used group of ATB throughout the study period. The most significant change in consumption over the period was in the fluoroquinolone group, where the decrease from 2005 to 2019 was more than 2-fold. The obvious was the downward trend in consumption of norfloxacin, which occurred in 2013. ATB consumption increased mainly for meropenem, vancomycin, cefuroxime-axetil, β-Lactamase-protected penicillins and the 2nd and 3rd generation cephalosporins. Conclusion: In the overall assessment, CR was not among the countries with high ATB consumption and frequent negative results in the relative quality indicators of ATB consumption. In particular, the possible irrational substitution of some ATB and an increase in the consumption of some broad-spectrum ATB was observed in CR.
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování MeSH
- antibiotická rezistence MeSH
- beta-laktamy aplikace a dávkování MeSH
- fluorochinolony aplikace a dávkování MeSH
- hodnocení spotřeby léčiv * trendy MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- náhrada léků MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- nitrofurantoin aplikace a dávkování MeSH
- peniciliny aplikace a dávkování MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Antimicrobial resistance (AMR) should be tackled through a One Health approach, as stated in the World Health Organization Global Action Plan on AMR. We describe the landscape of AMR surveillance in the European Union/European Economic Area (EU/EEA) and underline a gap regarding veterinary medicine. Current AMR surveillance efforts are of limited help to veterinary practitioners and policymakers seeking to improve antimicrobial stewardship in animal health. We propose to establish the European Antimicrobial Resistance Surveillance network in Veterinary medicine (EARS-Vet) to report on the AMR situation, follow AMR trends and detect emerging AMR in selected bacterial pathogens of animals. This information could be useful to advise policymakers, explore efficacy of interventions, support antimicrobial stewardship initiatives, (re-)evaluate marketing authorisations of antimicrobials, generate epidemiological cut-off values, assess risk of zoonotic AMR transmission and evaluate the burden of AMR in animal health. EARS-Vet could be integrated with other AMR monitoring systems in the animal and medical sectors to ensure a One Health approach. Herein, we present a strategy to establish EARS-Vet as a network of national surveillance systems and highlight challenges of data harmonisation and bias. Strong political commitment at national and EU/EEA levels is required for the success of EARS-Vet.
- MeSH
- antibakteriální látky farmakologie terapeutické užití MeSH
- antibiotická politika * MeSH
- Bacteria MeSH
- bakteriální léková rezistence MeSH
- One Health * MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
