BACKROUND: The goal of assisted reproduction is for a couple treated with IVF techniques to end the treatment by giving birth to a healthy baby. A neccessary presumption for success is the identification of the best embryo with high implantation and developmental potential. One option is to select an euploid embryo by invasive preimplantaion genetic testing for aneuploidy (PGT-A) or it is possible to select the best embryo by non-invasive time-lapse monitoring (TLM), specifically based on morphokinetic parameters and morphological markers that are able to identify an embryo with high developmental potential. MATERIALS AND METHODS: The study involved a total of 1060 embryos (585 euploid and 475 aneuploid embryos after PGT-A) with good morphology from 329 patients in the period 01/2016-10/2021. All embryos were cultured in a time-lapse incubator, trophectoderm (TE) cells biopsies for PGT-A examination were performed on day 5 (D5) or day 6 (D6) of culture. During the study period, 225 frozen embryo transfers (FET) of one euploid embryo were performed. Based on the treatment outcome, the embryos were divided into 2 groups - euploid embryos, which led to the birth of a healthy child, and euploid embryos that did not show fetal heartbeat (FHB) after FET. RESULTS: Based on the statistical analysis of the embryos without implantation and the embryos with live birth, it is clear that the morphokinetic parameters t5 (time of division into 5 cells) and tSB (time of start of blastulation) are significantly different. CONCLUSION: The results suggest that of the morphokinetic parameters tSB and t5 are predictive indicators for selecting an embryo with high developmental potential and with a high probability of achieving the birth of a healthy child.
- MeSH
- aneuploidie MeSH
- blastocysta * MeSH
- genetické testování metody MeSH
- implantace embrya MeSH
- lidé MeSH
- narození živého dítěte * MeSH
- novorozenec MeSH
- přenos embrya metody MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Background and Objectives: The aim of our single-center cohort study was the determination of the influence of the intrauterine lavage of granulocyte colony-stimulating growth factor (G-CSF) on clinical pregnancy rate in patients with a history of implantation failure older than 40 years. Materials and Methods: The study was conducted in Ferticare Prague SE between May 2018 and June 2020. Overall, 115 patients were distributed into two arms, with 48 subjects in the experimental and 67 in the control arm. All women have had a previous history of unsuccessful history of infertility treatment with their own genetic material and at least one ineffective cycle with the donated oocytes. The experimental arm underwent the intrauterine lavage of 0.5 mL of pure G-CSF from 120 to 48 h prior to embryo transfer. Results: The clinical pregnancy rate was 63.3% in the experimental arm and 47.8% in the control arm (p = 0.097 for Pearsonߣs χ2, and p = 0.133 for Fisher's exact test). However, the mean endometrial thickness on the day of embryo transfer did not appear to be statistically different (p = 0.139). Only the difference in endometrium thickness growth was statistically significant (p = 0.023). The increase in pregnancy rate is still encouraging for the future, even if it is not significant. Conclusion: Our study suggests the trend of increased pregnancy rate after the intrauterine G-CSF lavage in the interval of 120-48 h prior to embryo transfer.
- MeSH
- darování oocytu * metody MeSH
- dospělí MeSH
- faktor stimulující kolonie granulocytů * terapeutické užití MeSH
- implantace embrya * účinky léků MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé MeSH
- přenos embrya metody MeSH
- těhotenství MeSH
- úhrn těhotenství na počet žen v reprodukčním věku MeSH
- výsledek těhotenství * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Absolutní uterinní faktor infertility je podmíněn vrozenou nebo získanou absencí dělohy či přítomností nefunkční dělohy u žen, které se chtějí stát biologickými matkami. Osobní reprodukční zkušenost může dnes ženám bez dělohy poskytnout transplantace dělohy v kombinaci s metodami asistované reprodukce. V raném období výzkumu byla v zájmu minimalizace rizika předčasného porodu a dalších komplikací souvisejících s těhotenstvím doporučena k transplantaci pouze děloha od dárkyně s anamnézou jednoho až tří dokončených těhotenství. Ke snížení rizika předčasného porodu by se u příjemkyň dělohy mělo trvat spíše na jednočetném těhotenství než na darování dělohy od ženy s alespoň jedním porodem v anamnéze. Mírné zúžení v místě anastomózy vaginální manžety děložního štěpu a neovaginy příjemkyně jsme předpokládali, ale rozsah první vaginální stenózy časně po transplantaci dělohy byl přesto nepříjemným překvapením. Gynekolog by měl pro prevenci potransplantační vaginální striktury zhodnotit tvar a rozměry děložního čípku dárkyně, porovnat je s rozměry neovaginy a poševní klenby příjemkyně a provést anastomózu děložního hrdla k neovagině tak, aby byl zajištěn volný přístup k děložnímu hrdlu pro provedení cervikální biopsie kvůli kontrole rejekce štěpu a pro hladké zavedení katétru pro transfer embrya do děložní dutiny.
Absolute uterine factor infertility is conditioned by the congenital or acquired absence of the uterus or the presence of a nonfunctioning uterus in women who wish to become biological mothers. Uterine transplantation along with assisted reproductive techniques can provide this option for women without a uterus. In the early research period, to minimize the risk of preterm birth and other pregnancy-related complications, the uterus of a donor with a history of one to three successfully completed pregnancies was recommended for transplantation. We believe that insisting on a singleton pregnancy is necessary to reduce the risk of premature birth in uterus recipients, rather than insisting on donating a uterus from a woman with a history of at least one birth. Mild post-transplant narrowing of the vaginal-neovaginal anastomosis was expected; however, the first severe vaginal stricture revealed soon after transplantation was an unpleasant surprise. To prevent post-transplant vaginal stricture, gynecologic surgeons should evaluate the shape and size of the donor’s cervix, compare it with the size of the recipient’s neovagina and vaginal vault, and perform a vaginal-neovaginal anastomosis to ensure free access for post-transplant cervical biopsies to reveal signs of subclinical rejection and smooth insertion of the embryo transfer catheter into the uterine cavity.
- MeSH
- lidé MeSH
- parita MeSH
- předčasný porod * etiologie MeSH
- přenos embrya metody MeSH
- reprodukční techniky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- stenóza etiologie prevence a kontrola MeSH
- uterus * abnormality transplantace MeSH
- vagina chirurgie patologie MeSH
- výběr dárců metody MeSH
- ženská infertilita chirurgie etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Klíčová slova
- zygotic splitting,
- MeSH
- dvojčata monozygotní MeSH
- fertilizace in vitro metody MeSH
- gravidita MeSH
- incidence MeSH
- lidé MeSH
- přenos embrya metody přístrojové vybavení MeSH
- rozdělení zygoty MeSH
- těhotenství mnohočetné * statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
STUDY QUESTION: Do embryologists from different European countries agree on embryo disposition decisions ('use' or 'discard') about Day 7 (>144 h post-insemination) and/or low-quality blastocysts (LQB;
- MeSH
- aneuploidie MeSH
- blastocysta * fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- přenos embrya metody MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- umělá inteligence * MeSH
- věk matky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- asistovaná reprodukce * ekonomika statistika a číselné údaje trendy MeSH
- fertilizace in vitro statistika a číselné údaje zákonodárství a právo MeSH
- kryoprezervace statistika a číselné údaje MeSH
- náhradní matky zákonodárství a právo MeSH
- odběr spermií statistika a číselné údaje zákonodárství a právo MeSH
- preimplantační diagnóza statistika a číselné údaje MeSH
- přenos embrya statistika a číselné údaje MeSH
- redukce mnohoplodového těhotenství statistika a číselné údaje zákonodárství a právo MeSH
- všeobecné zdravotní pojištění normy MeSH
- výzkum plodu etika zákonodárství a právo MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Německo MeSH
- Rakousko MeSH
- MeSH
- asistovaná reprodukce * ekonomika klasifikace statistika a číselné údaje trendy MeSH
- donorské početí statistika a číselné údaje MeSH
- fertilizace in vitro statistika a číselné údaje MeSH
- kliniky reprodukční medicíny statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- preimplantační diagnóza statistika a číselné údaje MeSH
- přenos embrya statistika a číselné údaje MeSH
- sběr dat statistika a číselné údaje MeSH
- věk matky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
The increased interest in assisted reproduction through in vitro fertilization (IVF) leads to an urgent need to identify biomarkers that reliably highly predict the success of pregnancy. Despite advances in diagnostics, treatment, and IVF approaches, the 30% success rate of IVF seems insurmountable. Idiopathic infertility does not have any explanation for IVF failure especially when a patient is treated with a healthy competitive embryo capable of implantation and development. Since appropriate intercellular communication is essential after embryo implantation, the emergence of the investigation of embryonic secretome including short non-coding RNA (sncRNA) molecules is crucial. That's why biomarker identification, sncRNAs secreted during the IVF process into the blastocyst's cultivation medium, by the implementation of artificial intelligence opens the door to a better understanding of the bidirectional communication between embryonic cells and the endometrium and so the success of the IVF. This study presents a set of promising new sncRNAs which are revealed to predictively distinguish a high-quality embryo, suitable for an embryo transfer in the IVF process, from a low-quality embryo with 86% accuracy. The identified exact combination of miRNAs/piRNAs as a non-invasively obtained biomarker for quality embryo determination, increasing the likelihood of implantation and the success of pregnancy after an embryo transfer.
Transplantace dělohy představuje nadějnou metodu kauzální léčby absolutního uterinního faktoru neplodnosti u žen s chybějící či reprodukčně nefunkční dělohou. Léčba sterility pomocí transplantace dělohy je stále v experimentální fázi a pravidla provádění jednotlivých kroků této složité metody nejsou dosud jednoznačně stanovena. Potenciální příjemkyně dělohy podstupuje před transplantací stimulaci ovarií a oplodnění cestou in vitro fertilizace. Takto získaná embrya se kryoprezervují a uskladňují. Transfer jednoho embrya se provádí v odstupu po transplantaci, kdy příjemkyně dělohy užívá pouze nefetotoxická imunosupresiva. V první studii transplantace dělohy ve Švédsku se embryotransfery začaly provádět v odstupu 12 měsíců od transplantace. Vzhledem k rostoucím zkušenostem zejména s časnými rejekcemi po transplantaci dělohy a průběhy těhotenství byl v několika probíhajících studiích experimentálně zkrácen interval mezi transplantací a prvním embryotransferem na 6 měsíců. Hlavním důvodem včasného zahájení embryotransferů po transplantaci dělohy je zkrácení celkové doby podávání imunosuprese. Bezpečnost kratšího než ročního intervalu mezi transplantací dělohy a prvním embryotransferem po transplantaci by však měla být dále studována.
Uterus transplantation seems to be a promising method for the causal treatment of absolute uterine factor infertility in women with an absent or non-functional uterus. Since uterus transplantation is still experimental in nature, there are no strict guidelines regarding each step of this comprehensive treatment method. Prior to uterus transplantation, ovarian stimulation and in vitro fertilization are performed on the potential uterus recipient, and the obtained embryos are cryopreserved and stored for the transfers after transplantation when only non-fetotoxic maintenance immunosuppressants are administered. In the first human uterus transplantation study, the start of embryo transfers was set at 12 months after transplantation. Due to the growing experience, especially with early rejections after transplantation and the course of pregnancy, several ongoing studies have experimentally shortened the uterus transplant-to-embryo transfer interval to 6 months. Shortening the total time of immunosuppression administration after uterus transplantation is the main reason for early initiation of embryo transfers after transplantation. However, the safety of an interval of less than one year between uterine transplantation and the first post-transplant embryo transfer should be further studied.
- MeSH
- fertilizace in vitro MeSH
- lidé MeSH
- přenos embrya * MeSH
- těhotenství MeSH
- uterus * transplantace MeSH
- ženská infertilita terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cieľ: Cieľom štúdie bolo vyhodnotiť prediktívnu hodnotu koncentrácie ľudského choriového gonadotropínu (hCG) 14. a 16. postovulačný deň po embryotransfer/kryoembryotransfere ako aj dynamiky vzostupu tejto koncentrácie vzhľadom na výsledok tehotnosti. Súbor a metodika: Retrospektívne boli na skupine 130 pacientok s potvrdenou graviditou po embryotransfere/kryoembryotransfere regresnou analýzou vyhodnotené vstupné parametre (hCG D14, hCG D16, D16–D14, D16/D14 a splnenie podmienky aspoň 2,5násobného vzostupu hCG D16 oproti hCG D14) vo vzťahu ku výstupným parametrom (biochemická gravidita, klinická gravidita, klinická gravidita ukončená potratom do 12. týždňa tehotnosti, klinická gravidita ukončená pôrodom). Výsledky: Jednorazové koncentrácie hCG D14 a D16, ako aj rozdiel týchto koncentrácií bol štatisticky signifikantným ukazovateľom predikcie biochemickej tehotnosti (p = 0,000215, p = 0,000227 a p = 0,000421). Podiel koncentrácií hCG D16 a D14 nevykazoval štatistickú významnosť ako prediktívny ukazovateľ ukončenia tehotnosti v štádiu biochemickej gravidity. Ani jeden zo sledovaných vstupných markerov sa nepotvrdil ako štatisticky významný marker pre predikciu spontánneho potratu v celej skupine pacientok. Avšak v skupine potvrdených klinických gravidít bola ako pozitívny prediktor progresie tehotnosti až do pôrodu potvrdená tak sérová koncentrácia hCG D16 (p = 0,0248), ako aj rozdiel koncentrácií D16–D14 (p = 0,0185). Násobok tohto vzostupu ani pri týchto parametroch nebol štatisticky významný. Ani pri jednom sledovanom výstupnom parametri sa nepotvrdila štatistická významnosť dosiahnutia aspoň 2,5-násobku sérovej koncentrácie hCG D16 oproti D14. Záver: Jednorazové koncentrácie hCG sú dobrým prognostickým faktorom pre predikciu výsledku gravidity, stanovenie cut-off hranice je však limitované interlaboratórnou odchýlkou, ako aj datovaním odberu hCG. Preto sú aj výsledky jednotlivých štúdií v klinickej praxi ťažko použiteľné. Dynamika sledovania koncentrácií hCG sa javí ako spoľahlivejší prediktor výsledku tehotnosti. V našom súbore sme potvrdili štatistický význam rozdielu koncentrácie hCG 16. a 14. postovulačný deň nielen pre predikciu biochemickej tehotnosti, ale aj ako prediktora progresie klinickej tehotnosti do pôrodu. Na stanovenie optimálnych hodnôt tohto rozdielu je potrebné vyhodnotenie väčšieho súboru pacientov. Naopak, štatistický význam podielu koncentrácií hCG medzi 16. a 14. postovulačným dňom nebol potvrdený.
Objective: The aim of the study was to evaluate the predictive value of the human chorionic gonadotropin (hCG) concentration on the 14th and 16th post-ovulation day after embryo transfer/cryoembryo transfer as well as the dynamics of its increase with respect to the outcome of pregnancy. Materials and methods: In total, 130 embryo transfers and cryoembryo transfers in women aged 22 to 38 years who experienced a single embryo transfer or single cryoembryo transfer with confirmed pregnancy (hCG level over 15 IU/l on 14th post-ovulation day – D14) were selected. The input parameters (hCG D14, hCG D16, hCG D16-D14, hCG D16/D14 and positivity of at least 2.5-fold increase in hCG D16 compared to hCG D14) were evaluated by regression analysis in relation to the outcome parameters (biochemical pregnancy, clinical pregnancy, clinical pregnancy terminated by abortion up to 12 weeks of gestation, clinical pregnancy terminated by childbirth). Results: Single concentrations of hCG D14 and D16, as well as the difference between these concentrations, were a statistically significant indicator of the prediction of biochemical pregnancy (P = 0.000215, P = 0.000227 and P = 0.000421). Contrary to expectations, the proportion of hCG D16 and D14 concentrations did not show statistical significance for either parameter, as well as the fulfilment of the condition of at least a 2.5fold increase in hCG D16 compared to D14. None of the studied input parameters was confirmed as a statistically significant marker for the prediction of miscarriage in the whole group of patients. However, in the group of confirmed clinical pregnancies, the serum concentration of hCG D16 (P = 0.0248) and the difference between concentrations D16 and D14 (P = 0.0185) were confirmed as a positive predictor of the progression of pregnancy until delivery. Conclusions: Single hCG concentrations are a good prognostic factor for predicting the outcome of pregnancy, but the determination of the cut-off limit is limited by inter-laboratory deviation as well as by timing of blood collection for hCG determination on the exact post-ovulatory day. The results of individual studies are therefore difficult to use in clinical practice. The dynamics of hCG concentrations appear to be a more reliable predictor of pregnancy outcome. In our cohort, we confirmed the statistical significance of the difference in hCG concentration between the 16th and 14th post-ovulation day not only for the prediction of biochemical pregnancy, but also as a predictor of the progression of clinical pregnancy into childbirth. To determine the optimal values of this difference, it is necessary to evaluate a larger group of patients. Conversely, the statistical significance of the proportion of hCG concentrations between the 16th and 14th post-ovulation day was not confirmed.
