Aim: The aim is to determine how fully the needs of patients with cancer and those of patients with advanced chronic disease are met in palliative care and how needs differ in importance between the two groups. Design: A cross-sectional study. Methods: The study population consisted of patients with advanced chronic disease and cancer patients admitted either to cancer wards or a hospice. The study period was from January 2023 to May 2023. A valid and reliable tool, the Patients' Needs Assessment in Palliative Care, was used to assess the needs of patients. The total number of respondents was 126. Results: Physical needs are most important to patients with advanced chronic illness. Autonomy needs are most important to cancer patients. For patients with advanced chronic illness, the highest level of needs fulfilment was in the area of social needs. The highest rate of fulfilment for cancer patients was in the area of social needs. Conclusion: Needs assessment of patients in palliative care is essential since it allows healthcare professionals to better understand the individual needs of patients in their final phase of life.
Aim: To determine the relationship between perceived satisfaction with childbirth and perceived autonomy in decision making during the childbirth process. Design: Cross-sectional study. Methods: The study took place within the international INTERSECT project. Data were collected in four hospitals in Slovakia. The research group consisted of 437 female respondents (average age 30.5 ± 4.8). Birth Satisfaction was measured by the Birth Satisfaction Scale - Revised (BSS-R). Level of autonomy in decision making during childbirth was measured by the Mothers' Autonomy in Decision Making Scale (MADM). Results: Respondents who perceived a higher level of autonomy in decision making during childbirth perceived higher overall satisfaction with childbirth (p = 0.001, r = 0.416). Higher age of mothers was also associated with higher birth satisfaction (p = 0.004, r = 0.139). Almost 17% of respondents perceived their childbirth to be a traumatic event. Respondents described lower levels of satisfaction with childbirth (p = 0.001) and lower levels of autonomy in decision making during childbirth (p = 0.002) if they subjectively perceived their childbirth as traumatic. Significant associations for the BSS-R score were also demonstrated regarding parity (p = 0.001), mode of delivery (p = 0.001), and type of delivery (p = 0.001). Conclusion: The involvement of the mother in the decision-making process of her own birth is a fundamental aspect of healthcare during childbirth and overall satisfaction with the birth.
- MeSH
- komplikace porodu psychologie MeSH
- lidé MeSH
- osobní autonomie * MeSH
- porod * psychologie MeSH
- průřezové studie metody MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rozhodování MeSH
- spokojenost pacientů * MeSH
- věkové faktory MeSH
- vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
The advent and dominance of social media in our daily lives is not a matter of discussion, and very few minimalistic individuals have tried to decrease this technological dependency, which can become toxic and noxious for the development of an autonomous personality and free thinking. Academic faculties claim a depauperation in terms of their freedom but are also not free from duties, responsibilities, and obligations. Here, duties, responsibilities, obligations, and freedom are addressed in historical terms as the university as an institution developed over the centuries after its founding in the 11th century is currently under attack. We premonish that these concepts must still be reiterated and divulgated to students and fellows in academia. Galilei's "Eppur si muove" ("and yet it moves") are the words pronounced by the Italian mathematician, physicist, and philosopher Galileo Galilei that should resonate in censorship bodies now and in the future.
- MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- lidé MeSH
- svoboda * MeSH
- univerzity dějiny MeSH
- Check Tag
- dějiny 20. století MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- historické články MeSH
Cisársky rez na žiadosť, požiadavka, s ktorou sa v poslednom čase stretávame čoraz častejšie. Možno ho definovať ako primárny cisársky rez vykonaný na žiadosť rodičky bez akejkoľvek relevantnej pôrodníckej alebo inej lekárskej indikácie, s cieľom vyhnúť sa vaginálnemu pôrodu. Najčastejšou príčinou žiadostí rodičiek o cisársky rez je strach z pôrodu a s tým súvisiacou bolesťou. V súčasnosti je v medicíne uznávané právo pacienta aktívne sa spolupodieľať na výbere liečebných postupov vrátane metód pôrodu. Akceptovali sme nárok pacientov na rôzne estetické operačné zákroky za predpokladu, že poskytnú informovaný súhlas. Rovnaký princíp by sa mal zachovať aj pri cisárskom reze na požiadanie.
Caesarean section on request, a request that we have been encountering more and more recently. This can be interpreted as a primary caesarean section performed as a request of the mother without any relevant obstetrical or other medical indications in order to avoid vaginal delivery. The most common reason for mothers’ requests for caesarean section is the fear of childbirth and the associated pain. Currently, medicine recognises the patient’s right to actively participate in the choice of treatment procedures, including methods of delivery. We have accepted patients’ claim for various aesthetic surgical interventions, in case they provide informed consent. The same principle should be maintained for caesarean sections on request.
- MeSH
- císařský řez * etika psychologie zákonodárství a právo MeSH
- informovaný souhlas pacienta etika zákonodárství a právo MeSH
- lékařská etika MeSH
- lidé MeSH
- osobní autonomie MeSH
- pacientova volba zákonodárství a právo MeSH
- porod psychologie MeSH
- porodní bolesti psychologie MeSH
- práva pacientů * etika zákonodárství a právo MeSH
- strach MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Respekt k autonomii pacienta je jedním ze čtyř základních etických principů platných pro současnou západní medicínu. Pacient musí udělit dobrovolný informovaný souhlas s postupem léčby. V něm by se měly odrážet pacientovy preference, jeho žádosti i hodnotový systém. Poskytovatel je povinen zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách. Cílem příspěvku je ukázat způsob praktické výuky týkající se rozhodování o léčbě pacientů s těžkými komunikačními problémy, včetně možných řešení. Data jsou sbírána tázacími archy, do kterých lékaři zapisují eticky sporné situace z vlastní praxe. Data jsou důsledně generalizována a připravována metodou story-tellingu. Kazuistiky jsou vyučovány metodou Case Based Learning. Případová studie je příběhem pana Karla (80 let), který je v péči dcery. Je neslyšící, dorozumívá se znakovou řečí, s počínající demencí Alzheimerova typu, zhoršuje se mu zrak. Operací šedého zákalu je možnost problém vyřešit. Pan Karel zákrok odmítá. Dcera na lékaře naléhá, aby otci sdělil, že se o operaci nejedná. Argumentuje komplikovanou péčí o dementní hluchoslepou osobu. Podle lékařova názoru má operace pro pacienta jednoznačnou benefici a velmi nízkou pravděpodobnost poškození. Výsledkem analýzy případové studie jsou expertní názory (medicínský, etický a právní).
Respect for patient’s autonomy is one of the four basic ethical principles applicable to contemporary Western medicine. The patient must provide voluntary informed consent to the treatment procedure. It should reflect the patient’s preferences, requests, and value system. The provider is obliged to ensure that the patient is sufficiently informed in a comprehensible manner about his/her health condition. The aim of the study is to show the method of practical teaching regarding decision-making on the treatment of patients with severe communication problems, including possible solutions. Data are collected through questionnaires in which doctors write down ethically questionable situations from their own practice. Data are consistently generalized and prepared using the story-telling method. Case studies are taught using the Case Based Learning method. The case study is conceived as a story of Mr. Karel (80 years old), who is in the care of his daughter. He is deaf, communicates through sign language, has been diagnosed with Alzheimer’s type dementia, and his eyesight is deteriorating. Cataract surgery is an option to solve the problem. Mr. Karel, however, refuses the procedure. The daughter urges the doctor to tell the father that it is not an operation. In the doctor’s opinion, the operation has a definite benefit for the patient and a very low probability of harm. The result of the case study analysis are expert opinions (medical, ethical and legal).
- Klíčová slova
- Case Based Learning,
- MeSH
- dobročinnost MeSH
- informovaný souhlas pacienta etika MeSH
- jednopřípadové studie jako téma MeSH
- metody pro podporu rozhodování * MeSH
- osobní autonomie MeSH
- pacientova přání ohledně budoucí terapie etika MeSH
- sdělení pravdy etika MeSH
- studium lékařství specializační postgraduální * metody MeSH
Background To evaluate long-term outcome of tetralogy of Fallot repair analyzing an unbiased country-wide surgically treated population with tetralogy of Fallot. Methods and Results Retrospective analysis of consecutive patients aged <18 years who underwent tetralogy of Fallot repair at a single nationwide pediatric cardiac center. Death from any cause and need for surgical or catheter reintervention were the study end points. Cox regression analysis was used to identify related risk factors. A total of 917 patients (male, 56.3%) were analyzed. Staged repair was performed in 16.9%. Early mortality (24/917, 2.62% patients) was confined to the early surgical eras. Late mortality was 4.5% (40/893 patients). Survival probability was 95.1%, 93.8% and 91.9% at 10, 20 and 30 years after repair, respectively. Early surgical era (P=0.013) and surgical/catheter reinterventions (P<0.001) were multivariable predictors of late death. A total of 487 reinterventions were performed after initial repair in 253/917 patients (27.6%), with pulmonary artery revalvulation (196/917 patients, 21.4%) being most frequent. Probability of freedom from first reintervention was 89.0%, 73.3%, and 55.1% at 10, 20, and 30 years after primary repair, respectively. Transannular repair was associated with the need for pulmonary artery revalvulation (P<0.001). Patients who underwent staged repair were more likely to need reinterventions on pulmonary arteries (P<0.001). Conclusions In an unbiased nationwide cohort, tetralogy of Fallot repair carried a favorable survival of >90% at 30 years. Each reintervention significantly incrementally increased the risk of mortality. Type of initial repair predicted the need for specific surgical or catheter reinterventions.
- MeSH
- dítě MeSH
- Fallotova tetralogie * chirurgie MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- plicní chlopeň * chirurgie MeSH
- reoperace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- svoboda MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Aktuální téma zdravotní gramotnosti bývá obvykle prezentováno odděleně od problematiky etiky zdravotní péče. Soudobý důraz na důležitost zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti populace při poskytování zdravotní péče však vychází z týchž předpokladů jako moderní lékařská etika akcentující kompetenci autonomního pacienta činit odpovědná rozhodnutí v péči o vlastní zdraví. Zdravotní gramotnost je nezbytným předpokladem realizace pacientovy autonomie. V důsledku mohutných společenských proměn, které se udály ve 20. století, posílilo právo na sebeurčení jedince, a to i v kontextu medicíny. Pacient se stal z pasivního příjemce aktivním účastníkem zdravotní péče. Souběžně s tím se medicína i uspořádání zdravotního systému staly komplexnější, diferencovanější a specializovanější, takže není jednoduché získaným informacím porozumět. Schopnost porozumět zdravotním informacím a využívat je k přiměřeným rozhodnutím v oblasti péče o zdraví patří mezi základní charakteristiky zdravotní gramotnosti. Koncept zdravotní gramotnosti tak významně rozšiřuje a obohacuje porozumění mnoha pojmům užívaných v lékařské etice od počátku jejího vzniku. Umožňuje nově nahlédnout i některé aspekty Beauchampova-Childressova principialismu, jenž je dnes již tradiční metodou etického uvažování v medicíně. Vedle pojmu pacientovy kompetence je třeba brát v úvahu i jeho kapacitu k rozhodování ve zdravotní ve zdravotní péči.
The current topic of health literacy is usually presented separately from the issue of health care ethics. However, the contemporary emphasis on the importance of increasing the level of health literacy of the population in the provision of health care is based on the same assumptions as modern medical ethics emphasizing the competence of the autonomous patient to make responsible decisions in the care of his own health. Health literacy is a prerequisite for the realization of patient autonomy. As a result of the massive social changes that took place in the 20th century, the right to self-determination of the individual strengthened, even in the context of medicine. From a passive recipient, the patient became an active participant in health care. At the same time, medicine and the organization of the health system have become more complex, differentiated and specialized, so it is not easy to understand the information obtained. The ability to understand health information and use it to make appropriate health care decisions is one of the basic characteristics of health literacy. The concept of health literacy thus significantly expands and enriches the understanding of many concepts used in medical ethics since its inception. It allows a new insight into some aspects of Beauchamp-Childress principialism, which is now a traditional method of ethical reasoning in medicine. In addition to the concept of the patient’s competence, it is also necessary to take into account his capacity to make health decisions in health care.
- MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- koitus psychologie MeSH
- láska MeSH
- lidé MeSH
- osamocení psychologie MeSH
- sexuální chování * psychologie MeSH
- sexuální partneři psychologie MeSH
- spiritualita * MeSH
- svoboda MeSH
- život MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
Autonómia je dôležitou súčasťou profesionálneho rozvoja ošetrovateľstva. V ošetrovateľstve sa vzťahuje na schopnosť sestry robiť nezávislé rozhodnutia pri poskytovaní ošetrovateľskej starostlivosti bez vonkajšieho vplyvu alebo kontroly. Sestry s autonómiou sú kľúčovou súčasťou pre poskytovanie kvalitnej a bezpečnej starostlivosti. Autonómia patrí v našom socio-kultúrnom kontexte k nepreskúmaným fenoménom. Je ovplyvnená environmentálnymi a kultúrnymi podmienkami. Ovplyvňuje nielen spokojnosť pacientov, ale aj samotné sestry a ich spokojnosť s prácou.
Autonomy is an important part of nursing professional development. In nursing, it refers to the nurse’s ability to make independent decisions in the delivery of nursing care without external influence or control. Nurses with autonomy are a key component to providing quality and safe care. Autonomy is one of the unexplored phenomena in our socio-cultural context. It is influenced by environmental and cultural conditions. It affects not only patient satisfaction but also the nurses themselves and their job satisfaction.
