- MeSH
- ledvinové kameny * diagnóza krev komplikace MeSH
- lidé MeSH
- vápník * krev MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
Možnost řešení objemné ureterokély v dětském věku. Prezentujeme kazuistiku chlapce, který byl na našem pracovišti operován pro ureterokélu s mnohočetnou ureterolitiázou.
The possibility of solving a bulky uretererocele in childhood. We present a case report of a boy who was operated on at our institution for ureterocele with multiple ureterolithiasis.
- MeSH
- diagnostické techniky urologické MeSH
- dítě MeSH
- endoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- nefrolitiáza terapie MeSH
- ureterokéla * diagnostické zobrazování diagnóza komplikace terapie MeSH
- urolitiáza diagnostické zobrazování terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Močová exkrece magnezia je důležitý preventivní faktor chránící před vznikem nefrolitiázy, a to inhibicí několika klíčových dějů v její patogenezi. Pacienti s Crohnovou chorobou (CD) mají riziko litiázy přibližně 2krát vyšší, zejména pacienti po ileokolické (IC) resekci. Cílem je stanovit hladinu magnesurie u těchto pacientů a porovnat ji s pacienty s IC postižením bez resekce a poté obě skupiny se zdravými kontrolami. Sekundárním cílem bylo posouzení kalciurie a dalších modifikujících faktorů. Metody: Do studie byli zařazeni pacienti s CD starší 18 let s IC resekcí (skupina 1) a s postižením terminálního ilea bez resekce (skupina 2) a jako kontrolní skupina osoby bez známého střevního onemocnění (skupina 3). Vylučovacími kritérii byla terapie citráty, závažná renální insuficience (GFR < 30 ml/min/1,73 m2), více než dvě střevní resekce, ileostomie, kolektomie, syndrom krátkého střeva, akutní infekce močových cest a známky relapsu CD. Anamnestické údaje byly zjišťovány dotazníkem, byl odebrán vzorek krve a čerstvé moči, bylo provedeno ultrazvukové vyšetření ledvin a žlučníku na přítomnost litiázy a u pacientů byl proveden 24hodinový sběr moči ke stanovení oxalurie, citraturie, magnesurie a kalciurie. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 107 osob, z toho 34 pacientů po resekci IC, 42 s CD bez resekce a 31 zdravých kontrol. Ženy tvořily 43 %, průměrný věk byl 38 ± 11,5 let. V hodnotách magnesurie byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinou s resekcí a bez resekce (medián 2,28 vs. 3,97 mmol/l; p = 0,047) a zejména mezi skupinou s resekcí a zdravými kontrolami (medián 2,28 vs. 4,31 mmol/l; p = 0,0003). Skupina bez resekce proti zdravým kontrolám nedosáhla signifikantního rozdílu (medián 3,97 vs. 4,31 mmol/l; p = 0,455). Hodnoty kalciurie se mezi skupinami významně nelišily (medián 3,75 vs. 4,6 vs. 4,3 mmol/l; p = 0,293). Závěr: Hodnoty magnesurie pacientů s CD po IC resekci jsou významně nižší proti skupině pacientů s CD s IC postižením bez provedené resekce i od zdravých kontrol. Skupina bez resekce dosáhla výsledků srovnatelných s kontrolami. Hodnoty kalciurie se v naší práci mezi skupinami významně nelišily. Předpokládáme, že pacienti s CD po IC resekci s vyšším rizikem vzniku urolitiázy by mohli profitovat ze suplementace magnezia v rámci prevence tvorby konkrementů. Potvrzení této teze bude ovšem vyžadovat ověření dalším výzkumem.
Urinary excretion of magnesium is an important preventive factor against nephrolithiasis by inhibiting several key processes in its pathogenesis. Patients with Crohn’s disease (CD) have an approximately 2-fold higher risk of lithiasis, especially those after ileocolic (IC) resection. The aim is to determine the magnesuria level in these patients and compare it with patients with CD and IC involvement without resection and then both groups with healthy controls. The secondary objective was to assess calciuria and other modifying factors. Methods: CD patients aged 18 years or older with IC resection (group 1) and terminal ileal involvement without resection (group 2) were enrolled in the study, with subjects without known bowel disease as controls (group 3). Exclusion criteria were citrate therapy, severe renal insufficiency (GFR < 30 ml/min/1.73 m2), more than two bowel resections, ileostomy, colectomy, short bowel syndrome, acute urinary tract infection and evidence of CD relapse. Anamnestic data were collected by questionnaire, blood and fresh urine samples were collected, renal and gallbladder ultrasound was performed for the presence of lithiasis, and patients underwent 24-hour urine collection to determine oxaluria, citraturia, magnesuria and calciuria. Results: 107 subjects were included in the study, including 34 patients with IC resection, 42 with CD without resection and 31 healthy controls. 43% were women, mean age was 38 ± 11.5 years. There was a significant difference in magnesuria values between the resection and non-resection group (median 2.28 vs. 3.97 mmol/l; P = 0.047) and especially between the resection group and healthy controls (median 2.28 vs. 4.31 mmol/l; P = 0.0003). The group without resection vs. healthy controls did not reach a significant difference (median 3.97 vs. 4.31 mmol/l; P = 0.455). Calciuria values did not differ significantly between groups (median 3.75 vs. 4.6 vs. 4.3 mmol/l; P = 0.293). Conclusion: Magnesuria values of CD patients after IC resection were significantly lower compared to the group of CD patients with IC involvement without resection and healthy controls. The group without resection achieved results comparable to controls. Calciuria values were not significantly different between groups in our study. We hypothesize that patients with CD after IC resection at higher risk of urolithiasis might benefit from Mg supplementation to prevent concretion formation. However, confirmation of this thesis will require verification by further research.
Urolitiáza je onemocnění, které provází lidstvo od dávné minulosti. Řadíme ho mezi civilizační nemoci. Vysoká incidence a prevalence s vysokou recidivou i u mladých pacientů nás nutí hledat způsob a možnosti ovlivnění tvorby a vzniku urolitiázy. Správné metabolické vyšetření nám umožní identifikovat příčinu onemocnění ve většině případů. Analýza výsledků nám poté umožňuje nastavit správnou metafylaxi u každého jednotlivého pacienta. Metafylaxe je pak důležitou součástí komplexní péče o pacienty s urolitiázou.
Urolithiasis is a disease that has been with mankind since ancient times. It belongs to lifestyle diseases. The high incidence and prevalence rates with high rates of recurrence even in young patients prompt us to seek ways of influencing the formation and development of urolithiasis. Appropriate metabolic evaluation enables to identify the cause of the disease in the majority of cases. A subsequent analysis of results allows to determine correct metaphylaxis in each individual patient. Metaphylaxis is an important part of comprehensive care in patients with urolithiasis.
Different international associations have proposed their own guidelines on urolithiasis. However, the focus is primarily on an overview of the principles of urolithiasis management rather than step-by-step technical details for the procedure. The International Alliance of Urolithiasis (IAU) is releasing a series of guidelines on the management of urolithiasis. The current guideline on shockwave lithotripsy (SWL) is the third in the IAU guidelines series and provides a clinical framework for urologists and technicians performing SWL. A total of 49 recommendations are summarized and graded, covering the following aspects: indications and contraindications; preoperative patient evaluation; preoperative medication; prestenting; intraoperative analgesia or anesthesia; intraoperative position; stone localization and monitoring; machine and energy settings; intraoperative lithotripsy strategies; auxiliary therapy following SWL; evaluation of stone clearance; complications; and quality of life. The recommendations, tips, and tricks regarding SWL procedures summarized here provide important and necessary guidance for urologists along with technicians performing SWL. PATIENT SUMMARY: For kidney and urinary stones of less than 20 mm in size, shockwave lithotripsy (SWL) is an approach in which the stone is treated with shockwaves applied to the skin, without the need for surgery. Our recommendations on technical aspects of the procedure provide guidance for urologists and technicians performing SWL.
- MeSH
- kvalita života MeSH
- ledviny MeSH
- lidé MeSH
- litotripse * metody MeSH
- močové kameny * terapie MeSH
- urolitiáza * terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Idiopatické střevní záněty (IBD) jsou typicky doprovázeny průjmem a často malabsorpcí, které jsou predisponujícími faktory pro tvorbu močových kamenů. U pacientů bez resekce střeva se prevalence urolitiázy pohybuje od 1,5 do 5 %, po resekčních výkonech se může prevalence zvýšit až na 16 %. Častou komplikací je enterická hyperoxalurie, především u nemocných s ileocékální resekcí, ileostomií, kolostomií a po resekčních bariatrických výkonech následovaná rozvojem oxalátové nefrolitiázy a nefrokalcinózy. Významně přispívá i změna ve střevním mikrobiomu se sníženou střevní metabolizací oxalátu. Přebytek nemetabolizovaného oxalátu je primárně vylučován ledvinami a hyperoxalurie s přesycením šťavelanem vápenatým v moči vede k agregaci krystalů, urolitiáze a/nebo nefrokalcinóze. Často je současně snížené vylučování citrátu. Prevence oxalátové litiázy zahrnuje vyšší příjem tekutin, nutričně vyrovnanou nízkooxalátovou nízkotučnou dietu, podávání perorálního citrátu a hořčíku, doplněk vápníku a omezení kuchyňské soli v dietě. Významnou roli hraje úprava střevního mikrobiomu s cílem ovlivnění metabolizmu oxalátu ve střevě. U IBD pacientů s urolitiázou jsou časté závažné infekce močových cest, které mohou probíhat asymptomaticky a mohou vést až k chronické renální insuficienci a selhání ledvin. Nové léčebné přístupy s dlouhodobým podáváním biologické léčby významně zlepšily průběh IBD s úbytkem nezbytných resekčních výkonů. Lze proto předpokládat i snížení výskytu rizikových faktorů pro vznik močových kamenů.
Inflammatory bowel diseases (IBD) are typically accompanied by diarrhoea and frequently by malabsorption, both of which are predisposing factors for the formation of renal calculi. In patients who have not undergone bowel surgery the prevalence of urolithiasis has ranged from 1.5 to 5%, but after surgery, stone prevalence can increase to up to 16%. Enteric hyperoxaluria is a frequent complication of inflammatory bowel diseases after ileal-coecal resection, ileostomy, colostomy resection and bariatric surgery. The excess of oxalate is primarily excreted by the kidneys. Increased urinary excretion of oxalate results in urinary calcium oxalate supersaturation, leading to crystal aggregation, urolithiasis, and/or nephrocalcinosis. Prevention of oxalate lithiasis includes high fluid intake, nutritionally balanced low-oxalate, low-fat, low-salt diet, prescription of oral citrate and magnesium, calcium supplement, and also biological manipulation of intestinal flora (microbiota). In IBD patients, urolithiasis can be associated with serious urinary tract infection – in some cases asymptomatic – which can lead to chronic renal insufficiency and failure. New therapeutic approaches to patients with inflammatory bowel diseases have completely changed the natural history of these diseases with reduced number of bowel surgery. Whether this has changed the prevalence and risk factors for urinary calculi in patients with inflammatory bowel diseases is still unknown.
- MeSH
- Bifidobacterium MeSH
- dieta MeSH
- hyperoxalurie diagnóza etiologie terapie MeSH
- idiopatické střevní záněty * chirurgie komplikace patologie MeSH
- infekce močového ústrojí etiologie prevence a kontrola MeSH
- Lactobacillus MeSH
- lidé MeSH
- oxaláty metabolismus moč MeSH
- Oxalobacter formigenes MeSH
- probiotika terapeutické užití MeSH
- renální insuficience etiologie terapie MeSH
- střevní mikroflóra MeSH
- urolitiáza diagnóza etiologie prevence a kontrola terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Urolitiáza je celosvětově rozšířeným onemocněním močového systému, které postihuje všechny věkové skupiny. V posledních několika desetiletích prevalence urolitiázy celosvětově narůstá a představuje závažný nejen medicínský, ale i sociálně ekonomický problém. Vzhledem k technologickému vývoji během posledních dvou desetiletí se ureteroskopická litotrypse stala celosvětově běžnou metodou léčby kamenů horních močových cest. Jedná se o velmi účinnou a minimálně invazivní metodu. Během endoskopického výkonu však může dojít k poranění ureteru, a to má za následek snížení peristaltiky v místě inzultu, stimulaci ureterální hypertrofie a iniciování zjizvení ve svalové vrstvě ureterální stěny, což má za následek vznik striktury. Samotná striktura může bránit normálnímu toku moči, která vede k hydronefróze, zjizvení ledvinového parenchymu, snížení funkce ledviny a u některých pacientů může dokonce vyvolat trvalou ztrátu renálních funkcí.
Urolithiasis is a globally widespread disease of the urinary system affecting all age groups. In the last few decades, the prevalence of urolithiasis has been increasing worldwide and represents a serious medical but also a socioeconomic problem. Due to technological developments during the last two decades, ureteroscopic lithotripsy become a common method of treatment for upper urinary tract stones worldwide. It is a very effective and minimally invasive method. However, during an endoscopic procedure, injury to the ureter can occur which results in decreased peristalsis at the site of the insult, stimulation of ureteral hypertrophy, and initiation of scarring in the muscle layer of the ureteral wall, which leads to the formation of a stricture. The stricture itself can obstruct the normal flow of urine, resulting into hydronephrosis, scarring of renal parenchyma, decreased kidney function, and in some patients can even cause permanent loss of renal function.
PURPOSE: We sought to determine which treatment between flexible ureteroscopy and shock wave lithotripsy has a better stone-free rate in pediatric patients (<18 years) with renal or proximal ureteric stones (<2 cm). Subanalysis for all outcomes for randomized controlled trials only. MATERIALS AND METHODS: Using PubMed, Web of Science, and the Cochrane database, we identified studies (randomized clinical trials and prospective comparative nonrandomized studies) published until August 2022 reporting surgical outcomes of pediatrics patients undergoing flexible ureteroscopy and shock wave lithotripsy with renal or proximal ureteric stones <2 cm (PROSPERO ID: CRD42022378790). Only randomized controlled trials were considered for meta-analysis. Stone-free rate, operative time, and complications were analyzed. Analysis was performed in R. RESULTS: A total of 6 studies identified, of which 3 were randomized clinical trials and 4 had data on renal stones. A total of 669 patients were analyzed. Mean age ranged from 4.4 to 12.4 years. The shock wave lithotripsy group presented a range of stone-free rate between 21 and 90% while the flexible ureteroscopy group presented a range of stone-free rates between 37% and 97%. Meta-analysis of randomized controlled trials only (n=302) demonstrated significantly higher stone-free rate in flexible ureteroscopy vs shock wave lithotripsy (RR = 1.17, 95% CI: 1.04-1.33, P = 0.01), operative time (mean difference = +16.4 minutes, 95% CI: 7.3-25.5, P < 0.01) and hospital stay (mean difference = +0.25 days, 95% CI: 0.14-0.36, P < 0.001). But no difference in fluoroscopy exposure time (mean difference = -21.0 seconds, 95% CI: -42.6 to 0.56, P = 0.07), Clavien I-II (RR = 1.23, 95% CI: 0.71-2.12, P = 0.45) or Clavien III-V complications (RR = 1.04, 95% CI: 0.32-3.42, P = 0.95). CONCLUSIONS: Flexible ureteroscopy has a significantly higher stone-free rate than shock wave lithotripsy, with no difference in complication rate or fluoroscopy exposure time, and significantly higher operative times and hospital stay. However, the current evidence base for this is weak and further randomized trials are needed.
- MeSH
- dítě MeSH
- kameny v močovodu * terapie MeSH
- ledvinové kameny * terapie etiologie MeSH
- lidé MeSH
- litotripse * škodlivé účinky MeSH
- močové kameny * etiologie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- prospektivní studie MeSH
- ureteroskopie škodlivé účinky MeSH
- urologie * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- metaanalýza MeSH
- systematický přehled MeSH
PURPOSE: The European Association of Urology (EAU) has updated its guidelines on clinical best practice in urolithiasis for 2021. We therefore aimed to present a summary of best clinical practice in surgical intervention for patients with upper tract urolithiasis. MATERIALS AND METHODS: The panel performed a comprehensive literature review of novel data up to May 2021. The guidelines were updated and a strength rating was given for each recommendation, graded using the modified Grading of Recommendations, Assessment, Development, and Evaluations methodology. RESULTS: The choice of surgical intervention depends on stone characteristics, patient anatomy, comorbidities, and choice. For shockwave lithotripsy (SWL), the optimal shock frequency is 1.0-1.5 Hz. For ureteroscopy (URS), a postoperative stent is not needed in uncomplicated cases. Flexible URS is an alternative if percutaneous nephrolithotomy (PCNL) or SWL is contraindicated, even for stones >2 cm. For PCNL, prone and supine approaches are equally safe. For uncomplicated PCNL cases, a nephrostomy tube after PCNL is not necessary. Radiation exposure for endourological procedures should follow the as low as reasonably achievable principles. CONCLUSIONS: This is a summary of the EAU urolithiasis guidelines on best clinical practice in interventional management of urolithiasis. The full guideline is available at https://uroweb.org/guidelines/urolithiasis. PATIENT SUMMARY: The European Association of Urology has produced guidelines on the best management of kidney stones, which are summarised in this paper. Kidney stone disease is a common condition; computed tomography (CT) is increasingly used to diagnose it. The guidelines aim to decrease radiation exposure to patients by minimising the use of x-rays and CT scans. We detail specific advice around the common operations for kidney stones.
- MeSH
- ledvinové kameny * chirurgie komplikace MeSH
- lidé MeSH
- perkutánní nefrostomie * metody MeSH
- ureteroskopie metody MeSH
- urolitiáza * chirurgie komplikace MeSH
- urologie * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
CONTEXT: No algorithm exists for structured follow-up of urolithiasis patients. OBJECTIVE: To provide a discharge time point during follow-up of urolithiasis patients after treatment. EVIDENCE ACQUISITION: We performed a systematic review of PubMed/Medline, EMBASE, Cochrane Library, clinicaltrials.gov, and reference lists according to the Preferred Reporting Items for Systematic Reviews and Meta-analyses statement. Fifty studies were eligible. EVIDENCE SYNTHESIS: From a pooled analysis of 5467 stone-free patients, we estimated that for a safety margin of 80% for remaining stone free, patients should be followed up using imaging, for at least 2 yr (radiopaque stones) or 3 yr (radiolucent stones) before being discharged. Patients should be discharged after 5 yr of no recurrence with a safety margin of 90%. Regarding residual disease, patients with fragments ≤4 mm could be offered surveillance up to 4 yr since intervention rates range between 17% and 29%, disease progression between 9% and 34%, and spontaneous passage between 21% and 34% at 49 mo. Patients with larger residual fragments should be offered further definitive intervention since intervention rates are high (24-100%). Insufficient data exist for high-risk patients, but the current literature dictates that patients who are adherent to targeted medical treatment seem to experience less stone growth or regrowth of residual fragments, and may be discharged after 36-48 mo of nonprogressive disease on imaging. CONCLUSIONS: This systematic review and meta-analysis indicates that stone-free patients with radiopaque or radiolucent stones should be followed up to 2 or 3 yr, respectively. In patients with residual fragments ≤4 mm, surveillance or intervention can be advised according to patient preferences and characteristics, while for those with larger residual fragments, reintervention should be scheduled. PATIENT SUMMARY: Here, we review the literature regarding follow-up of urolithiasis patients. Patients who have no stones after treatment should be seen up to 2-3 yr, those with large fragments should be reoperated, and those with small fragments could be offered surveillance with imaging.
