Porucha autistického spektra (PAS) a schizofrénia majú genetický základ, ale významnú úlohu v etiopatogenéze zohrávajú aj faktory prostredia. Jedným z nich môže byť infekčné ochorenie, ktoré matka prekoná počas tehotenstva. Vyplýva to predovšetkým z epidemiologických štúdií, podľa ktorých prenatálna infekcia za určitých okolností zvyšuje riziko vzniku PAS a schizofrénie u potomkov. Animálne experimenty naznačujú, že kľúčovú úlohu tu zohráva najmä imunitná odpoveď matky na infekciu, predovšetkým v podobe cytokínovej búrky. Výsledný efekt prenatálnej infekcie však závisí od viacerých rizikových a protektívnych faktorov na strane matky i plodu, ako aj od charakteristík pôsobiacej infekcie. V prípade COVID-19 zatiaľ pre krátkosť času takéto štúdie absentujú, no vzhľadom na jeho infekčný charakter a najmä vysoký výskyt nie je neopodstatnené uvažovať o možnom riziku. Cieľom našej práce bolo zosumarizovať výsledky epidemiologických a animálnych štúdií súvisiacich s inými infekciami a na ich základe uvažovať, či COVID-19 počas tehotenstva môže predstavovať riziko pre vznik PAS alebo schizofrénie u potomkov.
Autism spectrum disorder (ASD) and schizophrenia have a genetic basis, but environmental factors also play a significant role in their etiopathogenesis. One of them may be an infectious disease in the mother during pregnancy. This is indicated mainly by the epidemiological studies, in which a prenatal infection has been shown to increase under certain circumstances the risk of ASD and schizophrenia in the offspring. Animal experiments indicate that the immune response of the mother plays a key role here, especially in the form of a cytokine storm. However, the resulting effect of the prenatal infection depends on several risk and protective factors on the side of the mother and the fetus, as well as on the characteristics of the infections. In case of COVID-19, due to the shortness of time, such studies are absent, however, due to its infectious nature, and predominantly its high prevalence rates, it is reasonable to consider this disease as a potential risk. The objective of our paper was to summarize results of epidemiological and animal studies in respect to other infections and, based on that, to analyse whether COVID-19 during pregnancy represents a risk for the development of ASD or schizophrenia in the offspring.
- MeSH
- COVID-19 patologie MeSH
- cytokiny analýza fyziologie MeSH
- infekční komplikace v těhotenství * imunologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- modely u zvířat MeSH
- myši MeSH
- poruchy autistického spektra * etiologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- schizofrenie etiologie MeSH
- zpožděný efekt prenatální expozice imunologie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- myši MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Klíčová slova
- tezepelumab, mepolizumab, dupilumab, thymický stromální lymfopoetin,
- MeSH
- bronchiální astma * farmakoterapie imunologie MeSH
- COVID-19 komplikace MeSH
- cytokiny antagonisté a inhibitory fyziologie MeSH
- interleukin-4 antagonisté a inhibitory MeSH
- interleukin-5 antagonisté a inhibitory MeSH
- lidé MeSH
- monoklonální protilátky * farmakologie terapeutické užití MeSH
- omalizumab aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- Th2 buňky fyziologie účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
První zprávy o interleukinu 27 (IL-27), jeho receptoru (IL-27R), jednotlivých složkách a signalizačních drahách se objevily přibližně před 20 lety. Přesto není jeho role a funkce v imunitním systému při fyziologickém i patologickém stavu stále přesně definována. IL-27 je produkován aktivovanými antigen prezentujícími buňkami (APC). Váže se na IL-27R, který je exprimován jak na imunitních, tak neimunitních buňkách. Aktivita tohoto cytokinu reguluje adaptivní i vrozenou imunitu a hraje důležitou roli zejména v diferenciaci CD4+ T buněk. Podrobnější prozkoumání biologické úlohy a vlivu IL-27 na jednotlivé populace buněk by mohlo vést k lepšímu pochopení patofyziologie autoimunitních onemocnění, role cytokinové signalizace při jejich rozvoji, nebo k odhalení potenciálních terapeutických cílů.
First reports of interleukin 27 (IL-27), its receptor (IL-27R), their individual components and signaling pathways appeared approximately 20 years ago, however, its role and function in the immune system in both physiological and pathological conditions is still not fully defined. IL-27 is produced by activated antigen presenting cells (APC). It binds to IL-27R, which is expressed on both immune and non-immune cells. The activity of this cytokine regulates adaptive and innate immunity and plays an important role especially in the differentiation of CD4 + T cells. A detailed examination of the biological role and the effect of IL-27 on individual cellular populations could lead to a better understanding of the pathophysiology of autoimmune diseases, the role of cytokine signaling in their development, or the identification of potential therapeutic targets.
- MeSH
- autoimunitní nemoci etiologie patofyziologie MeSH
- cytokiny fyziologie škodlivé účinky MeSH
- diabetes mellitus 1. typu etiologie patofyziologie MeSH
- interleukin 27 * fyziologie škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- psoriáza etiologie patofyziologie MeSH
- revmatoidní artritida etiologie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- biologická terapie MeSH
- cytokiny fyziologie MeSH
- inhibitory Janus kinas * aplikace a dávkování klasifikace škodlivé účinky MeSH
- inhibitory proteinkinas aplikace a dávkování klasifikace škodlivé účinky MeSH
- Janus kinasy fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv klasifikace MeSH
- proteinkinasy MeSH
- revmatoidní artritida * farmakoterapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Zánět mozku představuje jeden z hlavních substrátů farmakorezistentní epilepsie různé etiologie a může přímo ovlivnit neuronální excitabilitu. Neuromodulační schopnosti ně kterých prozánětlivých molekul (cytokinů, chemokinů) mohou být odpovědné za hyperexcitabilitu v neuronálních sítích. Vztah zánětu a epilepsie je reciproční. Zánětlivé procesy v mozku se mohou účastnit na spouštění záchvatové aktivity a zároveň mohou být následkem pokračujících záchvatů. Farmakologické studie na zvířecích modelech cílené na systémy IL-1/IL-1R1, HMGB1/TLR4 a COX-2/prostaglandiny prokazují, že tyto zánětlivé kaskády mají významný podíl na spouštění a opakování záchvatové aktivity. Status epilepticus (SE) vede k rozvoji zánětlivých procesů, které mohou být detekovány v mozkové tkáni, mozkomíšním moku i séru. Prolongované záchvaty a SE vedou k rychlé a dlouhotrvající aktivaci specifických zánětlivých kaskád v těch oblastech mozku, které odpovídají epileptogenní zóně. Pochopení komplexní role zánětu při vzniku a exacerbaci epilepsie a rozvoji farmakorezistence je zásadním předpokladem možnosti identifikace nových molekulárních cílů, které by se mohly uplatnit v léčbě těchto pacientů.
Brain inflammation represents a common substrate of pharmacoresistant epilepsy of different etiologies and it can directly affect neuronal excitability. Neuromodulatory properties of some proinflammatory molecules (cytokines, chemokines) may be responsible for hyperexcitability in neuronal networks. The relation between inflammation and epilepsy is reciprocal. The inflammatory processes in the brain may participate in initiating seizure activity and simultaneously they may be a consequence of the recurrence of the seizures. Pharmacological studies on experimental models focused on IL-1β/ IL-1R1, HMGB1/ TLR4 and COX-2/ prostaglandin systems demostrate that these inflammatory pathways significantly in triggering and recurring seizure activity. Status epilepticus (SE) leads to development of inflammatory processes which can be detected in brain tissue, cerebrospinal fluid and blood serum. Prolonged seizures and SE lead to fast and prolonged activation of specific inflammatory pathways in brain areas accordant with the epileptogenic zone. Understanding the complex role of inflammation in the generation and exacerbation of epilepsy and development of pharmacoresistance in epilepsy is crucial for the identification of new molecular targets for therapeutic intervention in these patients.
- MeSH
- cytokiny fyziologie MeSH
- imunomodulace MeSH
- lidé MeSH
- modely u zvířat MeSH
- mozek patologie MeSH
- refrakterní epilepsie * farmakoterapie imunologie patologie MeSH
- status epilepticus etiologie farmakoterapie patologie MeSH
- zánět * etiologie farmakoterapie patologie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
CAR T-lymfocyty znamenají zásadní převrat v léčbě relabující a refrakterní CD19-pozitivní leukemie a lymfomu. Většina léčených pacientů bohužel nedosáhne trvalé remise. Příčiny těchto suboptimálních klinických výsledků mohou souviset se samotnou podstatou designu CAR T-lymfocytů a s výrobními procesy, což jsou faktory, které lze velmi dobře modifikovat a vylepšit. Protože se léčba CAR T-lymfocyty zavádí i v jiných oblastech, než jsou CD19-pozitivní onemocnění, je třeba tato omezení, komplikace a nedostatky překonat, aby bylo možné využít všech možností této nové léčby. Všechny tyto závažné překážky se začínají řešit v preklinickém výzkumu, jenž umožní vývoj potenciálně běžně dostupných přípravků, které budou bezpečnější a účinnější. Časem se některé z nových poznatků uplatní v klinické praxi a předznamenají éru CAR budoucnosti.
- MeSH
- antigeny CD19 MeSH
- chimerické antigenní receptory imunologie MeSH
- cytokiny fyziologie MeSH
- hematologické nádory imunologie terapie MeSH
- imunoterapie adoptivní * metody škodlivé účinky trendy MeSH
- indukce remise metody MeSH
- lidé MeSH
- syndrom uvolnění cytokinů prevence a kontrola MeSH
- T-lymfocyty fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
