• MeSH
• bradykardie MeSH
• hypertenze MeSH
• kardiomyopatie MeSH
• kardiovaskulární fyziologické jevy MeSH
• kardiovaskulární nemoci * MeSH
• lidé MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti * MeSH
• srdeční arytmie klasifikace   MeSH
• srdeční selhání klasifikace   patofyziologie   MeSH
• synkopa MeSH
• transplantace srdce MeSH
• vrozené srdeční vady klasifikace   MeSH
• zátěžový test normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Česká republika je na předních světových místech v počtu implantací kardiostimulátorů i defibrilátorů v Evropě. Stále častěji mohou mít některý z implantátů lidé v mladší generaci. Kardiologové jsou pak konfrontováni s dotazy a doporučeními, zda a za jakých podmínek se může pacient s implantovaným kardiostimulátorem či defibrilátorem věnovat sportovní aktivitě. Tato péče vyžaduje specifické kardiologické vzdělání souběžně s porozuměním mysli a tužeb sportovce. Nově vznikající subspecializace sportovní kardiologie jde výše zmíněným požadavkům naproti a stává se mostem mezi světem sportu a světem pacientů s kardiovaskulárním onemocněním. V této přehledové práci jsou shrnuta ve zkrácené formě aktuálně publikovaná data o jednotlivých aspektech sportu s implantovaným kardiostimulátorem a defibrilátorem. Jsou diskutovány otázky indikace implantací, návratu ke sportovní činnosti po implantaci, péče o oblast generátoru po implantaci, zatížení elektrod u sportovců, specifikace programování systémů u sportovců, zátěžového testování. V neposlední řadě jsou shrnuta fakta o způsobilosti sportovce s implantovaným systémem ke sportu.

The Czech Republic is one of the leaders in the number of implantations of pacemakers and defibrillators in Europe. Increasingly, people in the younger generation may have one of the implants. Cardiologists are then confronted with questions and asked for recommendations about conditions a patient with an implanted pacemaker or defibrillator can engage in the sports activity. This care requires specific cardiological educa- tion along with an understanding of the athlete's mind and desires. The emerging sub-specialization of sports cardiology answers the above-mentioned requirements and becomes a bridge between the world of sports and the world of patients with cardiovascular disease. In this review, the currently published data on individual aspects of the sport with an implanted pacemaker and defibrillator are summarized in an abbreviated form. Issues of indication of implants, return to sports activities after implantation, care of the generator area, issues of electrode durability in athletes, specifica- tions of system programming in athletes, stress testing are discussed. Finally, the facts about the eligibility of an athlete with an implanted system for sport are summarized.

• MeSH
• defibrilátory implantabilní normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• kardiostimulátor mikrobiologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• komorová tachykardie klasifikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• osobní ochranné prostředky normy   MeSH
• prostředky srdeční resynchronizační terapie statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• sportovci MeSH
• sporty klasifikace   MeSH
• srdeční arytmie * chirurgie   epidemiologie   klasifikace   MeSH
• určení vhodnosti pacienta normy   MeSH
• zátěžový test metody   normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Východiska: Výsledky celostátního vyšetření tělesné zdatnosti čs. populace byly publikovány v r. 1976 (v rámci Mezinárodního biologického programu IBP). Dodnes těchto výsledků využíváme jako norma- tivů k posuzování zdatnosti resp. kardiorespirační kapacity vyšetřených osob. Cíle: Cílem této studie bylo posoudit, do jaké míry se mění parametry tělesné zdatnosti nesportující populace dnešní doby ve srovnání s parametry, uváděnými jako normativy čs. populace před více než 40 lety (Seliger & Bartů- něk, 1976). Metodika: Z databáze vyšetření v letech 1994-2015 bylo použito 2777 protokolů (2015 mužů a 762 žen). Vedle souboru nesportujících (tj. závodně nesportujících) byli probandi ještě rozděleni do tří skupin podle převažujícího sportovního zaměření: vytrvalostní sporty, sportovní hry a „ostatní” sporty. Hodnotily se parametry maximální spotřeby kyslíku VO2max, pracovní kapacity W170 a ma- ximálního dosaženého výkonu Wmax. Výsledky: Hodnoty dosažené v jednotlivých skupinách byly podle věkových kategorií porovnány s uvedenými normativy IBP. Hodnoty dosažené u skupiny „ne- sportujících” (N) se od těchto normativů významněji neliší, u všech skupin „sportujících” (S) však jsou významně vyšší. Ze vzájemného porovnání je rovněž patrné, že postupný pokles těchto parametrů v závislosti na věku je výraznější u N než u S. U S je rovněž zřejmé, že pravidelná tréninková zátěž jim pomáhá udržet tělesnou zdatnost na významně vyšší úrovni i v pokročilejším věku. Závěry: Ze srovnání vyplývá, že sledované parametry zdatnosti naší „nesportující” populace se od normativů, uváděných ve studii IBP významněji neliší. Parametry „sportujících” skupin však dokumentují, že pravidelná pohybová aktivita tyto parametry významně pozitivně ovlivňuje, dokonce natolik, že i ve vyšších decenniích se udržují na úrovni, převyšující úroveň podstatně mladších „nesportujících”. Lze předpokládat, že se tak významnou měrou uplatňují jako preventivní faktor ve vztahu k morbiditě a mortalitě řady tzv. civilizačních chorob.

BACKGROUND: Results of national physical fitness survey of Czechoslovak population were pub- lished in 1976. The survey was part of International Biological Program IBP. The results are used as standards for evaluating fitness level and cardio-respiratory capacity of subjects till now. OBJECTI- VES: The aim of this study was to assess to what level the fitness data of recent non-sporting popu- lation differ from those, adopted like standards for Czechoslovak population 40 years ago. METHODS: Data base of all examinations performed in the period 1994 to 2015 was used for this study. Data were collected from 2777 protocols (2015 men and 762 women). Besides the group of non-sporting subjects (who didn ́t perform athletic activity in the competitions) the other subjects were divided into three groups according to their prevalent athletic discipline: endurance – game sports – others. Following data were evaluated: maximal oxygen uptake VO2max and VO2max/kg, working capacity W170 and W170/kg and maximal performance on cyklo-ergometer Wmax and Wmax/kg. RESULTS: The values reached in individual groups of athletes and non-sporting subjects were compared to IBP standards. The results reached in the group of ”non-sporting subjects” don ́t differ significantly from these stan- dards, however, in all sporting groups they were significantly higher. Compared to their development during advanced age, decline of fitness characteristics related to age is stronger in unsporting subjects then in athletes. Regular training activity in athletes helps them to maintain their fitness parameters (VO2max, W170 and Wmax) on considerably higher level even in advanced age. CONCLUSIONS: Fitness characteristics of our „non-sporting population” don ́t differ considerably from the standards given in IBP study for healthy untrained population in respective age groups. However, similar fitness characteristics of ”sporting” groups document that regular physical activity (athletic training) has expressively positive impact on their functional capacity. Their level of cardio-respiratory capacity is comparable to several decades younger unsporting subjects. It could be presumed that such a high level of physical fitness plays important role as a preventive factor of morbidity and mortality of many so called civilization diseases.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kardiorespirační zdatnost dějiny   fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• respirační funkční testy metody   přístrojové vybavení   MeSH
• tělesná a funkční výkonnost MeSH
• tělesná výkonnost dějiny   fyziologie   MeSH
• zátěžový test metody   normy   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

This study investigated the value of oxygen (O(2)) pulse curves obtained during cardiopulmonary exercise testing (CPET) for the diagnosis of coronary artery disease (CAD). Forty patients with known coronary anatomy (35.0 % normal, 27.0 % single-vessel and 38.0 % multivessel CAD) underwent CPET with radiotracer injection at peak exercise, followed by myocardial scintigraphy. O(2) pulse curves were classified as: A-normal, B-probably normal (normal slope with low peak value); C-probably abnormal (flat, with low peak value); or D-definitely abnormal (descending slope). Sensitivity, specificity, positive and negative predictive values of the O(2) pulse curve pattern (A or B vs. C or D) for the diagnosis of CAD were, respectively, 38.5 %, 81.3 %, 76.9 %, and 44.8 %. The concordance rate between the abnormal O(2) pulse curve pattern and ischemia in myocardial scintigraphy was 38.1 %. Age and the extent of scintigraphic perfusion defect, but not the abnormal O(2) pulse curve patterns (B or C or both combined) were independently associated with CAD. In conclusion, the O(2) pulse curve pattern has low diagnostic performance for the diagnosis of obstructive CAD, and the abnormal curve pattern was not associated with myocardial ischemia defined by scintigraphy.

• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci koronárních tepen diagnostické zobrazování   metabolismus   patofyziologie   MeSH
• senioři MeSH
• spotřeba kyslíku fyziologie   MeSH
• zátěžový test metody   normy   MeSH
• zobrazování myokardiální perfuze metody   normy   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• anaerobní práh MeSH
• ergometrie kontraindikace   metody   normy   MeSH
• lidé MeSH
• metabolický ekvivalent MeSH
• spirometrie kontraindikace   metody   MeSH
• spotřeba kyslíku MeSH
• srdeční selhání klasifikace   MeSH
• tělesná námaha MeSH
• ukazatele zdravotního stavu MeSH
• zátěžový test * kontraindikace   metody   normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Na základě spiroergometrického vyšetření stanovit oba ventilační anaerobní prahy (VT1 a VT2) u kardiologicky nemocných před zahájením kardiovaskulární rehabilitace a posoudit použitelnost nepřímých metod stanovení tréninkových parametrů u těchto pacientů. Metody: Ze 107 rampových spiroergometrických testů provedených u kardiologicky nemocných pa­cientů před zahájením ambulantní kardiovaskulární rehabilitace bylo vybráno 57 testů (43 mužů – věk 61,3 ? 10,3 let a 14 žen – věk 63,4 ? 10,9 let) se spolehlivě detekovatelným VT1 i VT2 a ukončených při dostatečném metabolickém vytížení (RERpeak ≥ 1,10). Pro posouzení použitelnosti nepřímých metod byla z výsledků spiroergometrického testu též vypočtena rezerva příjmu kyslíku (VO2R) a rezerva srdeční frekvence (HRR – heart rate reserve). Výsledky: Absolutní hodnoty VO2VT1 byly u žen nižší ve srovnání s muži, ale vzhledem k VO2peak je VT1 u žen lokalizovaný výše (59 % VO2peak) než u mužů (53 % VO2peak). VT1 vyjádřený jako % z VO2R a % z HRR byl u mužů na úrovni 43 % VO2R a 44 % HRR – rozdíl mezi těmito hodnotami není statisticky významný. U žen byl VT1 na úrovni 45 % VO2R a 47 % HRR – rozdíl také není statisticky významný. Korelace mezi % VO2R a % HRR byla statisticky významná u mužů (p < 0,001) i u žen (p < 0,01), ale nízký koeficient determinace (u mužů R2 = 0,32; u žen R2 = 0,44) svědčí pro nízkou sílu lineární závislosti. Při zřetelném rozptylu hodnot mohou stejné hodnotě % HRR odpovídat významně odlišné hodnoty % VO2R. U 39 % pa­cientů se vyskytovala chronotropní inkompetence (CTI) a maximální dosažená srdeční frekvence (SFpeak) byla nižší než 80 % SFmax odpovídající věku. Z toho vyplývá, že nepřímými metodami vypočtená tréninková SF se velmi často značně liší od správných hodnot stanovených spiroergometrickým vyšetřením. Závěr: Za jedině správnou a přesnou metodu ke stanovení tréninkové intenzity zatížení je třeba považovat spiroergometrické vyšetření. Nepřímé metody mají jistě svůj význam pro zdravou populaci, ale z pohledu kardiovaskulární rehabilitace jsou nespolehlivé, a proto nelze jejich použití doporučit. Klíčová slova: trénink – spiroergometrie – ventilační prahy – kardiovaskulární rehabilitace – příjem kyslíku – srdeční frekvence

Objective: Determination of both ventilatory anaerobic thresholds (VT1 and VT2) using spiroergometry testing and the assessment of the applicability of indirect methods of determining the training parameters in cardiac patients before the initiation of a cardiovascular rehabilitation programme. Methods: Of 107 ramp spiroergometric tests carried out in cardiac patients before cardiac rehabilitation programme initiation, 57 tests were selected (43 men – mean age 61.3 ? 10.3 years, and 14 women – mean age 63.4 ? 10.9 years), where VT1 and VT2 were detectable and the test completed with adequate metabolic load (RERpeak ≥ 1.10). To assess the applicability of indirect methods the oxygen uptake reserve (VO2R) and heart rate reserve (heart rate reserve – HRR) were also calculated from results of the spiroergometric testing. Results: Absolute values of VO2VT1 were lower in women compared to men. However, VT1 was higher in women (59% VO2peak) than in men (53% VO2peak). VT1 (expressed as % of VO2R and % of HRR) in men was at 43% of VO2R and at 44% of HRR – the difference between these values was not statistically significant. In women, the VT1 was at 45% of VO2R and at 47% of HRR (also in this case the difference was not statistically significant). The correlation between %HRR and %VO2R was statistically significant both in men (p<0.001) and women (p<0.01), but with low coefficient of determination (R2 in men = 0.32; R2 in women = 0.44) suggesting a low power of linear dependence. In case of noticeable variance of values, the equal values of %HRR may correspond significantly to different values of %VO2R. In 39% of patients, chronotropic incompetence (CTI) was present and the achieved maximum heart rate (HRpeak) was lower than the 80% HRmax value corresponding to age. It should be pointed out that the training HR calculated by indirect methods very often differs substantially from the correct values set by spiroergometry. Conclusion: The only correct and accurate method to determine the train­ing intensity is the spiroergometric testing. Indirect methods have their importance for a healthy population, but from the point of view of cardiovascular rehabilitation they are unreliable and thus their use cannot be recommended. Keywords: excercise training – spiroergometry – ventilatory thresholds – cardiovascular rehabilitation – oxygen uptake – heart rate

• Klíčová slova
• spiroergometrie, ventilační prahy, tréninková zátěž,
• MeSH
• anaerobní práh MeSH
• ergometrie statistika a číselné údaje   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * MeSH
• kardiovaskulární rehabilitace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• respirační funkční testy MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• spirometrie statistika a číselné údaje   MeSH
• spotřeba kyslíku MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tělesná námaha MeSH
• terapie cvičením normy   MeSH
• tolerance zátěže MeSH
• zátěžový test * metody   normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

• Klíčová slova
• Detralex, mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce, venofarmaka, reflux,
• MeSH
• adherence k farmakoterapii * MeSH
• časná lékařská intervence MeSH
• chronická nemoc * MeSH
• flavonoidy * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• flebitida farmakoterapie   MeSH
• kompresivní punčochy využití   MeSH
• laboratorní zvířata MeSH
• lidé MeSH
• potkani Wistar MeSH
• preklinické hodnocení léčiv MeSH
• ultrasonografie metody   využití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• výzkum statistika a číselné údaje   MeSH
• zátěžový test metody   normy   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• žilní insuficience * diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cílem práce bylo porovnat aktuálně využívané metodiky identifikace funkčních a anaerobních prahů prováděných na bicyklovém ergometru u triatlonistů. Výzkumný soubor tvořili výkonnostní triatlonisté (muži), pravidelní účastníci českého poháru v triatlonu (n = 10, věk 35,89 ± 7,94 roku, tělesná výška 181,83 ± 6,52 cm, tělesná hmotnost 80,65 ± 6,53 kg). V rámci studie jsme porovnávali metodiku hodnocení pomocí laktátové křivky, pomocí respiračních parametrů, teoretickým výpočtem, motorickým testem a Conconi test. Pro statistické zpracování dat jsme použili metodu analýzy rozptylu s opakovaným měřením, pro hodnocení významnosti rozdílů mezi jednotlivými testy pak metodu párového porovnání (Bonferroni test). Hodnocené metodiky vykazují statisticky významné rozdíly (p = 0,000). Výrazně vyšších hodnot je dosaženo v Conconi testu (173 ± 14,2 tepů/min; 313 ± 74,8 W). Při párovém porovnání jednotlivých metodik nacházíme rozdíly mezi laktátovým a Conconi testem v hodnotách SF (p = 0,037) stejně jako rozdíl SF mezi laktátovým testem a teoretickým výpočtem (p = 0,039). Nejvíce statistických odchylek při hodnocení dosažených wattů nacházíme opět v souvislosti s Conconi testem (time trial: p = 0,039; laktátový test: p = 0,013; spiroergometrie: p = 0,041).

The aim of the study was to compare the currently methodics for identification functional and anaerobic thresholds on a bicycle ergometer by triathletes. The sample included triathletes (men), regular participants in the Czech triathlon cup (n = 10, age 35.89 ± 7.94 years, body height 181.83 ± 6.52 cm, weight 80.65 ± 6.53 kg). In the study, we compared the evaluation methodics using lactate curve, respiratory parameters, theoretical calculation, motor test and Conconi test. For statistical data processing we used the Repeated Measures, for evaluating the significance of differences between each test method then pairwise comparation (Bonferroni test). Results showed statistically significant differences (p = 0.000). Significantly higher values are reached in Conconi test (173 ± 14.2 beats.min–1, 313 ± 74.8 W). In pairwise comparison of methodics are differences between lactate and Conconi test in HR values (p = 0.037) as well as the difference between HR lactate test and theoretical calculation (p = 0.039). Most statistical variations in the watts evaluation is found again in connection with Conconi test (time trial: p = 0.039; lactate test: p = 0.013; spiroergometry: p = 0.041).

• Klíčová slova
• triatlon, laktátový test, Conconi test, time trail test,
• MeSH
• anaerobní práh * MeSH
• analýza rozptylu MeSH
• běh MeSH
• cyklistika MeSH
• dospělí MeSH
• ergometrie statistika a číselné údaje   MeSH
• kyselina mléčná krev   MeSH
• lidé MeSH
• plavání MeSH
• spirometrie statistika a číselné údaje   MeSH
• sportovci MeSH
• spotřeba kyslíku MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• teoretické modely MeSH
• zátěžový test * normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

• Klíčová slova
• vliv časné diagnózy nemocí branců na fyzický výkon,
• MeSH
• antropometrie MeSH
• časná diagnóza * MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nemoc etiologie   MeSH
• obezita MeSH
• ozbrojené síly * MeSH
• sportovní výkon * MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výchova a vzdělávání MeSH
• zátěžový test metody   normy   využití   MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Estonsko MeSH

Hlavním cílem teoretické studie je poskytnout přehled a porovnat testové systémy, které je možné v současné době použít v České republice k hodnocení tělesné zdatnosti u jedinců školního věku. V současnosti je možné na našem území využít následujících pět testových systémů: EUROFIT, FITNESSGRAM, INDARES, OVOV a UNIFITTEST. Každý z nich nabízí určité výhody a nevýhody při jejich používání i při interpretaci naměřených dat. Komparační metodou byla na základě osmi stanovených kritérií jako nejvhodnější vybrána testová baterie FITNESSGRAM, která i přes drobné nedostatky (absence normativně vztažených standardů a vyšší náklady na pořízení potřebného vybavení) nejvíce reflektuje moderní přístupy k hodnocení tělesné zdatnosti. Předložený materiál je příspěvkem k objasnění významu a vývoje konceptu tělesné zdatnosti a z praktického hlediska pomůže učitelům tělesné výchovy k rozhodnutí, který testový systém vybrat na základě specifických školních podmínek.

The main aim of the theoretical study is to provide an overview and to compare test systems that can be currently used for evaluation of physical fitness in school-aged individuals in the Czech Republic. EUROFIT, FITNESSGRAM, INDARES, OVOV and UNIFITTEST are currently the most widely used test systems in our country. Each of them has certain advantages and disadvantages in their usage and in the measured data interpretation. The comparative method based on eight criteria set out as the most suitable the test battery FITNESSGRAM despite minor shortcomings (absence of normatively referenced standards and higher cost of necessary equipment). FITNESSGRAM reflects modern approaches to the evaluation of physical fitness. The presented material is a contribution to the clarification of the meaning and the development of the physical fitness concept. From a practical point of view this will help physical education teachers to decide which test system to choose according to the specific school conditions.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• školy MeSH
• techniky cvičení a pohybu * metody   MeSH
• tělesná výchova metody   pracovní síly   MeSH
• tělesná výkonnost * MeSH
• zátěžový test * normy   MeSH
• zdraví klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH