Průduškové astma se stalo v posledních desetiletích jedním z nejrozšírenejších chronických onemocnění u nás i ve světě. Prevalence astmatu dosahuje v průměru v celé populaci asi 5 - 6 %, je dosut patrný zřetelný trend. U dětí je výskyt astmatu ještě vyšší a přesahuje dnes již zřejmě hranici 10 %, i když prevalence nemoci vykazuje významnou geografickou a socioekonomickou variabilitu. Poznání prevalence astmatu je podmínkou pro účinné léčebné programy a hodnocení jejich účinnosti.
Bronchial asthma developed within the last decades into one the most frequent chronic diseases both in this country and the world. The average prevalence of asthma in the general population reached about 5 to 6 per cent and still markedly increases. The prevalence of childhood asthma is even higher and is now mostly over 10 per cent. However, a significant geographical and soci-economic variability has been documented. The knowledge of diseases prevalenceis a prerequisite for implementantion of effective treatment programmes and the evaluatin of their impact.
- MeSH
- bronchiální astma diagnóza epidemiologie výchova MeSH
- epidemiologické studie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- incidence MeSH
- lidé MeSH
- mortalita MeSH
- prevalence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Obstrukce dýchacích cest je u dětí častou příčinou respiračních potíží. Diagnóza se opírá zejména o klinické projevy a o vyšetření plicní funkce, které však pro nespolupracující děti není zatím rutinně dostupné. Bronchoskopické vyšetření může v dětském věku přispět k určení příčiny obstrukce v řadě případů. Bronchoskopie je indikována při podezření na aspiraci cizího tělesa, může být přínosem v diagnostice vrozených vývojových vad dýchacích cest i cévních anomálií, při stanovení diagnózy astmatu u malých dětí, přispívá k potvrzení aspirací při GERD, umožňuje vyšetření pohyblivosti řasinek respiračního epitelu, potvrzení intersticiálního onemocnění plic i objektivizaci dysfunkce vazů hlasových. Autorka prezentuje vlastní zkušenosti s fibrobronchoskopickým vyšetřením u nejasných onemocnění s obstrukční symptomatologií.
Airway obstruction is common cause of respiratory problems in children. Diagnosis is usually based on clinical symptoms and on lung function testing. Investigation of lung function in very small children is not available in medical daily practice. Bronchoscopy can be very helpful in identification of the cause of airway obstruction in children. Bronchoscopy is indicated in suspection of forgein body aspiration, in suspection of congenital malformations of airway or vascular ring anomalies, it can be helpful in establishment of asthma diagnosis, in confirmation of recurrent aspiration in gastroesophageal reflux disease, in confirmation of immotile cilia syndrome and interstitial lung diseases and in objectivisation of vocal cord dysfunction. Author presents her own experience with bronchoscopy in children with obstructive symptomatology.
- MeSH
- bronchoprovokační testy MeSH
- bronchoskopie metody přístrojové vybavení MeSH
- diferenciální diagnóza metody přístrojové vybavení MeSH
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- obstrukce dýchacích cest diagnóza MeSH
- pletysmografie MeSH
- spirometrie metody MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Diagnostikování astmatu je někdy obtížné, zvláště u malých dětí nespolupracujících při spirometrii. Hladina eozinofilního kationického proteinu (ECP) pomáhá při diagnóze astmatu, jehož podkladem je tzv. eozinofilní typ zánětu dýchacích cest. ECP je produkován aktivovanými eozinofily, jejichž množství a vlastnosti jsou u atopiků změněné. Hladina ECP v séru koreluje s intenzitou zánětu a je tedy možné ji využít jako ukazatel závažnosti astmatu. Existují však určité problémy technické a interpretační při použití tohoto ukazatele.Našim cílem bylo zjistit, zda ECP je dobrým ukazatelem pro diagnostiku a léčbu astmatu, zda koreluje s klinickými potížemi a spirometrií a jaké jsou rozdíly hladin u atopického a neatopického astmatu.Soubor 43 astmatiků byl vyšetřen alergologicky, spirometricky a opakovaně vyšetřen ECP.Hladina ECP byla vyšetřena CAP systémem Pharmacia. Zvýšení ECP bylo častejší u atopického (71%) než u neatopického (20%) astmatu. Hladina ECP korelovala s počtem eozinofilů v perif. krvi a celk. IgE, ale ne s potížemi a spirometrií. Mezi astmatiky s atopií byla skupina dětí, jejichž astma bylo komplikované, které ale měly normální ECP. ECP je dobrým ukazatelem léčby astmatu, ale jako diagnostický ukazatel je nutno jej interpretovat individuálně.
The diagnosis of bronchial asthma is sometimes difficult, especially in little children, who are not able to perform spirometry correctly. Examination of eosinophil cationic protein (ECP) can help in diagnosis of astma, which is known to be the eosinophilic inflammation of airways. ECP is produced by activated eosinophils. Their amount and properties are changed in atopic individuals. It is known, that the level of ECP in serum correlates with the intensity of the inflammation and therefore lends itself for use as a marker of asthma severity. There are, however, certain technical and interpretative difficulties in its use as such marker.The aim was to find if ECP is a good marker for therapy, if there is correlation between ECP level, clinical symptoms and spirometry and what is the difference in atopic versus non atopic asthma.In a group of 43 asthmatic children, allergologic, spirometric and repeated ECP examination were performed. The ECP level was determined by Pharmacia CAP system. Elevated level of ECP was more often found in atopic (71%) then in nonatopic ( 20%) children. Correlation was found between ECP and blood eosinophil count and total IgE level, but not with symptoms and spirometry. There is a small group of children among atopic patients with relatively complicated asthma, whose ECP level is normal. ECP is a good marker for therapy. As diagnostic marker, it must be interpreted individually.
- MeSH
- bronchiální astma diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- časná přecitlivělost diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- eozinofily diagnostické užití krev sekrece MeSH
- imunoglobulin E krev MeSH
- lidé MeSH
- spirometrie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Autoři ve svém sdělení shrnují výsledky 1-ročního sledování sérového eozinofilního kationického proteinu u dětí s alergickými onemocněními v ambulantní praxi. Stanovení S-ECP se využívá k posouzení aktivity zánětu v dýchacích cestách u astmatických pacientů. V souboru 37 dětí (průměrný věk 12,4 roku) jsme porovnali hladinu sérového ECP s dalšími vyšetřeními – klidovou spirometrií, celkovým IgE, počtem cirkulujících eozinofilních leukocytů: 1. ve vztahu ke klinicky stanovené diagnóze (bronchiální astma, bronchiální astma a další onemocnění, recidivující obstrukční bronchitidy) 2. ve vztahu k nasazené terapii (inhalační kortikoidy, inhalační kromony, antihistaminika) po 1 ročním sledování. Prokázali jsme signifikantní vzestup sérového ECP 15,28 vs. 34,59 mg/l (p<0.02) po 1 roční terapii inhalačními kromony. U pacientů v jiných terapeutických skupinách nebyl signifikantní rozdíl v hladině S-ECP po roce sledování. Při rozdělení souboru dle diagnózy nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly v hodnotách S-ECP v jednotlivých skupinách. Prokázali jsme negativní vztah mezi S-ECP a klidovými spirometrickými hodnotami (FEV1), (r=-0,225, p<0,05) a těsnou korelaci mezi hladinou S-ECP a počtem cirkulujících eozinofilů (r=0,543, p<0,05). Na základě výsledků a v souladu s novou strategii GINA pro léčbu dětského astmatu doporučujeme inhalační kortikoidy jako léčbu první volby u dětí s perzistujícím bronchiálním astmatem.
The authors summarize their results of 1-year monitoring of serum ECP in children with allergic diseases from outpatient clinic of allergology. The measurement of S-ECP is used to assesment eosinophils activity of allergic inflammation in asthmatic airways. We compared the values of serum ECP with other diagnostic methods incl. basic spirometric values, total IgE and a count of peripheral eosinophils in 37 children (mean age 12.4 year) after 1-year observation period between groups of patients selected by the clinically established diagnosis (bronchial asthma, bronchial asthma combined with other allergic disease, recurrent wheezing bronchitis) (1) and by the used therapy (inhaled corticosteroids, inhaled cromones, antihistamines) (2). We found a significant increase of S-ECP 15.28 vs. 34.59 mg/l (p<0.02) in patients treated with inhaled cromones after 1-year observation period. We didn´t find any significant diferences between other therapeutic groups. If we divided the patients by the established clinical diagnosis we didn´t find any significant differences between the levels of S-ECP. In all groups we saw a significant negative correlation between S-ECP and FEV1 (r=-0.255, p<0.05) and a significant positive correlation between S-ECP and the counts of peripheral eosinophils (r=0.543, p<0.05). In accordance with the new GINA therapeutic strategy and on the basis of our results we recommend the use of inhaled corticosteroids as a first line treatment in children with persistent bronchial asthma.
- MeSH
- antihistaminika MeSH
- bronchiální astma diagnóza terapie MeSH
- časná přecitlivělost diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- eozinofily diagnostické užití krev účinky léků MeSH
- hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování MeSH
- kromoglykát dvojsodný MeSH
- lidé MeSH
- reagenční diagnostické soupravy MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Článek nabízí přehled současných možností vyšetřování oxidu dusnatého - NO (nespecifického ukazatele zánětu v dýchacích cestách) a leukotrienů ve vydechovaném vzduchu u pacientů s bronchiální obstrukcí v České republice.
The article deals with review about recent possibilities of measurement of NO (non-specific inflammatory marker of airways) and leukotrienes in exhaled air in the patients suffering from bronchial obstruction in the Czech Republic.
- MeSH
- bronchiální astma diagnóza MeSH
- dechové testy MeSH
- dítě MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- leukotrieny MeSH
- lidé MeSH
- luminiscence metody MeSH
- oxid dusnatý MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
V experimentálních podmínkách jsme studovali vliv intratracheální aplikace dvou vdechů tří bronchospasmolytik (salbutamol /Ventolin/, fenoterol hydrobromid /Berotec/ a ipratropium bromid /Atrovent /). Pohárkové buňky byly nadměrně stimulovány k vydávání sekretu (po inhalaci Ventolinu a Atroventu bylo více než 90% buněk stimulováno oproti pouze 20% po podání Berotecu). Ve stupni degenerace se vyskytly výrazné rozdíly. Za 30 minut po aplikaci Ventolinu a Atroventu jsme nalezli v epitelu okolo 80% zcela degenerovaných buněk. Po aplikaci Berotecu se v epitelu ve srovnání s kontrolami počet degenerovaných buněk statisticky významně nezvýšil. Postižení řasinkových buněk bylo ve srovnání se sekrečními elementy méně výrazné. Významnější poškození řasinkových buněk jsme pozorovali pouze po aplikaci Ventolinu. Na základě našich předcházejících pokusů jsme vypracovali klasifikaci stupně poškození epitelu dýchacích cest. Na základě těchto kriterií bylo poškození epitelu vyvolané aplikací dvou vdechů Ventolinu a Atroventu středně závažné až těžké. Změny vyvolané dvěma vdechy Berotecu byly jen lehké. Nepotvrdili jsme, že poškození epitelu bylo vyvoláno propelenty v dávkovacích nádobkách.
In experimental condition we studied the influence of intratracheal application two puffs of the three agents with bronchospasmolytic activities (salbutamol /Ventolin/, fenoterol hydrobromid / Berotec/ and ipratropium /Atrovent/). The tumbler cells were excessively stimulated to give out the secretion. More than 90% of them were stimulated after inhalation of Ventolin and Atrovent vs. only 20% were stimulated after Berotec. In the level of degeneration significant differences occurred. We found about 80% of cells in epithelium totally degenerated thirty minutes after inhalation Ventolin and Atrovent,. After inhalation of Berotec, compared with control, the number of cells with degeneration was not statistically increased. The disturbance of ciliary epithelium cells was less marked compared with then the secreting elements. More significant impairment of ciliated cells was observed only after the application of Ventolin. The classification of degrees of airway epithelium impairment was developed on the basis of our previous experiments. According to these criterions the impairment of epithelium after inhalation two puffs of Ventolin and Atrovent were evaluated as moderate or severe. After inhalation of two puffs of Berotec these changes were evaluated as mild. We did not confirm that the epithelium impairment was induced by propellants in metered doses inhalers.
- Klíčová slova
- ABUTEROL, VENTOLIN, BEROTEC, ATROVENT,
- MeSH
- bronchodilatancia aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- cilie patologie účinky léků MeSH
- epitel patologie účinky léků MeSH
- fenoterol aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- ipratropium aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- pohárkové buňky patologie účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Systémové podání glukokortikoidů zvláště ve vyšších dávkách a dlouhodobě je vždy spojeno s rizikem vedlejších účinků. V léčbě astmatu je proto jeho indikace omezena. Podání inhalačních glukokortikoidů je bezpečnější při respektování vztahu dávky a systémového účinku.
The use of systemic glucocorticoids is limited by the risk of significant adverse effects. The inhaled glucocorticosteroids are safer.The risk of systemic adverse effects depends on the dose and thein bioavailability.
- MeSH
- bronchiální astma farmakoterapie MeSH
- glukokortikoidy aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- riziko MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- MeSH
- antagonisté leukotrienů farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bronchiální astma farmakoterapie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- genotyp MeSH
- inhibitory lipoxygenas farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Theofyliny jsou používány jako bronchodilatans v léčbě astmatu a CHOPN. Theofyliny s prodlouženým účinkem lze využít u astmatu i pro dlouhodobou léčbu jako monoterapie nebo v kombinaci s inhalačními kortikosteroidy.
Theophyllines are bronchodilators used in the treatment of asthma and COPD. Sustained-release theophylline can be used in asthma long-term treatment as controller or as an add-on therapy to inhaled corticosteroids.
- MeSH
- bronchiální astma farmakoterapie MeSH
- bronchodilatancia aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- fixní kombinace léků MeSH
- hormony kůry nadledvin MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční plicní nemoci farmakoterapie MeSH
- theofylin aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Astma patří k psychosomatickým onemocněním. Příznaky astmatu mohou být vyvolány řadou psychogenních vlivů. Astmatické dušnosti jsou příčinou změn v psychice pacienta i jeho rodiny (úzkostlivost, nadměrná péče, fixace). Psychoterapie s účinnou farmakoterapií umožní úpravu a návrat k vyrovnanému stavu.
Bronchial asthma belongs to the psychosomatic diseases. The psychological factors and severe asthma symptoms are likely to be closely interrelated. The feeling of breathlessness provokes marked anxiety or overprotection and the fixation of the child to mother. Psychotherapy and optim pharmacotherapy is the way to the normalum.
