Řada publikací se zabývá problematikou dětských úrazů. Ty negativně ovlivňují výši morbidity a mortality dětí. Cílem tohoto sdělení je tyto znalosti doplnit informacemi o indikacích k výjezdům Zdravotnické záchranné služby v Českých Budějovicích k dětským úrazům. Byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu a jako nástroj byla použita metoda sekundární analýzy dat při využití záznamů Záchranné služby v Českých Budějovicích. Hodnoceno bylo 2 363 dětí, které byly ošetřeny v letech 2004–08 touto službou. Výsledky byly zpracovány statisticky při využití SSPS. Nejčastější výjezdy byly indikovány k dopravním úrazům, popáleninám a opařeninám. Nejvíce zásahů záchranné služby vyžadovali adolescenti.

A number of publications deal with the issue of child injuries. Injuries negatively affect the level of child morbidity and mortality. The aim of this communication is to supplement these findings with information about indications for emergency medical care (ambulance) concerning child injuries in České Budějovice. Quantitative method was chosen for this research. Secondary data analysis using records of Emergency Medical Service in České Budějovice was used. Records of 2363 children who were treated by the emergency medical service in 2004–08 were analyzed. The results were processed statistically using SSPS. The most frequent ambulance trips were indicated for traffic accidents, burns and scalding. Adolescents represent the age group that required most interventions of emergency medical service.

• Klíčová slova
• záchranná služba, indikace k výjezdům,
• MeSH
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prevence úrazů MeSH
• úrazy a nehody statistika a číselné údaje   MeSH
• urgentní zdravotnické služby statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH

Úvod: Správný postup u pacientů s akutním infarktem myokardu s ST elevacemi (STEMI) v přednemocniční neodkladné péči (PNP) zkracuje čas do provedení perkutánní koronární intervence (PCI) a minimalizuje následky onemocnění. PNP může být v České republice poskytována zdravotnickými pracovníky s rozdílnou kvalifikací a kompetencemi. Cíl práce: Srovnání efektivity PNP poskytované pacientům se STEMI výjezdovými skupinami s přítomností a bez přítomnosti lékaře. Metoda: Retrospektivní analýza dat konsekutivních pacientů se STEMI z let 2011 až 2013. Sledovanými kvalitativními parametry byly indikace k přímému transportu k PCI, zahájení medikamentózní léčby v PNP a přežití do přijetí v nemocnici při výskytu náhlé zástavy oběhu (NZO). Výsledky: Ze 625 pacientů se STEMI lékaři ošetřili 385 (61,6 %) a výjezdové skupiny bez lékaře 240 (38,4 %) pacientů. Z lékařské skupiny bylo 354 (92,0 %) nemocných směřováno primárně k PCI, v nelékařské skupině 217 (90,4 %, P = 0,507). Antiagregační a antikoagulační léčba byla zahájena u 373 (96,9 %) pacientů v lékařské skupině a v nelékařské skupině u 225 (93,8 %, P = 0,061). Incidence NZO byla u nemocných směřovaných primárně k PCI 3,3 %. V lékařské skupině bylo resuscitováno 14 nemocných, z nichž 11 přežilo do předání v nemocnici, v nelékařské skupině přežili 4 nemocní z 5 resuscitovaných. Závěr: Ve vybraných parametrech hodnocení přednemocniční léčby pacientů se STEMI nebyla prokázána horší kvalita poskytnuté péče výjezdovými skupinami bez přítomnosti lékaře.

Introduction: The appropriate pre-hospital care provided to patients suffering from ST segment elevation acute myocardial infarction (STEMI) can reduce time to percutaneous coronary intervention (PCI) and minimize complications. However, there is a medical personnel with different level of education and competences involved in pre-hospital care in the Czech Republic. Objective: The aim of the study was to compare effectiveness of pre-hospital care provided by a physician staffed and a non-physician staffed response teams in patients with STEMI. Methods: Retrospective analysis of consecutive patients treated pre-hospitally with STEMI during 2011–2013. Direct transports for PCI, therapeutic interventions and survival rates until hospital admission in case of out-of-hospital cardiac arrest (OHCA) were evaluated as quality indicators. Results: In total, 625 STEMI patients were treated by pre-hospital system, of which 385 (61,0 %) were treated by a physician staffed response teams and 240 (38.4 %) by a non-physician staffed teams. In a physician treated group, 354 (92.0 %) patients were triaged directly for PCI and 373 (96.9 %) received antiplatelet and antithrombotic treatment. In a non-physician treated group, 217 (90.4 %, P = 0.507) were triaged for PCI and 225 (93.8 %, P = 0.061) received antiplatelet and antithrombotic drugs. Among 575 patients referred directly to PCI, 19 (3.3 %) developed OHCA. 11 of 14 patients resuscitated by physicians survived until hospital admission compared to 4 of 5 resuscitated in a non-physician treated group. Conclusion: In evaluated endpoints of pre-hospital treatment of STEMI we did not prove lower quality of care provided by a non-physician staffed emergency medical service.

• MeSH
• akutní koronární syndrom diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   mortalita   MeSH
• kardiopulmonální resuscitace metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární angioplastika statistika a číselné údaje   MeSH
• kvalita zdravotní péče * klasifikace   normy   MeSH
• lékaři MeSH
• lidé MeSH
• pomocní zdravotničtí pracovníci MeSH
• urgentní zdravotnické služby * metody   pracovní síly   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Akutní dušnost je závažný subjektivní symptom, který tvoří přibližně desetinu všech indikací výjezdů zdravotnické záchranné služby. Obvyklá diferenciální diagnostika akutní dušnosti s cílem stanovit nozologickou jednotku je často komplikovaná. Diagnosticko- terapeutický postup v přednemocniční neodkladné péči musí reflektovat reálné možnosti, a proto musí být kompromisem času stráveného ošetřením a realistické diagnostické přesnosti v úzkém vztahu k následné léčbě, kterou jsme schopni bezpečně poskytnout. Autor v článku prezentuje pragmatický algoritmus ošetření pacientů s akutní dušností v přednemocniční neodkladné péči, který vyvinul pro vlastní potřebu během let praxe, založený na jednoduchém poslechovém vyšetření plic s možným využitím Point-of-Care ultrasonografie.

Acute shortness of breath is a severe subjective symptom that accounts for approximately one-tenth of all indications of medical emergency services dispatches. The common approach to differential diagnostics targeted to determine the nosological unit is often complicated. Therefore, pre-hospital management must reflect real possibilities and must be a compromise of the time spent at the field and realistic diagnostic accuracy in close relation to the subsequent treatment we can safely provide. The author presents a pragmatic algorithm for the pre-hospital management of patients with acute shortness of breath based on a simple assessment of respiratory sounds with the possible implementation of Point-of-Care ultrasound.

• Klíčová slova
• Klíčová slova: dušnost – přednemocniční neodkladná péče – algoritmus,
• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dyspnoe * diagnostické zobrazování   diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• pneumotorax diagnóza   MeSH
• point of care testing MeSH
• příznaky a symptomy ústrojí dýchacího MeSH
• ultrasonografie metody   MeSH
• urgentní zdravotnické služby MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Přednemocniční péče (PNP) o pacienta je důležitou součástí péče o polytramatizovaného pacienta (ISS >15). Pokud existuje spolupráce s urgentním příjmem (UP) traumacentra (TC), je možné při vyhodnocení výsledků pacientů optimalizovat předne- mocniční neodkladnou péči (PNP). Metodika: Srovnali jsme výsledky retrospektivní studie z let 2013 a 2014 (160 pacientů) publikovanou v roce 2015 a retrospektivní výsledky získané z traumaprotokolu [15] za roky 2015– 2017, celkem 207 pacientů s ISS >15. Výsledky: Primární aktivace LZS (HI/I) je pro pacienta nejvýhodnější. Aktivace LZS z místa poranění HI/II je méně výhodná, přínos rychlého transportu je ztracen pobytem na místě zranění. Hlavní indikací k zajištění dýchacích cest je hrozící nebo již přítomná hypoxie, která významně ovlivňuje rozvoj acidozy [3]. Četnost traumatem indukované koagulopatie (TIC) je v obou studiích přítomna u více než 1⁄4 pacientů, ve studii II došlo oproti studii I k mírnému poklesu z 28,75 % na 27,05 %. Je patrný rozdíl četnosti úmrtí pacientů mezi studií I a II v posádkách LZS a pozemních. Pokles byl zaznamenán u HI posádek, ve studii I HI/1 11,42 % versus ve studii II 7,7 %, HI/2 ve studii I 16,98 % versus 14,08 %. Nepotvrdil se meziroční pokles MODS (2013 a 2014), naopak ve studii II došlo ke vzrůstu z 3,75 % na 7,73 %, což bylo způsobeno vyšším přežitím nejzávažněji poraněných pacientů. Závěr: Vyhodnocením statistických dat získaných ve studii I a ve studii II jsme v mnoha parametrech porovnali 160 pacientů oproti 207 pacientům. Zajištění polytraumatizovaného pacienta v PNP začíná na operačním středisku (ZOS) rychlým vyhodnocením stavu pacienta (triage) a vysláním adekvátní výjezdové skupiny. Naše práce potvrzuje výhodnost primárního vyslání letecké výjezdové skupiny (HI/I). V nočních hodinách bude vhodné pracovat na lepší koordinaci ZOS s LZS s nočním provozem.

Introduction: The prehospital phase of patient with multiple trauma (ISS > 15) is an important part of care. If there is a cooperation with an emergency department (ED) of a traumacenter (TC), it is possible to optimise the results of the patients during prehsopital care. Methods: We compared the results of a retrospective study of 2013 and 2014 (160) which were published in 2015 and retrospective results obtained from traumaprotocol [15] for 2015 – 2017, a total of 207 patients with ISS> 15. Results: The patients profit mainly from primary activation of HEMS (HI / I). If HEMS is activated by the EMS team after they come to site of injury (HI / II) the advantage of rapid transport is lost due to lenght of stay on site. The main indications for advanced airway management is imminent or already present hypoxia, which significantly affects the development of acidosis [3]. Trauma- induced coagulopathy (TIC) was found in both trials in more than 1⁄4 patients: slight decrease from the 28,75 % to 27,05 % when comparing study I and study II . The mortality rate shows a clear difference between I and II studies for HEMS and ground EMS. Mortality rate decrese was found in HI, in study I HI/I 11,42 % v. in study II 7,7 %, HI/2 in study I 16,98 % v. 14,08 %. Decrease of patients with MODS was not confirmed between 2013 and 2014, on contrary there was an increase from 3,75 % to 7, 73 % between studies I and II, which was due to higher survival of the most seriously injured patients. Conclusion: We had compared and analysed defined parameters of 160 patients in study I and 207 patients in study II. The prehospital care of patient starts at medical dispatch center with rapid assessment of the condition of the patient (triage) and sending an adequate EMS team. Our study proves the benefits of primary dispatch of HEMS (HI /I) for patients. Further improvement can be reached by better coordination with HEMS and dispatch center during night shifts.

• MeSH
• hypotermie MeSH
• koagulopatie MeSH
• koordinovaný terapeutický postup MeSH
• lidé MeSH
• polytrauma * terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• transport pacientů MeSH
• urgentní zdravotnické služby * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Referujeme 3 letální případy krvácení do horní části gastrointestinálního traktu s následným hypovolemickým šokem jako příčinou smrti. První dva případy se týkají lidí bez domova. Jeden pojednává o muži, který by nalezen mrtev na lavičce vlakového nádraží se zaschlou kalužinou krve pod sebou. Druhý o muži nalezeném známými bez známek života v dřevěném přístřešku, v němž z dobré vůle majitelů domu bydlel. Při pitvě byl v prvním případě nalezen žaludeční vřed s porušenou cévou na spodině a ve druhém případě vřed na přechodu žaludku do dvanáctníku, na jehož spodině byla nalezena natrávená céva. Příčinou smrti byl v obou případech šok ze ztráty krve při krvácející gastroduodenální vředové chorobě. Třetí případ uvádí muže s jaterní cirhózou v anamnéze, který byl pro prudkém zhoršení zdravotního stavu transportován Rychlou zdravotnickou pomocí do nemocnice, kde došlo k náhlému fatálnímu zvratu s chrlením krve. Případ jsme po pitvě uzavřeli jako šok ze ztráty krve při hemoragické diatéze při chronické jaterní insuficienci s vyloučením hemoptoe jako příčiny krvácení. Práce upozorňuje na rizika mortality u pacientů s gastroduodenální vředovou chorobou, nepravidelnou výživou a alkoholickým abúzem. Případy demonstrují význam lékařské péče o pacienty, kteří jsou náchylní ke vzniku žaludečních vředů, anebo se ambulantně léčí na gastroduodenální vředovou chorobu jako prevenci před progresí až k možnosti krvácení, eventuálně prasknutí vředu. Kazuistiky mohou být užitečné i pro specialisty participující na výjezdech Rychlé zdravotnické pomoci k pacientům charakteru bezdomovců, anebo pacientů v bezvědomí s indikací převozu na interní oddělení i s podezřením na krvácející, event. prasklý žaludeční vřed.

We report three lethal cases of bleeding to the upper gastrointestinal tract as immediate cause of death. The first two cases are in connection with homelessness. First is a male who was found dead in a railway station, seated on a bench with dried blood beneath him. The second is a male who was found lifeless in a wooden shelter, where upon the good will of the landowners, he lived. At autopsy, gastroduodenal ulcer disease with a damaged blood vessel at the ulcer base was found in both. The cause of death was stated as hypovolemic shock, arising from loss of blood from bleeding gastroduodenal ulcer disease. The third case shows a man with liver cirrhosis, who was transported to hospital when his health deteriorated, where he died with blood vomiting. The case was closed as hypovolemic shock from loss of blood and was ascribed to haemorrhagic diathesis and chronic liver insufficiency, and excluded haemoptysis as the cause of the bleeding. The paper draws attention to the risk of mortality in patients with gastroduodenal ulcer disease, with irregular food intake, including alcohol abuse. The cases demonstrate the importance of medical care for patients who are prone to gastric ulcers, or to patients who have been diagnosed and/or treated for gastroduodenal ulcer disease, as the severe risk of ulcer bleeding, leading eventually to ulcer perforation. Our case reports may inform ambulance crews responding to at-risk individuals, such as homeless people, to the immediate threat of possible gastroduodenal ulcer disease with ulcer bleeding, or ulcer perforation.

• MeSH
• alkoholismus MeSH
• gastrointestinální krvácení * diagnóza   etiologie   mortalita   MeSH
• lidé bez domova MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• peptický vřed * diagnóza   komplikace   MeSH
• pitva MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žaludeční vředy * diagnóza   etiologie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH