Sestra
1. vydání 247 stran : ilustrace, tabulky ; 24 cm
Kniha nabízí metodické návody k identifikaci rizik při poskytování zdravotních služeb, k prevenci nežádoucích událostí a k jejich rozpoznání, klasifikaci, sledování a hlášení v rámci jednotného systému.
- Konspekt
- Lékařské vědy. Lékařství
- NLK Obory
- lékařství
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
Cíl: Prezentovat výsledky validace datového standardu (datasetu) pro sběr dat o dekubitálních lézích a zejména identifikovat nezbytné a naopak nadbytečné položky, které by měly být na lokální úrovni poskytovatelů zdravotních služeb monitorovány. Cílem není srovnání počtu záznamů o dekubitech a výskytu dekubitů, ale posouzení možnosti data v klinické praxi zadat a zhodnotit jejich výtěžnost a využitelnost ve vztahu k opatřením nezbytným při poskytování péče. Metodika: V pořadí druhá pilotní validace datasetu byla realizována ve třech zapojených fakultních nemocnicích (centrech) v ČR za období 6 měsíců (2. polovina roku 2017). První pre-pilotní validace byla realizována v předchozích 6 měsících. Statistická analýza dat byla provedena v programu SPSS (IBM Corp., Armonk, NY, USA) na hladině významnosti 0,05. Výsledky: Celkem byly ze všech tří center odevzdány údaje o 320 záznamech pacientů s 310 vyplněnými záznamy o anamnéze a 498 záznamy dekubitů. Nebylly ověřeny statisticky významné rozdíly v dostupnosti dat a vyplněnosti standardizovaného datového souboru v požadované struktuře (p > 0,05). Na základě zhodnocení administrativní zátěže a klinické přínosnosti sledovaných údajů byly provedeny změny ve finálním datovém standardu. Závěr: Připravený technický popis standardizovaného a validovaného souboru spolu s technickým popisem softwaru umožní jednoduchou implementaci na národní úrovni ke sjednocení souboru údajů o výskytu dekubitů.
Aim: To present the validation process of the data standard for the col lection of data on pressure ulcers and, in particular, to identify the necessary and un necessary items that should be monitored at the local level of the health service providers. On the contrary, the aim is not to compare the number of records of pressure ulcers and occurrence of pressure ulcers, but to assess the possibility of data collection in clinical practice and to assess their usability in relation to the measures neces sary for the provision of care. Methodology: Second pilot validation of the dataset was carried out in three participat ing university hospitals (centres) in the Czech Republic for a period of 6 months (2nd half of 2017). The first pre-pilot validation was organised in the previous 6 months. Statistical analysis of data was performed in SPSS (IBM Corp., Armonk, NY, USA) at a significance level of 0.05. Results: In total, data from 320 records of patients were submitted from all three centres, with 310 completed history records and 498 records of pressure ulcers. There were no statistically significant differences in data availability and completion of the standardized data set in the required structure (p > 0.05). Based on an as ses sment of the administrative burden and the clinical benefit of the data, changes were made to the final data standard. Conclusion: The prepared technical description of the standardized and validated dataset together with the technical description of the software will al low simple implementation at national level to unify the special dataset for monitoring of pressure ulcers.
Klinická hodnocení patří k důležitým nástrojům, které vedou k pokroku ve zdravotnictví a jsou součástí klinické praxe. Nezbytnou oporou výzkumných týmů jsou vý- zkumné sestry zodpovědné za řízení péče o subjekty zařazené do klinického hodnocení. Cílem bylo zjistit reálnou pracovní náplň a hlavní vnímané obtíže a očekávání při vykonávání činnosti všeobecných sester participujících na klinickém hodnocení. Byla vybrána metoda dotazníkového průzkumu u vybraného souboru respondentů. Bylo osloveno osm fakultních nemocnic a dvě specializovaná centra v ČR, v nichž probíhají v současnosti klinická hodnocení. Průzkumu se zúčastnilo osm poskytovatelů zdravotních služeb. Z celkového počtu 10 603 všeobecných sester pracujících v osmi zařízeních zapojených do studie se zúčastnilo 203 sester, které pracují ve výzkumu. Hlavním uváděným rizikem v práci výzkumné sestry bylo nedostatečné vzdělání ve výzkumu (74,4 %). Výzkumné sestry nejčastěji očekávaly zapojením v klinickém hodnocení profesní růst (69,0 %). Nebyl ověřen žádný rozdíl v očekáváních ve vztahu k sociodemografickým charakteristikám (p ≥ 0,05). Sestry s absolvovaným speciálním kurzem (Správné klinické praxe) považovaly práci za časově náročnější (p = 0,022). Z výsledků vyplynula nedostatečná příprava rámcové náplně práce výzkumných sester v klinických hodnoceních. Praktickým výstupem studie je doporučení pro proces vzdělávání a iniciace odborné diskuse na vládní úrovni o legislativním vymezení pozice výzkumných sester ve středoevropském prostředí a v České republice.
Clinical trials are one of the important tools leading to progress in health care and a part of clinical practice. Indispensable support to research teams is provided by research nurses responsible for managing the care for subjects enrolled in clinical trials. The objective was to assess the actual job duties of general nurses participating in clinical trials and to identify the main obstacles and expectations from their point of view. A method of questionnaire survey administered to a selected group of respondents was used. Eight teaching hospitals and two specialized centres in the Czech Republic were approached that are currently carrying out clinical trials. Eight health care providers participated in the survey. Of the total of 10,603 general nurses working at the eight facilities involved in the study, 203 nurses working in research participated in the survey. The data analysis revealed insufficient education in research being the main shortage and limitation for research nurses (74.4%). The majority of nurses were expected to develop professionally when being involved in clinical trials (69.0%). No difference was established in expectations as far as the socio-demographic characteristics of respondents were concerned (p ≥ 0.05). Nurses having attended GCP (Good Clinical Practice) courses perceived their work as more time consuming (p = 0.022). The results of the survey have shown that the framework job description of research nurses in clinical trials is insufficiently prepared. The key practical outcome of the study will be educational recommendations and the initiation of a professional discussion on the governmental level on the legislative definition of the position of research nurses in Central Europe and the Czech Republic.
