Počet pacientů s implantabilními kardiovertery-defibrilátory (ICD) neustále narůstá. Nově se v péči o tyto pacienty uplatňuje telemedicínské sledování (Home MonitoringTM, HM). Metodika: Výzkum probíhal kvantitativní metodou technikou dotazníkového šetření. Byl získán soubor 150 konsekutivních pacientů s ICD sledovaných systémem HM (HM+) a 150 konsekutivních pacientů s ICD, kteří byli sledováni standardní technikou (HM–). Dotazníky byla zkoumána kvalita života (QoL) (EQ-5D-3L), míra anxiety, deprese (HADS) a subjektivní vnímání přínosu systému HM a organizace dálkové péče. Výsledky: Způsob sledování ICD přímo neovlivnil QoL (p = NS). Na základě celkového skóre byl zaznamenán trend k lepšímu hodnocení QoL pacienty ve skupině HM+ oproti skupině HM– (68,6 ± 19,0 vs. 64,6 ± 16,5, p = 0,09). Výsledky též neodhalily významné rozdíly mezi skupinami pacientů HM– a HM+ ve výskytu anxiety a deprese. Z hlediska subjektivního vnímání přínosu systému HM a organizace dálkové péče byl zaznamenán nejvýraznější rozdíl (p < 0,0001) mezi skupinami pacientů v jimi preferovaném způsobu sledování: 54,9 % pacientů ze skupiny HM– by si přálo být raději sledováno dálkově a 45,1 % by setrvalo u stávajícího ambulantního sledování, zatímco ve skupině HM+ by pouze 6,7 % pacientů preferovalo namísto dálkového sledování osobní kontrolu u lékaře. Skupina HM+ preferovala využívání dálkového systému sledování (p = 0,007) a stejně tak měla kladný názor na dálkově prováděnou lékařskou péči (p = 0,034). Závěr: Způsob sledování implantovaných ICD přístrojů významně neovlivňuje QoL, anxietu či depresi u pacientů s ICD. Pacienti s ICD sledovaní systémem HM mají vysokou adherenci k dálkově prováděné lékařské péči a jen velmi neradi by o výhody spojené s tímto způsobem sledování ICD přišli.
The number of patients with implantable cardioverter-defibrillators (ICD) has been continuously rising. Telemonitoring care (Home MonitoringTM – HM) has been increasingly used during the monitoring of these patients. Methods: 150 patients with ICDs who were monitored using the HM system (HM+), and 150 patients with ICDs who were monitored using standard outpatient checkups (HM–) were included. A questionnaire, which focused on the quality of life (QoL) (EQ5D-3L), level of anxiety and depression (HADS), and a custom questionnaire examining the subjective approach of patients to the HM system and telecare workflow, was sent out to all patients. Results: The method of ICD monitoring did not directly influence the QoL (p = NS). A non-significant trend towards better QoL in HM+ compared to HM– patients was recorded. It was based on total QoL scores (68.6 ± 19 vs. 64.6 ± 16.5, p = 0.09). Regarding anxiety and depression, statistical testing also failed to find any difference between HM+ and HM– patients. The most striking difference between HM+ and HM– patients was recorded in the preference for the type of monitoring. 54.9% of HM– patients were interested in remote monitoring, 45.1% said they preferred outpatient check-ups, and only 6.7% (p < 0.0001) of HM+ patients were interested in switching to outpatient check-ups from remote monitoring. HM+ patients were more inclined to use remote ICD monitoring (p = 0.007) and had a positive approach toward the telecare system (p = 0.034). Conclusion: The method of device monitoring does not significantly affect QoL in patients with ICDs, nor does it affect levels of anxiety and depression. Generally, patients with ICDs monitored using the HM system were very satisfied with telecare and would prefer not to lose remote ICD monitoring. *
1. vydání 223 stran : ilustrace ; 25 cm
- MeSH
- kardiovaskulární nemoci diagnóza terapie MeSH
- klinické lékařství MeSH
- nemoci srdce diagnóza terapie MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
- NLK Obory
- kardiologie
- NLK Publikační typ
- učebnice vysokých škol
Východiska: Ošetřovatelská péče u pacienta s poruchou vědomí zahrnuje různé činnosti. Některé z nich mohou být spojeny s použitím některých léčivých přípravků s místním účinkem. Tradiční pojetí role sestry při podávání léčivých přípravků v České republice je vázáno na předchozí ordinaci lékaře. Ačkoli se zdá, že reálná praxe se může významně lišit, tento stav zatím nebyl zcela analyzován. Cíl: Cílem této studie bylo popsat reálnou praxi při podávání léčivých přípravků s lokálním účinkem během poskytování základní ošetřovatelské péče na pracovištích intenzivní péče. Metodika: Kvalitativní studie se zúčastnilo 25 všeobecných sester. Výzkumný vzorek byl vybrán účelově, přičemž kritériem výběru byla jejich kvalifikace a praxe na pracovišti intenzivní péče. Sběr dat probíhal formou hloubkových rozhovorů. Výsledky: Analýzou dat bylo identifikováno 5 hlavních kategorií popisující tuto praxi: 1) indikace přípravků, 2) výběr prostředků, 3) interval použití, 4) specifika použití a zacházení s přípravky, 5) dokumentace. Jako hlavní oblasti ošetřovatelské péče v rámci, které dochází k podávání těchto léčivých přípravků, byly uváděny péče o oči, péče o dutinu ústní, a péče o kůži. Konkrétní léčivé přípravky k zevnímu použití používané během ošetřovatelské péče nebyly indikovány pouze lékařem. Faktory mající vliv na výběr konkrétních prostředků sestrou v reálné praxi byly značně různorodé. Znalosti a zkušenosti sestry zároveň ovlivňovaly frekvenci podání nebo použití těchto přípravků a modifikovaly způsob jejich aplikace. Závěr: Rozsah této praxe, stejně jako její vztah ke kvalitě poskytované péče bude potřeba dále ověřit.
Background: Nursing care in patients with decreased level of consciousness involves various activities. Some of them may be linked to the administration of certain topical medication with local effect. The traditional concept of the nursing role in administering medication is tied with the prior medical doctor order. Although real practice seems to differ significantly, this phenomenon has not yet been fully analysed. Aim: The aim of this study was to describe the real practice of administering topical medication in the provision of basic nursing care at intensive care units. Methods: A sample of 25 nurses participated in qualitative study. The participants were intentionally selected based on their qualification and working experience in intensive care. In-depth interviews were conducted to collect data. Results: Data analysis identified 5 main categories describing this practice: 1) indication, 2) choosing medication, 3) frequency of use, 4) specifics of use and administration, 5) documentation. The main areas of nursing care within the framework of administering topical medication with local effect included eye care, oral care, and skin care. Topical medication used during nursing care was not always based on medical doctor order. Factors influencing the choice of particular medication by the nurse in real practice were considerably diverse. The knowledge and experience of the nurse influenced the frequency of the medication use and also modified the mode of administering medication. Conclusions: The extent of this practice, as well as its link to the quality of provided health care, will require further research.
- Klíčová slova
- ošetřovatelská péče, Česká republika, práce sestry, zahraničí, srovnání, standardy péče, sestry kardiologické,
- MeSH
- echokardiografie MeSH
- zdravotní sestry MeSH
