Dárcovství orgánů od dárců po nevratné zástavě oběhu (DCD) má potenciál významně zvýšit dostupnost orgánů k transplantaci. Typickým DCD dárcem je pacient s katastrofickým poškozením mozku, který však nesplňuje kritéria mozkové smrti. V České republice je pro DCD dárcovství legislativní rámec a vydaný doporučený postup. Rutinně se však zatím provádí jen na několika pracovištích. Článek má edukativní charakter, shrnuje a diskutuje etické, medicínské a logistické výzvy, které jsou s DCD programem spojeny.
Implementation of donation after circulatory death (DCD) program has a potential to significantly increase the pool of transplantable organs. A typical DCD donor is a patient with unsurvivable brain injury, who does not fulfil formal criteria of brain death. The DCD implementation is supported by Czech legislature and guidelines are available. Yet, only few hospitals have implemented it. This educational paper summarises ethical, medical and logistical challenges related to DCD organ donation program.
V září roku 2015 bylo v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze (ÚVN) otevřeno nové oddělení Následné intenzivní péče a Dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (NIP-DIOP). Obě tato oddělení patří pod Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a ÚVN Praha. Díky tomu je zajištěna kontinuita odborné péče pacientům, kteří již nevyžadují akutní péči, ale jejich stav potřebuje intenzivní ošetřovatelskou péči, umělou plicní ventilaci nebo specifickou péči s ohledem na úroveň vědomí.
- Klíčová slova
- bazální stimulace, oddělení následné intenzivní péče, oddělení dlouhodobé intenzivní péče,
- MeSH
- fyzikální stimulace MeSH
- následná péče MeSH
- ošetřovatelská péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- perzistentní vegetativní stav MeSH
- plicní ventilace MeSH
- poruchy vědomí MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- bezvědomí diagnóza etiologie klasifikace komplikace ošetřování patologie terapie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- epilepsie diagnóza ošetřování terapie MeSH
- hypoglykemie diagnóza ošetřování terapie MeSH
- otrava diagnóza ošetřování terapie MeSH
- synkopa diagnóza ošetřování terapie MeSH
- urgentní zdravotnické služby MeSH
Současná východiska v poskytování dlouhodobé péče osobám s apalickým syndromem v pobytových sociálních službách v České republice se potýkají s nedostatečným vymezením ve stávajících právních předpisech. Trendem v poskytování služeb osobám v komatózním stavu je komplexní přístup v podobě multidisciplinárního týmu, zahrnujícího zdravotní a sociální služby. Cílem příspěvku bylo analyzovat podmínky komplexní péče osobám s apalickým syndromem v domově pro osoby se zdravotním postižením směřující k ucelené deskripci fungování registrované pobytové sociální služby pro osoby s apalickým syndromem. Naplnění cíle proběhlo pomocí kvalitativního výzkumu s využitím polostrukturovaných rozhovorů a za asistence poznatků získaných studiem dostupné relevantní literatury. Z výsledků je zřejmé, že problematika poskytování komplexní a kvalitní péče osobám v kómatu je řešitelná. V pobytové sociální službě lze za určitých specifických podmínek, které jsou nastaveny na základě individuálních potřeb klientů, poskytovat kvalitní zdravotní, ošetřovatelskou a sociální péči.
Long-term care for apallic clients in residential social institutions in the Czech Republic faces the problem of insufficient definition in present legislation. The trend in the provision of services to clients in a coma is an integrated attitude from a multidisciplinary team providing health and social services. The aim of the text is to analyze the conditions of integrated care for people with Apallic syndrome in homes for people with disabilities and, in a comprehensive manner, to describe the functioning of a registered residential social service for apallic people. The goal was achieved through qualitative research, making use of semi-structured interviews and knowledge gained by the means of studying available relevant sources. The results proved that the issue of provision of integrated quality care to persons in a coma is resolvable. In the residential social service, it is possible to provide high-quality health care, nursing care and social care under specific conditions which are based on the individual needs of clients.
Východiska: Ošetřovatelská péče u pacienta s poruchou vědomí zahrnuje různé činnosti. Některé z nich mohou být spojeny s použitím některých léčivých přípravků s místním účinkem. Tradiční pojetí role sestry při podávání léčivých přípravků v České republice je vázáno na předchozí ordinaci lékaře. Ačkoli se zdá, že reálná praxe se může významně lišit, tento stav zatím nebyl zcela analyzován. Cíl: Cílem této studie bylo popsat reálnou praxi při podávání léčivých přípravků s lokálním účinkem během poskytování základní ošetřovatelské péče na pracovištích intenzivní péče. Metodika: Kvalitativní studie se zúčastnilo 25 všeobecných sester. Výzkumný vzorek byl vybrán účelově, přičemž kritériem výběru byla jejich kvalifikace a praxe na pracovišti intenzivní péče. Sběr dat probíhal formou hloubkových rozhovorů. Výsledky: Analýzou dat bylo identifikováno 5 hlavních kategorií popisující tuto praxi: 1) indikace přípravků, 2) výběr prostředků, 3) interval použití, 4) specifika použití a zacházení s přípravky, 5) dokumentace. Jako hlavní oblasti ošetřovatelské péče v rámci, které dochází k podávání těchto léčivých přípravků, byly uváděny péče o oči, péče o dutinu ústní, a péče o kůži. Konkrétní léčivé přípravky k zevnímu použití používané během ošetřovatelské péče nebyly indikovány pouze lékařem. Faktory mající vliv na výběr konkrétních prostředků sestrou v reálné praxi byly značně různorodé. Znalosti a zkušenosti sestry zároveň ovlivňovaly frekvenci podání nebo použití těchto přípravků a modifikovaly způsob jejich aplikace. Závěr: Rozsah této praxe, stejně jako její vztah ke kvalitě poskytované péče bude potřeba dále ověřit.
Background: Nursing care in patients with decreased level of consciousness involves various activities. Some of them may be linked to the administration of certain topical medication with local effect. The traditional concept of the nursing role in administering medication is tied with the prior medical doctor order. Although real practice seems to differ significantly, this phenomenon has not yet been fully analysed. Aim: The aim of this study was to describe the real practice of administering topical medication in the provision of basic nursing care at intensive care units. Methods: A sample of 25 nurses participated in qualitative study. The participants were intentionally selected based on their qualification and working experience in intensive care. In-depth interviews were conducted to collect data. Results: Data analysis identified 5 main categories describing this practice: 1) indication, 2) choosing medication, 3) frequency of use, 4) specifics of use and administration, 5) documentation. The main areas of nursing care within the framework of administering topical medication with local effect included eye care, oral care, and skin care. Topical medication used during nursing care was not always based on medical doctor order. Factors influencing the choice of particular medication by the nurse in real practice were considerably diverse. The knowledge and experience of the nurse influenced the frequency of the medication use and also modified the mode of administering medication. Conclusions: The extent of this practice, as well as its link to the quality of provided health care, will require further research.
- Klíčová slova
- bazální stimulace, recenzovaný článek, biografie klienta,
- MeSH
- bezvědomí MeSH
- komunikace MeSH
- percepce MeSH
